Kod CZ 14834

Sněžné

(Německé)

Osada: Milovy

Připojené: Blatiny, Krátká, Podlesí, Samotín, Vříšť

Kostel sv.Kříže ^{Zdroj 2)}

Barokní, pol. 18.stol.

Evangelický kostel ^{Zdroj 2)}

Pův.klasicistní, 1788, přestavěn 1860 a doplněn věží, na návsi. postaven v roce 1788 jako toleranční evangelická modlitebna. V 2.polovině 19.století (1858 - 1861) byla přestavěna do současné podoby. Věž kostela měří na výšku 37 m. Poblíž kostela byl v roce 1925 postaven památník české reformace s reliéfy Mistra Jana Husa, Jana Žižky z Trocnova a Jana Amose Komenského. U památníku se nachází socha prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka. Autorem tohoto sochařského komplexu je známý sochař Julius Pelikán.

Fara ^{Zdroj 2)}

Za kostelem, patrová s mansardovou střechou

Evangelická fara ^{Zdroj 2)}

Č.p.80.V dolní části obce, klasicistní patrový dům

Hřbitov ^{Zdroj 2)}

U farního kostela, zrušený

Márnice ^{Zdroj 2)}

Barokní

Nový hřbitov ^{Zdroj C)}

…

Socha sv.Josefa ^{Zdroj 2)}

Na průčelí kostela ve výklenku

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj 2)}

Na průčelí kostela ve výklenku

Socha Tomáše Garrigue Masaryka ^{Zdroj C)}

uprostřed obce, nikdy nebyla sejmuta. S figurálním podstavcem s Janem Husem, J.A.Komenským, Janem Žižkou, autor Julius Pelikán

Pamětní deska ^{Zdroj C)}

Na rodném domě malíře Bohdana Laciny, 1912-1971

Rychta ^{Zdroj 2) Zdroj D)}

Nad kostelem, klasicistní

Škola ^{Zdroj 2)}

Pod farou

Dům č.p.25 ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.26 ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.33 ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.75 ^{Zdroj C)}

Volně stojící omítaná roubená budova s výrazně utvářenými lomenicemi představuje i přes novodobé úpravy hodnotný doklad lidového stavitelství kraje. Síň rozděluje stavení na obytnou část s kuchyní a světnicí a na část hospodářskou. Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 33344/7-4435

Dům č.p.83 ^{Zdroj C) Zdroj D)}

…

Zpět na okres

Panství

Politický okres N.Město na Moravě, s.o.N.Město na Mor.

1948 Okres Žďár nad Sázavou

2003 Pověřený městský úřad

Historie městečka ^{Zdroj C)}

Sněžné bylo založeno pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století. Zakladatelem byl Kdold z Haslau nebo Dětřich z Wolfgersdorfu. První písemná zmínka spadá k 16. červenci 1335, kdy Jeruše (dcera Jimrama z Aueršperka) darovala příjmy z obce Sněžné doubravnickému klášteru. Od konce 14. století patřila obec pánům z Pernštejna – roku 1392 obec získal Vilém z Pernštejna. Nejprve náležela k bystřickému panství, od roku 1500 pak k panství novoměstskému. Od roku 1587 patřili pod Sněžné též osady Kuklík a Křižánky, navíc místní rychtář (první zmínka z roku 1524) spravoval i louky u Milov. Roku 1625 byla v obci založena olomouckým biskupem farnost, ta ovšem za třicetileté války zanikla. Od roku 1672 náleželi k této farnosti (v té době neobsazené) Sněžné, Tři Studně, Fryšava, Křižánky, Líšná, Vříšť, Kuklík, Odranec a Kadov. V roce 1736 přibyly osady Blatiny, Samotín a Krátká. V roce 1852 se Sněžné dočkalo povýšení na městys a obec byla začleněna do novoměstského okresu. Až do roku 1948 neslo Sněžné název Německé. Ve stejném roce došlo k začlenění obce do okresu Žďár nad Sázavou.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	606
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Atlas památek, 2002

C) cs.wikipedia.org (15.9.2015)

D) npu.cz (15.9.2015)

E) dedictvivysociny.cz (15.9.2015)

F) nmnm.eu (15.9.2015)

 fotografie

4.7.2004

Kod CZ 9660

Milovy

(Millau)

Železný kříž ^{Zdroj C)}

U silnice na Sněžné, 1895

Správní budova ^{Zdroj 2) Zdroj E) Zdroj F)}

Patrová správní budova s hospodářskými budovami sloužila po zrušení hutě jako fořtovna. Stavba je členěna jednoduchými římsami. K budově přiléhá půlkruhově zaklenutá brána se zaobleným štítem. Protilehlá brána je stržena a její klenutí nahrazeno překladem.

Hostinec ^{Zdroj E) Zdroj E)}

Pod rybníkem, klasicistní, přízemní s valbovou střechou. Chlévy, které tvoří součást budovy, jsou klenuté.

Špýchar – sýpka ^{Zdroj E) Zdroj E)}

Proti hostinci, dvoupodlažní stavbou obdélného půdorysu. Štítová strana je doplněna klenutými vraty a několika větracími otvory

Haltýř ^{Zdroj E) Zdroj E)}

Haltýř je drobným objektem podélného půdorysu, částečně zděným, částečně vystavěným ze svisle kladených přelištovaných desek. Z dřevěné části vede vchod do zděného prostoru zaklenutého valenou klenbou

Stodola ^{Zdroj E)}

Příčně průjezdná stodola z omítaného cihelného zdiva má ve štítové stěně větrací otvory, 1824. Ve vrcholu štítu se nachází datace: "ANNO/MDCCCXXIIII".

Dráthamr ^{Zdroj E)}

samostatně stojící budovou obdélného půdorysu. Z vnitřní dispozice se do dnešní doby nedochovaly prakticky žádné pozůstatky. Pouze zadní, trámově zastropená síň dává tušit dřívější výrobní prostory.

Osada vznikla v roce 1731, kdy novoměstská vrchnost povolila třem poddaným, aby si zde postavili domky. Ty vznikly u Milovského rybníka, který zde byl založen v roce 1610 Vilémem Dubským z Třebomyslic. V roce 1740 zde vznikla vysoká pec na výrobu železa, postaven byl i vrchnostenský dvůr a kořalna. V provozu byla asi do roku 1830, hamr dokonce do roku 1869. Roku 1850 byly Moravské Milovy přičleněny ke Sněžnému a zůstaly zde dodnes. Roku 1935 postavil u rybníka Alois Chocholáč turistický hotel, který fungoval i po roce 1948 jako "zotavovna ROH Devět skal". V roce 1989 zde byl vybudován nový, velký hotel Devět skal.

Areál historické železárny tvoří několik objektů – správní budova, hospoda a chlévy, stodola, špýchar, haltýř, dráthamr a sklep. Dominantou celého areálu byla v 18. století vysoká pec s hamrem a drátovnou. Původní technické objekty převážně zanikly, přesto je areál cenným pozůstatkem železářské činnosti na Žďársku

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 28.10.2019

Předchozí editace: 15.9.2015, 8.5.2011