Stará Libavá

(Altliebe)

[Kaple] C)

u starého hřbitova

 

 

Modlitebna B)

Církve bratrské. Na příkaz okresního tajemníka byla modlitebna zrušena a tak se část rodin se přestěhovala do okolních obcí a do Olomouce.

 

Hřbitov B)

Východně od obce u silnice na Guntramovice zbytky starého hřbitova u kterého stávala kaple.

 

Nový hřbitov B)

s urnovou stěnou byl vybudován ve středu obce.

 

Pamětní desky B)

U nového hřbitova, za křížem

 

Kříž B)

Před hřbitovem z r. 1752 s pamětní deskou zhotovenou v r. 1994.

 

Kamenný kříž B)

z bílého mramoru, pod Kamenným kopcem u křižovatek silnic na Domašov, Novou Vésku a Norberčany stojí u modřínového lesíku.

 

Kamenný kříž B)

1892, ve středu obce

 

Kamenný kříž B)

1900, u nového hřbitova

 

Větrný mlýn B)

od 1862

 

Zpět na okres

 

Panství Moravský Beroun

 Politický okres Moravský Beroun, s.o.Dvorce

1961 Okres

Část Norberčan

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce

Ves Stará Libavá patří k nejstarším původně českým obcím v oblasti, založena pravděpodobně někdy ve 13. stol. Napovídá tomu latinsky psaná listina z r. 1307, ve které se znovu určovala hranice mezi majetkem olomoucké kapituly a panstvím Divíše ze Šternberka. Podle listiny byly hraniční kameny staré a téměř neznatelné. Nové hraniční kameny byly sázeny v přímé linii, přes potoky i „ uprostřed vsí Starou Libavou … „ metham seu methales terminos in media villa antiqua poseurunt per tumulos debitos…“ V listině není uvedeno komu ves patřila, ale podle dřívějších zpráv hrad Medlice a Domašov nad Bystřicí byly majetkem olomoucké kapituly, je předpoklad, že i Stará Libavá předtím patřila kapitule a po tomto datu náležela šternberskému hradu, po založení městečka Berouna na začátku 14.stol. se stala součástí berounského panství. V r. 1397 je Stará Libavá(Stara Lybowa) uváděná mezi jinými vesnicemi jako příslušenství hradu Šternberk, které Markvart ze Šternberka a Petr z Kravař internoval věnem Anně, kněžně opavské a ratibořské a vdově po Petru ze Šternberka. Kníže Karel Münsterberský v r. 1588 dal Staré Libavé odúmrt a založil pozemkové knihy.

Jihozápadně od Staré Libavé na Modřínovém poli pod Kamenným kopcem(636 m), v červnu 1758 odpočíval pruský plukovník Mosel se zásobovacím transportem pro pruská vojska obléhající Olomouc, po nerozhodné bitvě u Guntramovic. Na druhý den 30.června 1758 transport při přesunu do Domašova nad Bystřicí napadli rakouští generálové Laudon a Žiškovič a zcela jej zničili, takže Prusové museli odstoupit od dalšího obléhání Olomouce. Dnes pod Kamenným kopcem u křižovatek silnic na Domašov, Novou Vésku a Norberčany stojí u modřínového lesíku kříž z bílého mramoru.

V r. 1834 měla Stará Libavá 34 domů a 195 obyvatel a r. 1853 obecnou školu, záložnu(od r. 1900). V pol.19.stol. po zrušení panství se Stará Libavá stala součástí soudního okresu Dvorce v hejtmanství Šternberk. V r. 1854 měla Stará Libavá(Alte Liebe) 222 obyvatel a v r. 1900 39 domů a 275 německých obyvatel a jednoho židovského. V r. 1909 po rozdělení šternberského hejtmanství spadal soudní okres Dvorce a s ním i Stará Libavá pod hejtmanství v Berouně. Po zrušení okresu moravský beroun v r. 1949 přešla pod okres Bruntál a od r. 2004 k okresu Olomouc. V r. 1950 měla Stará Libavá 51 domů a 140 obyvatel. Stará Libavá je zemědělská obec, především se lnářskou tradicí a v minulosti i s místním průmyslem. Byla zde družstva: vodní( od 1908), semenářské (od 1924), lnářské (od 1946). Dvě tírny lnu (od r. 1886 a od r. 1925); lom 1932, větrný mlýn (od 1862).

Po odsunu německých občanů po II. světové válce byla Stará Libavá osídlena sborem Církve bratrské v Olomouci pod vedením kazatele Erlicha. Upravili si modlitebnu a pod tlakem založili prosperující JZD, které po nuceném sloučení se špatně vedeným družstvem, bylo ztrátové. Na příkaz okresního tajemníka byla modlitebna zrušena a tak se část rodin se přestěhovala do okolních obcí a do Olomouce. Východně od obce u silnice na Guntramovice jsou zbytky starého hřbitova u kterého stávala kaple. Nový hřbitov s urnovou stěnou byl vybudován ve středu obce. Před hřbitovem stojí kříž z r. 1752 s pamětní deskou zhotovenou v r. 1994.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

 249 N

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 0

 

2009

60

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

 

B) turistika.cz (5.3.2015)

C) cs.wikipedia.org (5.3.2015)

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 5.3.2015