Široký Důl

Kostel sv.J.Křtitele XXII) B)

Gotický 1350, upraven v 17.stol.

vystavěn v gotickém slohu jako jednolodní objekt s pětiboce zakončeným presbytářem s opěráky, se zákristií na severní straně a s předsíňkou na jižní straně. Portál od zákristie pochází z první čtvrtiny 16. století. Ve století 17. byla loď kostela prodloužena, a to v pseudorománském stylu. Presbytář je klenut kolem křížové klenby s paprsčitým závěrem. Žebra klenby mají hruškovitý profil s jehlancovými konzolami. V hrotitých oknech jsou původní pozdně gotické kružby. V severní stěně se nachází vstupní portálek do zákristie s profilovaným ostěním. Ve vlastní chrámové lodi byl tabulový strop ze 17. století. Ten v roce 1973 opravovali místní truhláři. Dochovaly se pouze dvě stropní desky.

V interiéru kostela mažeme obdivovat hlavní oltář, ve kterém je deska s ostatky sv. Justa, Casta a Celsa. Oltář byl posvěcen v roce 1747 biskupem Zdeňkem Chřepickým z Prahy. Boční oltáře sv. Petra a Pavla a Zvěstování Panny Marie zdobí oválné obrazy vakantových rámech. K dalšímu vybavení kostela patři varhany.

V roce .1833 byl starý varhanní pozitiv vyměněn za nový. Jelikož později za koupené větší varhany prodělaly několik oprav, byly roku 1875 pořízeny nové pseudobarokní varhany z Rokytnice u Jablonného. Na tento nástroj finančně přispěla císařovna Alžběta. V roce 1952 proběhla oprava oltáře a varhan v ceně 50 tisíc korun.

Filiální kostel sv. Jana Křtitele má dvě věže, sanktusovou věžičku s jedním zvonem a hlavní věž nad lodí kostela, ve které jsou zvony dva. V kopuli věže jsou uloženy historické zápisy a mince. Při poslední opravě v roce 1974 byly do schránky v kopuli uloženy další listiny a mince.

Ale vraťme se zpět ke zvonům. Ty byly roku 1677 v kostele tři. Zvon ze sanktusové věžičky odlitý Johannem Georgem Kuhnerem v Praze roku 1767 byl 26. května 1942 zabaven a odvezen do Sebranic. Po válce se jej podařilo nalézt ve střední sběrně zvonů  v Praze a vrátit na původní místo.

Zvony z hlavní věže, které pocházely z přelomu 15. a 16. století, byly během první světové války (v roce 1917) rekvírovány.

Nové zvony farnost objednala a zakoupila roku 1925 u firmy Rudolf Manoušek a spol. v Brně-Husovicích nákladem 10.003,- koruny. Peníze byly nashromážděny ze sbírek a milodarů. Svěcení zvonů proběhlo 14. června 1925. V období druhé světové války, přesně již vzpomínaného 26. května 1942 byly také tyto dva zvony zabaveny nacisty a povozem pana Josefa Kováře čp. 70 odvezeny na nádraží do Poličky. Zvony, kterými se zvoní dnes, odlila v roce 1973 zvonařka Laetitie Dytrychová z Brodku u Přerova. Slavnostní vysvěcení těchto zvonů proběhlo roku 1974. Náš kostelík byl několikrát opravován. V roce 1823 nákladem 752 zlatých, v roce 1940 proběhla oprava věže a zatím poslední opravy (za 120.000,- Kčs) se uskutečnily o 34 let později (1974). K historii kostela se váže i jedna pověst. Vypráví o tom, jak místní lidé chtěli zakoupit obraz patrona zdejšího kostela sv. Jana Křtitele. Nedostávalo se však peněz. Proto se tehdejší starosta obce František Andrle čp. 53 vypravil k císaři do Vídně poprosit o peněžitý příspěvek. Jeho žádosti o přijetí u císaře bylo vyhověno, panovník starostu vyslechl a peníze na obraz mu daroval. Kostel sv. Jana Křtitele patří do farnosti Sebranice; Pravidel- ně jsou zde slouženy mše svaté a konány různé oslavy v průběhu církevního roku. Tato stavba je významným centrem křesťanské- ho života v obci.

 

Hřbitov

Kolem kostela se širokou zdí s vysokou stříškou

 

Socha P. Marie B)

V lukách na pozemku Kovářových čp. 70. 1876 František a Magdalena Kovářovi. Pověst vypráví, že náklady na její vybudování uhradili majitelé usedlosti čp. 70 z pokladu nalezeného v jejich stodole. Ten zde pravděpodobně ukryli Švédové při svém tažení v 17. století. Druhá verze říká, že socha byla postavena, jako dík Panně Marii za velmi dobrou úrodu.

http://www.sirokydul.wz.cz/foto/architektura5.jpg

 

Železný kříž

Před vstupem na hřbitov 1879

 

 

Železný kříž

Před vstupem na hřbitov

 

Železný kříž B)

U č.p.66

http://www.sirokydul.wz.cz/foto/architektura6.jpg

 

Hostinec

Před kostelem

 

Škola

A obecní úřad

 

 

Usedlost čp.32 – Silův statek B)

Pochází z roku 1666, píše o něm především Tereza Nováková ve svém románu Jan Jílek. Jeho hrdina zde u Mřeňů pracoval jako krejčí.

Nejzajímavější z celého statku byla světnice vybudována z celých silných trámů. Skuliny mezi nimi vyplňovala mazanice uvnitř obílená vápnem.

K cennému vnitřnímu zařízení patřila skříň zvaná "koutnice," která sloužila k ukládání knih, písemností a peněz. Uprostřed stál masivní stůl s trnoží, kolem stěn dřevěné lavice - lajc. Nyní můžeme tuto stavbu obdivovat pouze na fotografiích, protože roku 1971 byl celý dům přestavěn a zmodernizován.

http://www.sirokydul.wz.cz/foto/architektura3.jpg

 

 

Usedlost čp.3 B)

Část souboru zděných usedlostí, 1868 pro Františka Květenského projektoval stavitel T. Veselský a vystavěl širokodolský zedník Josef  Lorenc (1832 -1909) se svými syny Josefem (1855 -1911),  Františkem (1856 -1926) a Janem (1863 -1923). kolekce venkovních i interiérových dveří od místního truhláře Josefa Popelky, který v roce 1870 odjel do Ameriky.

 

Usedlost čp.4 B)

Část souboru zděných usedlostí, projektoval stavitel T. Veselský a vystavěl širokodolský zedník Josef  Lorenc (1832 -1909) se svými syny Josefem (1855 -1911),  Františkem (1856 -1926) a Janem (1863 -1923). z roku 1876 a byla postavena pro evangelíka Jana Novotného. Vyřezávané nápisy na trámech a plastický nápis na fasádě dokládají, kdy byla která část domu dostavěna. nápis v průčelí: t "O Hospodine tis nám pomahal. pomozyš i dále abito sloužilo k tvé cti a chvále. Bichme te vtom přibitku chválili neustále. Dalo to starosti dnem i noci. Mějte nás v paměti vi potomci, podnikatel této stavbi bil lán a Kateřina Novotný. Postaveno dne 19ho srpna 1876" Říkalo se mu "mustrgrunt," byla vybudována v roce 1881 pro Václava Střítežského. Ten chtěl podnikat se lnem a zpracovávat ho. Vystavěl tedy dům na patro. Vznikla tak v celém souboru ojedinělá stavba. Při usedlosti volně stojící polygonální stodola s doškovou střechou, která je vedena jako kulturní památka. Stodola prošla generální. opravou v červnu 1993. Novou střešní krytinu vyrobil sám majitel pan Vlastimil Střítežský ml., který se zabývá výrobou došků ze žitné slámy. Volně stojící výměnek - chaloupka byl postaven v roce 1899. Rod Střítežských obývá tuto usedlost dodnes.

 

Usedlost čp.5 B)

Část souboru zděných usedlostí, projektoval stavitel T. Veselský a vystavěl širokodolský zedník Josef  Lorenc (1832 -1909) se svými syny Josefem (1855 -1911),  Františkem (1856 -1926) a Janem (1863 -1923). postaven v roce 1885 pro Jana Jílka podle vzoru sousední usedlosti čp. 4, které se však tento dům vyrovnal pouze vystavěním na patro a výzdobou štítu. Důkladná prohlídka odborníků ukázala, že šlo spíše o prestižní čin. Vybudování roubené světnice s vysokým stropem se na základě výzkumu datuje do let 1786 až 1788. Pozdější úpravy usedlosti proběhly v letech 1844 a 1929.

2013 vybourány interiéry vč.stropů a prováděny nevkusné vnější úpravy s novodobým roubením a vestavbou pavlače s cizorodými prvky.

 

 

Usedlost čp.8 B)

Část souboru zděných usedlostí, projektoval stavitel T. Veselský a vystavěl širokodolský zedník Josef  Lorenc (1832 -1909) se svými syny Josefem (1855 -1911),  Františkem (1856 -1926) a Janem (1863 -1923). Nápis ve štítě

 

Usedlost čp.25 B)

Část souboru zděných usedlostí, projektoval stavitel T. Veselský a vystavěl širokodolský zedník Josef  Lorenc (1832 -1909) se svými syny Josefem (1855 -1911),  Františkem (1856 -1926) a Janem (1863 -1923).

 

Usedlost čp.33 B)

Část souboru zděných usedlostí, projektoval stavitel T. Veselský a vystavěl širokodolský zedník Josef  Lorenc (1832 -1909) se svými syny Josefem (1855 -1911),  Františkem (1856 -1926) a Janem (1863 -1923).

 

Usedlost čp.73 B)

Část souboru zděných usedlostí, projektoval stavitel T. Veselský a vystavěl širokodolský zedník Josef  Lorenc (1832 -1909) se svými syny Josefem (1855 -1911),  Františkem (1856 -1926) a Janem (1863 -1923).

 

Usedlost čp.82 B)

Část souboru zděných usedlostí, projektoval stavitel T. Veselský a vystavěl širokodolský zedník Josef  Lorenc (1832 -1909) se svými syny Josefem (1855 -1911),  Františkem (1856 -1926) a Janem (1863 -1923).

 

Usedlost čp.90

Secesní fasáda

 

Chalupa čp.56

Roubená

 

Chalupa čp.22

S lomenicí

 

Usedlost čp.25

Se štukovou fasádou

 

Usedlost čp.16

Se štukovou fasádou

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický a soudní okres Polička

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce

  Na silnici Sebranice Polička

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

570 

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

www.sirokydul.cz

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Soupis památek XXII, Politický okres poličský, 1906

3) Poche Emanuel, Umělecké památky Čech, 1977-82

 

A) www.sirokydul.cz (10.9.2013)

B) www.sirokydul.wz.cz (10.9.2013)

 

fotografie

 27.11.2003, 14.7.2012

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 10.9.2013