Kod CZ

Dobřinsko

(Dobrzinsko)

Kostel sv. Prokopa ^{Zdroj C)
Zdroj D)}

v jádru pozdně románská stavba, která se poprvé připomíná na listině z roku 1298. Presbytář je z 15. století, prodloužená a rozšířená loď z roku 1826. Uvnitř kostela se nachází kamenná pozdně renesanční křtitelnice z roku 1621, se znaky Pertolda Bohobuda z Lipé, jeho manželky a města Moravského Krumlova. Náhrobník. Na vnější stěně kostela je náhrobník Anny Zellerové z Rosenthalu z roku 1637. Jako nepotřebný byl zabudován do schodiště před kostelem. Při opravách v 50. letech minulého století byl nalezen a osazen na kostelní zeď.

Fara

…

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

…

Kamenný kříž ^{Zdroj D)}

na hřbitově.

Kříž ^{Zdroj D)}

u silnice k Moravskému Krumlovu

Boží muka ^{Zdroj C)}

u křižovatky silnic do Moravského Krumlova a Jamolic. Původně pískovcová památka byla později omítnuta. Podobné objekty v Moravském Krumlově a ve Vémyslicích jsou datovány léty 1636 a 1627.

Boží muka ^{Zdroj D)}

u vepřína

Památník padlým ^{Zdroj C)}

…

Náhrobek ^{Zdroj D)}

Klasicistní náhrobek J. Rittersteina

Mlýn ^{Zdroj D)}

Na dolním okraji obce, zmiňovaný již k roku 1535. Objekt mlýna je dnes nahrazen novostavbou. Do dnešních dnů se zachoval jez a zbytky náhonu.

Tvrziště ^{Zdroj D)}

Opevněná lokalita se nachází na ostrožně nad levým břehem Dobřínského potoka asi 500 metrů jižně od Dobřínska. Opevněná plocha 20x10 metrů je na přístupové šíji vymezena dosud zřetelným příkopem. Absence archeologických nálezů zatím nedovoluje určit, kdo a kdy lokalitu opevnil.

Zpět na

okres

Panství

Politický okres Moravský Krumlov, s.o. M.Krumlov

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1131.

Dobřínsko je velmi stará osada, ležící v údolí Dobřínského potoka. Polohou je zřejmě inspirováno také pojmenování obce, neboť staročeské „debř“ znamená údolí či kotlina. Dobřínsko se připomíná poprvé v roce 1131, kdy náleželo znojemskému kostelu. Archeologické doklady ranně středověkého sídliště byly objeveny při stavbě vepřína na severním okraji obce. Původní Dobřínsko tedy leželo poněkud mimo současnou obytnou zástavbu.

V druhé polovině 13. století tvořilo Dobřínsko samostatný statek v držení místních vladyků píšících se „de Dobrenz“. Na listinách z let 1278 a 1298 vystupují bratři Vícemil, Mikuláš, Abel a Jimram. Do rodiny snad patřil také Kadolt z Dobřínska, který je na listině z roku 1298 mezi svědky. Početná rodina byla zřejmě nejméně druhou generací sídlící v Dobřínsku. Z dochované pečetě Mikuláše známe rodový znak dobřínských vladyků - vyobrazení vlka.

Příslušníci rodu byli příznivci templářů, což přivedlo postupně tři z bratrů ke vstupu do tohoto řádu. Templářům přinesli také své podíly na rodovém majetku, čímž se Dobřínsko stalo součástí panství při hradu Templštejnu.

Po zrušení templářského řádu v roce 1312 zůstává Dobřínsko zřejmě součástí templštejnského panství. Tak je Dobřínsko připomínáno roku 1379 při prodeji Templštejna Hynkovi z Lipé. Spolu s templštejnským zbožím se Dobřínsko dostalo kolem roku 1430 do svazku moravskokrumlovského panství. K rozsáhlému krumlovskému dominiu náleželo až do zrušení vrchnostenské správy.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	506
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (7.5.2016)

[Popice]

Zaniklá středověká vesnice stávala v povodí levobřežního přítoku Dobřínského potoka asi 700 metrů severovýchodně od Dobřínska, v části katastru od nepaměti zvané „V Pupicích“. Roku 1190 osada náležela ke kapli na přemyslovském hradisku v Rokytné a je písemně doložena ještě v roce 1298. Na místě zaniklých Popic lze dnes nalézt jen roztroušené střepy středověké keramiky.