Kód CZ Hukovice
(Hausdorf) Kostel Navštívení P. Marie C) z roku 1765 Fara C) Hukovice byly farní osadou již okolo roku
1450. V roce 1508 žádal majitel panství konzistoř v Olomouci o faráře. Dovolával
se výpovědi starých lidí, že v obci fara stávala (fara se k roku 1509 uvádí
jako pustá, patřil k ní jeden lán a malý rybník). Jeho žádosti nebylo
vyhověno. Hukovice byly po zaniknutí fary na konci
15. století (asi 1469) přifařeny k Bartošovicím. Na
počátku 16. století měla ves filiální kostel a byla přifařena do Bartošovic a po dobu reformace do Manské Sedlnice. Většina obyvatel se hlásila k protestantské
víře počátkem 17. století. Proto biskupská kancelář 8.12.1617 nařídila
obyvatelům Hukovic, že kdo se do 6 neděl a tří dnů
nepřihlásí zpátky ke katolické víře, ten se bude muset z obce vystěhovat. Po
roce 1624 se lid opět vrátil k víře katolické. Samostatnou faru získaly Hukovice až v roce 1911 z podnětu Jana Evangelisty Lva Skrbenského z Hříště. Prvním farářem byl dosavadní bartošovický farář Cyril Soušek. Kaple sv. Jana Nepomuckého C) z roku 1745 Zámek C) Č.p. 1. Původní gotická tvrz byla v
letech 1697–1704 přestavěna na barokní zámek, který byl ve století dvacátém
značně necitlivě přestavěn k obytným účelům. Jedinou upomínkou na
architektonickou hodnotu původního zámku je zachovalá korunní římsa. Bartošovický luh C) Přírodní rezervace |
Politický i soudní okres Nový Jíčín 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Část Bartošovic Historie
V roce 1411 Lacek z Kravař pustil Hukovicím odúmrť. Toto je první zmínka o obci. Hukovice byly založeny pravděpodobně v období 1255–1290
na majetku olomouckého biskupství jako lenní statek a to jistým lokátorem
Hugem podle původního názvu Hugosdorf. Původně byly
českou vesnicí a asi od poloviny 15. století se poněmčili. V předhusitské
době bylo štramberské panství a s ním i Hukovice zeměpanským zbožím a manstvím. Když majetek získal Jan z Riesenburka zvaný Sekeř či Všekec, který nabývá postupně vsi Dub, Poloúvsí s tvrzí a Hukovice,
dostává se roku 1460 do soudního sporu s majitelem štramberského zboží Bočkem
Puklici z Pozořic. Zdá se, že až okolo roku 1460
byly Hukovice odloučeny od štramberského dominia.
Téhož roku pohání Jan z Riesenburka u zemského
práva v Olomouci Bočka Puklici za škody (…udělal mu výboj, pobral ve vsi Hukovicích, kteréž je on (Jan) v držení, a to mu učinil v
mírné zemi), které mu v jeho vsi provedl. V trůním sále v Kroměříži, kde se
každoročně konaly manské a lenní soudy, byly v roce 1550 přisouzeny Hukovice jako biskupské léno za Žatčany.
Hukovice měly původně české obyvatelstvo, které se
živilo zemědělstvím. Řemeslníci, kteří se v obci nemohli uživit, odcházeli za
prací až do Uher. Německý ráz začíná převládat po roce 1624, kdy vesnice utrpěla
morem. Karel Czeike Hukovice
spojil s fulneckým panstvím. V minulosti zde vedla volská cesta k osadě
Lapač, k zámečku jihovýchodně od Hukovic (ten
zanikl v průběhu 30leté války). V roce 1817 byl v obci zřízen útulek pro
chudé. Obec od roku 1850
při soudním okrese Fulnek a od 1868 až 1960 k
soudnímu okresu Nový Jičín. Od roku 1850 politický okr. Nový Jičín, 1855–1868
politický okr.Fulnek a od 1868–1960 politický
okr.Nový Jičín. Hukovice byly v roce 1976 připojeny
k sousedním Bartošovicím a dodnes tvoří jejich
místní část. V 90. letech 20. století bylo započato s výstavbou vodovodu. V
roce 1992 byly dokončeny rozvody vodovodu v hodnotě 3.170.000,- Kč. V roce
1993 byla dokončena přípojka vody na hřbitov, natřena okna v kulturním domě.
Po mnoha letech dislokace v prostorách obce byl v roce 1995 přestěhován
vojenský raketový útvar do Frýdku-Místku. Objekt,
přestože je hlídán, stává se místem, které chátrá, snižuje se jeho hodnota a
geometrickou řadou rostou finanční náklady na jeho adaptaci.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (3.12.2015) D) kultura.cz
(3.12.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 3.12.2015 |