Benkovice

Kaple ssv.Cyrila a Metoděje D) B)

Jinde také Jana NepomuckéhoKaple byla v Benkovicích postavena roku 1868. Je zasvěcena sv. Cyrilu a Metodějovi. O její postavení se zasloužil nejvíce rolník Jan Fajkus ze stavení č. p. 10. Výhodně koupil část panského lesa, stromy skácel a se ziskem je prodal v Opavě. Část kmenů použil na stavbu věže a krovu. Kámen dováželi rolníci z blízkého lesa a ze základů větrného mlýna, který stál nad obcí a právě tehdy zcela vyhořel. Zdivo bylo dílem zedníků z Lipiny. Kapli posvětil 5. července 1869 hradecký farář P. Valentin Sentenský, který dal také zhotovil oltář. V roce 1877 koupil do kaple Jan Fajkus varhany, po rozebrání jejich píšťal a všech kovových částí pro válečné účely bylo roku 1943 zakoupeno harmonium. Nynější zvon, který váží 154 kg, zakoupili občané v roce 1958.

http://farnost.proit.cz/fotogalerie/Ikony%20kostelu/benkovice1.JPG

 

Kaple sv. Jakuba apoštola C)

Hřbitovní

 

Výklenková kaplička C) B)

P.mariií Lurdskou, u čp. 49 v místech, kde z hlavní silnice odbočuje ulička vedoucí ke kravínu, stojí kaplička Panny Marie Lurdské. Snad byla postavena v roce 1935 – tento letopočet je napsán na samotné kapličce. Je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Naposledy byla opravována a znovu posvěcena v roce 2007 poté, co byla poškozena nárazem od automobilu.

http://www.muhradec.cz/data/editor/88cs_5_big.jpg

 

Křížová cesta C)

 

Boží muka C) B)

jihozápadně od obce, Trojbokou Boží muku za vesnicí u cesty do Štáblovic dal podle sdělení pamětníka Jana Šroma postavit zbožný benkovický rolník Josef Fajkus asi v roce 1840. Posvěcena byla 5. července 1893 P. Tomášem Kleinem, toho času kooperátorem v Hradci. Ve třech výklencích jsou obrazy svatých. Je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.

http://www.muhradec.cz/data/editor/88cs_6_big.jpg

 

Památník padlým B)

Na západní straně kaple sv. Cyrila a Metoděje se nachází pomník osmi místních obětí 1. světové války. Postavil jej zdejší hasičský sbor za finanční podpory pozůstalých. Návrh na pomník vytvořil benkovický řídící učitel Drahoslav Juchelka, ze slezské žuly jej vytesal kameník Kitler z Opavy. Odhalen byl 24. července 1938 v rámci jubilejní slavnosti k dvacetiletému trvání republiky.

http://www.muhradec.cz/data/editor/88cs_7_big.jpg

 

Škola B)

Důležitým příspěvkem k rozvoji Benkovic bylo založení školy už v roce 1836. První učitel se jmenoval Josef Trojančík. Přestaveb se školní budova dočkala v letech 1901 a 1932. Ve třicátých letech 20. století navštěvovalo jednotřídku přes padesát dětí, a tak bylo od září 1934 škole povoleno zřízení paralelní druhé třídy s polodenním vyučováním. Významnými učiteli v benkovické škole v první polovině 20. století byli František Holeš a Drahoslav Juchelka. Zrušena byla v roce 1974 pro trvale nízký počet žáků. Poslední ředitelkou byla od roku 1965 Drahomíra Ryplová. Po zrušení školy byla v budově č. p. 34 knihovna, svazácká klubovna a klubovna požárníků, dnes slouží jako rekreační chalupa.

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický i soudní okres Opava

1961 Okres

část Hradce nad Moravicí

2003 Pověřený městský úřad

 
Historie obce D) B)

Osada Benkovice je místní částí městečka Hradec nad Moravicí a nachází se západním směrem od něj. V okolí osady jsou pěkné lesy. Severním směrem se nad Benkovicemi zvedá kopec Štěrk ( 434 m.n.m.) a západním směrem Horka ( 453 m.n.m.). Z vrcholku Štěrk je pěkný výhled do okolí a dojdeme sem po polní cestě kolem zemědělského družstva. V jižní části obce stojí pěkný kostelík. Nedaleko západního okraje osady u polní cesty vedoucí do obce Štáblovice stojí trojboká boží muka, která jsou zapsaná v seznamu kulturních památek. Tato malá kaplička byla postavena v roce 1840 a na jednotlivých stěnách jsou umístěny obrázky svatých. Kapličku stíní tři vzrostlé lípy a je z těchto míst krásný výhled do oblasti Opavské pahorkatiny. Ke kapličce dojdeme po lesní cestě ze západního okraje osady Benkovice. První zmínka o Benkovicích je z roku 1363.

První písemná zmínka o Benkovicích je z roku 1363. Vrchností pro zdejší obyvatele byli až do zrušení poddanství v roce 1848 držitelé nedalekého hradu, respektive zámku Hradce. Díky urbáři panství hradeckého z roku 1574 víme, že v Benkovicích tehdy žilo 21 poddaných držících usedlost. K poddanským povinnostem patřilo rok co rok odvádění peněz z obhospodařované půdy, také určitého množství ovsa, čtyř slepic a osmadvaceti vajec, stejně jako i robota, která zahrnovala například povinnost pracovat s koňmi na panských polích, o Vánocích přivézt fůru dříví k hradeckému zámku, opravovat střechy a ploty při dvorech nebo pomáhat stříhat ovce.

 

V první polovině 17. století byly Benkovice počtem usedlostí větší než Žimrovice, Bohučovice, Branka, Lesní Albrechtice i Březová. Dnes je tomu naopak. Pro období vlády Marie Terezie je možné ve vsi podle majetnosti rozlišit dědičného fojta, lánové sedláky, poloviční sedláky, zahradníky a nejchudší tzv. malé domkáře. V letech 1848 a 1854 byly Benkovice postiženy požárem (při druhém z nich shořelo 41 chalup i se stodolami). Když se v polovině 19. století zformovala obecní samospráva, stal se prvním starostou obce někdejší fojt Jan Balhar. V roce 1890 žilo v Benkovicích 346 obyvatel, z toho deset uvedlo jako svou obcovací řeč němčinu a dva byli Židé. Koncem 19. století vznikly první spolkové organizace. Roku 1897 se ustavil „Dobrovolný hasičský sbor v Benkovicích“, který si hned o rok později zakoupil první stříkačku. Pro obec, jejíž obyvatelé se zabývali převážně zemědělstvím, byl důležitý i vznik hospodářského spolku, který byl ustaven pod názvem „Hospodářské společenstvo v Benkovicích“ v roce 1898.

Na třech frontách 1. světové války bojovalo 38 mužů z Benkovic, pět z nich se nevrátilo. Legionáři byli Antonín Hrubý, Ignác Luzar, František Ohnheiser a Ludvík Přibyla. Do počátku dvacátých let 20. století byly Benkovice spojeny s okolními obcemi jen polními cestami, teprve v roce 1923 byla vybudována 2,8 km dlouhá silnice do Hradce. Velkým nedostatkem pro Benkovice bylo a je, že nebyla protažena do Štáblovic. Za 2. světové války ukrývali stateční benkovičtí občané uprchlé sovětské zajatce a partyzány. Po válce se patnáct místních rodin vystěhovalo na výzvu vlády osídlit pohraničí. V roce 1947 byla obec elektrifikována, rok nato napojena na telefonní síť.

Pokus o založení jednotného zemědělského družstva v Benkovicích v letech 1952 až 1953 ztroskotal, nakonec místní zemědělci vstoupili o několik let později do JZD Branka. V roce 1959 byl ve středu obce zasypán obecní rybník a na jeho místě vznikla točna pro autobus a později též čekárna. Svou samostatnost pozbyly Benkovice v roce 1973 integrací s Hradcem nad Moravicí. Jako poslední stál v čele samostatné obce ve funkci předsedy Místního národního výboru Benkovice Ing. Eustach Stodůlka. Po likvidaci soukromého sektoru po komunistickém převratu otevřelo v obci malou prodejnu spotřební družstvo Jednota. Nová prodejna byla vybudována v letech 1974 až 1976 v tzv. akci Z, obchod v ní fungoval až do závěru 20. století. Po dlouhém úsilí byla vesnice v roce 1992 napojena na veřejnou vodovodní síť; na kopci Horka byl vybudován podzemní vodojem. Plynofikace vesnice proběhla až v 21. století a nebyla úplná – na plyn bylo napojeno jen něco málo přes 50 % objektů.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

377

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2005

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

 

B) muhradec.cz (15.6.2015)

C) cs.wikipedia.org (15.6.2015)

D) turistika.cz (21.12.2009)

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 15.6.2015

Předchozí editace: 21.12.2008