Kod CZ 15807

Svatý Kopeček

(Heiligenberg)

[Kaple]

poutní, 1629–1632: měšťan Jan Andrýsek dal postavit malou kapli, 1643: kaple pobořena švédskými vojsky, 1650–1660: kaple obnovena řeholníky z Kláštera Hradisko

 

Kostel Navštívení P.Marie C)

Poutní, 1669-79, 1995 bazilika minor. Brzy byla kaple nahrazena novým kostelem, který byl vybudován v letech 1669–1679. Za autora projektu je obvykle pokládán Giovanni Pietro Tencalla. Nový kostel vysvětil 1. října 1679 olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Brzy po vysvěcení kostela zde každoročně putovalo více než 50 000 poutníků a jejich počet stále rostl. Kolem roku 1700 se počet poutníků pohyboval mezi 120–130 000 ročně. Spolu s růstem počtu poutníků rost i počet kněží, kteří zde působili z jednoho (v roce 1672) na dvacet (v roce 1700). Na počátku 18. století se v kostele každoročně odsloužilo více než 6000 mší.

V roce 1732 proběhly v bazilice v rychlém sledu za sebou dvě velké barokní slavnosti. Nejdříve, 8. září, proběhla jubilejní slavnost na připomínku 100 let od vzniku poutního místa. Slavnosti se účastnil i sekavský (a později olomoucký) biskup Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu. Večer po skončení bohoslužeb byl před Svatým Kopečkem inscenován „oheň kunstovný“. Po celý oktáv mířily do baziliky procesí z celé Moravy, přičemž např. jen v procesí z Uničova dorazilo kolem 5000 poutníků.

Ještě větší nádhery dosáhla následující slavnost korunovační. O korunovaci milostného reliéfu se četnými přímluvami v Římě přičinil olomoucký biskup Wolfgang Hannibal von Schrattenbach. Na rozdíl od předchozí korunovace Madony svatohorské i následující korunovace Madony svatotomášské uhradila zhotovení korunek Vatikánská kapitula ze Sforzovy nadace. Korunky z Říma na Moravu přivezl sám kardinál Schrattenbach a předal je hradišťskému opatovi Norbertu Umlauffovi, který je 18. září přivezl na Svatý Kopeček. Večer před korunovací byl slavnostně vyzdoben Svatý Kopeček i cesta k němu, celá Olomouc i blízký klášter Hradisko. Samotná korunovace se odehrála 21. září. Obě zmiňované slavnosti navštívilo dohromady asi 100 000 poutníků. V té době byly z Říma získány pro chrám i ostatky 14. papeže prvomučedníka římského svatého Viktora a umístěny v prosklené rakvi na pravém pilíři chrámové klenby (nyní jsou ostatky sv. Viktora součástí monumentálního sousedního barokního jižního oltáře).

 

Kaple sv.Anny

Centrální, v nádvoří areálu rezidence, po1726

 

Rezidence premonstrátů C)

Kol.1715

 

Kaple sv.Barbory

Barokní, na starém hřbitově, 1705

 

Ambit C)

 

Kaple Jména P.Marie C)

Architektem kaple Jména Panny Marie byl patrně Domenico Martinelli, odchovanec Jana Blažeje Santiniho. Rozměrná freska na klenbě se připisuje Janu Kryštofu Handkemu nebo Janu Michalu Fiséemu. Jsou na ní zobrazeny postavy Starého i Nového zákona, které mají vztah k Panně Marii. Veškerá štuková výzdoba - zděné sloupy, pilastry, římsa i plastiky izraelských králů Davida a Šalomouna je dílem architekta Baldassare Fontany.

 

Fara

 

Sousoší sv.Norberta

1753

 

Socha Krista

Kol.1725

 

Sousoší sv.Jana Nepomuckého C)

1740, s anděly a balustrádou

 

 

Sousoší sv.NorbertaC) E)

U refektářev ambitech na nádvoří, 1753 s níže položenými postavami jeho spolubratrů premonstrátů Hugona a Evermoda. Na podstavci jsou reliéfní obrazy ze světcova života. Sousoší vytvořili bratři Josef a Antonín Winterhalderovi.

 

Socha sv.Cyrila C)

Před bazilikou, 1909

 

 

Socha sv.Metoděje C)

Před bazilikou, 1909

 

 

Socha P.Marie C)

Na průčelí basiliky

 

Socha sv.Augustina C)

Na průčelí basiliky

 

Socha sv.Norberta C)

Na průčelí basiliky

 

Socha sv.Tomáše Aquinského C)

Na průčelí basiliky

 

Socha sv. Šebestiána C)

Na atice levého křídla rezidence od Josefa Winterhaldera z roku 1739, morového patrona

 

Socha sv. Šimona C)

Na atice levého křídla rezidence od Josefa Winterhaldera z roku 1739, z 12 apoštolů

 

Socha sv. Bartoloměje C)

Na atice levého křídla rezidence od Josefa Winterhaldera z roku 1739 z 12 apoštolů

 

Socha sv. Jakuba mladšího C)

Na atice levého křídla rezidence od Josefa Winterhaldera z roku 1739 z 12 apoštolů

 

Socha sv. Jana evangelisty C)

Na atice levého křídla rezidence od Josefa Winterhaldera z roku 1739 z 12 apoštolů

 

Socha sv. Ondřeje C)

Na atice levého křídla rezidence od Josefa Winterhaldera z roku 1739 z 12 apoštolů

 

Socha sv. Petra C)

Na atice levého křídla rezidence od Josefa Winterhaldera z roku 1739 z 12 apoštolů

 

Socha sv. Filipa C)

Na atice pravého křídla rezidence od Josefa Winterhaldera z roku 1739 z 12 apoštolů

 

Socha sv. Jakuba st. C)

Na atice pravého křídla rezidence od Josefa Winterhaldera z roku 1739 z 12 apoštolů

 

Socha sv. Tomáš C)

Na atice pravého křídla rezidence od Josefa Winterhaldera z roku 1739 z 12 apoštolů

 

Socha sv. Matěj C)

Na atice pravého křídla rezidence od Josefa Winterhaldera z roku 1739 z 12 apoštolů

 

Socha sv. Matouš C)

Na atice pravého křídla rezidence od Josefa Winterhaldera z roku 1739 z 12 apoštolů

 

Socha sv. Juda C)

Na atice pravého křídla rezidence od Josefa Winterhaldera z roku 1739 z 12 apoštolů

 

Socha sv. Tadeáš C)

Na atice pravého křídla rezidence od Josefa Winterhaldera z roku 1739 z 12 apoštolů

 

Socha sv. Roch C)

Na atice pravého křídla rezidence od Josefa Winterhaldera z roku 1739, morový světec

 

Kamenný kříž C)

 

Kamenný kříž C)

Před rezidencí

 

Sousoší štědrosti, fámy a naděje C)

Nad vstupem do kláštera s pamětní deskou, , zhotovenými roku 1731 Josefem Winterhalderem. Mezi sochami je nad vstupem kamenná deska s latinským nápisem: Tato svatyně vybudována k poctě návštěvy Panny Marie u Alžběty 50. opatem hradišťským Alešem a dokončena jeho nástupcem Norbertem Želeckým z Počenic. Posvětil ji v roce 1679 olomoucký biskup Karel kníže Lichtenštejn. Opat kláštera hradišťského Robert Sancius ji vyzdobil.

 

Reliéf C)

V zahradě rezidence, 1948, ak. sochař Julius Pekán

 

Rozhledna C)

 

Zoologická zahrada C)

1952

 

 

Zpět na

okres

Panství

 Politický okres Olomouc, s.o. Olomouc venkov

1961 Okres Olomouc

2003 Pověřený městský úřad

Část Olomouce

 

Historie obce C)

Ještě v 17. století byla oblast pokryta lesem. Mezi lety 1629 a 1632 zde nechal Olomoucký měšťan Jan Andrýsek postavit mariánskou kapli, která však byla později zničena švédskými vojsky.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 791

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

C) cs.wikipeda.org (21.8.2015)

D) npu.cz (22.8.2015)

E) svatykopecek.cz (22.8.2015)

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 21.8.2015

Předchozí editace: 12.6.2011