|
Kod CZ Pivonice (Piwonitz) Kaple
sv. Anny C) se zvonem
Donát, získala svou dnešní podobu roku 1771. V roce 1996 byly pod omítkou
objeveny cenné barevné malby. Při opravě štítové zdi v roce 2007 bylo do
makovice vloženo poselství příštím generacím.
Kamenný
kříž C) u
kapličky je z roku 1871
Pomník
padlým C) na návsi
Památník
C) V těsné
blízkosti zříceniny byl v roce 1955 (na podstavci je toto vročení) postaven,
který obsahuje hlínu z těchto památných míst: Vítkov 1420, Lidice 1942,
Banská Bystrica 1944, Dukla 1945, Brno – Kaunicovy
koleje (je uvedeno na připojeném reliéfu u paty podstavce) Po obvodu tohoto
čtyřhranného památníku jsou vytesány jednotlivé tabulky se jmény okolních
obcí. V těchto tabulkách byly uvedeny nad a pod názvem obce číselné údaje, po
odtesání již jen zčásti patrné Hrad Zubštejn C) jeden z
největších hradů Moravy. Kdo a kdy hrad založil není známo. Podle legendy jej
měl postavit uhlíř Věnava na kopci Zubrštýn a jeho syn Prsten měl později založit Pernštejn.
Starší verze pověsti však hovoří o Zubštejnu jako o
zeměpanském hradu, zřízeném moravskými markrabaty.
Za dobu založení hradu byla dlouhou dobu považována 1. polovina 13. století,
což by ze Zubštejna udělalo nejstarší hrad nejen na
Svratecku, ale i na celé Moravě. Poté byl vlivem
soudobých názorů na vývoj hradní architektury položen vznik hradu až do konce
1. třetiny 14. století. Situaci ohledně vzniku hradu však komplikuje první
písemná zmínka z roku 1344 – původně byla považována za nejstarší zmínka z
roku 1214, ale její původ je nejistý, snad pochází teprve z poloviny 19.
století – ve které se píše „quondam castrum Lapis“ (tedy kdysi hrad
Kámen). Nejnovější
poznatky především v oblasti zdejšího dolování stříbrné rudy, ke kterému
dochází podle nově získaných dokladů již na počátku 13. století, umožňuje
dataci hradu Zubštejna zásadně přehodnotit.
Nesporným faktem je úzký vztah hradu k těžbě rud, jeho nezvyklá dispozice a
zasazení na vrcholu dominantního kopce, z něhož je možné přehlédnout celou
rudnou oblast, z něj činí hlavní správní centrum těžby. Jeho vznik je tak
možné opět položit do raných dob 13. století, jak ostatně dokazuje i jeho
dochovaná architektura. Také ojedinělé a dosud jen okrajově využité listiny z
druhé poloviny 14. století o něm hovoří jako o bývalém zeměpanském sídle. Prvním
písemně doloženým majitelem hradu byl roku 1344 Atluš
"de Lapide" z rodu pánů z Pernštejna. Po
polovině 14. století je doložen jako jeho držitel Blud z Kralic. Od něj hrad
později získat Jimram z Jakubova. Kdy Blud a Jimram hrad vlastnili není známo, protože v roce 1348 byl
v majetku Jimrama z Kamene a jeho synů Filipa,
Vojtěcha a Altuše. Ti jej měli prodat Joštovi a
Benešovi z Boskovic. V roce 1349 však Jimram získal
hrad od Bluda z Králik,
kterému ho před lety prodal. Spolu s hradem získal i Rožnou a další vsi. V
této době tedy hrad neměl jednotného majitele, ale byl rozdělen mezi více
sourozenců či příbuzných. V roce 1351 pak Altuš z
Kamene prodal svoji část Filipovi a Jimramovi z
Jakubova. Kdy došlo ke spojení jednotlivých částí není známo, nicméně v roce
1358 odkoupil markrabě Jan Jindřich celý hrad od Jimrama
z Pernštejna. V
zeměpanské držbě setrval hrad až do roku 1377, kdy jej markrabí Jošt udělil
lénem Janu z Křižanova. Tehdy k Zubštejnu patřily i
vsi Pivonice, Vrtěžíř, Lesoňovice, Štěpánov a Koroužné. Roku 1390 mu byl ale
Joštem opět odebrán. Jak vypadala situace hradu za husitských válek, není
známo. Nicméně v roce 1432 byl rozhodnutím markraběte a rakouského vévody v
jedné osobě Albrechta byl Pernštejnům odebrán a následně připadl Janu
Meziříčskému z Lomnice. Kromě Zubštejna přišli Pernštejnové i o Bystřici a hrad Pyšolec.
Jan se proti tomuto rozhodnutí bránil soudní cestou; zde se mimo jiné hájil
tím, že hrad získal od Jana Jindřicha už v roce 1377. Nicméně Albrecht, který
byl v tomto sporu soudce, své rozhodnutí z politických důvodů (on a Jan z
Lomnice byli katolíky, zatímco Jan z Pernštejna kališník) nezměnil. V roce
1437 je uváděn jako hradiště, což bylo vysvětlováno jeho poškozením v průběhu
husitských válek. Ve skutečnosti jde o narážku na jeho fortifikační charakter
a zřejmě i starobylý původ. Zápis v zemských deskách vychází z původního
německého textu listiny z lichtenštejnského archívu, kde termín
"hradiště" označuje rozlehlé fortifikace, mající původ již v raném
středověku. Roku 1440 jej získal Jan II. z Pernštejna zpět. Poté byly na
hradě provedeny některé stavební a modernizační práce, za Viléma z Pernštejna
byl hrad náležitě opevněn a vyzbrojen. Zubštejn, na rozdíl od blízkých Aueršperka a Pyšolce, byl
obýván až do 16. století. Ještě v roce 1522 je zmiňován při dělení
pernštejnských majetků, zde však není jeho charakter blíže upřesněn. V
dalších letech byl již neudržován a ponechán svému osudu. Roku 1547 se uvádí
jako „zámek pustý Zubrsstayn“. Poslední zmínka o
hradu je z prodejní smlouvy pernštejnského panství z roku 1596. Tehdy je
zmiňován zpustlý Zubštejn, ale nikoliv již Aueršperk a Pyšolec. Současná
historie hradu začíná v roce 1971, kdy zde byl proveden stavebně historický
průzkum. Od roku 1990 tu byl Okresním muzeem prováděn nevelký archeologický
výzkum, spojený s údržbou a zajišťováním zříceniny. Zřícenina
hradu je poměrně zachovalá. Dochována jsou dokonce i některá patra paláce.
Obvod hradu je dobře patrný a místy jsou zde i několikametrové zdi. Zachovalá
je též studna. Hrad je volně přístupný v krásné přírodě a nabízí i výhledy do
kraj. V rámci
projektu "Zpřístupnění hradu Zubštejna pro
turisty", na který přispěla Evropská unie, byla v roce 2010 postavena
lávka mezi prvním a druhým předmostím a zábradlí kolem nejzachovalejšího
jádra hradu. Dá se zde pohodlně přespat, například v místnostech, které jsou
vidět z čelního pohledu na stavbu. K dispozici je také několik ohnišť.
|
Panství Politický okres N.Město
na Moravě, s.o.Bystřice nad Pern. 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Část Bystřice nad Pernštejnem Historie
obce C)
Nejstarší zpráva o obci pochází z
roku 1358. Obec patřila nejprve nedalekému hradu Zubštejnu,
později Pyšolci. V roce 1415 měly být liduprázdné,
následně se staly majetkem Jana z Lomnice, od roku 1436 Jana z Pernštejna. Po
roce 1960 patřily k obci Lesoňovice, od roku 1980
patří Bystřici nad Pernštejnem
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 C) cs.wikipeda.org (25.9.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 25.9.2015 |
