Kod CZ

Korouhvice

(Korowitz)

Připojen Chlum

[Šauerův mlýn] ^D)

…

Zpět na okres

Panství

Politický okres N.Město na Moravě, s.o.Bystřice nad Pern.

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Spojení s Chlumem

Historie obce ^D)

Zatopeny přehradou, zbyly jen 2 domy

Pověst o původu jména Korouhvice praví, že jméno to pochází od jednoho z majitelů hradu Zubštejna, který měl ve znaku korouhev. Obec prý dodávala mladé a statné muže do hradní posádky korouhevním pánům.

První zmínky spadají do první poloviny 14. století, kdy měla Klára, manželka Štěpána z Pernštejna, zapsáno věno své také na Korouhvici. Pernštejnové vlastnili Korouhvici do roku 1588 kdy Vratislav z Pernštejna odprodal panství Loucké s mnohými vesnicemi (mezi nimi Korouhvici) pánu na Kunštátě, Hanuši Fridrichovi, hraběti z Hardeka. Tak se stala součástí Kunštátského panství na více jak dvě století. Organizačně je v roce 1850 připojena k Polomi a Chlumu a tvoří s nimi jednu politickou obec. K rozloučení došlo v roce 1892, vznikly dvě samostatné obce Polom a Chlum – Korouhvice. Od roku 1850 má obec Korouhvice vlastní pečetítko, na kterém jsou dvě zkřížené korouhvičky.

Vlastivěda Moravská, Bystřický okres zaznamenává o Korouhvici:

V roce 1663 byly 4 domy osedlé, pusté 2. Roku 1674 měla obec domů osedlých 5, nově pustý 1 a staré pusté 2. Roku 1790 bylo domů 14, obyvatel 100. Roku 1834 domů 18, obyvatel 146. Roku 1900 domů 19, obyvatel 128, evangelíků ref. vyznání až na 10 katolíků, všichni Češi. V roce 1930 měla vlastní Korouhvice 22 domovních čísel a 110 obyvatel.

V Pamětní knize obce Korouhvice, která byla založena v roce 1934 a zachycuje vývoj obce od vzniku do roku 1938 kronikář a její autor Josef Matějů píše:

Domy jsou postaveny po obou stranách Korouhvického potoka v úžlabině, která se dělí v horní části. Jedno údolí směřuje na sever k obci Nyklovice, druhé severozápadním směrem k Polomi. Náves téměř chybí, neboť domy jsou blízko sebe a nově postavená silnice zabrala volnější prostoru návsi podle potoka mezi řadami domů vystavěných po obou stranách.

Podobně jako v Chudobíně, převážná většina obyvatelstva se živila prací v zemědělství, která zde byla velmi obtížná, protože pole v okolí severozápadně a západně od obce byla velmi svažitá. K práci na polích, podobně jako v okolních obcích a Chudobíně byl využívány především kravské potahy, v menší míře koně, ale hlavně lidská práce. Louky byly v údolí potoka pod obcí a v okolí řeky Svratky nad Vírem.

Domy a hospodářská stavení odpovídala svoji velikosti polnostem, které ten který majitel obhospodařoval.

Nebylo zde řemesnických živností, pouze jeden mlýn – č. p. 9 a hospoda v č. p. 14. V obci byla nevelká, ale oblíbená veřejná knihovna.

Na rozdíl od Chudobína, Korouhvice nebyla využívána turisticky, dochovalo se jen minimum fotografií obce a okolí.

Počátkem roku 1933 byla obec elektrifikována.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	210
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

C) cs.wikipeda.org (26.9.2015)

D) prehradavir.cz (26.9.2015)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 26.9.2015