Kod CZ 1581 Bystřice nad Pernštejnem (Bistritz ob Pernstein) Osada: Dvořiště
Připojené obce: Divišov, Bratrušín,
Domanínek, Domanín,
Karasín,
Kozlov, Lesoňovice, Pivonice,
Rovné, Vítochov Kostel sv.Vavřince
2) C)
Pozdně gotický, barokně přestavěn, rozšířen, 1750-53. Současná podoba věží 1873 a 1979-81, zbudován v raně gotickém stylu ve 13. století a později barokně přestavěný
Fara
… Kostel Nejsv. Trojice 2) C)
Pův.evangelický, hřbitovní, 1613-15, úpravy 18. a 19.stol. původně sloužící evangelíkům, z roku 1615, dnes jde o kostel
hřbitovní Kaple sv. Anny C)bvD) Na Černém vršku
je z roku 1749. Mariánský sloup 2) C)
1727 se sochami na balustrádě Socha
P.Marie C)
Na vrcholu sloupu Socha
sv.Jana Nepomuckého C)
Na balustrádě Socha
sv.Šebestiána C)
Na balustrádě Socha
C)
Na balustrádě Socha
C)
Na balustrádě Socha Piety C)
… Kamenný kříž C) V horní části náměstí pískovcový s pietou z
roku 1881. Železný kříž C) Před kostelem Železný kříž C) U odbočky
k nádraží Železný kříž C) U silnice na
Jimramov Boží muka C) Nádražní ul. Kašna C) Na náměstí z roku
1892 se sochami Cyrila a Metoděje. Sousoší sv.Cyrila
a Metoděje C) Na kašně na náměstí z roku 1892 Socha Tomáše Garriguea Masaryka C) Před Základní
školou TGM od novoměstského rodáka, sochaře Vincence Makovského (v úpravě
Vladimíra Preclíka, v roce 1990 byla postavena na Václavském náměstí v Praze
na výstavě k prvnímu výročí sametové revoluce, její kopie je např. v Brně
před budovou Masarykovy univerzity na Joštově ulici). Pamětní deska C) Obětem 1.světové války Pamětní deska C) Obětem 2.světové
války Pamětní deska C) Obětem komunismu Pamětní deska C) Rudolfu Vaškovi i Dům č.p.1 C) Na náměstí [Dům č.p.13] C) D) Na náměstí Dům č.p.52 C) Na náměstí Dům č.p.62 C) Na náměstí Dům č.p.64 C) Na náměstí Zemědělská škola C) Dr.Veselého 528 Spořitelna C) Na náměstí Sokolovna C) … |
Panství Politický okres N.Město
na Moravě, s.o.Bystřice nad Pern. 1961 Okres Žďár nad Sázavou 2003 Pověřený městský úřad Historie obce C)
Město, založené v 13. století (první
písemná zmínka pochází z roku 1298), získalo svoje pojmenování díky říčce
Bystřici, která tímto městem protéká. Ve 14. století se Bystřice stala
hospodářským a obchodním centrem okolních vsí, které patřily do
pernštejnského panství. V roce 1580 byla Bystřice povýšena Rudolfem II. na
město. Roku 1588 Jan z Pernštejna prodal Pernštejn a pernštejnské panství
městu Brnu a tím skončila vláda Pernštejnů v tomto městě. Majitel města se
posléze často měnil. Brno zanedlouho prodalo Bystřici Václavu Plesu
Heřmanskému ze Sloupna. Roku 1609 byla Bystřice prodána zemskému písaři Janu
Čejkovi z Olbramovic, který se však velkou měrou účastnil na stavovském
povstání proti Ferdinandovi II., a proto po bitvě na Bílé hoře pozbyl veškeré
jmění včetně bystřického panství. Správu panství roku 1621 převzali nejdříve
císařští komisaři Václav z Zástřizl na Boskovicích
a Jan Matyášovský z Matyášovic
a roku 1623 byl statek bystřický prodán hraběti Jiřímu z Náchoda.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 2) Kuča Karel, Atlas památek, 2002 C) cs.wikipeda.org (22.9.2015) D) npu.cz (25.9.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
Dvořiště (Dworschischt) Hradní zřícenina Aueršperk C) u osdy Dvořiště. Z planiny mezi Dvořištěm a Hrdou Vsí
(součást Víru) vybíhá táhlý skalnatý břeh obtékaný ze tří stran říčkou Bystřičkou
(levý břeh). Byl zvolen pro vybudování nevelkého hradu. Hřeben byl napříč
překopán hlubokým příkopem, který se stáčí kolem celého hradního areálu. Z
vybrané hlíny byl navršen mohutný val. Kdy byl hrad
založen není přesně známo. Název může napovídat (Auer
= zubr), že zakladateli hradu byli ve 2. polovině 13. století Pernštejnové. Nejstarší zmínky však ukazují, že hrad
získal toto pojmenování teprve po převzetí tímto rodem na počátku 14.
století, kdy již asi půlstoletí existoval. První písemná zpráva o hradu Aueršperk pochází z roku 1325, kdy je zmiňován Jimram z Pernštejna také s přídomkem z Aueršperku. Jako pravděpodobné se však jeví jeho původní
pojmenování Bystřice, pod kterým je zřejmě uveden na konci 13. století ve
žďárské klášterní kronice Jindřicha Řezbáře. V letech 1325 – 1335 jej
vlastnila Geruše, dcera Jimrama
z Aueršperka. Svému účelu hrad ale dlouho
nesloužil, neboť v dalších letech se již více jako užívaný neuvádí. Obvykle
udávaná zmínka o opuštění hradu roku 1406 vznikla mylnou interpretací
pramene. Tohoto roku se jmenují pouze pozemky u hradu "Ušperka", o stavu lokality však dokument nevypovídá.
Nejnovější archeologické nálezy, především objev významného bohatě
opracovaného gotického zámku, datují užívání hradu ještě v první čtvrtině 15.
století, přestože písemné prameny z té doby mlčí. Poměrně velký
hrad měl jistě také rozsáhlé předhradí, kam bylo možné umístit větší množství
vojska. Do hradu se přijíždělo z planiny bránou, u níž stávala vysoká věž. K
ní přiléhala obytná budova obdélníkového tvaru a další budovy. Hrad obepínal
příkop o hloubce 13 m. Válcová věž měla průměr téměř 10 m. K hradu snad
náležel také dvůr v místech dnešní vsi Dvořiště. Ještě v první polovině 20.
století bylo na zřícenině sklepení. Z hradu se
zachovaly zbytky příkopu a torzo válcové věže (9 metrů průměr), která
chránila bránu, zbytky zdiva hradebního opevnění a východně od věže základové
zdivo obytného paláce. Na sever od jádra hradu jsou patrny základy vysunuté
věžice, oddělené od vlastního hradu mělkým příkopem. V předpolí hradu je
zřetelná příkopem obehnaná plocha, související snad s využíváním hradu
bojovými družinami v předhusitském období. |
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 26.9.2015 Předchozí editace: 6.5.2011 |