Zámek v obci Bělá nad Svitavou, politický okres Polička

[Zámek]

Bělá nad Svitavou, politický okres Polička

Bělá nad Svitavou, až do r. 1945 nazývaná Německá Bělá, se připomíná poprvé v r. 1506, kdy náležela jako příslušenství Svojanova Janu Svojanovskému z Boskovic. Ke Svojanovu náležela Bělá až do r. 1579, potom se stala příslušenstvím bysterského panství a teprve na počátku 17. století se stala centrem samostatného statku tvořeného 6 vesnicemi.

Zámek - prostou jednopatrovou barokní budovu v areálu dvora - zde postavil teprve v 50. letech 18. století tehdejší držitel statku František Desfours-Walderode. Od jeho potomků získal panství i se zámkem Emanuel z Bartenštejna, který dal po r. 1809 zámek opravit a zčásti přestavět interiéry. Po několika dalších změnách majitelů koupila bělský velkostatek i se zámkem v r. 1883 správa císařských panství a Bělá byla připojena k velkostatku Bystré, který byl majetkem císaře Františka Josefa I. Již od r. 1869.

Od této doby přestal být zámek v Bělé sídlem majitelů velkostatku a změnil se jen V obydlí úředníků spravujících přilehlý dvůr. Obytným účelům sloužil zámek i po r. 1918, kdy jako habsburský majetek přešel do vlastnictví československého státu. Po r. 1918 byla budova zmodernizována, přičemž z větší části ztratila svůj původní barokní charakter. V r. 1952 zámek i s částí přilehlých hospodářských budov dvora vyhořel. Zříceniny byly odstraněny a místo bylonezastavěné.

Zámek stával v jihozápadní části areálu bývalého dvora situovaného proti vstupnímu průčelí bělského kostela. Zbytek budov dvora byl majetkem JZD Lavičné-Banín a sloužil jako skladiště.

Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

V roce 2005 je na místě zámku a zbylých budov plánována výstavba obytných domů se sociálními byty s nevýraznou městskou architekturou patrových čtvercových domů bez návaznosti na dochovaný urbanismus čí místní tradiční stavitelství. Na místo využití původního rozvrhu budov se soukromím dvora jsou rozmístěny domy mezi parkoviště a prázdné zelené plochy. V roce 2007 byla zbořena mohutná stodola.

Statek střídal často majitele. V roce 1557 bylo Svojanovské panství rozděleno mezi syny Václava Žehušického, Hertvíka a Jana na dva díly.

Bělá měla v té době 39 osadníků. Měla kostel, vrchnostenský les zvaný „Bělovský“. 13 osadníků patřilo k Limberskému podílu, 26 ke Korouhevské části. Limberský podíl představoval 86 prutů polí, Korouhevský 220 prutů polí (1 prut = 1,51 ha). Zbytek majetku se nacházel v majetku Šimona Kraczera z Schönberka. Ten zřídil ve Bělé poplužní dvůr, který spolu s Vítějevsí, Brněncem, Zářečím, Chrastavcem a Půlpecnem tvořily samostatný velkostatek. Zavedl chov ovcí a zásobil vlnou valchy na řece Svitavě. Doma se předlo a tkalčilo. V roce 1583 byly při prodeji Banína s poplužním dvorem Nová Bělá (Lavičné), Česká Dlouhá ponechány Václavem z Hustiňan a spojeny v samostatný velkostatek. Zde končí společné osady Bělé se Svojanovem. V 18. století se Bělá stala samostatným zemsko-deskovým statkem. Do roku 1809 patřila rodu DESFOURS-WALDERODE. Pak jej koupili BARTENSTEINOVÉ. Soudí se, že někdejší zámek ve Bělé byl postaven v polovině 18. století Františkem Desfours Walderode na místě staršího sídla. Jednalo se o jednoduchou patrovou budovu stojící uprostřed vesnice ve východní části areálu poplužního dvora, jihozápadně od kostela. Fasáda a interiéry byly upraveny po r.1809 Emanuelem svobodným pánem z Bartensteinu. Od roku 1883 sloužila budova jako obydlí správce dvora a jeho zaměstnanců. 19. 7. 1863 bylo prodáno panství Německá Bělá 23 věřitelům (20 z Německé Bělé, 1 z Nové Bělé, 1 z Karle a 1 z Brněnce- více v majitelé Bělé nad Svit.). 9. 7. 1883 je vlastnické právo na panství Německá Bělá zaknihováno Císařsko-královskému privátnímu fondu, který tento majetek získal pravděpodobně v dražbě. V roce 1918 byl statek převzat Správou státních lesů a statků. Císařsko-královský fond opět spojil německo-bělské panství s panstvím bysterským a stává se majetkem Československé republiky. Patřil k němu pivovar, zahrada a parčík s rybníkem.

Po roce 1918 byl přestaven i zámek a sloužil k obytným účelům až do roku 1952 kdy 13.8. byl zcela zničen požárem po zásahu blesku při letní bouřce. Zůstala jen část hospodářských budov a jedna budova s byty.Státní statek (ČSSS) převzalo v roce 1974 Jednotné zemědělské družstvo. Statek tehdy obhospodařoval 200 ha půdy. V roce 1988 byla provedena demolice budovy s byty a zbytku chlévů. Tím čp. 2 zaniklo.

Zdroj: www.obec-bela-cz (2.9.2013)