|
Kod CZ 16221 Štramberk
(Strahlenberg,
Stramberg)
[Farní
kostel] 2) u hradeb při zvonici, zbořen 1782 Fara
… Kostel sv. Jana Nepomuckého C) Náměstí, 1721-3 na místě zbořené SV strany náměstí, věž 1907
Kostel sv. Kateřiny C) Štramberk
Kaplička IX.zastavení
křížové cesty C) ul. Na Horní Baště
Kaplička - Zastavení křížové
cesty C) D) ul. Zauličí,
Pozůstatek křížové cesty ze Starého Jičína na Kotouč z let 1646 - 1649 Zvonice C)
2) ve svahu pod zříceninou hradu Trúba, 2.pol.14.stol. u hradeb
Socha sv. Jana Nepomuckého C) ul. Kopec, v zahradě proti domu č.p.
108
Železný kříž C) D) před kostelem
Kašna C) Náměstí
Pamětní
deska C) Karlu
Jaroslavu Maškovi (1851-1916). Autorem desky odhalené 6. srpna 1922 na stěně jeskyně
byl sochař František Juraň. Studna C) D) Kopec, u č.p. 92, s rumpálem a
hrazenou roubenou předprsní z konce 18. století
Studna D) Vedle městských jatek, rumpálová
Pomník umučeným s hrobem C) městský hřbitov, popraveným 1938-45
Hrad Strallenberg
- Trúba, Jaroňkova útulna, Hrstkova chata C)
D) 2) 1315-25, přestavěn v 16.stol.
1783 se část zřítila a zbytek byl pobořen. 1899 restaurování zřícenin, věže věž původního štramberského hradu,
založeného koncem 13. století. V roce 1783 se část hradu zřítila a byla
rozebrána. Po přestavbě v roce 1903, která byla provedena podle návrhu
architekta Kamila Hilberta, slouží věž dodnes jako
rozhledna. Na Trúbě je velmi zajímavá konstrukce střechy. Jedná se o plochu
čtvrtého stupně, která patří mezi konusoidy. Je
definována jako přímková plocha, kde tvořící přímky protínají kružnici (v
našem případě obvod věže), dále přímku, která je rovnoběžná s rovinou této
kružnice (hřeben střechy) a další přímku, která je s touto mimoběžná, leží o
něco výše a je také rovnoběžná s rovinou kružnice.
Hradiště
Kotouč 2) C) Na
vrcholu hory Kotouče, z většiny zničené lomem, jeskyně Šipka
s nálezy ze střední a pozdní doby kamenné. bylo významné archeologické
naleziště na Moravě, nyní zničené těžbou kamene. Místo bylo též významnou
biologickou lokalitou, kde se vyskytoval dnes již vyhynulý poddruh motýla
Jasoně červenookého (Parnassius apollo
strambergensis, Skala 1911). Hradisko bylo sice
známo již v 60. letech 19. století, do archeologické literatury ho však uvedl
v souvislosti s výzkumem nedaleké jeskyně Šipka až v roce 1884 Karel Jaroslav
Maška. Shrnující přehled o osídlení lokality podal roku 1929 Jan Knies. První záchranné výzkumy již ničené lokality
provedli teprve až v roce 1950 František Prošek a Lumír Jisl,
druhý z nich pak i v následujícím roce. Lokalita
se nacházela asi 1 km jižně od středu obce, v prostoru Štramberské vrchoviny,
která je součástí Podbeskydské pahorkatiny. Ležela
na dominantním vápencovém kopci oválného půdorysu s dvěma vrcholy, mezi nimiž
se nacházelo sedlo, v nadmořské výši asi 539 metrů. Podle zaměření z roku
1943 byl severní obvod vymezen valem, jižní část již tehdy byla odtěžena
vápencovým kamenolomem, podle staršího popisu však se i zde nacházelo
opevnění; rozlohu hradiska proto lze pouze odhadnout, a to asi na 13 ha. V
současné době je lokalita již kamenolomem zcela zlikvidována. Získané
poznatky dokládají, že lokalita byla osídlena v období kultury s moravskou
malovanou keramikou mladší doby kamenné, slezské fáze kultury lužických
popelnicových polí, platěnické kultury doby
halštatské a v pozdní době laténské. Těžiště osídlení náleželo nepochybně
době popelnicových polí, do které spadá i vybudování valu; zda byla lokalita
opevněna i v době laténské, není již jisté. Vzhledem k poloze na okraji
keltského osídlení, v tzv. kontaktní zóně s oikumenou púchovské kultury, je
obtížné rozhodnout, byla-li lokalita v pozdní době laténské keltským oppidem
či velkým hradiskem púchovským – nálezů, které by pomohly tuto otázku
rozřešit, je málo a vzhledem k totálnímu zničení lokality nelze již ani
získat další nálezy, ani provést průzkum fortifikace, který by byl pro
posouzení klíčový; strategická poloha i poměrně bohaté nálezy (mimo jiné i
bronzové vahadlo vážek) umožňují soudit, že jde o třetí, nejméně známé, přece
však ve své době jistě významné moravské oppidum, které hrálo důležitou roli
v kontaktní zóně s nekeltskou, avšak silně
latinizovanou púchovskou kulturou.
Městské opevnění C) Štramberk
Škola
C) 1862 na
náměstí Škola C) Zauličí 485, 1910
Dům č.p. 5 C) Náměstí 5
Dům č.p. 6 C) Náměstí 6
Dům č.p. 7 C) Náměstí 7
Dům č.p. 8 D) Náměstí 8 Dům č.p. 12 C) D) Náměstí 12. Pozdně empírový zděný dům
s atikou z 1. třetiny 19. století, jediný příklad pozdně empírového domu ve městě,
zachovaného v původní podobě.
Dům č.p. 14 C) D) Náměstí 14. Zděná přízemní
architektura, tvořící součást historického jádra. Klasicistní stavba z 1.
poloviny 19. století s dochovaným systémem kleneb i vnitřní dispozicí. Fasáda
novodobě upravena na začátku 20. století.
Dům č.p. 23 C) D) Náměstí - V kútě
23. Přízemní roubený a zčásti zděný dům z počátku 19. století původně
dvoudílného typu se zachovanou dispozicí s trámovými záklopovými stropy.
Stavební úpravy ve 20. století.
Dům č.p. 27 C) D) Náměstí - V kútě
27. Roubený omítaný přízemní dům z počátku 19. století dvoudílného typu.
Stavebně upraven ve 20. století
Dům č.p. 30 C) Náměstí 30
Dům č.p. 31 C) Náměstí 31
Dům č.p. 36 C) Náměstí 36
Dům č.p. 41 C) D) Náměstí 41, Přízemní roubený dům z
konce 18. století s jednoduše bedněným štítem a dvěma osami v průčelí. Jediný
v neporušené podobě zachovaný roubený dům uvnitř bývalých městských hradeb.
Dům č.p. 49 s baštou C) D) Kopec 49
Dům č.p. 51 C) D) Kopec 51. Přízemní roubený dům z 1.
poloviny 19. století na vysoké kamenné podezdívce, orientovaný štítem do
údolí. Vnitřní dispozice tříprostorová o jizbě,
komoře a síni.
Dům č.p. 57 C) D) Bělohorská 57. Zemědělská usedlost s
roubeným přízemním domem z roku 1787, k němuž se v pravém úhlu připojuje
hospodářská část s dvorkem uzavřeným zídkou. Obytný dům je štítem orientovaný
do údolí.
Dům č.p. 58 C) D) Kopec 58. Přízemní roubený dům z 1.
poloviny 19. století, orientovaný štítem do údolí. Typ dvoudílného domu z
tesaných trámů.
Dům č.p. 88 C) D) Zauličí 88. Přízemní roubený dům z konce 18.
století podélně orientovaný a bokem přistavěný k městské hradbě. Vnitřní
dispozice je dvojdílná o síni a jizbě. Domy č.p. 88 a 111 jsou spojeny v
jeden, oba domy obývá jedna rodina.
Dům č.p. 90 C) Dolní Bašta 90. Přízemní roubený dům
z poloviny 19. století, přistavěný k terase pod domem č.p. 276. Vnitřní
dispozice je dvojdílná o jizbě a síni.
Dům č.p. 97 C) Jaroňkova 97
Dům č.p. 99 C) D) Jaroňkova 99. Přízemní roubený dům z
konce 18. století, orientovaný štítem k cestě. Typ dvojdílného domu z
tesaných trámů, který je nedílnou součástí zástavby uličky k Trúbě
Dům č.p. 100 C) Jaroňkova 100
Dům č.p. 101 C) Jaroňkova 101
Dům č.p. 102 C) D) Jaroňkova 102 Původně přízemní
roubený dům z konce 18. století s omítanými stěnami, orientovaný štítem k
cestě. Příklad trojdílného domu, který přiléhá k městské hradbě a tvoří
pohledovou kulisu před vstupem do hradu.
Dům č.p. 103 s baštou C) D) Jaroňkova 103 Zděná patrová
půlválcová bašta městského opevnění z doby kolem roku 1500, zavázaná do
nároží na styku hradebních zdí hradu a města. K ní je přistavěn a s ní
půdorysně svázán zděný obytný patrový dům z 19. století.
Dům č.p. 105 se studnou C) D) Jaroňkova 105. Přízemní roubený dům s
omítanými stěnami jizby a se síní z kuláčů. Střecha je valbová. Dům tvoří
nedílnou součást jednotné zástavby uličky K Trúbě
Dům č.p. 106 C) D) Jaroňkova 106
Dům č.p. 107 C) D) Kopec 107. Přízemní zděný dům z konce
18. století, orientovaný okapovou stranou k cestě. Stavební úpravy v 19. a ve
20. století. Nedílná součást pohledově ucelené skupiny původní zástavby při
cestě na Trúbu.
Dům č.p. 111 C) Zauličí 111
Dům č.p. 116 C) D) Zauličí 116. Přízemní roubený dům z konce
18. století, orientovaný bokem do údolí, umístěný ve svahu. Vnitřní dispozice
tříprostorová o jizbě, síni a komoře
Dům č.p. 123 C) D) Vrchní cesta 123. Přízemní roubený
dům na vysoké kamenné podezdívce, obrácený štítem do ulice. Typ velkého domu
roubeného z kuláčů a tesaných kmenů s tříprostorovou
dispozicí o jizbě, komoře a síni
Dům č.p. 133 C) D) Vrchní cesta 133. Přízemní dům
roubený z kuláčů neobvyklé dispozice se dvěma zadními komorami. Stavba z konce
18. století.
Dům č.p. 159 C) Hraničky 159
Dům č.p. 143 C) D) Zauličí 143. Přízemní roubený dům z konce
18. století na vysoké kamenné podezdívce, orientovaný štítem do údolí.
Vnitřní dispozice je trojdílná, komorovo-chlévního
typu.
Dům č.p. 147 C) Zauličí 147
Dům č.p. 155 C) D) Zauličí 155. Přízemní zděný dům z roku 1845
na podezdívce, orientovaný štítovou stranou do ulice. Vnitřní dispozice tříprostorová o síni, jizbě a komoře, dochovány klenby i
trámové záklopové stropy
Dům č.p. 161 C) D) Hraničky 161. Přízemní roubený dům z
1. poloviny 19. století na vysoké kamenné podezdívce, obrácený štítem do
ulice. Trojdílný dům komorovo-chlévního typu,
součást souvislé zástavby ulice
Dům č.p. 166 C) D) Nádražní 166. Přízemní roubený dům z
poloviny 18. století na vysoké kamenné podezdívce, orientovaný bočním
průčelím s pavlačí do ulice. Vnitřní dispozice je dvojjizbová
s komorou vydělenou ze síně.
Dům č.p. 170 C) D) Zauličí 170. Zčásti roubený a zčásti zděný
dům z konce 18. století na kamenné podezdívce, orientovaný okapovou stranou k
cestě. Původní tříprostorová dispozice přestavěna v
19. a ve 20. století, klenby zčásti zachovány.
Dům č.p. 172 C) Nádražní 172
Dům č.p. 176 C) D) Zauličí 176
Dům č.p. 177 C) D) Zauličí 177. Přízemní, roubený dům na zděné
podezdívce, zastřešený sedlovými střechami krytými lepenkou. Vznik se datuje
do 1. poloviny 19. století s pozdějšími úpravami. Součást roubené zástavby
MPR.
Dům č.p. 189 C) Záuličí 189
Dům č.p. 196 C) Vrchní cesta 196
Dům č.p. 197 C) D) Zauličí 197. Přízemní roubený dům z konce
18. století na vysoké kamenné podezdívce, orientovaný štítem do ulice.
Vnitřní dispozice je dvoudílná o jizbě a síni. Dům č.p. 199 C) Zauličí 199
Dům č.p. 206 C) Dolní 206
Dům č.p. 207 C) Plaňava 207
Dům č.p. 209 C) D) Plaňava 209. Přízemní roubený dům z konce
18. století na vysoké kamenné podezdívce, orientovaný štítem do údolí. Typ
velkého trojdílného domu se třemi okny v průčelí, který je nedílnou součástí
pohledově ucelené skupiny původní zástavby pod Kotoučem.
Dům č.p. 211 C) D) Plaňava 211
Dům č.p. 213 C) D) Plaňava 213. Přízemní roubený dům z poloviny
19. století na vysoké kamenné podezdívce, orientovaný bokem k cestě. Vnitřní
dispozice tříprostorová s jizbou, komorou a síňkou,
se vstupem ve štítové stěně
Dům č.p. 215 C) D) Plaňava 215. Přízemní, zčásti roubený a
zčásti zděný dům z 1. poloviny 19. století na vysoké kamenné podezdívce, se
štítovým průčelím do zahrady. Typ dvoudílného domu se síní a jizbou. Interiér
zčásti zmodernizován.
Dům č.p. 216 C) D) Dolní 216. Přízemní roubený dům z
poloviny 19. století v zadní části zděný z kamene, s bedněným přístavkem ve
štítové stěně. Typ dvoudílného domu se síní a jizbou, k ní přistavěna nová
zděná kuchyň.
Dům č.p. 217 C) D) Plaňava 217. Přízemní roubený dům z konce
18. století na vysoké kamenné podezdívce, orientovaný štítem k cestě. Typ
trojdílného domu s jizbou, komorou a síní.
Dům č.p. 220 C) Dolní 220
Dům č.p. 223 C) Dolní 223. Přízemní roubený dům z 1.
poloviny 19. století na vysoké kamenné podezdívce, orientovaný štítem k
cestě. Typ velkého trojdílného domu s nově upravenou vnitřní dispozicí.
Dům č.p. 224 C) Dolní 224
Dům č.p. 225 C) Dolní 225
Dům č.p. 241 C) D) Zauličí 241. Přízemní roubený dům z poloviny
19. století na vysoké kamenné podezdívce, orientovaný štítem do údolí. Část
domu, obrácená do ulice, je zděná. Vnitřní dispozice je tříprostorová
o jizbě, síni a komoře. Dům č.p. 258 C) Dolní Bašta 258
Dům č.p. 264 C) Dolní Bašta 264
Dům č.p. 266 C) Dolní Bašta 266
Dům č.p. 272 C) Dolní Bašta 272
Dům č.p. 274 C) Dolní Bašta 274
Dům č.p. 275 C) D) Dolní Bašta 275. Přízemní roubený dům
z konce 18. století, situovaný na kamenné podezdívce a orientovaný bokem k
cestě. Typ dvoudílného domu o jizbě a síni.
Dům č.p. 276 C) Dolní Bašta 276. Přízemní roubený dům
z konce 18. století, situovaný bokem k cestě. Typ dvoudílného domu o síni a
jizbě s vchodem ve štítové stěně.
Dům č.p. 278 C) Dolní Bašta 278
Dům č.p. 280 C) Horní Bašta 280
Dům č.p. 288 C) Horní Bašta 288
Dům č.p. 290 C) Horní Bašta 290
Dům č.p. 291 C) D) Horní Bašta 291. Přízemní roubený dům
z konce 18. století na vysoké kamenné podezdívce, štítem orientovaný k cestě.
Typ trojdílného domu roubeného z kuláčů se síní, komorou a jizbou.
Dům č.p. 292 C) D) Horní Bašta 292. Přízemní roubený dům
z konce 18. století na vysoké kamenné podezdívce, štítem orientovaný k cestě.
Typ trojdílného domu roubeného z kuláčů s komorou po boku jizby, umístěné do
průčelí, a síní.
Dům č.p. 293 C) Horní Bašta 293
Dům č.p. 294 C) Horní Bašta 294
Dům č.p. 295 C) D) Horní Bašta 295. Doklad velkého
trojdílného domu roubeného z kuláčů, na vysoké kamenné podezdívce. Pro valašskou
oblast typické umístění komory vedle jizby do průčelí. Dům je datován na
kabřinci rokem 1789.
Dům č.p. 296 C) Horní Bašta 296
Dům č.p. 297 C) D) Horní Bašta 297. Vzácný příklad
trojdílného domu s komorou vydělenou ze síně a s vchodem ve štítové stěně,
který svým umístěním na stráni je příkladem charakteristického uspořádání pro
štramberské předměstí. Dům z 2. poloviny 18. století.
Dům č.p. 298 C) D) Horní Bašta 298
Dům č.p. 299 C) Horní Bašta 299
Dům č.p. 301 C) Horní Bašta 301
Dům č.p. 302 C) D) Horní Bašta 302. Přízemní zděný dům z
poloviny 19. století zachovávající proporce původní dřevěné zástavby.
Trojdílný dům komorovo-chlévního typu.
Dům č.p. 303 C) D) Horní Bašta 303. Přízemní, zčásti
roubený a zčásti zděný dům z 18. století, orientovaný podélnou osou k cestě.
Typ dvojdílného domu se síní a jizbou .V zadní části domu prostorná chodba.
Dům č.p. 304 C) Horní Bašta 304. Přízemní roubený dům
na kamenném sklepu, podélně orientovaný a přistavěný zadní stěnou ke hradební
zdi. Typ trojdílného domu s jizbou, komorou a síní z počátku 19. století.
Dům č.p. 305 C) D) Horní Bašta 305. Přízemní roubený dům
na vysoké kamenné podezdívce, se třemi okny v průčelí, orientovaný štítem do
údolí. Zadní stěna je přistavěna k hradbě. Příklad velkého trojdílného
roubeného domu s komorou umístěnou do průčelí vedle jizby a s dochovanou pecí
v síni.
Dům č.p. 307 s Horní baštou C)
D) Horní Bašta 307 Dělová bašta
městského opevnění, zděná z lomového kamene, patrová, půlválcová. Stavba z
doby kolem roku 1500. Interiér upraven na byt. Téměř intaktně dochovaná
součást městského opevnění z konce 15. století.
Dům č.p. 322 C) D) Dolní 322. Přízemní roubený dům z
konce 18. století na vysoké kamenné podezdívce, orientovaný štítem k cestě. Ojediněle
dochovaný příklad velkého trojdílného domu roubeného z kuláčů s komorou
obrácenou po boku jizby do průčelí a síní.
Dům č.p. 325 C) Horní Bašta 325
Dům č.p. 327 C) D) Dolní 327, s roubenou stodolou, dvůr
uzavírá od silnice půlkruhová zděná brána. Typ velkého domu se střední síní,
dvěma jizbami a komorami, datovaný rokem 1807.
Dům č.p. 330 C) Plaňava 330
Dům č.p. 335 C) Zauličí 335
Dům č.p. 337 C) D) Zauličí 337. Přízemní roubený dům z konce
18. století na vysoké kamenné podezdívce, orientovaný štítem do ulice. Před
štítovým průčelím a po levém boku obíhá dřevěná pavlač. Vnitřní dispozice je
dvouprostorová o síni a jizbě.
Dům č.p. 339 C) Hraničky 339
Dům č.p. 341 C) Dolní 341. Přízemní roubený dům z poloviny
19. století na vysoké kamenné podezdívce, orientovaný bokem k cestě. Typ
dvoudílného domu o jizbě a síni.
Dům č.p. 352 C) Dolní 352
Dům č.p. 355 C) Dolní 355. Přízemní roubený dům z
konce 18. století na vysoké kamenné podezdívce, orientovaný štítem k cestě.
Vnitřní dispozice je dvojdílná o síni a jizbě.
Dům č.p. 356 C) Dolní 356
Dům č.p. 357 C) Jaroňkova 357
Dům č.p. 383 C) D) Dolní Bašta 383. Přízemní roubený dům
z poloviny 19. století na vysoké kamenné podezdívce, orientovaný štítem do
ulice, s pavlačí na boku. Typ trojdílného domu o jizbě, komoře a síni s
vchodem ve štítové stěně.
Dům č.p. 388 C) Zauličí 388
Dům č.p. 409 C) D) Zauličí 409, po roce 2011 přestavěn
Dům č.p. 413 C) D) Plaňava 413. Přízemní roubený dům z poloviny
19. století na vysoké kamenné podezdívce, orientovaný štítem do údolí. Typ
dvojdílného domu o síni a jizbě Dům č.p. 418 C) D) Plaňava 418. Přízemní roubený dům z konce
18. století na vysoké kamenné podezdívce, orientovaný štítem do údolí. Typ
dvoudílného domu o jizbě a síni, tvořící nedílnou součást pohledově ucelené
skupiny původního zastavění pod Kotoučem
Dům č.p. 420 C) D) Horní Bašta 420, Přízemní roubený dům
z konce 18. století v urbanisticky a pohledově exponované poloze při městské
hradbě pod středověkou zvonicí
Dům č.p. 456 - Městská jatka C)
D) Zauličí 456, se studno, Areál bývalých
městských jatek se studnou s dochovanou dřevěnou konstrukcí u
Národní
sad C) Na
hoře Kotouč se nachází městský park s galerií soch a památníků osobností
české historie a s jeskyní Šipka Busta
Aloise Jiráska
C) D) přemístěno do lapidária Muzea
Novojičínska, práce sochaře Jana Štursy z roku 1925
Busta
Bedřicha Smetany
C) D) přemístěno do lapidária Muzea
Novojičínska, práce sochaře Jana Štursy z roku 1925
Busta
Františka Palackého
C) D) přemístěno do lapidária muzea
Novojičínska, práce sochaře I. Wagnera z roku 1925
Altán s
bustou Leoše Janáčka
C) D) Národní sad na Kotouči; originál
busty v lapidáriu Muzea Novojičínska, doplněk úpravy tzv. Národního parku na
Kotouči, v něm umístěna busta umělce z roku 1927, práce sochaře Hlavici
Jeskyně Šipka C) 1880 nález zlomku spodní čelisti neandertálského dítěte, tzv.
"Šipecká čelist". Objevitelem "Šipecké čelisti" je Karel Jaroslav Mašek
(1851-1916). Autorem jeho pamětní desky odhalené 6. srpna 1922 na stěně
jeskyně byl sochař František Juraň. archeologické stopy
|
Politický i soudní okres Nový Jíčín 1961 Okres Nový Jíčín 2003 Pověřený městský úřad
Historie
1969 MPR V době kdy město
patřilo jezuitskému řádu jako nadační statek olomouckého konviktu, byla
založena tradice poutí na "Horu Olivetskou" (Kotouč), zasvěcená
utrpení Ježíše Krista. Pouť se koná (od r. 1660), v upomínku legendárního
vítězství štramberských křesťanů nad mongolským vojskem 8. května 1241, v
předvečer Nanebevstoupení Páně. Poutníkům se podávala místní cukrářská
specialita – perníkové Štramberské uši. Na vrch Kotouč
vede křížová cesta z Nového Jičína, svou délkou 8,5 kilometru jedna z
nejdelších v České republice. Byla postavena jezuity v 17. století. 1359 – středa 4.prosince 1359 založení města Štramberk; moravský
markrabí Jan Jindřich Lucemburský povýšil podhradí na město s rozsáhlými
právy 1380 – markrabí Jošt dal v léno hrad Štramberk s panstvím Vokovi
z Kravař; v držení pánů z Kravař až do roku 1434 1411 - Lacek z Kravař udělil městu a vesnicím panství právo
odúmrti od r. 1434 – vlastníky Štramberka Puklicové z Pozořic (mezi jinými
i husitský hejtman v Odrách Vilém Puklice z Pozořic) 1466 - Burian Puklice z Pozořic bojuje ve službách krále Jiřího
Poděbradského ve Slezsku a přijímá Štramberk v léno od r. 1471 – jej vlastnil Jindřich z Boskovic; v roce 1477 město
propuštěno z manství 1481 – město i s panstvím koupil Beneš z Hustopeč 1523 – získali Štramberk a biskupské léno Novou Horku páni ze
Žerotína – majitelé fulneckého a starojičínského panství (Bernard ze
Žerotína) vlastníky 1533 – po novém rozdělení žerotínského majetku vzniklo panství
novojičínsko-štramberské se sídlem v Novém Jičíně, přičemž se město Štramberk
dostalo do úplné závislosti na Novém Jičínu, který se roku 1558 stal městem
komorním a byl pro Štramberk nadále vrchností 1592 – první zmínka o škole, pravděpodobně českobratrské 1612 – vznik cechu tkalcovského 1613 - rozhodčí výrok o dlouholetém sporu Štramberka
s Novým Jičínem, Štramberk obhájil své hrdelní právo, naopak jeho řemeslníci
byli zapojeni do novojičínských cechů 1624 – Štramberk ve vlastnictví jezuitského řádu jako nadační
statek olomouckého konviktu. během třicetileté války město několikrát zasaženo válečnými
událostmi a zpustošeno (1624, 1642–1643, 1645–1646) 1634 – založení latinské matriky prvním známým katolickým
farářem ve Štramberku Melchiorem Vopsou 1642 - císař Ferdinand III. městu uděluje dva výroční trhy 1647 – vznik cechu soukenického (rozvoj domácí výroby plátna a
sukna) 1722 - Kristián David z Ženklavy u Štramberka založil v Horní Lužici Ochranov (Herrnhut), středisko obnovené církve českých bratří 1850 – město Štramberk součástí soudního a politického okresu
Nový Jičín 1862 – postavení první školní budovy na náměstí 1863 – založení Občanské besedy (zde se soustřeďoval kulturní a
společenský život města) 1872 – vznik Občanské záložny 1874 – vznik hasičského spolku 1880 – nález tzv. šipecké čelisti v
jeskyni Šipka na Kotouči (prof. K. J. Maška z Nového Jičína) 1881 – společnost Bratří Guttmannů
dala postavit místní dráhu ze Štramberka do
Studénky 1891 – založení dělnického vzdělávacího a čtenářského spolku
KOTOUČ 1895 – vznik pobočky Klubu českých turistů pod vedením Adolfa
Hrstky 1896 – postavení další místní dráhy ze Štramberka
do Veřovic 1897 – otevření Všeobecné pokračovací živnostenské školy 1899 – založení spolku Muzejní a průmyslová jednota, jehož
přičiněním bylo ve městě založeno muzeum 1903 – zastřešení a úprava věže hradu architektem K. Hilbertem, zvané Trúby (lidově Kulatina), na rozhlednu
(přičiněním Klubu českých turistů pod vedením A. Hrstky) 1908 – založení Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ) 1910 – postavení další školní budovy v historizujícím stylu,
tzv. Nová škola 1912 – otevření cementárny ve Štramberku 1920 – otevření Národního sadu na Kotouči 1936 – prodej štramberských lomů firmou Bratři Guttmannové Vítkovickým železárnám 1938 – Štramberk zabrán do sudetského území, 10. října město
obsazeno německým vojskem 1945 – 6. května 1945 osvobození města Štramberk; v tomto roce
došlo ke spojení obou místních železnic, znárodnění štramberských lomů,
vápenky a cementárny, které se staly součástí Vítkovických železáren a
strojíren Klementa Gottwalda 1950 – město je chráněnou lokalitou; vznik JZD 1964 připojení JZD ke Státnímu statku v Příboře,
později zde bylo Středisko závodu 04 Školního zemědělského podniku Nový
Jičín, VŠB Brno, zaměřené na výrobu mléka a masa 1969 – Štramberk se stal městskou památkovou rezervací
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002 C) cs.wikipedia.org (5.12.2015) D) pamatkovykatalog.cz (11.12.2015 30.6.2008 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 11.12.2015 Předchozí editace: 7.6.2011 |
