Štítina

Kaple sv. Maří Magdalény A)

V ohbí silnice na Kravaře, na vyvýšeném pahorku uprostřed vzrostlých lip je situována kaple ve Štítině. Její výstavba souvisela s přestavbou nedaleké, dnes neexistující vodní tvrze z konce 13. století na renesanční zámek. Tehdejší majitel tvrze, významný slezský šlechtic, Mikuláš Tvorkovský z Kravař přizval v roce1579 tesařského mistra Hanse Seilera z Briegu (nyní Břeh v Polsku) k zbudování věže pravděpodobně štítinské zámecké kaple.

V renesančním duchu na osmibokém půdoryse stavitelem koncipovaná sakrální architektura překvapí neokázalým tvarově střídmým zevnějškem, nezvykle otevřeným pěticí arkádových vchodů v západní části. Nenápadnost exteriéru kontrastuje s dynamickým pojetím interiéru. Žádaného pohybu prostoru se dociluje pravidelným střídáním kanelovaných pilastrů, zdůrazňujících každé zalomení plochy dané osmibokým půdorysem. Horizontálně člení interiér kaple jednoduše profilovaná robustní kordonová i korunní římsa pod plochým deskovým stropem. Uprostřed cihlové podlahy se nachází pískovcem lemovaný vstup do krypty, vybudované na přání vnuka fundátora kaple Mikuláše Hynka Tvorkovského z Kravař. Existence valeně zaklenuté krypty potvrzuje kupní smlouva z roku 1613 převádějící štítinský zámek na nového majitele Karla Mošovského z Moravčína, ve které si Mikuláš Hynek vymínil „…právo k pohřbu svému v kostelíku sv. Majdaleny u zámku.“ Zvolené řešení interiéru kaple vkusně dotváří a jemně akcentuje zčásti dochovaný mobiliář kvalitní řemeslné úrovně.

Neobvyklá traktace hmoty objektu determinovaná osmibokým půdorysem ve spojení s vyváženě užitým renesančním tvaroslovím interiéru rezultuje v ojediněle dochovaný stavební typ kaple, jenž přesahuje běžnou stavební produkci daného regionu. Výjimečnosti vybraného pojetí potvrzuje citace stavby v odborné literatuře, pojednávající o renesanční architektuře v českých zemích.

Kaple nebyla dle dostupných archivních pramenů nikdy využívána k časným a pravidelným bohoslužbám. Do dnešních dnů však přetrvává sloužení mší v době svátku patronky kaple sv. Maří Magdalény 22. července, se kterým je neodmyslitelně spjata i oslava místního posvícení. O síle a stáří této tradice vypovídá i prosba faráře Antonína Gruda z roku 1893 adresovaná nadřízené arcibiskupské konzistoři v Olomouci o opětovné povolení sloužit mše v kapli: „… neboť od starodávna bývá v tu neděli, jež následuje na den sv. Maří Magdaleny v zámecké kapli svaté Maří Magdaleny na Štětině veliká slavnost církevní, jíž se zúčastňují veliké davy lidu věřícího… Slavnost tato jest starodávná a u lidu velmi oblíbená, takž účastenství věřících celého okolí jest tak neobyčejné, že je přirovnati lze k pouti veliké…“. V posledních letech bývá sloužena také Floriánská mše svatá za patrona hasičů.

Starostlivost a péče věnovaná místními občany této drobné sakrální památce se projevuje v jejím dobrém stavebnětechnickém stavu a výrazně nepozměněném vzhledu během několika staletí. V průběhu 20. století se prováděla pouze běžná údržba, spočívající v pravidelné výmalbě interiéru i exteriéru, vyspravení omítek, přeskládání břidlicové krytiny, v poválečné obnově části krovu, výměně vstupních i arkádových dřevěných dvoukřídlých dveří při zachování způsobu sesazení desek i dochovaného kování z 19 století.

Kaple přes své příznivé položení na vyvýšeném místě nezůstala ušetřena ničivých povodní z léta 1997. Následkem dlouhotrvající přítomnosti spodní vody v suterénu stavby došlo k podmáčení zděných konstrukcí krypty a vlivem nefunkčního odvětrání hrobky byla vlhkost patrná až do její obnovy v letech 2006-2007. Rozhodnutím vlastníka objektu – obce Štítina – v roce 2004 se přikročilo k vypracování projektové dokumentace, jež řeší návrh celkové sanace a postupné rehabilitace kaple. Samotnému zpracování projektové dokumentace předcházelo v roce 2003 pietní vyzvednutí dochovaných kosterních pozůstatků z krypty, které byly převezenyk odbornému roztřídění na antropologické pracoviště Moravského zemského muzea v Brně. Po opravě hrobky budou ostatky v nových dřevěných schránkách uloženy zpět.

Podle důležitosti a finančních možností investora rozvrhl plánované opravy do jednotlivých etap autor projektu ing. arch. Dehner. V průběhu příštích let se předpokládá zprovoznění původního odvětrávacího systému hrobky, provedení drenáží včetně jílových izolací, nahrazení nevhodných betonových vstupních stupňů kamennými, otlučení degradované cementové omítky v soklové části. Provedení nových vápenných omítek, celoplošné vyměnění cihelné podlahy v presbytáři formou substituce se opraví i zbývající části cihelných podlah u vstupu a kolem krypty.

 

 

Dřevěný kříž A)

U kaple

 

Pomník vojína 1. čs. tankové brigády I. Kubince A)

V upomínku na nelítostné válečné události při osvobozování Štítiny v dubnu 1945 byl zhotoven pomník vojína 1. čs. Tankové brigády Ivana Kubince. Nacisty umučený rozvědčík – dle dochovaných informací umučen brutálním způsobem u Zíkova statku 18. dubna 1945, je na pomníku zachycen v pokleku na pozadí stylizovaného kamenného kříž s hřebem probitou levicí. Po roce 1945 byl pomník provedený místním kameníkem Vránou umístěn po levé straně hřbitovního vstupu. Na konci 20. století byl vzhledem k vysokému stupni degradace kamene originál pomníku přemístěn do vstupních prostor ZŠ gen. Heliodora Píky ve Štítině a v místě hrobu v roce 2000 nahrazen přesnou kopií, zhotovenou Martinem Bockem. Pomník Ivana Kubince je veden v seznamu kulturích památek.

K uctění památky tohoto mladého hrdiny pořádají volejbalisté TJ Tatran Štítina již od roku 1966, vždy počátkem května volejbalový turnaj – Memoriál Ivana Kubince.

 

[Zámek] A)

Středověká vodní tvrz jménem Štítina se poprvé uvádí r.1337, podhradní osada se jmenuje Troubky. Až později se název tvrze přenesl  i na ves. Postupně však převládá označení hrad. Snad za Mikuláše Tvorkovského z Kravař (1582-1599) byla tvrz rozšířena a upravena v renesančním stylu na čtyřkřídlý renesanční zámek.Objekt čtvercového půdorysu však byl i nadále dobře opevněným panským sídlem. Ještě v r. 1645 v něm byla umístěna posádka císařského vojska. Za Jana z Bocku došlo k úpravě hradu do podoby zámku. R.1785 byl zasypán vodní příkop a zrušen padací most. Od r.1837 vlastnil Štítinu řád německých rytířů. Roku 1785 pak vrchnost zámek přeměnila na pivovar, takže pozbyl charakter panského sídla.

 

  

 

Zámecký dvůr A)

 

OP-S 6 Na zbytkovém C)

Štítina, OP-S 6 (rok 2001).jpg

 

Zpět na okres

Panství

 Politický i soudní okres Opava

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce

Původně se obec nazývala Troubky a jméno Štítina náleželo jen tvrzi, připomínané poprvé v písemných pramenech r. 1282, a to v souvislosti s bratry ze Štítiny, pocházejícími z panského rodu pánů z Benešova (v Čechách). Název Troubky zanikl počátkem 18. století.

Po vymření štítinské větve Benešoviců r. 1370 se v dalších staletích majitelé panství rychle střídali a zřejmě za tvorkovských z Kravař byla tvrz ve 2. pol. 16. stol. přestavěna na čtyřkřídlový renesanční zámek, obklopený vodním příkopem. Roku 1785 pak vrchnost zámek přeměnila na pivovar, takže pozbyl charakter panského sídla. K postupnému ekonomickému rozvoji obce došlo teprve s příchodem řádu německých rytířů r. 1837. Ten udělal ze Štítiny správní centrum svého panství a zároveň zde vybudoval některé výrobní objekty, mající návaznost na prosperující zemědělskou výrobu. Mnohé slouží dodnes.

Od zrušení patrimoniální správy náleží Štítina stále k opavskému okresu. V letech 1850-1914 k ní administrativně patřila i osada Dvořisko, která je od r. 1960 částí města Kravař. V letech 1974-1997 pak se Štítinou byly administrativně spojeny Nové Sedlice.

Těžké boje konce 2. světové války, které probíhaly na Opavsku na jaře 1945, poznamenaly i Štítinu. Mezi ní a Kravařemi byla svedena velká tanková bitva, na jejímž konci v dubnu 1945 osvobodila Štítinu Sovětská a československá armáda. Z velké části zničená obec se pak po léta z následků bojů těžce vzpamatovávala.

Dnes jde o výstavnou vesnici s dobrým vlakovým i automobilovým spojením a její obraz je k nepoznání od obrazu z doby před 2. světovou válkou. Štítina poskytuje zajímavé pracovní příležitosti v několika dřevozpracujících firmách, v kamenosochařství a zpracování nerostů, výkupu kovového odpadu (jedním z největších v oblasti), v likérce. Ke skladovým účelům jsou využívány rozsáhlé prostory na zdejším vlakovém nádraží. Rovněž zemědělská produkce je výrazná.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2005

 

 

 

www.stitina.cz

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

 

A) stitina.cz (28.3.2009)

C) cs.wikipedia.org (16.6.2015)

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 16.6.2015

Předchozí editace: 28.3.2009