|
Fara římskokatolická Bělá nad Svitavou, politický okres Polička |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Stará Pamětní kniha uložená ve farním archivu psaná latinsky
r.1670 farářem Františkem Cikánem (ZIKAN) uvádí,že zdejší fara je prý jednou z nejstarších v
zemi.Neuvádí se tam ale kde stála.Zda při kostele ve Vítějevsi
nebo v Německé Bělé.Píše o tom také dějepisec Balbín. Dějinami fary se zabýval i MUDr.Josef Lopour z Vítějevsi.Někteří
tvrdí,že tato nejstarší fara stála při Vítějevském
kostele poněvadž velký zvon má uveden letopočet 1504 a německobělský
1665.Ve Vítějevsi byl také dům zvaný „fara“.Naproti
tomu říkají druzí,že fara stála při německobělském kostele a že farní dům stál na místě kde
je farská stodola (již zbouraná) a farský sklep a že tuto faru stihl osud
úplného zničení za husitských válek.Také prý je nepochybné,že celá tato
krajina se přiklonila k husitské pravděpodobně pikartské sektě (Čeští
bratří).Na kostele ve Vítějevsi je znázorněn
kalich.(Zdroj Zd.Wirth:Umělecké památky Čech –
vydáno v r.1957 v Praze). O postavení nové fary se zasloužili administrátoři Daniel Dittrich(ve NB 1720-1737),Václav Richter(v NB 1737-1750)
a František Zikan( v NB 1750-1779).Věnovali na
stavbu mnoho prostředků z vlastního jmění.Farář Jan Falge
( v NB 1792 -1802) se postaral o stavbu chléva a nad ním sýpky.Katecheta
František Kincel ( v NB 1808-1820) dosáhl toho,že
byla postavena nová farská stodola,v horním patře fary zřízeny (1810) dvě
pohostinské místnosti a strop jídelny byl pobit palachem.V roce 1838 měla německobělská farnost 2.200 katolických křesťanů,5 Židů a 2 nekatolíky.Patřily k ní vesnice Německá
Bělá,Brněnec,Zářečí,Vítějeves, Chrastavec a Půlpecen. V roce 1842 měla Německá Bělá 144 domů a 860 duší. V roce 1858 měla Německá Bělá 149 domů a 937 duší. V roce 1894 byla střecha fary pokryta břidlicí.V roce 1860 byla
opravena spodní část fary –předsíň,kuchyň.Provedeny byly i opravy v patře. V roce 1852 se zde konala oslava 100.výročí farnosti.U sochy sv.Jana Nepomuckého vysadily školní děti okrasné stromy. Faráři dostávali od vrchnosti deputát jako
pivo,pšenici,žito,ječmen,hrách,solené máslo,velikonočního beránka,dřevo,letní
setbu,zimní osetí,farské pole mělo 30 korců. Farní kronika je ve většině psaná německy kurentem a obtížně čitelným
písmem. V roce 1948 byla v kuchyni položena nová palubová
podlaha,opravena špatná omítka a z chléva zřízena garáž pro auto. V roce 1952 byl do přízemí zaveden do státního statku
vodovod,zřízena koupelna a soc.zařízení.Vodovod byl dlouhý 97 m. V roce 1968 byla omítnuta farní budova a v roce 1976 zavedena
nová el.instalace.V roce 1989 byla fara napojena na obecní vodovod a sociální zařízení,koupelna a kuchyň
zřízeny v prvním patře.Z jedné přízemní místnosti byla zřízena garáž s
výjezdem na silnici.Instalována byla akumulační kamna pro místnost k bydlení
a kancelář.V roce 1990 byla upravena dolní místnost na zimní kapli.V letech
1991-2 byly vyměněny okapové žlaby.Zbourána je i farská stodola.V roce 2001
byla vyměněna okna.V roce 2006 byla opravena poloviny střechy fary – čelní
část a strana do dvora dostaly novou krytinu a měděné oplechování. Historie Německobělské farnosti. Vysokým presidiálním dekretem z 31.8.1835 č.5952 bylo nařízeno
aby počínaje 1.1.1836 v každém městečku a každém významném místě,ve farních a
světských osadách byla založena a dále vedena PAMĚTNÍ KNIHA sestávající ze
300 až 350 archů a opatřena čísly stran,provlečena nití a na konci zpečetěná
nadřízeným úřadem. Pamětní knihu německo bělské farnosti začal psát farář Jan Kinczel
(Kincl) od roku 1837.Do strany 37 provedl český překlad Dr.Bohumil Zlámal z
Velkých Opatovi 8.6.1957.Většina je psaná německy kurentem. Farnost Německá Bělá zaujímala celý statek Německou Bělou,který
byl dříve Cadeticum,avšak posledním držitelem panem
Josefem hrabětem Desfours Walderode
byl přeměněn na Allodium(svobodné zboží) a r.1809
prodán majiteli,panu Emanuelu svobodnému pánu z Bartensteinu,rytíři
rakouského řádu císaře Leopolda.Farnost Německá Bělá v r.1837 ležela na
nejzazší hranici Čech a Moravy,v Chrudimském kraji,v diecesi
Královehradecké,v poličském vikariátu a patronátní
právo vykonávala pozemková vrchnost.Plocha farnosti byla podle regulačních
elaborátů k pozemkové dani 3923 jiter 316 čtverečních sáhů.Hraničila:k
východu s městem Březová,panstvím Svitavským,Borotínským a Letovickým na
Moravě,k západu s českým panstvím Bysterským a
statkem Svojanov a k půlnoci(severu) opět Bystrém. K farnosti pastřilo v r.1837 6 vesnic: Německá Bělá
144 domů 900 duší Brněnci 18
domů 82 duší Zářečí 33
domů 126 duší Chrastavec 46 domů 269 duší Vítějeves 117 domů 818 duší Půlpecen 6 domů
29 duší V Německé Bělé byl v čp.59 jeden nekatolík a v čp.88 jedna
židovská rodina o šesti duších.Hovořilo se tu německy a česky.Němčina
převládala v Německé Bělé,Brněnci
a Zářečí,čeština ve Vítějevsi,Chrastavci a Půlpecnu. Farníci 6 obcí mající větší hospodářství se živili rolnictvím a
povoznictvím,ostatní předením vlastního lnu,bavlny a ovčí vlny za mzdu pro
okolní soukeníky.Půda se tu skládá ze železitého mokrého jílu promíšeného s píském a kamením.Spodní vrstva je písek a kamenný
slín.Tráva je zde nepatrná,seno kyselé.Jetel se pěstoval s pomocí sádry,která
se sem dovážela od r.1815 až ze Slezska.Hovězí dobytek byl malého
vzrůstu,ovce malé s hrubou vlnou,koně se nevychovávali,ale kupovali.Pouze
vrchnost měla vysoko ušlechtilé ovce.Lesy byly roztroušeny v malých
skupinách.Jejich plocha obnášela 615 jiter 1521 čtverečních sáhů.Sestávaly se
z modřínů,jedlí a smrků,ve vrchnostenských lesích i byly i lepší druhy dřev. Významné domy v Německé Bělé: vrchnostenský zámek,úřadovna,pivovar a palírna,dvůr s 117 jitry
195 čtverečními sáhy polí a 30 jiter 468 čtverečních sáhů zahrad a luk,mlýn
čp.19. Farní Pamětní kniha je vedena do roku 1924 pravidelnými zápisy.O
období 2.sv.války nejsou zápisy.Stručně je pokračováno od roku 1946.Ve farní
kronice jsou zachyceny církevní slavnosti,dary kostelu,opravy církevních
budov,ale i politické dění jako např.rok 1848,atentáty,vznik Rakousko
Uherska,1.sv.válka,revoluce v Rusku,volby a úmrtí papežů,sucho v roce 1842
kdy byl potok bez vody,záplavy v roce 1845 ve Bělé,stavba železnice Praha –
Olomouc v r.1845 ( cesta trvala 7 hodin 40 minut),odstřel kopce pro tunel na
Dlouhé v r.1845,povodeň v roce 1909.K zajímavostem patří,že náš občan kovář
Florián Klemša z čp.8 zhotovil novou železnou bránu před kostel ve Vítějevsi v r.1957 dle nákresu duchovního správce
Ladislava Kovaříka a klempířské práce na témže kostele provedl náš občan
klempíř Jan Hokinka z čp.92. S překladem z němčiny z Farní kroniky pomohla paní Škrancová Pavla z čp.129 (roz.Kobzová)
a Olga Škraňková dříve bytem v čp.89(roz.Grimmerová).Zpracovala Korbářová
Anna kronikářka obce. Přehled kněžstva Bělovské farnosti od r.1670 do r.2005:
Zdroj: obec-bela-cz (2.9.2013) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace
2.9.2013 |
