Kyselov

(Giesshübel)

Kaple sv. Jana Křtitele ^D)

se zvonicí, postavenou v r. 1875 na místě původně dřevěné zvonice.

Socha sv. Jana Nepomuckého ^D)

Na Zlatém vrchu u polní cesty za fortem č.XI, z r.1807

Kamenný kříž ^D)

Vedle kaple. 1836 s reliéfem P.Marie Bolestné na podstavci.

Pomník obětem světových válek ^D)

Směrem na Nemilany se jmény tří obětí.

Hraniční kámen ^D)

vedle sochy sv.Jana Nepomuckého se zbytky nápisu.

Erb ^D)

Na domě v Kyselovské ulici

Fort č.XI ^D)

…

Cihelna ^D)

technická památka, u Nemilan.

Zpět na

okres

Panství

Politický okres Olomouc, s.o. Olomouc venkov

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Část Nemilan

Část Olomouce

Historie obce

Kyselov(Cysubel) patřil ve 13.stol. drobným vladykům, ze kterých se připomíná v letech 1267-1290 vladyka Hašek z Kyselova. Z r. 1355 je zmínka o vladykovi Drslavovi z Kyselova, který se zavázal olomouckým měšťanům platit 2 groše mostného při použití mostu přes Moravu. Po vymření místních vladyků se Kyselov stal majetkem českých králů. Král Jiří z Poděbrad Kyselov v r.1466 prodal olomouckému měšťanu Mikuláši Erlhauptovi a po jeho smrti manželka Anna odkázala Kyselov v r.1481 městu Olomouci. Od r. 1561 byly v Kyselově zavedeny pozemkové knihy. Obec byla přifařena k sousednímu Slavonínu. V r. 1834 měl Kyselov 28 domů se 132 obyvateli. Nové uspořádání místní samosprávy podle tzv. Stadionova prozatímního obecného zřízení ze dne 20.3.1849 učinilo z Kyselova až do r. 1877, kdy se obec osamostatnila, osadu obce Nemilany. Po osamostatnění měl Kyselov v r. 1880 36 domů a 289 opbyvatel. Obyvatelé se živili především zemědělstvím a v městské cihelně, kterou město pronajímalo, výrobou cihel z hlíny, která se těžila v kopci západně od obce. Od r.1851 byla cihelna ve správě města Olomouce. Kopec se nazýval „Goldberg - Zlatý kopec", podle výborné cihlářské hlíny, která pro zdejší obyvatele byla zlatem, protože jim přinášela obživu. Při těžbě hlíny se ve Zlatém kopci (nyní -vrchu) našly kosti diluviální zvířeny. Provoz cihelny, která měla v r.1938 82 zaměstnanců, byl zastaven až v r. 1946 a je cennou technickou památkou. Na temeni Zlatého vrchu byl v rámci budování předsunutého opevnění Olomouce vybudován jeden ze tří fortů kolem Nemilan, fort č.XI „Kyselovská pevnůstka". Jediný zůstal zachovalý. Rozvoji obce přispělo zřízení železniční stanice Nemilany v r.1880 v těsném sousedství obce, na trati z Prostějova do Olomouce vybudované v r.1870. V r. 1930 měl již Kyselov 56 domů a 513 obyvatel, ze kterých většina pracovala v dělnických profesích, většinou mimo obec. V r. 1935 se uvádí v Kyselově mlýn. Po r. 1945 se muselo 271 německých obyvatel vystěhovat a tak v r. 1950, kdy se Kyselov spolu s Nemilany spojil se Slavonínem, měl Kyselov 74 domů a jen 374 obyvatel. Po r. 1954 se Nemilany opět osamostatnily, ale Kyselov již zůstal jako část obce Slavonína a s ním se také stal v r. 1974 městskou částí Olomouce. Z drobných památek najdete na Kyselovské ulici kapli sv. Jana Křtitele se zvonicí, postavenou v r. 1875 na místě původně dřevěné zvonice. Vedle kaple stojí již od r. 1836 kamenný kříž s reliéfem P.Marie Bolestné na podstavci. Směrem na Nemilany stojí pomník obětem světových válek se jmény tří obětí. Na Zlatém vrchu u polní cesty za fortem č.XI, stojí Socha sv. Jana Nepomuckého z r.1807, vedle které je prastarý hraniční kámen se zbytky nápisu. Další památkou je zachovalý fort č.XI a technická památka, bývalá cihelna u Nemilan. Na Kyselovské ulici najdete také dům s erbem a plastikou lva, střežícího vstup do dvorka.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	497 71% N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (28.8.2015)