Kod CZ Hluboké Kaple B) Proti
č.p.13, barokní Chalupa
… Chalupa
E) … Chalupa
D) … |
Panství Politický okres N.Město
na Moravě, s.o.Bystřice nad Pern. 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Část Dalečína Historie
obce B)
Hluboké se nachází jihovýchodně od
Veselí. Historická obec s vlastním katastrem. Jméno výstižně odráží umístění
zástavby v krajině, které J. Tenora v roce 1902 charakterizoval slovy „za
Svratkou v hlubokém dolíku“. Obec se nachází 568 metrů n.m. Jihozápadně od ní
leží vrch Ostražka, který dosahuje 680 m n. m.
Základ obce s příjemně působícím rozložením zástavby, často starého původu, a
s mohutnými lípami, tvořilo 11 hospodářských usedlostí. Hluboké je doloženo
již v první polovině 14. století, kdy náleželo k území rodu zubří hlavy.
Štěpán z Pernštejna nechal tehdy na obci, podobně jako na dalších v okolí,
zapsat věno své manželky Kláry z Dalečína. Paní Klára užívala věna i jako
vdova a usilovala udržet majetek pro rod svého druhého manžela, Vznaty z Tasova. Za těchto
okolností vznikla roku 1349 první písemná zpráva, zmiňující se o osadě. V
druhé polovině 14. století se však Hluboké spolu s ostatními vrátilo zase do
držení rodu pánů z Pernštejna a v roce 1390 na něm zapsal Vilém z Pernštejna
věno své manželce Anežce. U rodu těchto pánů zůstalo Hluboké až do druhé
poloviny 16. století, kdy prodejem přešlo do držení majitelů kunštátského
panství. Náleželo k němu až do zániku vrchnostenské správy v polovině 19.
století. Po třicetileté válce bylo roku 1663 v Hlubokém obydleno 7 usedlostí
a 4 ještě zůstávaly pusté. Roku 1790 bylo v obci 24 obydlených domů se 159
obyvateli. Hospodáři byli povinni vrchnosti předepsanou robotní prací,
finanční částkou a dávkami. V 18. století se jmenovitě uvádí dávka ovsa a napředeného
lnu. V roce 1834 bylo v Hlubokém 26 domů, žilo v nich 180 obyvatel. Pokud se týká církevní správy, jsou
z druhé poloviny 16. století doloženy vazby obce na fary v Rovečném a ve Vítochově. Při
upevňování katolické církevní organizace v druhé polovině 17. století spadala
k Bystřici nad Pernštejnem. V 18. století vyrostla v Hlubokém naproti čp. 13
barokní kaple. Po vyhlášení tolerančního patentu sloužila k prvním
evangelickým shromážděním, které vedl proslulý Tomáš Juren.
V pamětech uvádí, že první kázání proslovil 21. října 1781. Téměř všichni
obyvatelé obce se přihlásili k tehdy povolenému evangelickému vyznání.
Připadli pak duchovní správou do Veselí, vzdáleného půldruhého kilometru, kde
vznikla i škola. Katolická správa náležela faře v Sulkovci. Z kaple, v roce
1832 zbořené, se dodnes dochovala podezdívka. V 2. polovině 19. století vznikla
samostatná, tzv. politická obec, která v roce 1850 měla celkem 166 obyvatel.
V roce 1880 se v Hlubokém, stále čistě zemědělském osídlení, nacházelo 30
domů, výkaz z roku 1900 uvádí 31 domů. Katastr obce měl v roce 1900 rozsah
364 hektarů, z toho bylo hospodářské půdy 351 ha, totiž polí 213 ha, lesů 78,
luk 38, pastvin 19 a zahrad 3 hektary. V Hlubokém žilo tehdy nejvíc obyvatel,
189 osob, všichni byli evangelíky. Chovali celkem 24 koňů, 116 kusů skotu, 15
ovcí a 50 vepřů. V roce 1921 vzrostl počet domů na 33 a v roce 1930 již v
obci stálo celkem 35 domů. V polovině 20. století se katastr rozšířil o jeden
hektar, ale domů bylo vykázáno 34 – o jeden méně. Proměny počtu obyvatel mezi
jednotlivými sčítacími daty v průběhu století vykazovaly snížení, byť se
pohybovalo v rozmezí několika málo desítek. V roce 1921 žilo trvale v
Hlubokém 165 osob a v roce 1930 měla obec 154 obyvatel. Po polovině 20. století vznikla na
řece Svratce v jižním a západním sousedství Hlubokého rozlehlá přehradní
nádrž. Slouží jako významný rezervoár pitné vody nadregionálního významu,
který vyžaduje zvláštní režim. Zatímco dříve se z Hlubokého do Bystřice nad
Pernštejnem počítalo 8 km cesty, dnes je to dvojnásobek. V letech 1960 až
1964 bylo Hluboké osadou obce Vír. Poté se stalo osadou Dalečína, v dnešní
terminologii jeho místní částí. V roce 2000 se v Hlubokém uvádělo 50 trvale
bydlících obyvatel, v roce 2007 celkem 38 obyvatel, takže nyní drží primát
nejmenšího osídlení katastrálního celku v býv.
okrese Žďár nad Sázavou. Z dostupných textů a statistik
vybral a sestavil PhDr. J. Bartoň.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 B) dalecin.cz (22.9.2015) C) cs.wikipeda.org (22.9.2015) D) mapio.cz (22.9.2015) E) bystricko.cz (22.9.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 22.9.2015 |