Kod CZ

Vír

(Wühr)

Připojena: Hrdá Ves

Hrad Pyšolec C)

Zřícenina  hradu pravděpodobně z 13. století, která se tyčí na stejnojmenném kopci nad vyrovnávací nádrží Vír II pod Vírem na řece Svratce. Je chráněna jako kulturní památka České republiky. Hrad Pyšolec byl vystavěn na počátku 14. století (či ve 13. století) v gotickém slohu, jak svědčí jeho dochovaná zřícenina. Všeobecně uváděný názor, že se tak stalo z důvodu nárůstu počtu členů rodu a vzniku nutnosti nových sídel, není opodstatněný. V první polovině 14. století není doložen výrazný nárůst členů rodu Pernštejnů. Navíc vzhledem k rozsahu jejich tehdejších držav je jen těžko možno předpokládat, že by si svá sídla vystavěli v těsné blízkosti, když jim náleželo území od Doubravníku až k nejvyšším vrcholům Žďárských vrchů. Ostatně Pernštejnové název hradu nikdy neužili ve svém predikátu, což přímý vztah jejich členů k lokalitě vylučuje.

První písemná zmínka o Pyšolci pochází z roku 1350, kdy byl hrad Filipem mladším z Pernštejna prodán Ješkovi z Konice a Ješkovi z Kravař. Filip a Ješek z Konice spolu uzavřeli smlouvu, že v případě úmrtí jednoho z nich připadne část panství tomu druhému. Brzy po uzavření smlouvy však Ješek z Konice zemřel a hrad se vrátil pánům z Pernštejna. V roce 1358 byl hrad spolu s územím až k říčce Bystřičce vyměněn za zboží v Dunajovicích. Jeho novým majitelem se stal markrabě Jan Jindřich, který koupil i část panství, které patřilo Ješkovi z Boskovic. Tento zájem markraběte bývá interpretován jako snaha získat zpět původní markraběcí doménu, v průběhu předchozího století rozchvácenou okolní šlechtou. Po smrti Jana Jindřicha patřil hrad Joštovi, který jej roku 1358 dal jako léno Heraltovi z Kunštátu. Pernštejnové projevili na počátku 15. století snahu získat hrad zpět. Tehdy se stal hrad příčinou sporu mezi tehdejším majitelem Bludem z Kralic (hrad získal roku 1406 od Heralta mladšího z Kunštátu v zástavu) a Vilémem I. z Pernštejna, který se jej pokusil dobýt. Roku 1417 musel Boček z Kunštátu na základě exekuce přenechat Pyšolec Janovi mladší z Bítova. O 15 let později jej markrabě Albrecht Rakouský předal spolu se Zubštejnem Janovi z Lomnice. V roce 1446 přešel Pyšolec spolu s okolními obcemi opět pod Pernštejny. Tehdy se uvádí jako zbořený. Jeho nový majitel Jan II. z Pernštejna se jej pravděpodobně pokusil opravit a stavebně upravit, ovšem již v průběhu prací svého pokusu zanechal a hrad zůstal již trvale opuštěn.

Z hradu se dochovaly stopy paláce s obvodovými opěrnými pilíři, polovina válcové věže (průměr asi 10 m) s patrnými zbytky středové šachty (průměr asi 1,2 m). K hradu vedla cesta, jejíž pozůstatky jsou patrné až k 1. příkopu. Hrad měl ovšem 3 příkopy, oddělující jednotlivé části rozlehlého hradu které jsou dobře patrné i dnes. Nejhlubší příkop má impozantní hloubku přes 16 metrů.

Podle nejnovějších archeologických výzkumů na hradě bylo zjištěno, že Pyšolec pravděpodobně nikdy nebyl v úplnosti dostavěn

Na okraji výrazné terasy asi 300 metrů jihozápadně od hradu se dochovaly výrazné pozůstatky středověkého výrobního areálu, kterým vévodí především pozůstatky zdiva vápenické pece. V průběhu posledních let byla vápenka odborně archeologicky zkoumána a zdokumentována. Připravuje se zakonzervování jejího zdiva.

 

Dům čp. 7 C)

 

Dům čp. 15 C)

 

Dům čp. 25 C)

 

Dům čp. 29 C)

 

Vodní nádrž Vír I C)

přehradní nádrž s hrází o výšce 76,5 m na řece Svratce nad obcí Vír. Byla vybudována v letech 1947 až 1957. Její stavba způsobila zánik obce Chudobín u Dalečína a zánik části obce Korouhvice.

Stavba vodní nádrže byla zahájena v roce 1947 a roku 1958 byla uvedena do plného provozu. Vystavěním 71 metrů vysoké hráze vzniklo jezero, jehož maximální rozloha dosahuje 223,5 ha.

K přehradě také náleží hydroelektrárna se dvěma turbínami a stanice pro úpravu na pitnou vodu. Průměrná výroba pitné vody se pohybuje kolem 50 – 60 litry za sekundu, maximálně až 200 litrů za sekundu. Při normálním denním provozu je tedy možno dodat přes 5000 metrů krychlových pitné vody.

Díky této stavbě je pitnou vodou zásobováno Novoměstsko, Bystřicko a část Žďárska, a dále také Brno a jeho okolí (Vírský oblastní vodovod). Kvůli tomu je lokalita nepřístupná k rekreaci a rybolovu, jelikož pro její okolí platí vyhláška I. pásma hygienické ochrany. Nicméně Povodí Moravy udělalo menší ústupek a na levém břehu byla zbudována asfaltová cesta sloužící jako cyklostezka, která vede do Dalečína. Dále byla otevřena vodohospodářská naučná stezka. Vodní nádrž také slouží k zachycení povodní.

 

Vodní nádrž Vír II C)

je malá přehradní nádrž na řece Svratce postavená roku 1954 pod obcí Vír v okrese Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina. U tělesa hráze leží osada Hamry u Víru. Na kopci nad nádrží se nachází torzo hradu Pyšolec. Hydroelektrárna je umístěna za meandrem řeky a s přehradním jezerem je propojena tunelem. Hlavním úkolem stavby je vyrovnávání toku z hlavní nádrže Vír I. V komplexu je instalována jedna Kaplanova turbína o výkonu 0,730 MW

 

Vyhlídka Hraběcí stolek C)

 

Vyhlídka Horymírka C)

 

Vyhlídka Klubačice C)

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres N.Město na Moravě, s.o.Bystřice nad Pern.

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce

První písemné zmínky o obci spadají k roku 1047, později je zmiňována až v roce 1243 a následně roku 1364. V té době patřila Pernštejnům, respektive Vojtěchu z Pernštejna. Od 16. století ji trvale vlastnili páni z Kunštátu.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

537

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

C) cs.wikipeda.org (26.9.2015)

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 26.9.2015