|
Kod CZ 13178 Příbor
(Freiberg) Připojené obce: Prchalov, Hájov Kostel
Narození P.Marie 2) Pozdně gotický, věž zvýšena ve
2.pol.16.stol., raně barokně přestavěn
Fara Stojanova 364 Hřbitov
2) Kolem kostela s ohradní zdí se
střílnami a kapličkami křížové cesty Kaple
P.Marie 2) V areálu hřbitova, 19.stol. Kostel
sv.Kříže 2) 1611, upravený 1778 a 1899 Kostel
sv.Valentina 2) Piaristický, 1694, současný 1758-66 Kolej
piaristů 2) 1694 Kaple sv
Jana Sarkandra C) … Kaplička sv. Jana Nepomuckého C) … Kostel sv.Františka
Serafinského C) Hřbitovní Sousoší P.Marie,
sv.Rocha a sv.Floriána C) na náměstí Sigmunda Freuda Sloup se sochou Panny Marie Assumpty C) Tyršova, při čp. 475 Socha sv.Jana
Nepomuckého C) Nádražní ul.
Kříž C) Na Benátkách, při čp. 912 Kříž C) na zahradě při domu čp. 868 Kříž C) u kostela svatého Valentina Fontána C) na náměstí Sigmunda Freuda Pomník pátera Řehoře C) na náměstí Sigmunda Freuda Radnice 2) Funkcionalistická, 1936-38
Rodný dům Sigmunda Freuda C) v Zámečnické ulici
Masarykovo gymnázium C) Secesní budova Sýpka C) Ostravská 764 Městský dům Armanka
C) V Kopci 354 Městský dům Pod Františkem C) Křivá 266 Měšťanský dům č.p.1 C) Politických
vězňů 1 Měšťanský dům č.p.2 C) Politických
vězňů 2 Měšťanský dům č.p.3 C) Politických
vězňů 3 Měšťanský dům č.p.4 C) náměstí
Sigmunda Freuda 4 Měšťanský dům č.p.5 C) náměstí
Sigmunda Freuda 5 Měšťanský dům č.p.6 C) náměstí
Sigmunda Freuda 6 Měšťanský dům č.p.7 C) náměstí
Sigmunda Freuda 7 Měšťanský dům č.p.8 C) náměstí
Sigmunda Freuda 8 Měšťanský dům č.p.9 C) náměstí
Sigmunda Freuda 9 Měšťanský dům č.p.10 C) náměstí
Sigmunda Freuda 10 Městský dům č.p.11 C) Jičínská
11 Městský dům č.p.12 C) Jičínská
12 Městský dům č.p.13 C) Jičínská
13 Městský dům č.p.14 C) Jičínská
14 Městský dům č.p.15 C) Jičínská
15 Městský dům č.p.16 C) Jičínská
16 Městský dům č.p.20 C) náměstí
Sigmunda Freuda 20 Městský dům č.p.21 C) náměstí
Sigmunda Freuda 21 Městský dům č.p.22 C) náměstí
Sigmunda Freuda 22 Měšťanský dům č.p.23 C) náměstí
Sigmunda Freuda 23 Městský dům č.p.24 C) náměstí
Sigmunda Freuda 24 Měšťanský dům č.p.27 C) náměstí
Sigmunda Freuda 27 Městský dům č.p.28 C) náměstí
Sigmunda Freuda 28 Městský dům č.p.30 C) náměstí
Sigmunda Freuda 30 Městský dům č.p.31 C) náměstí
Sigmunda Freuda 31 Měšťanský dům č.p.32 C) náměstí
Sigmunda Freuda 32 Městský dům č.p.35 C) náměstí
Sigmunda Freuda 35 Městský dům č.p.36 C) K. H.
Máchy 36 Městský dům č.p.37 C) Místecká
37 Měšťanský dům č.p.38 C) Místecká
38 Měšťanský dům č.p.40 C) Místecká
40 Městský dům č.p.41 C) Místecká
41 Městský dům č.p.42 C) náměstí
Sigmunda Freuda 42 Měšťanský dům č.p.43 C) náměstí
Sigmunda Freuda 43 Městský dům č.p.44 C) náměstí
Sigmunda Freuda 44 Městský dům č.p.45 C) náměstí
Sigmunda Freuda 45 Měšťanský dům č.p.46 C) náměstí
Sigmunda Freuda 46 Měšťanský dům č.p.47 C) náměstí
Sigmunda Freuda 47 Městský dům č.p.80 C) Ostravská
80 Městský dům č.p.317 C) Úzká 317 Městský dům č.p.358 C) Farní 358,
Městský dům č.p.363 C) Stojanova 363 Městský dům č.p.399 C) Stojanova 399 Městský dům č.p.417 C) Nádražní
417 Městský dům č.p.685 C) Nádražní
685 Sedlnické sněženky C) Přírodní památka |
Politický okres Nový Jíčín,
s.o.Příbor 1961 Okres Nový Jičín 2003 Pověřený městský úřad
Historie MPR 1989 Příbor je
nejstarším městem okresu Nový Jičín. První písemná zmínka o obci pochází z
12. prosince 1251 v listině markraběte moravského Přemysla, budoucího českého
krále Přemysla Otakara II. Město založil Frank z Hückeswagenu.
Příbor byl od prvopočátku významným správním, hospodářským a kulturním
centrem celého okolí. Již v roce 1292 je jmenován jako městečko a v roce 1294
jako město. Po panství pánů z Hückeswagenu a Příbora po roce 1307 se stal součástí olomouckého
biskupství. V roce 1389 olomoucký biskup Mikuláš z Rýzmberka
udělil městu právo opevnění. Jako zástavní držitelé panství Hukvald ovládali
město bývalí husitští hejtmané Mikuláš Sokol z Lamberka v letech 1435 - 1438 a Jan Čapek ze Sán v letech
1438 - 1452 a bratřický hejtman Jan Talafús z Ostrova v letech 1452 - 1465. Zástavní držitel
Hukvald Dobeš z Boskovic vymohl na králi Vladislavu II. Jagelonském
udělení městu dvou výročních trhů v roce 1493. Olomoucký biskup Marek Khuen udělil městu čtyři výroční trhy a jeden trh týdenní
v roce 1560. Nejpočetnější ze
všech cechů byl významný cech soukeníků, jenž svá sukna od poloviny 16.
století vyvážel do Krakova, Poznaně, Lvova, Levoče a Prešova a dalších měst.
V roce 1615 postoupil městu kardinál František Ditrichštejn
řadu privilegií a práv jako městské právo olomoucké, osvobození od robot,
rozšíření rybolovu v řece Lubině a mnohé jiné.
Kardinál někdy přespával na náměstí v domě čp.6, na němž je dodnes jeho znak.
V roce 1617 si Příbor od olomouckého biskupa pronajal celé panství Hukvaldy
na 6 let za plat 9 600 zl. ročně. Za třicetileté
války město třikrát vyhořelo v letech 1621 od Valachů, 1626 od dánského
generála Mansfelda a 1643 od Švédů. Na konci 16.
století zdejší školu navštěvoval sv. Jan Sarkander.
V roce 1694 byla založena piaristická kolej a gymnázium, nastal velký rozmach
školství. Piaristé hráli divadlo, provozovali hudbu a spravovali knihovnu s
30 prvotisky (tisky před rokem 1500). V Příboře
vzniklo nejstarší české ochotnické divadlo na Moravě v roce 1809. Dále tu byl
založen první vzdělávací dělnický spolek Harmonie na Moravě v roce 1869. 6. května 1856 se
v Příboře narodil zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud (1856 - 1939). V roce 1875 tu byl založen český
učitelský ústav, druhý na Moravě - město se stalo centrem vzdělanosti severní
Moravy. K tomu přispělo i založení reálky a později gymnázia v roce 1902. Dva příborské
prapory složené z dobrovolníků v roce 1918 obsadily pro nově vzniklé
Československo města Nový Jičín, Fulnek, Odry,
Bílovec a Opavu. Roku 1938 se
Příbor stal součástí Třetí říše, na konci 2. sv. války město osvobodila 6.
května 1945 Rudá armáda. Od roku 1951 ve
městě existoval pobočný závod Tatra Příbor, vyrábějící od roku 1959 osobní
automobily Tatra 603, T-613 a T-700. Výroba byla ukončena v roce 1997. Z dalších
významných rodáků města možno jmenovat zakladatele moravské vlastivědy a topografie
Řehoře Volného (1793 - 1871), filozofa a národního buditele Bonifáce Buzka (1788 - 1839), historika Bertolda
Bretholze (1862 - 1933) a geologa Mořice Remeše
(1867 - 1959) a nezávislého novináře a publicistu Radka Veličku
(1979). Historická část města
byla v roce 1989 vyhlášena městskou památkovou rezervací.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 2) Kuča
Karel, Atlas památek ČR, 2002 C) cs.wikipedia.org (19.4.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 19.4.2015 Předchozí editace: 5.6.2011 |
