Kód CZ 201
Bavorov
Osada: Bavorovské Svobodné Hory Připojené
obce: Blanice,
Čichtice, Svinětice,
Tourov,
Útěšov
Kostel Nanebevzetí P.Marie >> Zdroj 2) 1370-85, 1604 věž, přestavěn 1652 P.Spineta,
regotizován J.Mocker
1905-7.
[Kaple]
Zdroj 2) Špitální, zachován jen portál. Děkanství
Zdroj 2) Zdroj C) S got. portálem v ohradní
zdi. Barokní patrová budova fary je spojena se sakristií kostela Nanebevzetí
Panny Marie klenutou chodbou na obloucích s pilíři. Na faru navazuje klenutá brána
s gotickým portálem. Areál doplňují hospodářské budovy a špýchar s barokními
štíty. Areál je tvořen vlastní budovou fary na jihu, hospodářskými budovami
(špýchar, stáje, chlévy) na severozápadní straně a stodolou na východní
straně. Na jihu se nachází zahrada ohraničená ohradní kamennou zdí. Na fara navazuje brána s gotickým portálem.
Hřbitov
…
Kamenný
kříž U kostela
Kamenný
kříž U silnice na Hájek
Železný
kříž U křižovatky na Turov a Hájek
Železný
kříž V chatové osadě Podhory nedaleko mlýna
Železný
kříž Na křižovatce do Svinětic
a Budyně, se zděným podstavcem
Železný
kříž U silnice na Svinětice
Železný
kříž U silnice na Svinětice
na hranici katastru
Železný
kříž U silnice na Útěšov,
1836
Železný
kříž U silnice na Útěšov
Železný
kříž U silnice na Útěšov,
1872
Boží
muka U silnice na Štětín, zděná
Kašna
Zdroj C) Ve středu náměstí je situována kamenná čtvercová kašna datovaná
do roku 1742, opravovaná v roce 1869 a následně roku 2006. Hranol kašny je
zdoben reliéfy pětilistých růží.
Památník
Zdroj D) V Markově sadu u Vodňanské ulice.
Nápis: 28.X.1918 / 1923 / BAVOROV PADLÝM / VE
SVĚTOVÉ VÁLCE / BARCAL J. HYNEK J. / BLAŽÍČEK K. JANDA K. / BŘICHÁČEK F.
JELÍNEK F. / ČAPEK F. JIRAN J. / ČERNÝ V. KAVAN V. / FABER A. KOLESA F. /
GAJER J. KUBÍČEK E. / GAJER F. KŮTA F. / HONSA J. KŮTA J. / HORČIČKA A. KŮTA
J. / HORČIČKA F. ST. LEJSEK M. / HORČIČKA F. MÍKA V. / HUCEK F. MUŠKA J. /
HUCEK K. OZNER V. / / PAVLÍK V. / PLACEK V. / POPPER A. / POSLEDNÍ F. /
POUSKA F. / REJŽEK J. / ŘÍHA J. / SEIDL J. / ŠVĚCHOTA F. / ŠEJDA J. / ŠRÁMEK
F. / ŠTRÁBERGER F. / TONKA A. / TUŠKA L. / / R. KABES JINDŘ. HRADEC. / VÁGNER F. VACHTA V.
/ VACHULKA K. / VÍTOVEC J. / VÍTOVEC J. / VÍTOVEC J./ VÍTOVEC K. / VONDRA F.
/ VONDRYS F. / VOZÁBAL F.ST / VOZÁBAL F. / ŽEMLIČKA
V. / ŽIŠKA F.
Památník
obětem II.světové války Zdroj D) V Markově sadu u Vodňanské ulice.
Nápis: BAVOROV / OBĚTEM NACISMU / 1939 – 1945 / MAREK V. KUKLOVÁ A. / FAKTOR
V. POPPEROVÁ P. / SEDLÁK V. POPPER K. / NOSEK F. POPPEROVÁ I. / VOKATÝ J.
POPPEROVÁ M. / HYNEK J. POPPER O. / KOBLENC J. POPPER P. / ČERNÁ M. KOHNOVÁ
E. / KOVAŘÍK J. HANŽL V.
Pamětní
deska Josefu Bělohlavovi Ul.Prachatická č.p.26, český geograf, kartograf a
nakladatel.
Pamětní
deska Bohumilu
Havlasovi Ul.Prachatická č.p.19, rohový dům na náměstí
Pamětní
deska Jindřichu Veselému na rodném domě ve městě Bavorov s
textem: „Zde se 15.7.1885 narodil PhDr. Jindřich
Veselý, významný loutkářský teoretik, zakladatel Unima“
Pamětní
morová deska Poslední morem stižený člověk v
Bavorově zemřel roku 1710
Pamětní
deska vojákům Americké armády, na budově radnice, Nápis: 8.5.1945 / OSVOBODILI BAVOROV / VOJÁCI V. SBORU / 3.
AMERICKÉ ARMÁDY
[Hrad]
Zdroj 3) 1365 na severovýchodním, později
zastavěném okraji městečka v prostoru náměstí Bavora II. Panský
dům Zdroj C) Na náměstí. Sídlo správy bavorského panství bylo postaveno za
rožmberské vlády na konci 16. století. Hlavní zámecká budova upravená za
vlády Eggenbergů orientovaná do náměstí, má cenné
interiéry včetně konstrukcí (klenuté přízemí a patro, výmalba ústředního
prostoru). Formální výraz vtiskla objektu, který je s velkou pravděpodobností
zčásti staršího založení, raně barokní úprava. Rozloha parcely naznačuje
mladší scelování menších pozemků. zámek čp. 14. Jednopatrový objekt
obdélného půdorysu se obrací východním, devítiosým
průčelím do náměstí; budovu kryje zvalbená sedlová
střecha. Nad portálem hlavního průčelí jsou malované znaky - eggenberský a schwarzenberský.
Tvoří západní partii severní fronty zástavby čtvercového náměstí.
Radnice
…
Špitál
Zdroj 2)
Zdroj C) 1361, zachován pouze portál kaple. Dům na obdélném půdorysu s
novodobým přístavkem zádveří na severní straně, zastřešený sedlovou střechou
s omítnutými štíty orientovanými k západu a východu. Dům byl v 80. letech 20.
století zmodernizován a přestavěn na obytné účely i s vestavbou do podkroví,
zmodernizovaná budova špitálu ztratila památkové hodnoty. Uprostřed jižní
fasády býval středověký žulový portál polokruhově zaklenutý, který byl
odstraněn, uložen na hřbitově u kostela sv. Jana Křtitele v Žumberku (okr. České Budějovice)a nahrazen novodobými
dvoukřídlovými dveřmi. V roce 2008 byl podán návrh na zrušení památkové
ochrany, památkově chráněný by měl zůstat přemístěný kamenný portál.
Mlýn
Zdroj C) Č.p.294. Areál mlýna s obytnými a
hospodářskými budovami byl vybudován pravděpodobně v první polovině 19. století.
Ve 30. letech 20. století byla přistavěna elektrárna s turbínou. Architektura
staveb jednoduchá s trojúhelnými štíty. Areál mlýna tvoří obytná budova čp. 294 na jihozápadní straně straně.
Na obytný dům navazuje vlastní budova mlýna s elektrárnou. Na severozápadní
straně se nachází původně hospodářská budova, která byla přestavěna k obytným
účelům (dnes čp. 224). Areál je doplněn náhonem -
přítokem a odtokem (parc. 876/11 a 876/4)
Mlýn
u Skuhrů Zcela zmodernizován a přestavěn, u
silnice na Netolici
Škola
…
Dům
č.p.
32 Prachatická ul.1829
na jednoduchém štukovém štítě
Dům
č.p.
76 Vágnerova ul. S nebarokní
fasádou
Dům
č.p.
225 Netolická ul.se zdevastovaným průčelím a volutovým štítem
Dům
č.p.
330 Vodňanská ul.
Ocelový
most Zdroj C) železniční most. V roce 2008 byl podán návrh na zrušení
památkové ochrany. Železniční ocelový most nesplňuje památkové hodnoty. . |
1315 Panství
Bavorov Po 1355 panství Helfenburg 1607 panství města Prachatice 1654 panství Netolice 1847 panství stolice-Bavorov 1850 Politický okres
Písek, s.o. Vodňany 1949 okres Vodňany 1961 Okres Strakonice 2003 Pověřený městský úřad a ORP Vodňany
Historie
městečka Zdroj A)
Městečko zcela
rozdrbané, nemalebné s jednotlivými památkami zasazenými do neúhledného
rámce zdevastovaných domů. Přesné datum
založení města není známo, první písemná zmínka o Bavorovu pochází z r. 1228.
Na vzniku města se podílel rod Bavorů ze Strakonic. Bavorové
byli mocný a starý rod. Nejznámější je Bavor II. Veliký. Jeho tři synové Jan,
Mikuláš a Vilém zdědili veškeré statky po svém otci a podělili se o ně. Jan
Bavor se nastěhoval do malého dřevěného hradu v osadě na břehu divoké řeky Blanice. Zamiloval si tento kraj a říkal si od té doby
Jan Bavor III. z Bavorova. Nechal vyměřit čtvercové tržiště (nyní náměstí), vybudovat
ulice a dřevěné hradby. Bavor III. zemřel r. 1318, pouhé tři roky po tom, co
se v Bavorově usídlil. R. 1351 se stali
držiteli bavorovského panství bratři Rožmberkové –
Petr, Jošt, Jan a Oldřich. Po jejich nástupu získal
Bavorov řadu nových, a na tu dobu skvělých, výsad.
Například právo měst královských, to znamená, že nesměl být zastaven knížeti
ani rytíři. 21. května 1355
král Karel IV. vyhověl žádosti bratří z Rožmberka a povolil jim vystavět hrad
Helfenburk nedaleko Bavorova na vrchu Malošín. V téže době přestal být Bavorov
sídelním městem panství, které se stalo částí panství helfenburského.
Rožmberkové se nadále starali o rozvoj města. R. 1359 založili špitál pro 7
chudých a školu pro 7 studentů. Po r. 1360 započali s pracemi na novém farním
kostele (stavba dokončena zřejmě do r. 1384).
V r. 1381 udělili Rožmberkové Bavorovu právo pečetění voskem, občané
získali veškerá práva, svobodu, oprávnění, nedotknutelnost, omilostnění a
zvyklostí jako město Písek, ale také povinnost platit vrchnosti jako Písek.
Tímto Rožmberkové také dali Bavorovu svůj erb – červenou růži ve stříbrném
poli. V r. 1384 zřídili při kostele knihovnu. R. 1390 zemřel
poslední z bratrů Oldřich. Přímí potomci a nástupci bratrů neměli o Bavorov a Helfenburk zájem,
vlastnili jiná honosná a přepychová sídla. Bavorovským
výsady potvrdili, ale nové neudělili. V době husitských válek byly pergameny
s právy a výsadami zazděny, aby byly uchráněny před vojskem a ohněm. Vlhkost
zdiva je však úplně zničila. Zástupci obce se proto r. 1474 obrátili na
současné držitele helfengurského panství s žádostí
o povolení výsady přepsat. Jindřich z Rožmberka jménem svým a svých bratří
toto povolil a privilegia rozšířil o právo hrdelní. Rok na to koupil helfenburské panství Jan ze Švamberka,
ten také potvrdil výsady městu Bavorov, stejně jako
další majitelé panství - bratři Václav a Zikmund z Čenova.
R. 1503 se vrací helfenburské panství znovu do
rukou Rožmberků. Vilém z Rožmberka byl k Bavorovu štědrý. Rok po svém nástupu
(1552) vymohl pro město na císaři Ferdinandovi I. dva výroční trhy – na sv.
Vavřince a na sv. Martina – každý týden obilní trhy a dále výsadu pečetit
červeným voskem. Ve stejném roce Vilém povolil založení ševcovského cechu. V r. 1593 prodal
vladař Petr Vok z Rožmberka celé helfenburské panství s tehdy již pustým hradem
prachatické obci za 20 000 kop českých grošů. Ta potvrdila dne 6. srpna 1607 bavorovským občanům jejich výsady a rozšířila je o právo
odúmrtí. Prachatická obec také povolila Bavorovu vařit v panském pivovaře
ječné nebo pšeničné pivo. Po bitvě na Bílé hoře (1620) byly Prachaticům zkonfiskovány všechny statky a Bavorov i Helfenburk připadly
královské komoře, která zrušila veškerá privilegia. Další rok bylo panství
darováno knížeti Oldřichu z Eggenberku.
Bavorovským nastaly zlé časy – vojsko, požáry,
epidemie, robota, to vše museli obyvatelé snášet. Až v r. 1675
získal Bavorov zpět svá práva. Kníže Eggenberk navíc povolil městu pořádat trhy na sv. Jiří a
na den Obětování Panny Marie. Kníže Jan Kristián z Eggenberka
zemřel bez potomků dne 23. února 1717 a všechny jeho statky připadly jeho
manželce Marii Ernestině rozené kněžně Schwanzerberkové. Po její smrti r. 1719 Bavorov získávají Schwarzenberkové. 7. srpna 1747
císařovna Marie Terezie vlastní rukou podepsala a potvrdila bavorovská privilegia. Dalším panovníkem, který výsady potvrdil byl Josef II. (1782). Poslední potvrzení výsad
bylo provedeno ve Vídni císařem Františkem I. r. 1793. Revoluční rok
1848 přinesl zrušení poddanství, odstranění privilegií a závislost Bavorova
na Vodňanech. Tím se snížil jeho význam. V
následujícím roce postihl Bavorov velký požár,
který zničil 14 domů, mezi nimi i knížecí dvůr a školu. V r. 1850 byl Bavorov přidělen k píseckému kraji a v r. 1853 výnosem
krajského úřadu v Písku povýšen na město. 9. září 1867
vypukl ve městě opět velký požár. Zničeno bylo 31 domů, zasažen byl i kostel.
Ve stejném roce se začalo s vyměřováním železniční trati přes Bavorov do Prachatic, doprava na ní byla zahájena r.
1893. Do života bavorovských občanů krutě zasáhla 1. i 2. světová válka.
V r. 1945 bylo město osvobozeno americkou armádou. V poválečném
období dochází k rozvoji jak v zemědělské, tak v průmyslové oblasti. Bylo
založeno JZD, vybudovaly se studny na pitnou vodu, do provozu byla uvedena
síť Podnik služeb. V letech 1965 až 1972 se vybudovalo koupaliště. Začalo se
stavět na novém sídlišti (rodinné domky, obytné domy Čemolenu),
vybudovala se sušička brambor, požární zbrojnice, později kulturní dům (1981
– 1984). V r. 1983 dochází ke sloučení JZD Bavorov
s JZD Chelčice – vzniká JZD „Mír“ Chelčice. V r. 2000 se
rozhodnutím Poslanecké sněmovny opět stává městem.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice Čsl, 1927 2) A.Bartušek,
J.Krčálová, A.Merhautová-Livorová, Em.Charvátová-Sedláčková, Em.Poche
a Zd.Wirth-Umělecké památky
Čech, ČAV, 1957 3) K.Kuča, města a městečka v Čechách, na Moravě a
ve Slezsku 1. A) bavorov.cz (1.9.2019) C) cs.wikipedia.org (1.9.2019) D) vets.cz (2.9.2019) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ 203
Bavorovské Svobodné
Hory
Zvonička
Na návsi
Železný
kříž Na návsi
Železný
kříž U odbočky ze silnice Bavorov –
Netolice proti kapličce na území Čichtic
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stav:
5 – 0 - 0
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 2.9.2019 Předchozí editace: 30.7.2013 |
