Kod CZ 1581

Bystřice nad Pernštejnem

(Bistritz ob Pernstein)

Osada: Dvořiště

Připojené obce: Divišov, Bratrušín, Domanínek, Domanín, Karasín, Kozlov, Lesoňovice, Pivonice, Rovné, Vítochov

 

Kostel sv.Vavřince 2) C)

Pozdně gotický, barokně přestavěn, rozšířen, 1750-53. Současná podoba věží 1873 a 1979-81, zbudován v raně gotickém stylu ve 13. století a později barokně přestavěný

 

Fara

 

Kostel Nejsv. Trojice 2) C)

Pův.evangelický, hřbitovní, 1613-15, úpravy 18. a 19.stol. původně sloužící evangelíkům, z roku 1615, dnes jde o kostel hřbitovní

 

Kaple sv. Anny C)bvD)

Na Černém vršku je z roku 1749.

 

 

Mariánský sloup 2) C)

1727 se sochami na balustrádě

 

            Socha P.Marie C)

                Na vrcholu sloupu

 

            Socha sv.Jana Nepomuckého C)

                Na balustrádě

 

            Socha sv.Šebestiána C)

                Na balustrádě

 

            Socha C)

                Na balustrádě

 

            Socha C)

                Na balustrádě

 

Socha Piety C)

 

Kamenný kříž C)

 V horní části náměstí pískovcový s pietou z roku 1881.

 

Železný kříž C)

Před kostelem

 

Železný kříž C)

U odbočky k nádraží

 

Železný kříž C)

U silnice na Jimramov

 

Boží muka C)

Nádražní ul.

 

Kašna C)

Na náměstí z roku 1892 se sochami Cyrila a Metoděje.

 

                Sousoší sv.Cyrila a Metoděje C)

                Na kašně na náměstí z roku 1892

 

Socha Tomáše Garriguea Masaryka C)

Před Základní školou TGM od novoměstského rodáka, sochaře Vincence Makovského (v úpravě Vladimíra Preclíka, v roce 1990 byla postavena na Václavském náměstí v Praze na výstavě k prvnímu výročí sametové revoluce, její kopie je např. v Brně před budovou Masarykovy univerzity na Joštově ulici).

 

Pamětní deska C)

Obětem 1.světové války

 

Pamětní deska C)

Obětem 2.světové války

 

Pamětní deska C)

Obětem komunismu

 

Pamětní deska C)

Rudolfu Vaškovi

i

 

 

Dům č.p.1 C)

Na náměstí

 

[Dům č.p.13] C) D)

Na náměstí

 

 

Dům č.p.52 C)

Na náměstí

 

Dům č.p.62 C)

Na náměstí

 

Dům č.p.64 C)

Na náměstí

 

Zemědělská škola C)

Dr.Veselého 528

 

Spořitelna C)

Na náměstí

 

Sokolovna C)

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres N.Město na Moravě, s.o.Bystřice nad Pern.

1961 Okres Žďár nad Sázavou

2003 Pověřený městský úřad

 

znak obce Bystřice nad Pernštejnem

Historie obce C)

Město, založené v 13. století (první písemná zmínka pochází z roku 1298), získalo svoje pojmenování díky říčce Bystřici, která tímto městem protéká. Ve 14. století se Bystřice stala hospodářským a obchodním centrem okolních vsí, které patřily do pernštejnského panství. V roce 1580 byla Bystřice povýšena Rudolfem II. na město. Roku 1588 Jan z Pernštejna prodal Pernštejn a pernštejnské panství městu Brnu a tím skončila vláda Pernštejnů v tomto městě. Majitel města se posléze často měnil. Brno zanedlouho prodalo Bystřici Václavu Plesu Heřmanskému ze Sloupna. Roku 1609 byla Bystřice prodána zemskému písaři Janu Čejkovi z Olbramovic, který se však velkou měrou účastnil na stavovském povstání proti Ferdinandovi II., a proto po bitvě na Bílé hoře pozbyl veškeré jmění včetně bystřického panství. Správu panství roku 1621 převzali nejdříve císařští komisaři Václav z Zástřizl na Boskovicích a Jan Matyášovský z Matyášovic a roku 1623 byl statek bystřický prodán hraběti Jiřímu z Náchoda.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

2498

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Atlas památek, 2002

 

C) cs.wikipeda.org (22.9.2015)

D) npu.cz (25.9.2015)

 

 

 

Dvořiště

(Dworschischt)

Hradní zřícenina Aueršperk C)

u osdy Dvořiště. Z planiny mezi Dvořištěm a Hrdou Vsí (součást Víru) vybíhá táhlý skalnatý břeh obtékaný ze tří stran říčkou Bystřičkou (levý břeh). Byl zvolen pro vybudování nevelkého hradu. Hřeben byl napříč překopán hlubokým příkopem, který se stáčí kolem celého hradního areálu. Z vybrané hlíny byl navršen mohutný val.

Kdy byl hrad založen není přesně známo. Název může napovídat (Auer = zubr), že zakladateli hradu byli ve 2. polovině 13. století Pernštejnové. Nejstarší zmínky však ukazují, že hrad získal toto pojmenování teprve po převzetí tímto rodem na počátku 14. století, kdy již asi půlstoletí existoval. První písemná zpráva o hradu Aueršperk pochází z roku 1325, kdy je zmiňován Jimram z Pernštejna také s přídomkem z Aueršperku. Jako pravděpodobné se však jeví jeho původní pojmenování Bystřice, pod kterým je zřejmě uveden na konci 13. století ve žďárské klášterní kronice Jindřicha Řezbáře. V letech 1325 – 1335 jej vlastnila Geruše, dcera Jimrama z Aueršperka. Svému účelu hrad ale dlouho nesloužil, neboť v dalších letech se již více jako užívaný neuvádí. Obvykle udávaná zmínka o opuštění hradu roku 1406 vznikla mylnou interpretací pramene. Tohoto roku se jmenují pouze pozemky u hradu "Ušperka", o stavu lokality však dokument nevypovídá. Nejnovější archeologické nálezy, především objev významného bohatě opracovaného gotického zámku, datují užívání hradu ještě v první čtvrtině 15. století, přestože písemné prameny z té doby mlčí.

Poměrně velký hrad měl jistě také rozsáhlé předhradí, kam bylo možné umístit větší množství vojska. Do hradu se přijíždělo z planiny bránou, u níž stávala vysoká věž. K ní přiléhala obytná budova obdélníkového tvaru a další budovy. Hrad obepínal příkop o hloubce 13 m. Válcová věž měla průměr téměř 10 m. K hradu snad náležel také dvůr v místech dnešní vsi Dvořiště. Ještě v první polovině 20. století bylo na zřícenině sklepení.

Z hradu se zachovaly zbytky příkopu a torzo válcové věže (9 metrů průměr), která chránila bránu, zbytky zdiva hradebního opevnění a východně od věže základové zdivo obytného paláce. Na sever od jádra hradu jsou patrny základy vysunuté věžice, oddělené od vlastního hradu mělkým příkopem. V předpolí hradu je zřetelná příkopem obehnaná plocha, související snad s využíváním hradu bojovými družinami v předhusitském období.

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 26.9.2015

Předchozí editace: 6.5.2011