Samotíšky

Socha sv.Jana Nepomuckého C)

Socha sv. Tadeáše C)

 

Sloup se sochou Krista na hoře Olivetské D)

okolo 1680, je situován po pravé straně poutní cesty k chrámu Navštívení Panny Marie, ve střední části svahu Sv. Kopečka. Ze souboru šesti sloupů je nejníže položený. Na nízkém kamenném stupni je osazen hranolový podstavec s dříkem členěným diamantovým motivem ukončený oblou římsou. Na něm stojí hladký toskánský sloup s patkou a hlavicí. Ve střední části dříku sloupu je kartuš s korunkou lemovaná rostlinným dekorem a pentlí. V ní se pravděpodobně nacházel malovaný votivní nápis. Vlastní plastika klečícího Krista je osazena na hranolovém nástavci s mělkými půlkruhově ukončenými vpadlinami a výrazně vysazenou a bohatě profilovanou římsou. Tento nástavec má podobu nástavců božích muk. Výklenky těchto nástavců byly určeny malovaným figurálním výjevům ze života Krista nebo světcům popř. christologickým a mariánským symbolům. Můžeme předpokládat, že stejný byl i původní smysl těchto mělkých nik.

Kristus se sepjatýma rukama je zobrazen z boku s hlavou otočenou k levému rameni (směrem k pozorovateli). Je zahalen do dlouhých bohatě zřasených šatů, na hlavě má plechovou svatozář.

 

 

Sloup se sochou Bičování Krista D)

1687, po pravé straně poutní cesty k chrámu Navštívení Panny Marie, ve střední části svahu Sv. Kopečka. Ze souboru šesti sloupů je na druhém místě odzdola. Jeho architektonické řešení je stejné jako v případě sloupu s Kristem na hoře Olivetské s tím, že v horní třetině dříku sloupu najdeme reliéfní erb s korunkou a pod ním sekaný nápis: „KAREL/ W/ CORINSKI/ Z 1687“. Na nástavec v podobě božích muk je zde osazena postava nahého prostovlasého Krista zahaleného pouze do rozevláté bederní roušky, stojícího u hranolového sloupku po jeho levici, ke kterému jsou přivázány jeho ruce. Postava stojí v kontrapostu s prohnutím horní části těla k pravé straně.

 

 

Sloup se sochou Krista korunovaného trním D)

1679, d kameník s iniciálami A. K. po pravé straně poutní cesty k chrámu Navštívení Panny Marie, ve střední části svahu Sv. Kopečka. Ve střední části dříku sloupu se nachází drobná oválná kartuš s kamenickým znakem a iniciálami A K, lemovaná geometricky pojatými rozvilinami. Je možné, že tento monogram označuje jak osobu autora, tak osobu donátora tohoto sloupu. Pod kartuší je nařasený závěs a na něm špatně čitelný německý nápis s datací 1679 (?). Vlastní plastika sedícího Krista je osazena opět na nástavci v podobě božích muk. Nahý prostovlasý Kristus s trnovou korunou na hlavě je zahalen pouze do nařasené bederní roušky. Pravou ruku má položenou na koleni, levou rukou si podpírá hlavu nakloněnou k levé straně. V pravé ruce drží rákos, který mu společně s trnovou korunou dali katani a vysmívali se mu jako novému židovskému králi.

 

 

Sloup se sochou Krista nesoucího kříž D)

okolo 1680,  po pravé straně poutní cesty ke chrámu Navštívení Panny Marie, ve střední části svahu Sv. Kopečka. Ze souboru šesti sloupů je čtvrtý zdola. Jeho architektonické řešení je stejné jako u předchozích sloupů, a to včetně nástavce v podobě božích muk pod vrcholovou sochou. Dřík sloupu na čelní straně tentokrát zdobí oválná kartuš ukončená císařskou korunkou. Kristus v dlouhém nařaseném oděvu je zobrazen z boku s hlavou otočenou k levému rameni (směrem k pozorovateli), na pravém rameni nese mohutný kříž, přidržujíc jej levou rukou. Na hlavě postavy je připevněna plechová svatozář.

 

 

Sloup se sousoším Ukřižovaného Krista a P. Marie D)

okolo 1680,  po pravé straně poutní cesty ke chrámu Navštívení Panny Marie, ve střední části svahu Sv. Kopečka. Ze souboru šesti sloupů je pátá zdola. Architektura tohoto sloupu má stejnou podobu jako předchozí sloupy s tím, že ve střední části dříku je tentokrát prázdná oválná kartuš lemovaná drapérií, nahoře a dole zdobená okřídlenými hlavičkami andílků a po stranách růžemi. I zde byl pravděpodobně původně malovaný nápis. Vlastní plastika kříže s tělem Krista a Máří Magdalénou klečící u paty kříže je osazena opět na nástavec v podobě božích muk. Kristus má hlavu skloněnu k pravému rameni, kolem beder nařasenou roušku, levou nohu překříženu přes pravou. Truchlící Máří Magdaléna má levou tvář přichýlenu ke kříži, levou paží objímá kříž s nohama Krista, pravou ruku má na hrudi. Dlouhý oděv je dramaticky rozevlátý kolem postavy.

 

 

Sloup se sochou P. Marie Svatokopecké D)

1689,  po pravé straně poutní cesty ke chrámu Navštívení Panny Marie, ve střední části svahu Sv. Kopečka. Ze souboru šesti sloupů je nejvýše položená. Na nízkém kamenném stupni je osazen hranolový podstavec ukončený profilovanou římsou, zdobený na přední straně reliéfem závěsu ze lví kůže s hlavou a tlapami doplněného akantovým dekorem. Na reliéfu je vysekané datum 1689. Vlevo na podstavci je nápis: „1840 / RENOV“, vztahující se k opravě sloupu. Na podstavci stojí hladký sloup s patkou a s hlavicí odvozenou z korintského řádu se zavěšenými festony. Vlastní plastika Panny Marie Svatokopecké je osazena na hranolovém nástavci s mělkými půlkruhově ukončenými vpadlinami a bohatě vysazenou a profilovanou římsou. Panna Maria je oblečena do dlouhých šatů výrazně vertikálně řasených a dlouhého pláště, na pravé ruce drží nahého Ježíška, který se natahuje po jablku, které matka drží v levé ruce. Panna Maria i Ježíšek mají na hlavách zlacené císařské koruny.

 

 

Zpět na

okres

Panství

 Politický okres Olomouc, s.o. Olomouc venkov

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 897

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

C) cs.wikipeda.org (2.8.2015)

D) npu.cz (27.8.2015)

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 27.8.2015