Kod CZ

Rokytno

(Rokitno)

Hasičská zbrojnice C)

Se zvonicí

 

Škola C)

vyzdobena sgrafity novoměstského rodáka malíře a grafika Karla Němce

 

Hostinec C)

vyzdoben sgrafity novoměstského rodáka malíře a grafika Karla Němce

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres N.Město na Moravě, s.o.N.Město na Mor.

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

1980 Část Nového Města n.M.

 

Historie obce

Rokytno vzniklo na kolonizačním území pánů z Medlova, předků pozdějšího významného rodu pánů z Pernštejna. Rod pánů z Medlova pocházel z Medlova u Pohořelic a území v povodí Svratky získal na počátku 13. století. Kolonizaci získaných území prováděl osadníky z jižní Moravy. Ti s sebou přinášeli i některá místní jména pro nově vzniklé osady. Tak sem bylo přeneseno z jižní Moravy i jméno Rokytno (u Moravského Krumlova je řeka i obec Rokytná), které je odvozeno od starobylého slova pro druh vrby "rokyta". Naše Rokytno by se tak vlastně mohlo jmenovat Vrbno.

První písemná zpráva o Rokytně je až z roku 1348, kdy je v právě založených zemských deskách zapsána zpráva, že jeden z potomků pánů z Medlova, Jimram z Kamene, prodal majetek náležející k hradu Kámen (Zubštejn) pánům z Boskovic. V odprodané části je uvedeno také Rokytno. Obec však pravděpodobně vznikla již v 2. polovině 13. století.

Za pánů z Boskovic se centrem zdejší části jejich panství stal hrad Pyšolec. Od té doby Rokytno sledovalo osudy pyšoleckého panství, které po složitých majetkových přesunech získal v roce 1446 Jan z Pernštejna. Od té doby již vesnice zůstala u pernštejnského panství. Při rozdělení pernštejnského panství na díly v roce 1500 se stalo Rokytno součástí tzv. novoměstsko-jimramovského dvojdílu a později samostatného novoměstského panství.

V roce 1749 dostala obec pečeť, ve znaku měla listnatý strom, na nějž se vzpíná z obou stran dvouocasý lev.

Původní silnice z Nového Města na Moravě do Sněžného vedla nad obcí (dnes polní cesta) a pro velké stoupání v úseku nad Maršovicemi byla v roce 1926 přeložena do dnešních míst.

Od roku 1980 je Rokytno částí Nového Města na Moravě.

Na sever od obce probíhá v geologickém podloží ve směru SZ-JV pásmo střídajících se pruhů amfibolitů a granulitů. Amfibolity jsou tmavozelená, tvrdá a pevná hornina a jsou zde lidově nazývány "železňáky". Granulit je téměř žlutobílý a obsahuje v hojném množství malá zrnka červeného granátu. Zbytek katastru je tvořen rulou.

Rokytno je oblíbeným turistickým střediskem jak v létě, tak i v zimě a je východiskem mnoha zajímavých túr.

Na jih od Rokytna leží samota Čáslav. Byl to původně panský ovčín, postavený v polovině 18. století. Po vyhlášení tolerančního patentu v roce 1781 se uvažovalo přestavět objekt na evangelickou modlitebnu pro celé panství. Pro odpor novoměstských však ze záměru sešlo.

Mezi Rokytnem, Studnicemi, Pohledcem a Maršovicemi je údolí nazývané Kaňásky (také Šaratky-Kaňásky), kterým protéká potok Bezděčka. Údolí je pro svou krajinnou hodnotu navrhováno mezi chráněná území. Maloplošné střídání drobných tzv. selských lesů s výskytem nejrozmanitějších dřevin, různých typů trvalých travních porostů a menších ploch polí obklopených mezemi a šípkovými keři - to vše najdeme v údolí Kaňásky.

Nad údolím Kaňásky u východního okraje Rokytna byly postaveny rozsáhlé objekty živočišné výroby. Jsou jakoby vystrčeny na kopečku a pro široké východní okolí Nového Města na Moravě se staly novodobým orientačním bodem, zejména v noci, kdy jsou osvětleny.

Koncem 18. století byl na Rokytně postaven čtyřpatrový obilní špejchar. Sloužil jako kontribučenská sýpka pro celé panství. Později pozbyl významu, zpustl, zbylé zdivo bylo prodáno a z jeho přední části byl vystavěn dům č. 49.

Již koncem minulého století vyrobil na Rokytně Adolf Slonek první lyže v okolí.

Rokytno je rodištěm profesora a hudebního skladatele Otakara Šína (1881-1943) a spisovatele Josefa Havlíka (1861-1934). Na Rokytně měl ateliér malíř Bohumil Puchýř, který zde v roce 1985 zemřel.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

289

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

B) nmnm.eu (16.9.2015)

C) cs.wikipedia.org  (16.9.2015)

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 16.9.2015