Panská sídla

v okrese Opava

Deštné

Zámek

Tvrz připomínaná roku 1408 jako majetek Stošů z Kounic, dvoupatrová dvojkřídlá stavba postavená na místě původní tvrze v letech 1727 − 1730 Karlem Ferdinandem ze Šercu. Od roku 1761 je zámek majetkem hrabat Renardů. Posledními majiteli byla rodina Richterů. Již v 18. století musela být stavba zpevněna železnými svorníky. Po 2. světové válce začal zámek chátrat. Dnes je část zámku zřícená. To vše je dáváno za vinu zdejšímu nestabilnímu podloží. U zámku se nachází zbytek anglického parku.

Dolní Životice

Zámek

byl postaven svobodným pánem Karlem Františkem Orlíkem z Laziska, který vlastnil Životice od roku 1721 do roku 1770. On i jeho předkové sídlili původně v tvrzi zbudované po roku 1356 Bulačem (Boleslavem) ze Schoensteinu. Tato tvrz stála na místě bočního křídla dnešního zámku. V třicetileté válce byla tvrz těžce poškozena a dobové prameny (inventáře) svědčí o tom, že byla sotva obyvatelná. To byl možná jeden z důvodů, proč svobodný pán Karel František Orlík přikročil k jejímu stržení a ke stavbě nového sídla. Zámek byl vybudován v barokním slohu. Měl 47 pokojů, 4 velké sklepy a 2 kuchyně. Později byly přistavěny boční věže. V jeho sousedství byl vysazen okrasný park francouzského typu. Velkorysá stavba však zadlužila Orlíky tak, že s obtížemi plnili závazky k lennímu pánu a proto prodali roku 1800 zámek hraběti Larisch-Mönichovi.

Rodina Larisch-Mönichů, která vlastnila zámek téměř 100 let, provedla na zámku stavebně citlivé úpravy o vedle bohatého okrasného parku s oranžerií založila také užitkové zahradnictví a sad. Zámecká budova se dnes skládá ze dvou křídel a má půdorys nepravidelného "L". Její průčelí je členěno ozdobnými římsami, věžicemi a cimbuřími, k nárožím přiléhají mohutné válcovité věže. Vnitřek je podstatně změněn novodobými nešetrnými úpravami. Celek představuje významnou památkovou hodnotu. Odborný průzkum ukázal, že zámek je v podstatě rozlehlou renesanční tvrzí. Celý hlavní trakt i s věžemi na nárožích je vystavěn z kamene. Odborníci jsou přesvědčeni, že zámek v sobě ukrývá nejstarší jádro tvrze ze 14. - 15. století.

Pozoruhodná je i stavba barokní oranžerie v areálu parku, dnes degradované na skladiště a garáž. Vlastní park byl až do 40. let našeho století dobře udržovaným francouzským parkem s geometricky řešenými plochami záhonů, keřů a trávníků. Dnes jsou tu jen zbytky vzácných dřevin, z nichž 13 patřilo jehličnanům a 42 listnáčům. Hned u vstupní brány byl dvoukmenný zerav řasnatý, pocházející ze severní Ameriky, dále jedle kavkazská, borovice vejmutovka, dub bahenní a jasan pensylvánský. Samostatnou část parku tvořily zbytky řady kdysi uměle tvarovaných zeravů západních, některých druhů cypřišků a zeravu východního. Tato část parku byla pěstována ve francouzském stylu.

Háj ve Slezsku - Smolkov

Zámek

Hlavnice

Zámek

Hrabyně

Zámek

Barokní z roku 1765 obklopený francouzským parkem, zničen při bojích v roce 1945, zbytky srovnány se zemí. Zůstalo několik hospodářských budov a"zámecká" míčovna, později přestavěná na sýpku. Vše ve velmi špatném stavu.

Hradec nad Moravicí

Zámek

Původně královský přemyslovský hrad, byl opakovaně přestavěn renesančně, barokně i empírově. Zámek má dvě části, starší tzv. Bílý zámek, ve kterém si lze prohlédnout nádherně zařízené pokoje a přístavbu novogotické části tzv. Červeného zámku spolu se vstupní branou a Bílou věží z 19. stol. Červený zámek je účelově využíván pro restaurace, koncertní sál aj. V létě je příjemná procházka v anglickém parku.

Státní zámek v Hradci nad Moravicí byl v dubnu 2001 prohlášen národní kulturní památkou.

Jezdkovice

Zámek

Zámek Jezdkovice – postaven v letech 1618 – 1619 Mitorovskými z Nemyšle, přestavěn barokně v letech 1723 – 1752, dnes sídlo obecního úřadu, knihovny, prodejny smíšeného zboží; k budově přiléhá zámecký park

Klokočov

Zámek

Samotný zámek pravděpodobně nikdy k léčebným či ozdravným účelům nesloužil, ač se to leckde uvádí, byl využíván pouze k ubytování zaměstnanců nově postaveného sanatoria. Dnes se nachází na pozemcích v těsném sousedství léčebny, historicky spolu však oba objekty souvisí. Tyto pozemky jsou od areálu odděleny plotem a patří zemědělské společnosti. Rozsáhlý park obklopující léčebnu patřil původně nejspíše k zámku.

Kružberk

Hrad Kreutzberk

…

Litultovice

Zámek

Litultovice byly na začátku 14. století jedním z manských statků olomouckých biskupů na Opavsku. Držitelé statku se až do konce 18. století často střídali. V r. 1412 jej držel Zikmund z Litultovic, v letech 1436-1446 Václav Kosíř z Litultovic. To znamená, že na počátku 15. století, či snad již ve století 14., byla ve vsi vybudována tvrz. První zmínku o tvrzi (baště) máme z r. 1446. Tehdy šlo o tvrz o ochrannými rohovými věžemi, obehnanou příkopy se soustavou rybníků, která patrně sloužila na obranu vesnice v nebezpečné válečné době a proti vpádu loupeživých rytířů. Jako tvrz se naposledy uvádí v r. 1558, když Matouš Stoš z Kounic prodal Litultovice Bedřichu (Fridrichu) Stošovi.

Od r. 1567 náležely Litultovice jako léno Bohuslavu z Víckova, ale už r. 1573 je koupil za 7000 moravských zlatých Otík Stoš z Kounic, jenž se však téhož roku utopil v rozvodněné Ostravici. Jeho nástupce Jan Stoš z Kounic přebudoval dosavadní tvrz v renesanční zámek. Přestavba byla dokončena patrně v r. 1579.

V letech 1580-1614 drželi léno Bítovští z Bítova, pak se jeho držitelé rychle střídali. Bítovští zanechali zámek složený ze dvou částí; přední, jednopatrová, na způsob písmene L, s dvorními arkádami – „nový zámek“. Vnějšek byl omítnut, kámen, tuf, barven červeně a černě, zdivo bíle. Zadní, dvoupatrová budova se dvěma nárožními věžemi na severní straně byla také omítnuta – „starý zámek“.

Od r. 1647 vlastnili léno Litultovice a Lhotku Jan Kryštof, Stanislav a Mikuláš, mladší Orlíkové z Laziska. V držení tohoto rodu zůstaly Litultovice až do r. 1694, pak došlo opět k rychlé výměně majitelů. Od r. 1714 byly majetkem Jana Arnošta z Tetzlernu a po něm od r. 1718 jeho synů Jana Fridricha, Josefa Ignáce a Jiřího Antonína. Ti dali přestavět renesanční zámek v barokní sídlo; interiéry zámeckého objektu přitom dostaly barokní štukovou výzdobu. V té době byla také zřízena zámecká kaple.

Po Tetzlernech od r. 1792 až do druhé světové války náležel zámek spolu se statkem nepřetržitě Rollsbergům. Za nich, koncem 18. a počátkem 19. století, došlo k dalším stavebním úpravám zámeckého objektu. Tenkrát získalo průčelí „nového zámku“ dnešní empírový vzhled, k němuž patřil balkón s dveřmi nad centrálním vjezdem s tympanonem na vrcholu. Po stranách vjezdu byly vytaženy pilastry. Celek zastřešila mansardová střecha.

U zámku byl zřízen počátkem 19. století přírodně krajinářský park s cizokrajnými stromy, ve kterém byla umístěna kuželna. Park je obehnán zámeckou zdí.

Poslední majitelka z rodu Rollsbergů objekt po válce opustila a teprve 26. srpna 1947 ho ministerstvo zemědělství přidělilo místnímu národnímu výboru. Ten usiloval několik let o získání finančních prostředků na opravu, ale marně. Špatný stavební stav se ještě více zhoršoval, ať už po předchozím užívání vojskem, nebo později místním zemědělským družstvem. V 60. letech byla zbořena barokní kaple. Generální oprava zámku proběhla v 2. polovině 70. let 20. století. Restaurátorské práce v 1.patře „starého zámku“ byly ukončeny v r. 1986.

Budova, nazývaná „starý zámek“ je cihlová stavba s renesančním zaklenutím přízemních místností; dvě další podlaží mají pouze záklopové stropy. Na severní straně má dvě nárožní věže, chybně se uvádí, že původně tu byly čtyři. Toto tvrzení potvrzuje celistvé obvodové zdivo, bez nutných spár v okolí nároží. Celistvé jsou také renesanční omítky, pod nimiž nebyly nalezeny žádné starší, středověké.

Při stavebních úpravách „starého zámku“ se podařilo ve sklepení nalézt starší odvodňovací systém, který pomocí kanálku odváděl vodu směrem k rybníku. Na kanál navazoval ve zdivu vzdušný komín, umožňující přirozené větrání těchto podzemních prostor.

V objektu „nového zámku“ byly odhaleny velmi cenné staré fresky, pocházející z přelomu 16. a 17. století.

Dnes je v objektu zámku umístěn obecní úřad s historickou obřadní síní, lékárna, zámecká restaurace, knihovna a garáže hasičské zbrojnice.

Loděnice

Zámek

Původně na tomto místě stával renesanční zámeček, který vybudoval tehdejší majitel části Loděnic, Martin Kynar ze Serfenštejnu, koncem 16. stol. na místě fojství. V roce 1592 sem byla umístěna tiskárna z Jezdkovic. Později statek prodal.

V polovině 18. stol. vlastnil statek Jan Julius z Froblu a renasanční zámek přestavěl barokně. V 1. polovině 19. stol. patřil zámek Sedlnickým z Choltic a za nich byl v okolí zámku zřízen park. Zámek byl v této době využíván již jen jako vrchnostenský úřad.

Melč

Zámek 

přibližně sto let od svého vzniku byl barokní zámek za Jana z Tenczina v první polovině 19. stol. opraven do empírové podoby, kterou si dochoval dodnes. Zámek je tvořen jednopatrovou obdélníkovou budovou s mansardovou střechou. V zahradním průčelí je dvouosý mělký rizalit k němuž při západní straně přilehá válcová schodišťová věž. Průčelí je členěno pilastry. V přízemí valené klenby, patro je plochostropé.

Mladecko

[Zámek]

Na konci 17. století, v roce 1772 zbořen.

Zámek Mladecko

Poč.19.stol. v části Mladecký Dvůr

Neplachovice

Zámek

1833-34

Nový Dvůr

Zámek

…

Odry

[Zámek]

barokní, 17.1.1964 vyhořel, 1966 odstřelen a nahrazen utilitární novostavbou ve stylu socialistického depresionismu

Radkov

Zámek

Zámek byl vystavěn v roce 1740 stavitelem J.J.Froblem. Zámek byl obklopen překrásným parkem, jehož krása a kouzlo se dochovalo do dnešních dnů. Vystřídalo se zde mnoho majitelů vesměs vesnická šlechta . Rozkvětu se zámek a jeho hospodářství dočkal až po zakoupení zámku a celého panství hrabětem Kamilo Razumovským a jeho manželkou hraběnkou Marií rozenou Wiener z Weltů v roce 1884. Nový majitel panství neustále rozšiřoval.
V období prvorepublikového Československa byla budova radkovského zámku stále majetkem a sídlem rodu Razumovských. Tomuto venkovskému šlechtickému rodu patřila, kromě budovy, také celá řada polností a lesů v okolí vesnice. V době okupace byl zámek určitou dobu využíván jako lazaret pro německé vojáky raněné na frontách druhé světové války.
Po osvobození naší republiky odešli poslední majitelé z Československa a jejich majetek byl v souladu s tehdy platnými předpisy a zákony konfiskován. Zámek byl v této době využíván k různým účelům až do padesátých let, kdy bylo rozhodnuto zřídit v zámku zemědělské učiliště. Přímo v budově byli studenti ubytováni a třídy byly upraveny k výuce. Využívaly se hospodářské budovy, velké zahradnictví vše co k zámku patřilo. Na začátku šedesátých let došlo ke konečné přeměně zámku a byl zde zřízen dětský domov.

Hrad Vilkštejn

Vikštejn, založený v polovině 13 století získal svou konečnou podobu za velké přestavby v 1. polovině 16. století za Jana Planknara z Kynšperka. Byl považován za nejpevnější hrad na Opavsku. Z obavy, aby neupadl do rukou Švédů, byl z větší části v roce 1648 zničen. Přesto, že byl později opraven, od 2. poloviny 18. století chátral a změnil se ve zříceninu.

Raduň

Zámek

V roce 1979 byl předán Správě zámků Hradce nad Moravicí a Raduně. Následovaly rozsáhlé opravy zámecké budovy. V roce 1983 byly do adaptovaného zámku deponovány sbírky a demontované zařízení nedalekého státního zámku Hradce nad Moravicí.

Slavkov

Zámek

je nejstarší budovou v obci. Vznikl přestavbou původní tvrze roku 1586. Od konce 17. století nebyl využíván jako panské sídlo a postupně chátral. Vynucené opravy a úpravy, naposledy ve 20. století, výrazně poškodily charakter historického objektu. Jedinou dochovanou a kulturně chráněnou částí je kaple s renesanční klenbou. Čtyřkřídlá dvoupatrová budova se čtvercovým dvorem sloužila do poloviny roku 1999 jako charitní domov řádových sester sv. Františka. Po té objekt odkoupila Obec Slavkov a provedla rozsáhlou přestavbu na Domov pro seniory - SENIORCENTRUM o kapacitě 32 lůžek. Rekonstrukce byla navržena tak, aby byl zámku co nejvíce vrácen původní vzhled. Obnovena byla i zámecká kaple, která slouží obyvatelům Seniorcentra k bohoslužbám.

Štěbořice

Zámek

Obec Stěbořice patří mezi nejstarší na Opavsku. První zpráva je již z roku 1220, kdy král Přemysl Otakar I. potvrdil jejich držbu cisteriáckému řádu, jež sídlil na místě dnešního Velehradu. Roku 1514 získali Stěbořice Bruntálští z Vrbna a roku 1589 je získali do dědičného vlastnictví. Od roku 1654 vlastní Stěbořice Neuhausenové. Právě hrabě Caesar Neuhaus zde s největší pravděpodobností nechal postavit menší barokní zámek. V roce 1729 se Stěbořice stali majetkem Pinů z Friedenthalu. Ti jednak na přelomu 18. a 19. stol. zámek upravili v empírovém slohu a jednak kolem zámku založili park. V parku nechali postavit oranžérii a rodinnou hrobku. Posledními majiteli byla podnikatelská rodina Janottů, která zámek vlastnila od roku 1860 až do roku 1945.

Suché Lazce

[Zámek]

V 16. a první polovině 17. století měla vrchnost v Suchých Lazcích jako středisko správy hospodářský dvůr, Ten někdy mezi léty 1651-1655 vyhořel a zřejmě na jeho místě byl vystaven nevelký barokní zámek "Zamčisko". První zpráva o jeho existenci je z roku 1696, v roce 1718 byl označen již jen jako vrchnostenská budova.

Zchátralý zámek byl kolem roku 1850 zbořen.

Šťáblovice

Zámek

Držitelé štáblovického léna sídlili na tvrzi ve vsi. První zprávu o ní máme až z roku 1528. Kašpar Rotrmeberk z Ketře, ketrý zíslal štáblovické léno v roce 1558, dal tvrz přestavět na menší renezanční zámek. Behěm druhé poloviny 17. století, asi za Jana Lescauranta, velitele olomoucké pevnosti, který vlastnil léno od roku 1654, byl původní renezanční zámek přestavěn do barokní podoby. Svůj nynější vzhled získal v druhé polovině 18. století za Sobků z Kornic, kteří se stali držiteli štáblovického léna v roce 1759. Jde o pozdně barokní budovu obdélníkového půdorysu, krajní křídla pak dvoupatrová, Přízemní okna zahradního průčelí i jeho vchod mají kamenné šambrány s ornamentálně ozdobeným nadpražím a reliefně pojatým klenákem nad vchodem. Renezanční původ objektu dosvědčuje sgrafito na boční fasádě hlavního průčelí.

Podle popisu zámku z 1. poloviny 19. století bylo ve vlastní obytné zámecké budově celkem 30 místnosti a zámecká kaple. Již při přestavbě v druhé polovině 18. století byl za zámkem založen okrasný francouzský sad, k němuž v první polovině 19. století přibyl přírodně krajinářský park před zámkem s celou řadou exotických dřevin.

Naposledy byl opravován v 50.letech 20. století, neboť utrpěl při osvobozovacích bojích v roce 1945. Do zámku byl zaveden vodovod, v prvním poschodí byl zřízen sál, kinosál a jeviště.

V roce 2001 koupila zámek firma GOLD ROYAL CROWN a.s. Nám. republiky , Opava s předsedou představenstva p. Kamilem Kolkem.

Štemplovice

Zámek

R.1564 první zmínka o tvrzi v majetku Bruntálských z Vrbna.O tvrzi poslední zmínka r.1617, za třicetileté války zřejmě zpustla.Na jejím místě vystavěn v druhé pol. 17.stol. barokní zámek.Na poč. 19. stol. zámek zbořen a na jeho místě postaven zámek empírový, zhruba dnešního vzhledu. Dnes charitní domov.

Štítina

[Zámek]

Středověká vodní tvrz jménem Štítina se poprvé uvádí r.1337, podhradní osada se jmenuje Troubky. Až později se název tvrze přenesl  i na ves. Postupně však převládá označení hrad. Snad za Mikuláše Tvorkovského z Kravař (1582-1599) byla tvrz rozšířena a upravena v renesančním stylu na čtyřkřídlý renesanční zámek.Objekt čtvercového půdorysu však byl i nadále dobře opevněným panským sídlem. Ještě v r. 1645 v něm byla umístěna posádka císařského vojska. Za Jana z Bocku došlo k úpravě hradu do podoby zámku. R.1785 byl zasypán vodní příkop a zrušen padací most. Od r.1837 vlastnil Štítinu řád německých rytířů. Roku 1785 pak vrchnost zámek přeměnila na pivovar, takže pozbyl charakter panského sídla.