Kód CZ 13775

Rosice

Kostel sv.Václava ^{Zdroj C)
Zdroj D)}^{Zdroj E)}

Na místě stál kostel již před rokem 1350, ale shořel roku 1583. V tomto roce se také začalo se stavbou nového kostela, později upravován upravován. O stavbu se zasloužili pardubický hejtman Adelspach z Damsdorfu a místní farář Valnetin Žalud. První písemná zmínka je datována už roku 1350. Ale toto nebude jistě to pravé datum, neboť jak se píše opět v kronice, tak-„již ve XII. století byla zde fara o dvou světnicích, dvou komorách, chlévě a stodole. Prvním duchovním byl v Rosicích plebán Zdych, po něm Lukáš. Rosický plebán platil v roce 1365-1402 12 grošů ročně papežského desátku.“

Původní kostel shořel roku 1583 a téhož roku byl vystavěn nový pány Adlspachem z Damsdorfu, pardubickým hejtmanem a Valentinem Žaludem, který byl místohejtman.

Nynější kamenný kostel je jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem, se sakristií po severní a s předsíní po jižní straně lodi. Vnějšek s opěrnými pilíři a hrotitými okny bez kružeb. Loď kostela byla později uvnitř opravena. Je jednoduchá, 10 metrů dlouhá a 8m široká. Na hlavním oltáři v rokokového slohu je obraz sv. Václava a figurové řezby. Autor obrazu je neznámý. Opraven byl roku 1853 chrudimským malířem Josefem Papáčkem. Hřbitovní zeď ukrývá fragment renesančního portálu z roku 1583.

[Zvonice] ^{Zdroj E)}

Před kostelem

Fara ^{Zdroj C)}

Vedle kostela

Kamenný kříž

Vedle bočního vchodu do kostela

Kamenný kříž ^{Zdroj E)}

Na křižovatce, nechala tento křížek na své náklady zbudovat Barbora Šulcová-Tlačvodová, která žila v Rosicích v čísle popisném 24.

Památník padlým ^{Zdroj C)}^{Zdroj E)}

Na náměstí. Autorem pomníku je kameník František Kolín, rodák z Rosic nad Labem. Pro sochu vojáka si vzal za předlohu jiného místního rodáka Rudolfa Berana. Ten se narodil 20.4.1895 v Rosicích. V Rakousko-Uherské armádě sloužil u 98. pěšího pluku jako svobodník. Zajat byl 22.9.1915 u města Styr. Poté byl 26.7.1917 zařazen do ČS legií v Rusku k 7. střeleckému pluku jako vojín. Padl v bitvě u železniční stanice Doč 10.3.1918 jako desátník. Pohřben je v Ukrajinském městě Bachmač.

Památník JříhoPotůčka ^{Zdrpoj C)}

který byl radistou výsadkové skupiny Silver A za druhé světové války a byl poblíž Rosic zastřelen.

[Tvrz] ^{Zdroj E)}

První zmínka o Rosické tvrzi je v letopisech za panování krále Jana z Lucemburku ve 14. století. Roku 1325 patřila tvrz k panství Mrdickému u Heřmanova Městce. Dne 7.října 1325 poděloval Heřman z Mrdic své syny, Vaňka, Bernarda a Jaroše. Bernardovi byly připsány Mrdice s polovinou Heřmanova Městce. Jarošovi náležela Rosická tvrz s osadou a druhá polovina Heřmanova Městce. Jaroš z Mrdic se synem Heřmanem drželi Rosice s tvrzí ještě v roce 1373. Poté se dostala ves Rosice do majetku Opatovického kláštera a roku 1436 byla spolu s ním zapsána Divišovi Bořkovi z Miletína. Koncem 15. století byly Rosice již součástí pardubického panství Pernštejnů.

Dle kroniky, byla Rosická tvrz opevněným stavením s čtyřhrannou a okrouhlou věží. Kolem obou věží byla hradba a příkop naplněný vodou. Tvrz byla zhotovena ze dřeva a místností mnoho neměla. Komoru k úschově zbraní , světnici a sklepy pro potraviny, klenoty a památné listiny. V poschodí byla světnice k posezení a ke spaní.

Zemané, majitelé tvrze byli uvyklí prostému životu. Služebnictvo tvořili pacholek a děvečka. Číst a psát uměla jen zemanka.

Zápis z roku 1695 svědčí, že Rosická tvrz neměla velikých rozměrů. V přízemí byla veliká světnice, v níž byla umístěna skříň s nádobím. 3 tucty velkých mís, talíře, 2 mísy k mytí s nálevkami, 3 majolikové šálky, 6 džbánů, cínové konvice, 5 svícnů a bicí hodiny. V komoře byly truhly s povlaky z hrubého plátna, ve stolcich kusy plátna a jiné drobnosti. Tvrz se podle PhDr. Sedláčka podobala tvrzi Blatníku nebo Krchlebské tvrzi. Stávala pravděpodobně na druhém břehu Labe, proti faře a kostelu. Při regulaci břehů starého Labe, výstavbě nového řečiště a dalšich zemních pracech byly poslední pozůstatky po tvrzi zahlazeny.

Škola ^{Zdroj C)}

...

[Dům č.p. 1 s bránou] ^{Zdroj E)}

Proti škole, po 2015 srovnán se zemí, brána zbořena dříve

[Dům č.p. 2 s bránou] ^{Zdroj E)}

Proti škole

Sýpka ^{Zdroj E)}

Za školou

Nádražní vodárna ^{Zdroj E)}

Za školou

Zpět na okres

Panství

Politický okres Pardubice, s.o.Pardubice

1961 Okres Pardubice

2003 Pověřený městský úřad

Část Pardubice

Historie obce

První zmínka o Rosicích pochází přibližně z roku 1300.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1549
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikpedia.org (21.12.2017)

D) turistika.cz (21.12.2017)

E) geocaching.com

F) pardubicepodlevas.cz (7.1.2018)

Kód CZ

[Lhota u Přívozu]

Historie obce ^{Zdroj F)}