|
Kod CZ Vír (Wühr) Připojena: Hrdá Ves Hrad
Pyšolec C) Zřícenina hradu pravděpodobně z 13. století, která se
tyčí na stejnojmenném kopci nad vyrovnávací nádrží Vír II pod Vírem na řece
Svratce. Je chráněna jako kulturní památka České republiky. Hrad Pyšolec byl vystavěn na počátku 14. století (či ve 13.
století) v gotickém slohu, jak svědčí jeho dochovaná zřícenina. Všeobecně
uváděný názor, že se tak stalo z důvodu nárůstu počtu členů rodu a vzniku
nutnosti nových sídel, není opodstatněný. V první polovině 14. století není
doložen výrazný nárůst členů rodu Pernštejnů. Navíc vzhledem k rozsahu jejich
tehdejších držav je jen těžko možno předpokládat, že by si svá sídla
vystavěli v těsné blízkosti, když jim náleželo území od Doubravníku až k
nejvyšším vrcholům Žďárských vrchů. Ostatně Pernštejnové
název hradu nikdy neužili ve svém predikátu, což přímý vztah jejich členů k
lokalitě vylučuje. První
písemná zmínka o Pyšolci pochází z roku 1350, kdy
byl hrad Filipem mladším z Pernštejna prodán Ješkovi
z Konice a Ješkovi z Kravař.
Filip a Ješek z Konice spolu uzavřeli smlouvu, že v
případě úmrtí jednoho z nich připadne část panství tomu druhému. Brzy po
uzavření smlouvy však Ješek z Konice zemřel a hrad
se vrátil pánům z Pernštejna. V roce 1358 byl hrad spolu s územím až k říčce
Bystřičce vyměněn za zboží v Dunajovicích. Jeho novým majitelem se stal
markrabě Jan Jindřich, který koupil i část panství, které patřilo Ješkovi z Boskovic. Tento zájem markraběte bývá interpretován
jako snaha získat zpět původní markraběcí doménu, v průběhu předchozího
století rozchvácenou okolní šlechtou. Po smrti Jana Jindřicha patřil hrad
Joštovi, který jej roku 1358 dal jako léno Heraltovi
z Kunštátu. Pernštejnové
projevili na počátku 15. století snahu získat hrad zpět. Tehdy se stal hrad
příčinou sporu mezi tehdejším majitelem Bludem z Kralic (hrad získal roku
1406 od Heralta mladšího z Kunštátu
v zástavu) a Vilémem I. z Pernštejna, který se jej pokusil dobýt. Roku 1417
musel Boček z Kunštátu na základě exekuce přenechat Pyšolec
Janovi mladší z Bítova. O 15 let později jej markrabě Albrecht Rakouský
předal spolu se Zubštejnem Janovi z Lomnice. V roce
1446 přešel Pyšolec spolu s okolními obcemi opět
pod Pernštejny. Tehdy se uvádí jako zbořený. Jeho nový majitel Jan II. z
Pernštejna se jej pravděpodobně pokusil opravit a stavebně upravit, ovšem již
v průběhu prací svého pokusu zanechal a hrad zůstal již trvale opuštěn. Z hradu
se dochovaly stopy paláce s obvodovými opěrnými pilíři, polovina válcové věže
(průměr asi 10 m) s patrnými zbytky středové šachty (průměr asi 1,2 m). K
hradu vedla cesta, jejíž pozůstatky jsou patrné až k 1. příkopu. Hrad měl
ovšem 3 příkopy, oddělující jednotlivé části rozlehlého hradu které jsou
dobře patrné i dnes. Nejhlubší příkop má impozantní hloubku přes 16 metrů. Podle
nejnovějších archeologických výzkumů na hradě bylo zjištěno, že Pyšolec pravděpodobně nikdy nebyl v úplnosti dostavěn Na okraji
výrazné terasy asi 300 metrů jihozápadně od hradu se dochovaly výrazné pozůstatky
středověkého výrobního areálu, kterým vévodí především pozůstatky zdiva
vápenické pece. V průběhu posledních let byla vápenka odborně archeologicky
zkoumána a zdokumentována. Připravuje se zakonzervování jejího zdiva.
Dům čp.
7 C) … Dům čp.
15 C) … Dům čp.
25 C) … Dům čp.
29 C) … Vodní
nádrž Vír I C) přehradní
nádrž s hrází o výšce 76,5 m na řece Svratce nad obcí Vír. Byla vybudována v letech
1947 až 1957. Její stavba způsobila zánik obce Chudobín u Dalečína a zánik
části obce Korouhvice. Stavba
vodní nádrže byla zahájena v roce 1947 a roku 1958 byla uvedena do plného
provozu. Vystavěním 71 metrů vysoké hráze vzniklo jezero, jehož maximální
rozloha dosahuje 223,5 ha. K
přehradě také náleží hydroelektrárna se dvěma turbínami a stanice pro úpravu
na pitnou vodu. Průměrná výroba pitné vody se pohybuje kolem 50 – 60 litry za
sekundu, maximálně až 200 litrů za sekundu. Při normálním denním provozu je
tedy možno dodat přes 5000 metrů krychlových pitné vody. Díky této
stavbě je pitnou vodou zásobováno Novoměstsko, Bystřicko a část Žďárska, a
dále také Brno a jeho okolí (Vírský oblastní vodovod). Kvůli tomu je lokalita
nepřístupná k rekreaci a rybolovu, jelikož pro její okolí platí vyhláška I.
pásma hygienické ochrany. Nicméně Povodí Moravy udělalo menší ústupek a na
levém břehu byla zbudována asfaltová cesta sloužící jako cyklostezka, která
vede do Dalečína. Dále byla otevřena vodohospodářská naučná stezka. Vodní
nádrž také slouží k zachycení povodní.
Vodní
nádrž Vír II C) je malá
přehradní nádrž na řece Svratce postavená roku 1954 pod obcí Vír v okrese
Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina. U tělesa hráze leží osada Hamry u Víru. Na
kopci nad nádrží se nachází torzo hradu Pyšolec.
Hydroelektrárna je umístěna za meandrem řeky a s přehradním jezerem je
propojena tunelem. Hlavním úkolem stavby je vyrovnávání toku z hlavní nádrže
Vír I. V komplexu je instalována jedna Kaplanova turbína o výkonu 0,730 MW
Vyhlídka
Hraběcí stolek C) … Vyhlídka
Horymírka C) … Vyhlídka
Klubačice C) … |
Panství Politický okres N.Město
na Moravě, s.o.Bystřice nad Pern. 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad
Historie obce
První písemné zmínky o obci spadají
k roku 1047, později je zmiňována až v roce 1243 a následně roku 1364. V té
době patřila Pernštejnům, respektive Vojtěchu z Pernštejna. Od 16. století ji
trvale vlastnili páni z Kunštátu.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 C) cs.wikipeda.org (26.9.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 26.9.2015 |
