Zpět na Bělá nad Svitavou

Kostel Všech svatých

Bělá nad Svitavou, bývalý politický okres Polička

 

Kostel Všech svatých původně z roku  1437, který je dominantou obce, nechal vystavět František Jan Nepomuk, hrabě z Walderode z Eckhausenu v letech 1751 – 1767 na místě bývalého kostela,který byl zbořen za |Třicetileté války.Z překladu z „Farní kroniky Bělé nad Svitavou“(Deutsch Bielau ),který provedl v r.1906 Zdeněk Wirth se dovídáme, že kostel Všech Svatých byl filiální do Svojanova do r.1863, pak byl spravován Františkány z Moravské Třebové a potom patřil do Vítějevsi. Od roku 1720 je farní.  Roku 1677 měl stříbrný kalich, kamennou křtitelnici a 4 zvony. V roce 1751 začal stavět nový kostel svým nákladem hrabě František Jan Nepomuk z Walderode z Eckhausenu,ale stavba byla roku 1756 zastavena. Teprve roku 1767 byly dostavěny věže. Kostel je barokní zděná budova, orientovaná, s křížovou lodí a dvěma věžemi, omítnutá. Stěny hladké, zakulacené. Nad soklem široké liseny nesou římsu kolem otvorů chambrany. Nad okapní římsou v západním průčelí zdvihají se po stranách věže o něco z líce stěny vystupující. Mají římsu nad středy stran obloukem vypjatou a jsou kryty komolým jehlanem. V průčelí je v ose portál s pravoúhlým rámem pískovcovým a volutovým klenákem, nad ním okno. Mezi věžemi dozadu ustouplý štít, ukončený segmentovým sanktusovým nástavcem se soškou p.Marie. Kostel je kryt břidlicovou valbou  se sanktusem. Kněžiště 11.10 m dlouhé, 6.25 m Široké, uzavřeno třemi boky a zaklenuto valeně. Tři okna segmentem sklenutá. Na jihu přiléhá klenutá sakristie. Oblouk triumfální, polokruhový. Loď křížová 18.45 m dlouhá,8.15 m široká jest ploše na rákos kryta a osvětlena šesti okny. Kruchta v patře má mírný oblouk. Oblouky spočívají na pilafech. Tolik překlad  Zd.Wirtha.

Z nejstarší farní matriky z roku 1670 (uložené asi ve farním archivu) je vidět kdo byl prvním katolickým duchovním správcem německobělské farnosti. Byl to Basilius Šimický (Schimizky) profes řádu Cyriaků u sv.kříže v Praze. (ORDINIS Cyriaci Praga at Sanetam Crucem profesorus). Není známo zda tu zemřel nebo byl přeložen.                                                                                                           Přičiněním faráře Františka Zikana (1750-1779) byl starý německobělský kostel zbořen a postaven zdejší farní kostel jak bylo již dříve uvedeno. Přispěl k tomu i z vlastního jmění. Dal postavit kazatelnu v kostele a za přispění mlynáře Gabera z Radiměře v roce 1768  sochu sv.Jana Nepomuckého a zasloužil se o povýšení německobělské administratury na farnost a byla napsána zakládací listina fary. Zajímavostí je, že se staral o 262 nemocných a raněných Chorvatů při Pruské válce v r.1758.

Před kostelem stojí dva kříže – jeden kamenný z roku 1811 (dle farní kroniky bal 17.6.1895 posvěcen za misionářský), druhý byl opraven v roce 1895 a je opatřen mramorovou pamětní deskou s věnováním paní Cecilie Dvořákové z Bernu a její dcery Sofie. Poblíž vchodu do Sakristie se nachází socha sv.Jana Nepomuckého z r.1768. Opravena byla v roce 1816. Je na ní chronographicon, který při součtu římských číslic dává letopočet 1816. Kolem kostela byl hřbitov. Po nařízení císaře Josefa II. z 23.8.1781 bylo nutné řešit z důvodů hygienických nové místo pro hřbitov mimo obec. U kostela protéká potok a byla tu spodní voda. Pozemek pro nový hřbitov věnovala ze svého pole rodina Rohatschova z čp.87. Nový hřbitov byl vysvěcen 7.8.1881 církevním hodnostářem z poličky. Kamenný kříž uprostřed hřbitova daroval kameník z Brněnce Lang.

Hlavní oltář maloval ak.malíř z Prahy Josef Scheiwl.Také maloval obrazy křížové cesty a kazatelnu.Práce byly objednány v r.1874 a dodány v r.1878.                Stavbou Obecní školy v roce 1886 se snížila silnice mezi školou a hřbitovní zdí kolem kostela.Dle farní kroniky se tu již více než 8 let nepohřbívalo.Obecní zastupitelstvo se zavázalo provést zbourání zdi na vlastní náklady a hřbitovní zeď opět postavit.Zařizoval se i interiér kostela.V r.1895 byly v Tyrolsku u Ferd.Stuflessera socha Srdce páně a socha Panny Marie.Jejich svěcení se konalo pro nevhodné počasí až třetí neděli po Velikonocích a slavnostně byly sochy přeneseny do kostela družičkami a mládenci.Na tuto neděli připadá též výročí přenesení sochy bolestné Matky Boží z podlesí do německobělského kostela.

 17.6.1895 byl rovněž posvěcen kamenný kříž před kostelem za misionární.V roce 1898 věnovala kostelu obraz pro postní dobu paní Emílie Botschková z čp.125.Namaloval ho farář z Rohozné Eduard Neuman,malíř známý svými pracemi i mimo českou zemi.Na obraze je Spasitel na kříži a pod ním stojící Matka páně,sv.Jan a Máří Magdalena.Je to obraz veliký a postavy na něm jsou lidské velikosti.Olakoval také hlavní  obraz Všech svatých,který trpěl vlhkým prostředím kostela.

V roce 1900 byly u obou postranních oltářů nahrazeny prohnilé dřevěné stupně stupni kamennými. Kamenná obruba je z Bohuňova, dlažba z Brna. V roce 1901 darovala paní Františka Langová 100 K na zakoupení nový svícnů pro kostel. Při přidání  82 K bylo zakoupeno 12 svícnů od firmy Samassa v Lublani. V tomtéž roce nechal místní kaplan Josef Hladký na svoji památku zhotovit u firmy Škarda v Brně barevné okno dvou patronů zpovědních – sv.Jana Nepomuckého a sv.Jana Sankandra. Dar byl též oslavou 20.století. Okno bylo zasazeno do zdi kostela 18.4.1902. V roce 1903 obdržel kostel od Spolku ustavičného se klanění nejsvětější svátosti novou monstranci. Drahokamy pocházejí z odkazu hraběnky Kristiny Schönbernovy. V roce 1902 věnoval kostelu dvě malovaná okna rytíř z Daubků majitel parního mlýna v Brněnci. Okna byla opět dodána firmou Škarda z Brna. Jedno okno je s výjevem sv.Josefa a Panny Marie a druhé na epištolské straně se sv.Jiřím a sv.Annou. Na obou oknech je věnování a znak rodiny Daubků mlýnské kolo, ryby a větvička z dubu. V roce 1905 byl ze sbírky zakoupen pro kostel Betlém u firmy Synové Petra Bušky v Sychrově za 350 K. Vystaven byl vždy na Mariánském oltáři v době vánoc. V roce 1907 byl získán pro kostel třetí kalich. Jeden z kalichů pochází údajně z Vítějevsi. V roce 1909 se počátkem února rozvodnil Bělský potok a poškodil zdi farních budov.Při této povodni přišel o život Jan Červený, dělník při dráze, který chtěl navštívit své děti v Lavičném. V roce 1911 věnoval kostelu věčnou lampu František Müller od fy Nedoma v Olomouci.

Po vypuknutí 1.světové války nařídilo ministerstvo války v roce 1916 odevzdání 2/3 váhy zvonů v diecesi. Z Německé Bělé to byly 3 zvony. Poledníček,umíráček (na tom byl reliéf sv.Prokopa,Petra a Pavla) a velký zvon. Cena za 1 kg byla 4,- K. Poledníček vážil 60 kg avelký zvon 400 kg. Peníze vyplacené pojišťovnou byly uloženy na zvláštním fondu na pořízení nových zvonů.

V roce 1923 byly odstraněna zeď kolem kostela a nahrazena dřevěným plotem. V této  době tu již od roku 1921 stál pomník věnovaný obětem 1.sv.války obcí Německá Bělá. se jmény 46 padlých místních mužů.

Velká oprava kostela proběhla v letech 1931 – 1935. Dle vyprávění paní Olgy Škraňkové roz.Grimmerové bylo lešení v kostele již v roce 1928,t.j. v době kdy ji rodiče křtili.Bylo tu zbudováno el.osvětlení,opraven hlavní oltář,křížová cesta,lustry (dle vyprávění paní Škrancové Pavly roz.Kobzové velký lustr darovala rodina Jandlova z čp.77) Malby na stěnách provedl ak.malíř Daněk z Letovic. Varhany opravila firma Karel Čapek z Poličky v roce 1932.Provedeno bylo seřízení zvonů,položena nová podlaha,natřeny lavice,zakoupeny církevní prapory.Opravu obrazu Panny Marie provedl malíř Ambra ze Březové nad Svit.Pro Mariánský oltář a boční oltář byly pořízeny nové pokrývky. Vysazeny byly další lípy.V roce 1932 byl uspořádán v sokolovna katolický výlet a výtěžek byl věnován na opravu kostela.Účinkoval tu i divadelní soubor z Lavičného. V roce 1932 odlil zvon do sanktusové věžičky Rudolf Perner ze Suchého Vrbného z Českých Budějovic.Zdarma namalovala  pro kostel v roce 1932 fresku zobrazující Alžbětu Duryňskou rozdávající chléb chudým lidem a v roce 1934 obraz o Nazaretu slečna Irmgard Langová z Brněnce.V roce 1935 opravil hodiny na věži místní zámečník Sauer. Opět ukazovaly čas.

V roce 1938 byla rozdělena farnost na dvě části. Vítějeves (česká obec) připadla Svojanovu. O letech 1938 – 1945 nejsou v kronice zápisy. Působil tu farář Skácha Karel,který byl odsunut v květnu 1945 do Německa kde za 3 roky po operaci štítné žlázy zemřel. V roce 1947 byl vrácen z Německa a zavěšen zvon z roku 1665 (farní kronika), jinde 1516, dle administrátora Ladislava Kovaříka z 15.století. Po roce 1945 byly v kostele prováděny pouze ty nejnutnější opravy. Nové okapové žlaby (1949), oprava varhan a instalace ventilátoru (1951), nové modřínové stupně k oltáři (1954), do sakristie zakoupena nová modřínová skříň (1957), opravena omítky uvnitř v presbytáři a hlavní lodi (1959-60), položeno nové el.vedení a umístěno 6 reflektorů (1960), opraveny rámy obrazů Křížové cesty (1960), postavena přepážka ze dřeva a skla u vchodu (1962),oplechovány 3 věže a šifrová krytiny nahrazena eternitem(1969), na celém kostele odstraněna a dána nová omítka a natřeny věže (1971), odstraněna dřevěná podlaha v kostele a nahrazena dlaždicemi a zavedeno el.topení pod lavicemi (1972), instalace provizorního oltáře spolu s ambónem (1978), nátěr věží (1994), oprava varhan (1995). V roce 2001 bylo díky benefičním koncertům místní hudební školy a konzervatoří organizovaných PhDr.Boženou Küfhaberovou Ph.D.možné získat finanční prostředky a dle návrhu Ing.arch. Haralda Čadílka zhotovit bránu u vchodu do kostela.Bránu vykoval místní farník Jiljí Prudil z čp.56. V roce 2002 byly získány sbírkou,benefičními koncerty a příspěvkem Obecního úřadu Bělá nad Svit. prostředky na opravu el. instalace v kostele. Organizátory akce byli PhDr.Küfhaberová Božena Ph.D., pan farář Odvárka, Ing.arch.Harald Čadílek z Brna a místní farníci.Celkem bylo uskutečněno do roku 2005 8 koncertu a získáno 60 tis.Kč.

Zdroj: www.obec-bela-cz (2.9.2013)

 

 

 

Aktualizace 2.9.2013