|
Kód CZ
Kolešovice
(Koleschowitz)
Osada: Heřmanov
Připojena: Zderaz
Kostel
sv.Petra a Pavla Zdro A)
Barokní jednolodní stavba z let 1706 až 1708, sakristie přistavěna
roku 1730. barokní jednolodní stavba s nepatrně odsazeným, půlkruhově
uzavřeným presbytářem se sakristiemi po stranách. Nad nimi jsou v prvním
patře oratoře. Po jihozápadní straně lodi se vypíná věž. Presbytář a loď jsou
kryty jednotným rákosovým stropem. Sakristie jsou plochostropé. Zařízení
kostela je převážně barokní. Dominantou je portálový oltář s točitými sloupy
a figurálně řezaným nástavcem s obrazem Černé madonny
v postříbřeném reliéfním rámu. Tento obraz je uváděn jako kopie Madonny della Lettera v Messině z roku 1720.
Kvalitní prací je i tabulový oltář sv. Jana Nepomuckého se sochami andělů a
rozměrná kazatelna z roku 1700 se sochami evangelistů a reliéfem křtu v
Jordáně.
Fara
1731
Kaple
sv.Jana Nepomuckého
1830, se sochou, opravena 1992, opět
v dezolátním stavu
Kaple
Na hřbitově
Hřbitov
S kaplí
Výklenková
kaplička
1924
Sloup
se [sochou P.Marie] Zdro A)
Před zámkem, s reliéfem Ukřižování na
podstavci, barokní z r. 1714, socha sejmuta po roce 1948, a ztracena
Sloup
se sochou sv.Šebestiana Zdro A)
1717, na návsi mezi kostelem a
zámkem. Socha byla v roce 1948 sejmuta a v roce 1993 restaurována a
přenesena do kostela sv. Petra a Pavla. Sloup je na konci zakončen korinthskou hlavicí. Tento sloup je usazen na hranolovém
podstavci, na němž je kartuš s wallisovským erbem.
Socha
sv.Floriána Zdro A)
Podstavec se sochou se rozpadl po
roce 1970 a socha byla uschována vlastníkem č.p.259.
V roce 2008 byla socha zrestaurována Mgr.Jiřím Fialou a umístěna na původním místě na
jednoduchý čtyřhranný podstavec
 
Socha
sv.Václava
se znakem rodu Meraviglia-Crivelli (wallisovským erbem)
na podstavci
 
Socha
sv.Valburgy
1739, u silnice na Zderaz
 
Socha
sv.Víta
Značně destruovaná
 
Kamenný
kříž
U kostela
Kamenný
kříž
Hlavní hřbitovní, nevhodně doplněn,
1833
Kamenný
křížZdro
A)
U
silnice na Pšovlky, zv.Chmelařský, 1925 na paměť chmelaře, kterého při
návratu z chmelnice do vsi zasáhl blesk. Obnoven 2008 Mgr.Jiřím Fialou.
 
Kamenný
kříž
U
silnice na Heřmanov, torzo
Železný
kříž
Zv.Jahnův u silnice na Kněževes
Železný
kříž
U
silnice na Hořesedly, torzo
Železný
kříž
Pod
Ptačím vrchem, torzo, novější, původní zv.Francouzský,
1813
Dřevěné
kříže
Pod
Ptačím vrchem, na místě masového hrobu válečných zajatců
Památník
…
[Sloupek]
Dřevěná
obestavba na betonovém pylonu na mostě, odtraněna po 2016, zůstal jen pylon jako na druhé straně
Hrobka
Otto Hermanna
Na
hřbitově. V 1. světové válce byl Otto Herrmann
kontraadmirálem a velitelem panceřového křižníku Kaiser Karl VI., která byla součástí válečného loďstva
německého císaře. Kontraadmirál se narodil 24. 10. 1870 a zemřel 9. 11. 1923.
[Památník
padlým] Zdroj D)
Před
školou. Stával v blízkosti měšťanské školy. V roce 1945 byl pomník na popud
českých obyvatel Kolešovic stržen sovětským tankem.
Žulové vázy z pomníku umístěny u pomníku „československým a sovětským občanům
padlým v bojích za osvobození občanů naší vlasti; 1939-1945“. Seznam padlých
v 1. světové válce a zemřelých na následky války z roku 1929 uvádí tato
jména: Wilh. Brabetz
(1914), Franz Palkoska
(1914), Karl Wostry (1915), Olivier
Graf Wallis (1915), Emil Arbeiter
(1915), Julius Reigl (1915), Franz
Samuel (1915), Franz Kopta
(1916), Wenzl Folda
(1916), Josef Hanauer (1916), Josef Loukota (1916),
Wenzl Lank (1917), Karl Hina (1917), Peter Fait (1917),
Friedrich Mahr (1918), Josef Hauk (1918), Franz Samuel (1918), Wenzel Voigt, Ferdinand Treibl, Andreas Riedl, Josef Folda, Franz Hartl, Wilhelm Hiller, Karl Kohn, Olivier Kohn, Rudolf Lischka, Emil Reigl, Franz Režabek, Karl Schmied, Wenzel Swoboda, Anton Worsch, Emil Zucker.
Starý
zámek Zdro A)
Renesanční,
patrový. K roku 1318 sídlo vladyky Vojslava z Kolešovic. Ten také pravděpodobně nechal postavit ve vsi
tvrz. Vladykům z Kolešovic patřil majetek do roku
1396, kdy ho získali Kolovratové a po nich, roku
1541, Jeroným Hrobčický z Hrobčic.
Ten nechal starou tvrz přestavět v renesančním slohu na pohodlnější sídlo. V
březnu 1707, kdy byl majitelem panství Jan Ferdinand Nostic,
však tvrz i s veškerým zařízením a rodinným archivem vyhořela. Roku 1720
koupil Kolešovice Jiří Olivier
hrabě Wallis z Carringhmain.
O čtyři roky později byla na místě bývalé tvrze dokončena stavba nového
zámku. Byla to prostá jednopatrová budova, krytá šindelem. Dnes jsou v ní
umístěny kanceláře, dílny a prádelna Domova důchodců.
Nový
zámek Zdro
A)
Patrový.
Po smrti Jiřího Oliviera Wallise
roku 1744 zdědil kolešovické panství jeho syn
Štěpán. Ten také nechal vedle starého zámku postavit zámek nový. Není známo,
kdy se tak stalo a kdo byl stavitelem. Zámek byl vystavěn v pseudorenesančním
slohu z pískovce, který byl dovážen z nedalekých Přílep. Jednopatrová budova
obdélníkového půdorysu o rozměrech 21 x 20 metrů se od starého zámku lišila
nejen prostorností, ale i vnitřní výzdobou. Stěny a stropy některých
místností byly vyzdobeny malbami s mythologickými
výjevy. Vnitřní vybavení zámku bylo též bohaté. Kromě renesančního a
barokního nábytku, porcelánových a skleněných předmětů zde byla i cenná
sbírka rytin a obrazů, především italských mistrů. Do zámku se vstupovalo z
anglického parku, kde byl rybník, u něhož stával dřevěný empírový letohrádek.
Celý areál uzavírala kamenná zeď s velkou vjezdovou bránou vedle zámku. Roku
1927 bylo ve veřejné dražbě v Praze rozprodáno původní zámecké zařízení. V
roce 1953 byla zahájena přestavba zámku.
Stará
škola
…
 
Škola
…
Sýpka
S novodobější
nástavbou
Sýpka
U
kolejí
Bílý
mlýn
Zříceniny
[Altán]
Dřevěný
empírový v zám.parku 1800
Dům
č.p.62
Se
zbytky barokní fasády
Dům
č.p.63
Nárožní
Dům
č.p.185
…
Skladiště
U
nádraží
Pivovarské
sklepy
Před
zámkem
Zámecký
park
S fotbalovým
hřištěm
|
Panství
1850
p.o
Žatec, s.o.Jesenice
1868
Politický okres Podbořany, s.o. Jesenice
1949
Okres Rakovník
2003
Pověřený městský úřad Rakovník
První písemná zmínka o vesnici pochází z
roku 1318, kdy zde držel tvrz Vojslav z Kolešovic. Historická zástavba vesměs natolik nevkusně
modernizována, že městečko působí odpudivě.
literatura
a prameny
1)
Administrativní lexikon obcí v republice
čsl, 1927
2)
Bartušek, Krčálová, Merhautová-Livorová,
Umělecké památky Čech I, 1957
C)
cs.wikipedia.org
D)
pasvu.com
|
#/media/File:Kole%C5%A1ovice,_kaple_svat%C3%A9ho_Jana_Nepomuck%C3%A9ho.jpg)
#/media/Soubor:Kole%C5%A1ovice,_He%C5%99manov,_chapel.jpg){kind=link}