Kostel Všech svatých Bělá nad Svitavou, bývalý politický okres Polička |
Kostel Všech svatých původně z roku 1437, který je dominantou obce, nechal
vystavět František Jan Nepomuk, hrabě z Walderode z
Eckhausenu v letech 1751 – 1767 na místě bývalého
kostela,který byl zbořen za |Třicetileté války.Z překladu z „Farní kroniky Bělé nad Svitavou“(Deutsch Bielau ),který provedl v r.1906 Zdeněk Wirth se dovídáme, že kostel Všech Svatých byl filiální
do Svojanova do r.1863, pak byl spravován Františkány z Moravské Třebové a
potom patřil do Vítějevsi. Od roku 1720 je farní. Roku 1677 měl stříbrný kalich, kamennou
křtitelnici a 4 zvony. V roce 1751 začal stavět nový kostel svým nákladem
hrabě František Jan Nepomuk z Walderode z Eckhausenu,ale stavba byla roku 1756 zastavena. Teprve
roku 1767 byly dostavěny věže. Kostel je barokní zděná budova, orientovaná, s
křížovou lodí a dvěma věžemi, omítnutá. Stěny hladké, zakulacené. Nad soklem
široké liseny nesou římsu kolem otvorů chambrany. Nad
okapní římsou v západním průčelí zdvihají se po stranách věže o něco z líce
stěny vystupující. Mají římsu nad středy stran obloukem vypjatou a jsou kryty
komolým jehlanem. V průčelí je v ose portál s pravoúhlým rámem pískovcovým a
volutovým klenákem, nad ním okno. Mezi věžemi dozadu ustouplý
štít, ukončený segmentovým sanktusovým nástavcem se soškou p.Marie. Kostel je kryt břidlicovou valbou se sanktusem. Kněžiště
11.10 m dlouhé, 6.25 m Široké, uzavřeno třemi boky a zaklenuto valeně. Tři okna segmentem sklenutá. Na jihu přiléhá
klenutá sakristie. Oblouk triumfální, polokruhový. Loď křížová 18.45 m
dlouhá,8.15 m široká jest ploše na rákos kryta a osvětlena šesti okny. Kruchta
v patře má mírný oblouk. Oblouky spočívají na pilafech. Tolik překlad Zd.Wirtha. Z nejstarší farní matriky z roku 1670 (uložené asi ve farním
archivu) je vidět kdo byl prvním katolickým duchovním správcem německobělské farnosti. Byl to Basilius
Šimický (Schimizky)
profes řádu Cyriaků u sv.kříže v Praze. (ORDINIS Cyriaci Praga at Sanetam Crucem
profesorus). Není známo zda tu zemřel nebo byl
přeložen.
Přičiněním faráře Františka Zikana
(1750-1779) byl starý německobělský kostel zbořen a
postaven zdejší farní kostel jak bylo již dříve uvedeno. Přispěl k tomu i z
vlastního jmění. Dal postavit kazatelnu v kostele a za přispění mlynáře Gabera z Radiměře v roce 1768 sochu sv.Jana
Nepomuckého a zasloužil se o povýšení německobělské
administratury na farnost a byla napsána zakládací listina fary. Zajímavostí
je, že se staral o 262 nemocných a raněných Chorvatů při Pruské válce v
r.1758. Před kostelem stojí dva kříže – jeden kamenný z roku 1811 (dle
farní kroniky bal 17.6.1895 posvěcen za misionářský), druhý byl opraven v
roce 1895 a je opatřen mramorovou pamětní deskou s věnováním paní Cecilie Dvořákové z Bernu a její dcery Sofie. Poblíž
vchodu do Sakristie se nachází socha sv.Jana
Nepomuckého z r.1768. Opravena byla v roce 1816. Je na ní chronographicon,
který při součtu římských číslic dává letopočet 1816. Kolem kostela byl
hřbitov. Po nařízení císaře Josefa II. z 23.8.1781 bylo nutné řešit z důvodů
hygienických nové místo pro hřbitov mimo obec. U kostela protéká potok a byla
tu spodní voda. Pozemek pro nový hřbitov věnovala ze svého pole rodina Rohatschova z čp.87. Nový hřbitov byl vysvěcen 7.8.1881
církevním hodnostářem z poličky. Kamenný kříž uprostřed hřbitova daroval
kameník z Brněnce Lang. Hlavní oltář maloval ak.malíř z Prahy
Josef Scheiwl.Také maloval obrazy křížové cesty a
kazatelnu.Práce byly objednány v r.1874 a dodány v r.1878. Stavbou Obecní školy v roce
1886 se snížila silnice mezi školou a hřbitovní zdí kolem kostela.Dle farní
kroniky se tu již více než 8 let nepohřbívalo.Obecní zastupitelstvo se
zavázalo provést zbourání zdi na vlastní náklady a hřbitovní zeď opět
postavit.Zařizoval se i interiér kostela.V r.1895 byly v Tyrolsku u Ferd.Stuflessera socha Srdce páně a socha Panny
Marie.Jejich svěcení se konalo pro nevhodné počasí až třetí neděli po
Velikonocích a slavnostně byly sochy přeneseny do kostela družičkami a
mládenci.Na tuto neděli připadá též výročí přenesení sochy bolestné Matky
Boží z podlesí do německobělského kostela. 17.6.1895 byl rovněž
posvěcen kamenný kříž před kostelem za misionární.V
roce 1898 věnovala kostelu obraz pro postní dobu paní Emílie Botschková z čp.125.Namaloval ho farář z Rohozné Eduard Neuman,malíř známý svými pracemi i mimo
českou zemi.Na obraze je Spasitel na kříži a pod ním stojící Matka páně,sv.Jan
a Máří Magdalena.Je to obraz veliký a postavy na něm jsou lidské
velikosti.Olakoval také hlavní obraz
Všech svatých,který trpěl vlhkým prostředím kostela. V roce 1900 byly u obou postranních oltářů nahrazeny prohnilé
dřevěné stupně stupni kamennými. Kamenná obruba je z Bohuňova,
dlažba z Brna. V roce 1901 darovala paní Františka Langová 100 K na zakoupení
nový svícnů pro kostel. Při přidání 82
K bylo zakoupeno 12 svícnů od firmy Samassa v
Lublani. V tomtéž roce nechal místní kaplan Josef Hladký na svoji památku
zhotovit u firmy Škarda v Brně barevné okno dvou patronů zpovědních – sv.Jana Nepomuckého a sv.Jana Sankandra. Dar byl též oslavou 20.století. Okno bylo
zasazeno do zdi kostela 18.4.1902. V roce 1903 obdržel kostel od Spolku
ustavičného se klanění nejsvětější svátosti novou monstranci. Drahokamy
pocházejí z odkazu hraběnky Kristiny Schönbernovy. V
roce 1902 věnoval kostelu dvě malovaná okna rytíř z Daubků
majitel parního mlýna v Brněnci. Okna byla opět
dodána firmou Škarda z Brna. Jedno okno je s výjevem sv.Josefa a Panny Marie
a druhé na epištolské straně se sv.Jiřím
a sv.Annou. Na obou oknech je věnování a znak
rodiny Daubků mlýnské kolo, ryby a větvička z dubu.
V roce 1905 byl ze sbírky zakoupen pro kostel Betlém u firmy Synové Petra
Bušky v Sychrově za 350 K. Vystaven byl vždy na Mariánském oltáři v době
vánoc. V roce 1907 byl získán pro kostel třetí kalich. Jeden z kalichů
pochází údajně z Vítějevsi. V roce 1909 se počátkem
února rozvodnil Bělský potok a poškodil zdi farních
budov.Při této povodni přišel o život Jan Červený, dělník při dráze, který
chtěl navštívit své děti v Lavičném. V roce 1911
věnoval kostelu věčnou lampu František Müller od fy
Nedoma v Olomouci. Po vypuknutí 1.světové války nařídilo ministerstvo války v roce
1916 odevzdání 2/3 váhy zvonů v diecesi. Z Německé Bělé to byly 3 zvony. Poledníček,umíráček (na tom byl
reliéf sv.Prokopa,Petra a Pavla) a velký zvon. Cena za 1 kg byla 4,- K. Poledníček
vážil 60 kg avelký zvon 400 kg. Peníze vyplacené
pojišťovnou byly uloženy na zvláštním fondu na pořízení nových zvonů. V roce 1923 byly odstraněna zeď kolem kostela a nahrazena
dřevěným plotem. V této době tu již od
roku 1921 stál pomník věnovaný obětem 1.sv.války obcí Německá Bělá. se jmény
46 padlých místních mužů. Velká oprava kostela proběhla v letech 1931 – 1935. Dle
vyprávění paní Olgy Škraňkové roz.Grimmerové
bylo lešení v kostele již v roce 1928,t.j. v době
kdy ji rodiče křtili.Bylo tu zbudováno el.osvětlení,opraven
hlavní oltář,křížová cesta,lustry (dle vyprávění paní Škrancové
Pavly roz.Kobzové velký lustr darovala rodina Jandlova z čp.77) Malby na stěnách provedl ak.malíř Daněk z Letovic. Varhany
opravila firma Karel Čapek z Poličky v roce 1932.Provedeno bylo seřízení
zvonů,položena nová podlaha,natřeny lavice,zakoupeny církevní prapory.Opravu
obrazu Panny Marie provedl malíř Ambra ze Březové nad Svit.Pro Mariánský
oltář a boční oltář byly pořízeny nové pokrývky. Vysazeny byly další lípy.V
roce 1932 byl uspořádán v sokolovna katolický výlet a výtěžek byl věnován na
opravu kostela.Účinkoval tu i divadelní soubor z Lavičného.
V roce 1932 odlil zvon do sanktusové věžičky Rudolf Perner
ze Suchého Vrbného z Českých Budějovic.Zdarma
namalovala pro kostel v roce 1932
fresku zobrazující Alžbětu Duryňskou rozdávající chléb chudým lidem a v roce
1934 obraz o Nazaretu slečna Irmgard Langová z Brněnce.V roce 1935 opravil hodiny na věži místní
zámečník Sauer. Opět ukazovaly čas. V roce 1938 byla rozdělena farnost na dvě části. Vítějeves (česká obec) připadla Svojanovu. O letech 1938
– 1945 nejsou v kronice zápisy. Působil tu farář Skácha
Karel,který byl odsunut v květnu 1945 do Německa kde za 3 roky po operaci
štítné žlázy zemřel. V roce 1947 byl vrácen z Německa a zavěšen zvon z roku
1665 (farní kronika), jinde 1516, dle administrátora Ladislava Kovaříka z
15.století. Po roce 1945 byly v kostele prováděny pouze ty nejnutnější
opravy. Nové okapové žlaby (1949), oprava varhan a instalace ventilátoru (1951),
nové modřínové stupně k oltáři (1954), do sakristie zakoupena nová modřínová
skříň (1957), opravena omítky uvnitř v presbytáři a hlavní lodi (1959-60), položeno
nové el.vedení a umístěno 6 reflektorů (1960), opraveny
rámy obrazů Křížové cesty (1960), postavena přepážka ze dřeva a skla u vchodu
(1962),oplechovány 3 věže a šifrová krytiny nahrazena eternitem(1969), na
celém kostele odstraněna a dána nová omítka a natřeny věže (1971), odstraněna
dřevěná podlaha v kostele a nahrazena dlaždicemi a zavedeno el.topení pod lavicemi (1972), instalace provizorního
oltáře spolu s ambónem (1978), nátěr věží (1994), oprava
varhan (1995). V roce 2001 bylo díky benefičním koncertům místní hudební
školy a konzervatoří organizovaných PhDr.Boženou Küfhaberovou Ph.D.možné získat
finanční prostředky a dle návrhu Ing.arch. Haralda Čadílka zhotovit bránu u vchodu do kostela.Bránu vykoval
místní farník Jiljí Prudil z čp.56. V roce 2002
byly získány sbírkou,benefičními koncerty a příspěvkem Obecního úřadu Bělá
nad Svit. prostředky na opravu el. instalace v kostele. Organizátory akce
byli PhDr.Küfhaberová Božena Ph.D.,
pan farář Odvárka, Ing.arch.Harald Čadílek z Brna a místní farníci.Celkem bylo uskutečněno
do roku 2005 8 koncertu a získáno 60 tis.Kč. Zdroj: www.obec-bela-cz (2.9.2013) |
|
Aktualizace 2.9.2013 |