Křelov

(Chrelow, Krelow)

Připojen: Břuchotín

[Kostel sv.Jiljí] C)

První písemné zmínky o křelovském kostele jsou z roku 1279. O jeho vzhledu a umístění se však žádné zprávy nedochovaly. Byl patrně menší stavbou a podle mínění farní kroniky stál na návrší na místě nynější kapličky Panny Marie. V letech 1719-1721 byl od základů vystavěn nový barokní chrám, zasvěcený svatému Jiljí (Egidius).

Jeho smutný osud byl předznamenán patrně již v počátcích jeho stavby. Část kostela byla podle starých stavebních plánů i novějších geologických průzkumů postavena na skále, část na pohyblivých jílech a píscích. Zdivo chrámu začalo pod vlivem nejistého podloží krátce po dokončení stavby praskat. Zpevňování bylo prováděno několikrát v 19. století, důkladná oprava chrámu včetně zabezpečení stropu kostela byla provedena v r. 1928.

Po II.světové válce byl poničený kostel opraven, ale po opravě se začaly trhliny tvořit znovu. V roce 1950 bylo naměřeno 20cm vychýlení vršku kostelní věže. Na opravu byl vyhotoven projekt spočívající v podbetonování základů a byly zajištěny izdroje financování, ale v ovzduší komunistické diktatury se nenašel žádný podnik, který by opravu provedl. V roce 1961 byl staticky narušený kostel z bezpečnostních důvodů uzavřen a o dva roky později byla nařízena jeho demolice. Mobiliář chrámu byl rozmístěn do sousedních farností.

 

Kostel sv.Jiljí C)

Zásadní proměna společenského klimatu po listopadu 1989 oživila plány a snahy místní farní obce k znovuvystavení kostela. Stavba současného chrámu probíhala v letech 1991-1993 podle návrhu polského architekta Jerzyho Pekaly

 

 

Fara

 

Kaplička C)

 

Socha sv.Antonína Paduánského C)

Na zdi kostela

 

Kamenný kříž C)

na Lipovém náměstí u školy

 

Kamenný kříž C)

U kostela

 

Boží muka C)

po pravé straně silnice do Topolan

 

Smírčí kříž C)

u kapličky, proti čp. 21

 

Památník Sovětské armádě C)

v

 

Památník padlým C)

 

Pamětní deska C)

Letce ing.Svatopluka Malého, padl v Kanadě 1943

 

Pamětní deska C)

Na návštěvu prezidenta Ludvíka Svobody v JZD 13.10.1970

 

Fort XVII C)

 

Fort XX C)

 

Škola C)

 

Sokolovna C)

 

Dům č.p. 9 C)

Na náměstí

 

Dům č.p. 19 C)

Na náměstí

 

Zpět na

okres

Panství

 Politický okres Olomouc, s.o. Olomouc venkov

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Spojením obec Křelov - Břuchotín

 

Historie obce C)

První písemná zmínka o vsi se vztahuje k roku 1275 (Chrelow, Krelow). Ta nás zpravuje o hraničním sporu mezi klášterem Hradisko a olomouckými měšťany. Mezi svědky se nachází Časta z Křelova, který patřil do rozrodu pánů ze Švábenic. Podruhé, v roce 1279, Časta vystupuje opět ve sporu, tentokráte o patronátní právo nad křelovským farním kostelem. Tento rok je nejstarší zmínkou o existenci fary a kostela v Křelově. Na konci 13. a poč. 14. století se část Křelova s patronátním právem dostává do rukou pánů ze Šternberka, ale již roku 1329 postupuje bezdětný Diviš ze Šternberka svůj díl klášteru sv. Kláry na Předhradí olomouckém. Roku 1308 se zmiňuje olomoucká kapitula jako držitel dvora v Křelově. Třetím a posledním vlastníkem části Křelova se stalo královské město Olomouc. Kdy se tak stalo není doposud objasněno, první zmínka o držbě se vztahuje k roku 1602. Každá část Křelova (klášterní, kapitulní a městská) tak měla svého rychtáře a vlastní hospodu, též byla začleněna do hospodářského systému a jurisdikci své vrchnosti.

Období třicetileté války a především švédská přítomnost v letech 1641-1650 nijak zvlášť samotný Křelov nezasáhli a tak do lánové vizitace 1675-1678 byla obec na předválečné úrovni.

Ke konci 19. století vzniká v Křelově sladovna (1870) a cihelna (1884). Roku 1913 byla obec elektrifikována.

Sokolovna byla postavena v roce 1923 a o 4 roky později zavedena pravidelná autobusová doprava.

V roce 1995 se oddělila obec od Olomouce.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

1276 

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

A) krelov.cz (26.8.2015)

 

C) cs.wikipedia.org  (26.8.2015)

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 26.8.2015