Kód CZ
Libějovice
,
Nestanice
Kaple
sv.Máří Magdaleny Zdroj 2)
1660-3,
přestavěna 1687 a 1710, se studánkou
Výklenková
kaplička sv. Jana Nepomuckého Zdroj
C)
u
školy
Výklenková
kaplička Nejsv.Trojice Zdroj
C)
…
Železný
kříž Zdroj
C)
Na
tabulce 1771, 1891, 1935 a 2012
Boží
muka Zdroj
C)
stojí
u silnice směr Černěves na přibližně čtvercovém podstavci,
sloupek je čtverhranný a nad římsičkou se otvírají dvě niky, jedna na sever a
druhá na jih. Krytá sedlovou stříškou. Na severní části je ve štuku namalován
jednoduchý křížek.
Památník
padlým Zdroj
C)
v
světové válce Kamenný na návsi.
Starý
zámek Zdroj 2) Zdroj
C)
Pův.gotická tvrz ze 14.stol., přestavěna v pol.16.stol.
založen 1696 hrabětem Filipem Emanuelem Buquoy.
Dostavěn v letech 1747 - 1754. V letech 1816 - 1817 byl přestavěn ve stylu
pozdního empíru a zvýšen o druhé patro. Délka budovy zámku je 63 metrů, šířka
pak 27 metrů a díky těmto rozměrům a balkonu zámku tvoří jeho půdorys tiskací
písmeno E. V roce 1939 byl k zámku přistavěn nový kostel a klášter
redemptoristů. Na severní straně zámku byl předsunutý balkon s nízkým
trojúhelníkovým tympanonem, zdobený reliéfním Schwarzenberským
znakem. Stěnu zámku pokrýval mohutný porost břečťanu. Na jižní straně se
nacházela růžová zahrada. Po obou stranách jižní fasády rostla až po střechu vistarie (Glycine chinensis).
Nový
zámek Zdroj
2) Zdroj C)
1696,
dostavěn 1747,
zvýšený 1816-17, s mansardovou střechou. renesanční zámek vystavěný
Vilémem z Rožmberka. Původní tvrz byla přestavěna na renesanční zámek. Jedná
se o čtyřkřídlý objekt, který má v průjezdu a většině místností zachované
gotické klenby. Na dvoře se nacházejí gotické arkády, spočívající na krátkých
sloupech. Jižní, východní trakty a brána zámku jsou dvoupatrové, severní a
západní trakt zámku pak jednopatrový. Průčelí a čelní východní strana jsou
zdobeny renesančními štíty. K zámku přiléhaly zahrady a z jihu rozsáhlá
bažantnice. Od počátku 18. století sloužil jako bytové jednotky panských
úředníků.
Nový
dvůr Zdroj 2)
Zdroj
C)
1587-90
Beneš Vlach. v blízkosti Nového zámku, byl vystavěn za Rožmberků v letech
1587 - 1590. Byl centrem rozvoje panství zejména za Schwarzenbergů,
kteří zaváděli nové technologie a postupy v hospodářství.Dnes je zde Ústřední
kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
Lázně
Zdroj 2)
…
Schwanzenberský šrotovník Zdroj
C)
Č.p.26,
v současnosti Obecní úřad
Usedlost
č.p. 11 Zdroj
C)
bez
výměnku
Usedlost
č.p. 18 Zdroj
C)
jen
stodola
Dům
Zdroj
C)
…
Zámecký
park Zdroj C)
první
zmínky o úpravách parku pocházejí z roku 1822, kdy byla původní bažantnice
přeměněna na park. Teprve v roce 1842 byl park rozšířen na plochu mezi oběma
zámky. Zahrnoval různé dřeviny, zejména borovice, lípy, javory a jedle. Park
byl obklopen lesem a bez ohraničení přecházel do okolní krajiny. V publikaci
Jana Blesíka z roku 1948 je uveden velmi podrobný soupis dřevin. Libějovický
park patřil po dendrologické stránce asi do poloviny 20. století k
nejbohatším u nás. Současná výměra krajinářského parku je 44,2 ha.
Alej Zdroj
C)
základ
barokně klasicistní dispozice krajiny byl zformován v poslední třetině 18.
století, kdy byla barokní osa zvýrazněna monumentální krajinnou úpravou v
podobě čtyřřadé aleje. Ta je poprvé uvedena na mapě Vrchnostenských rybníků
Libějovického panství z roku 1772. Alej směřující od Nového zámku na sever k
Lázním a kapli Sv. Máří Magdaleny byla čtyřřadá. Střední široká část sloužila
jako široká kočárová cesta, obě užší postranní aleje byly určeny pro pěší. Na
jih, od Nového zámku, směrem na Lomec byla pravděpodobně alej pouze dvouřadá.
Hlavní osa byla křížena vedlejšími osami, které ji spojovaly s významnými
objekty nebo místy v okolí. Součástí barokní krajiny byly i soustavy malých
rybníků na potocích. Pravidelnou barokně klasicistní cestní osnovu doplňovala
okružní přirozeně vedená cesta s odpočívadly. V současné době je alej stále
zachována.
Památný
strom Zdroj
C)
…
|
Panství
Politický okres Prachatice, s.o.Netolice
1961
Okres Strakonice
2003
Pověřený městský úřad
Libějovický
kraj byl osídlen již v nejstarší době bronzové. Svědčí o tom mnoho nalezených
pohanských pohřebišť. Ve 14. století před Kristem přichází do jižních Čech z
Podunají velký kmen, který pochovával své mrtvé v kamenných mohylách. Proto
ho archeologové nazývají jihočeský kmen mohylový. Mohyly se nacházejí v lese
Černoháj a Pod džbánem (vrch). Na slovanské předky je památka na vrchu Lomec,
kde se nacházejí mohyly ze 7. až 10. století n.l..
Obec
Libějovice vznikla na počátku 13. století a její původní jméno Ljubjejovici
získala po zemanovi Ljubjejovi. První přesné zprávy o obci pocházejí z roku
1264, kdy patřila Tomášovi z Libějovic. Dalšími bezpečně zjištěnými majiteli
byli Malovcové z Malovic (polovina 14. století), kteří pocházeli ze sousední
obce Malovice. Pešek z Malovic založil v Libějovicích gotickou tvrz.
V
roce 1557 prodal Diviš Malovec tvrz Vilémovi z Rožmberka, který ji přestavěl
na čtyřkřídlý renesanční zámek. Dalšími majiteli od roku 1612 byli
Švamberkové, roku 1621 přešly Libějovice do držení rodu Buquoy. První majitel
Libějovického panství byl hrabě Karel Bonaventura Buquoy.
Rod
Buquoy realizoval v Libějovicích velkorysé stavební a krajinářské úpravy,
které se dochovaly dodnes. První barokní stavbou byla kaple sv. Máří
Magdaleny, postavena v letech 1660 - 1663 na okraji obce Chelčice. V letech
1695 - 1702 byl vystavěn na Lomci poutní kostel Jména Panny Marie s Loveckým
zámečkem. V roce 1696 založil Filip Emanuel Buquoy v Libějovicích nové sídlo,
tzv. Nový zámek (1747 - 1754). V této době byl již položen základ osové
dispozice: kostel na Lomci - Nový zámek - Kaple - Lázně. Z historických
mapových podkladů je zřejmé, že čtyřřadá alej spojující výrazné stavby
vznikla v letech 1776 - 1772. Posledním držitelem panství z rodu Buquoy, Jan
Buquoy, prodal panství rodu Schwarzenberg.
Za
správy rodu Schwarzenbergů dosáhla obec a panství největšího rozkvětu a
zvelebení. Josef II. ze Schwarzenberg (1769-1833) si zvolil Libějovice za své
letní sídlo a dal Nový zámek opravit a zvýšit o druhé patro v letech 1816 -
1817. Upravil také zámecký park. Za knížete Jana Adolfa II. bylo panství
zmodernizováno. František Horský, absolvent Hospodářského ústavu v Českém
Krumlově, který vymyslel a zdokonalil množství hospodářských a zemědělských
strojů, změnil osevní plán, začal s pěstováním řepky, chmele a ovocnářstvím.
Další z rodu Schwarzenbergů, Adolf Josef I., se významným způsobem zasloužil
o rozvoj železniční sítě výstavbou železniční tratě Dívčice - Netolice (v
provozu od 1895) a prosperitu okolního panství. Po smrti knížete Adolfa
převzal správu nad majetkem jeho syn Jan Nepomuk II. Následná válka a
poválečné události vedly k pozemkové reformě, a tak roku 1923 připadly
Libějovice státu. O statek Libějovice se rozdělili stát a občané, a Nový
zámek koupila kongregace redemptoristů. Bylo založeno redemptoristické
gymnázium - kolej redemptoristů. Studoval zde i Antonín Liška (1924-2003),
českobudějovický biskup (1991-1992)
literatura
a prameny
1)
Administrativní lexikon obcí v republice
čsl, 1927
2)
Bartušek, Krčálová, Merhautová-Livorová, Umělecké památky Čech I, 1957
A)
libejovice.cz (18.5.2017)
C)
cs.wikipedia.org (18.5.2017)
|