Kód CZ: 1

Abertamy

(Abertham)

Osada: Hřebečná

Kostel Čtrnácti pomocníků 2) C) F)

1534, současný barokní 1736. upravený v 1. polovině 19. století. Původně pozdně gotický farní kostel Čtrnácti sv. pomocníků byl postaven v roce 1534 na bývalé návsi uprostřed nově založené hornické vsi Abertamy (Abertham). Roku 1544 byla při abertamské faře zřízena oddací matrika, čtvrtá nejstarší v Čechách. V roce 1560 byl na věž kostela zavěšen zvon.

V letech 1735-1738 byl zdejší kostel Čtrnácti sv. pomocníků barokně přestavěn. Roku 1757 byly postaveny neznámým varhanářem na kruchtě kostela nové varhany. Další úpravy farního kostela proběhly v první polovině 19. století. V době kolem roku 1870 přijela do městečka Abertamy misie tří jezuitů, kteří zde kázali osm dní. V roce 1885 byly pořízeny nové varhany od rakouské varhanářské firmy Zachystal a Czapek z Křemže. Během první světové války byly dne 11. listopadu 1916 zrekvírovány čtyři zvony kostela a odvezeny na válečné účely.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestal být kostel udržován a postupně chátral. Dne 3. května 1958 byl kostel Čtrnácti sv. pomocníků zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 45867/4-721. V roce 1973 byla provedena celková rekonstrukce zastřešení kostela včetně věže. Z důvodu neúdržby však kostel následně opět značně zchátral. Zdivo věže i lodi kostela bylo postupně narušováno množstvím trhlin. V roce 1989 byla statika věže natolik narušená, že hrozilo její zřícení.

V letech 1993-1996 proběhla díky iniciativě německých rodáků nákladná rekonstrukce kostela s celkovým nákladem 2.860.000 korun. Tři čtvrtiny částky mezi sebou vybrali dárci z Německa, zbytek financí byl získán z rozpočtu Ministerstva kultury ČR a Obecního úřadu Abertamy. V průběhu května až září roku 2003 proběhla druhá etapa rekonstrukce kostela. Původní šindel na střeše kostela byl tehdy nahrazen pálenou krytinou, tzv. bobrovkami, obnovena byla stříška na věži včetně zvoničky a kostel dostal novou fasádu. Celkové náklady ve výši 3.300.000 korun, byly z větší části uhrazeny spolkem Gruppe Abertham německých rodáků, necelá čtvrtina byla uhrazena Česko-německým fondem budoucnosti v Praze.

Pozdně gotický, barokně přestavěný neorientovaný jednolodní kostel na obdélném půdorysu, s neodsazeným pětiboce uzavřeným presbytářem, krytý původně šindelovou, dnes valbovou střechou s pálenou krytinou. V hlavním západním průčelí kostela je vestavěna předstupující hranolová věž, završená jehlancovou střechou s hranolovou sloupkovou zvoničkou, zakončenou jehlancovou stříškou s pozlaceným křížem na vrcholu. V západní stěně věže je prolomen obdélný vchod s polokruhovým a kruhovým okénkem v ose nad ním. Horní část věže je prosvětlena na třech stranách obdélnými, polokruhově zakončenými okny. Nad okny jsou umístěny čtvercové pole věžních hodin, poháněných starým hodinovým strojem v interiéru věže.

K severní straně kostela je připojena obdélná sakristie se zkosenými nárožími, krytá valbovou střechou s pálenou krytinou. Podélné stěny lodi kostela a boční stěny presbytáře jsou v horní části prolomeny obdélnými, polokruhově zakončenými okny s malovanými vitrážemi a ostěním v omítce. Boční stěny sakristie jsou prolomeny dvojicí menších obdélných oken. Vnější stěny kostela jsou hladké, bez členění, doplněné jednoduchým ostěním oken a vchodu a iluzivní bosáží v nárožích stěn kostela.

Vnitřní prostor kostela je plochostropý, krytý cenným dřevěným kazetovým stropem. Otevřený pětiboký prostor presbytář není oddělen triumfálním obloukem. V lodi kostela je umístěna dřevěná trojramenná kruchta s rovným prkenným podhledem, vynesená na dřevěných sloupech s mramorováním a profilovanými hlavicemi.

Jednotné klasicistní vnitřní zařízení kostela pochází z konce 18. století. Při závěrové stěně presbytáře je umístěn portálový hlavní oltář Čtrnácti sv. pomocníků. V pozlaceném rámu uprostřed bílé natřeného oltáře jsou umístěny dřevěné sošky Čtrnácti sv. pomocníků. Po stranách výjevu jsou postaveny sochy světců. Točité sloupy vynášejí římsu, na které je umístěn nástavec oltáře. Po stranách oltáře jsou umístěny branky, se soškami světců v nástavcích, vedoucí do prostoru za oltářem.

Při bočních stěnách presbytáře jsou postaveny dva protějškové postranní oltáře, v severní části postranní oltář Ukřižování a v jižní části postranní oltář Panny Marie. Na oltářích jsou postaveny vyřezávané pozdně gotické sochy sv. Mikuláše a sv. Šebestiána, sv. Anny Samotřetí, sv. Barbory, socha světice bez atributu. V lodi kostela je postavena socha Panny Marie (Madony) s malým Ježíškem. Čtyři zbylé sochy byly v roce 1999 převezeny do depozitáře plzeňského biskupství. Pozdně gotická socha sv. Jana Evangelisty byla nezvěstná již v sedmdesátých letech 20. století.

Při severní stěně lodi je postavena dřevěná kazatelna, zdobená medailóny s malovanými výplněmi. Dále se zde nachází křtitelnice. V lodi kostela jsou postaveny dvě řady dřevěných lavic. Na zábradlí kruchty jsou zavěšeny obrazy křížové cesty. Na kruchtě jsou umístěny varhany od rakouské varhanářské firmy Zachystal a Czapek z Křemže z roku 1885.

File:Abertamy church out.jpg http://www.fotohistorie.cz/image.jpg.ashx?photoID=17919&photoType=1

 

Fara G)

Přestavěna na penzion

http://images.static-hotel.cz/ir/images/photos/1/5179/apartmany-fara-1--ifresize--640x480.jpg

 

Kamenný kříž C)

Na kopečku na konci městečka

 

Železný kříž C)

Před kostelem

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/30/Abertamy_church_out.jpg

 

Železný kříž C)

Abertamy 1417-1.jpg

 

Železný kříž C)

Na konci městečka

 

Obrázek Nejsv.Trojice C)

Na domě č.p.27, Perninská ul.

Abertamy 1476-1.jpg

 

Kašna císaře Josefa C)

Na náměstí

Abertamy - n�m�st� ka�na1.jpg

 

Dům C)

Abertamy 1480-1.jpg

 

Dům č.p.27 C)

Perninská ul.

Abertamy 1473-1.jpg

 

Dům č.p.33 C)

Pražská ul.

Abertamy 1407-1.jpg

 

Dům č.p.35 C)

Pražská ul.

Abertamy hrázděný dům.JPG

 

Dům

 

Chata Plešivec C)

Na vrcholu hory, pův.1895

Pleßbergwarte um 1900.jpg Pleßberg-2005 1.jpg

 

Rukavičkárna E)

Na vrcholu hory, pův.1895 provoz ukončen před 2000

http://www.herzgebirge.cz/wp-content/uploads/2013/05/10-11-Abertamy-rukavi%C4%8Dk%C3%A1rna-7-PC050580.jpg

 

Zpět na okres

1654 Panství královské horní město Jáchymov

 Politický okres Nejdek, s.o.Horní Blatná

1961 Okres Karlovy Vary

2003 Pověřený městský úřad

 

znak obce Abertamy

Historie obce  2) C)

Horní městečko založeno 1529

První zmínka o městečku pochází z roku 1529. V roce 1579 byly Abertamy prohlášeny královským horním městem a do užívání jim byl dán znak. Těžba stříbra upadla během třicetileté války, po ní zůstalo pouze dolování cínu, ze kterého se vyrábělo kuchyňské a mešní nádobí. Město tak opět pokleslo na městečko.

Hledači stříbra často při svém kutání naráželi na černý, lesklý kámen, který jim vždy naznačil, že stříbrná žíla končí. Teprve výzkumy Marie Curie-Sklodowské našly v tomto kameni a rudách jej obsahujících vzácné prvky, které daly kraji éru Jáchymovských uranových dolů po 2. světové válce. Po třicetileté válce nastala v Abertamech a okolí veliká bída. Teprve v 19. století byla v obci zavedena výroba kožených rukavic. Hlavní surovinou byly kozí kožky, kterých bývalo v každém domě dost. Známý byl i Abertamský kozí sýr z kozího mléka, dochucovaný různými bylinkami. Abertamské rukavice byly známé v celém světě svou vysokou kvalitou a rozmanitostí vzorů. Po 2. světové válce byly drobné i větší továrny sloučeny do Rukavičkářských závodů.

 

Rok

obyv.

domů

1654

85

1757

119

1843

1825

233

1880

2149

241

1921

2404

276

1927

3512 N

1930

2600

348

1947

1253

1950

1595

1961

1970

1991

1021

291

2001

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Poche Emanuel, Umělecké památky Čech, 1977-82 

3) Kuča Karel, Atlas památek ČR, 2002

4) Kuča Karel, Města a městečka v Č. na M. a ve S,1996-2011

 

A) …

B) abertamy.eu (15.2.2015)

C) cs.wikipedia.org (15.2.2015)

D) obecabertamy.cz (15.2.2015)

E) herzgebirge.cz (15.2.2015)

F) pamatkyaprirodakarlovarska.cz (15.2.2015)

G) rudsecura.cz (15.2.2015)

 

 

Hřebečná

(Hengstererben)

Kříž

Na kraji osady

 

Památník padlým F)

stával na dnes již neznámém místě v obci Hřebečná (Hengstererben). Návrh a provedení pomníku bylo dílem sochaře Otta Galsera z Hluboké. Odhalení pomníku proběhlo dne 19. října 1930. Slavnostní řeč tehdy pronesl otec Johann Nath. Někdy v minulosti, patrně po nuceném vysídlení německého obyvatelstva, byl však pomník Čechy zničen. Stopy po umístění pomníku nebyly dnes již dohledány.

Trojdílný pomník s portálově umístěnými deskami. V prostřední předsazené části byla umístěna deska s reliéfním obrazem, reliéfem válečného kříže a nápisem „UNSEREN HELDEN“ v nástavci a nápisem „TREUE um TREUE“. Dvě postranní desky nesly jména padlých, nad kterými bývaly v nástavcích datace 1914 a 1918. Pomník stával na dvou stupních.

http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/wp-content/uploads/2011/01/H%C5%99ebe%C4%8Dn%C3%A1-pomn%C3%ADk-ob%C4%9Btem-1.-sv%C4%9Btov%C3%A9-v%C3%A1lky1.jpg

 

Starší zástavba, vesměs zděná případně s obkladem. Několik zachovalých staveb z 19.stol.

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 15.2.2015