|
Kod CZ
10289
Náměšť na Hané
(Namiescht)
Kostel sv.Kunhuty C)
Neorománský, 1871-3
Fara
…
Kaple Nejsv.Trojice C)
V příčné ose horního zámku, 1669, přestavěná klasicistně
1834
Socha P.Marie Immaculaty
C)
Na náměstí
 
Socha sv.Jana Nepomuckého C)
Na náměstí
 
Kamenný kříž
Před kostelem
Kamenný kříž C)
Na hřbitově
Hrobka Kinských C)
Na hřbitově
Socha T.G.Masaryka C)
…
4 sochy andílků C)
Na schodišti v zámecké zahradě
 
Fontána C)
Pod schodištěm v zámecké zahradě
Hrad C)
…
Horní zámek C)
Pozdně barokní,
osově komponovaný 1760-6 s kruhovou zahradou a cestou kolem zámku. Hrabě
Ferdinand Bonaventura Harrach
si krajinu a okolí Náměště tak oblíbil, že se v 60. letech 18. století
rozhodl poblíž dřívějšího sídla –dolního zámku– nechat postavit nové barokní
zámecké sídlo. Nový zámek se bez podstatnějších úprav zachoval v nezměněné
podobě dodnes. Zámek má čtyřkřídlou dispozici kolem nádvoří. Jednopatrová
průčelní budova má vpředu i vzadu mělké rizality s
předloženými schodišti, nahoře zakončené trojúhelníkovými tympanony se znaky.
Na venkovním průčelí je erb budovatele zámku spolu s erbem jeho druhé
manželky, Marie Rosy z Harrachu na nádvorní straně
je pak sdružený znak – harrachovsko-ditrichštejnský, neboť macechou budovatele byla hraběnka
Marie Arnoštka z Ditrichštejna,
ovdovělá Gallasová.
Obě boční křídla
obepínají zámeckou budovu a uzavírají dvůr. Obloukovitě se zalamují do
zadního traktu přerušeného vjezdem do nádvoří. Další vjezdy jsou v osách
bočních křídel. Hlavní budova má prostory se zrcadlovými stropy s rokajovým a
rostlinným dekorem, přecházejícím na stěny. Za Ferdinanda Harracha
byl také kolem zámku vybudován park a v něm na přelomu 18. a 19. století
vybudován velký skleník. Díky tomu zámek vyniká ojedinělou parkovou a komunikační
dispozicí, patrnou zvláště z nadhledové
perspektivy. Kruhový park v jehož středu je položen zámecký objekt, obíhá
úzká kruhová komunikace lemovaná stromy, přičemž se vozovka rozchází do čtyř
křížných směrů a je rovněž lemována lipovým stromořadím. Zadní polovina
tohoto okruží je opticky zvýrazněna polokruhovým osídlením určeným původně
pro nově přistěhovavší se tkalce, pracující v hraběcí manufaktuře dolního
zámku.
V r. 1780 získala
dědictvím zámek Ferdinandova dcera Maria Rosa Harrachová,
provdaná kněžna Kinská. Rod Kinských pak měl v
držení náměšťské panství až do r. 1916, kdy je za 2,6 mil. korun koupil
Ferdinand Ottahal. Ottahalové
drželi panství do r. 1945. Za jejich přítomnosti byla v r. 1925 uskutečněna
nová úprava zámeckého parku, provedená podle projektu vynikajícího zahradníka
Křemene. Tato podoba se zachovala dodnes.
Dolní zámek C)
Jižně od náměstí,
přestavbou tvrze renesančně a barokně, současná podoba novodobá. Ve 13. a 14.
století měl v držení obec zemanský rod, který se po Náměšti i psal. Na žádost
Milíče z Náměšti povýšil král Jan Lucemburský ves na městečko s jarmarečním
právem. V tomto období (r. 1371) je v Náměšti doložena existence tvrze,
jejímiž majiteli byli Artleb a Parcifal
z Náměště. (Parcifal z Náměště pečetil i tzv.
stížný list do Kostnice proti upálení mistra J. Husa). Tvrz byla
pravděpodobně starší než blízký hrad a sloužila jako rodové sídlo zemanů z
Náměště. Statek s tvrzí byl počátkem 16. století (zřejmě dědickým řízením)
rozdělen. Díl s tvrzí obdržel Jan Čertorejský z Čertorej. Druhý díl – statek se vsí měl v držení Jiřík Štolbašský z Doloplaz. Někdy
před r. 1515 kupuje Hynek ze Zvole od Jana Čertorejského jeho díl majetku a následně v r. 1521
kupuje i druhý díl náměšťského majetku od Štolbašského
z Doloplaz, čímž se opět toto panství sjednocuje. V
r. 1536 pak prodává Hynek ze Zvole Náměšťské zboží Hynku Bruntálskému z
Vrbna.
Vrbenští poté
kolem r. 1556 podstatně tvrz přebudovali do podoby menšího renesančního zámku
(o čemž svědčí jeho jihozápadní nároží zvané Terezka), přestože až do r.
1609, kdy náměšťský statek vlastnili Mořkovští ze Zástřizl, byl stále označován za tvrz. Za třicetileté
války byl zámek se statkem vypleněn a zpustošen Švédy. V r. 1665 byl obnoven
a počátkem 18. století přestavěn do barokní podoby - postaveno bylo např.
nové schodiště s barokním portálem a upraveny zámecké interiéry. K zámku
náležely též v 17. století rozlehlé ovocnářské zahrady. (Z r. 1726 jsou
dochovány záznamy nejen o užitkových zahradách, ale i o okrasných sadech).
Rudolf Mořkovský ze Zástřizl prodává
r. 1651 náměšťské panství císařskému komisaři Janu Jakardovskému
ze Sudic. V dalších letech probíhalo rychlé střídání majitelů až do r. 1726.
To když panství kupuje hrabě Alois Tomáš Raimund Harrach. V r. 1740 přebírá panství jeho syn hrabě
Ferdinand Harrach a dává v 60. letech 18. století
vybudovat v Náměšti nový tzv. Horní zámek, jelikož prostý a poměrně malý
Dolní zámek již nevyhovuje vkusu a potřebám panstva. Objekty dolního zámku
hrabě v r. 1765 přebudoval na textilní manufakturu. Po jejím zániku v r. 1778
byla na jejím místě zřízena sladovna, která sloužila i v následujících letech
dalším majitelům – hrabatům a knížatům Kinským
(1780-1916) a Ottahalům (1916-1945).
Dnešní podoba
dolního zámku v podstatě odpovídá podobě, kterou zámek dostal po úpravě pro
účely textilní manufaktury a později i sladovny. Je to jednopatrová budova
obdélníkového půdorysu, jenž má v průčelí 11 okenních os. Vstup do
obdélníkového dvora je ze západní strany širokým průjezdem, zvýrazněným
kamenným portálem. Původně renesanční charakter stavby prozrazuje, kromě výše
uvedeného jihozápadního nároží i křížová klenba v přízemí a kamenné ostění
oken.
Budova C)
Proti kapli u zámku
Dům č.p.250 C)
…
Dům č.p.43 Rodný F.S.Procházky C)
…
Kolonáda C)
U horního zámku
|
Panství
Politický okres
Olomouc, s.o. Olomouc venkov
1961 Okres Olomouc
2003 Pověřený městský úřad
Historie obce C)
První písemná
zmínka o obci pochází z roku 1141, kdy se společně se sousední vsí Biskupství
uvádí na známé listině biskupa Zdíka. Obec byla až do 16. století převážně
biskupským zbožím, ale její část se dostala do světských rukou. Po Náměšti se
psal roku 1276 Všebor, syn Idíka
ze Švábenic, který zde založil hrad. Ten roku 1371 získal Půta
z Holštejna a na počátku 15. století vladykové z
Obory. Hrad zanikl v česko-uherských válkách a nahradila ho tvrz na místě
dnešního Dolního zámku.
V roce 1949 byla
Náměšť sloučena s obcí Biskupství.
|
Rok
|
obyv.
|
domů
|
|
1850
|
|
|
|
1927
|
1019
|
|
|
1930
|
|
|
|
1947
|
|
|
|
1961
|
|
|
|
1970
|
|
|
|
2001
|
|
|
literatura
a prameny
1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927
C) cs.wikipeda.org (21.8.2015)
fotografie
16.8.2009
|
