Město Libavá

(Stadt Liebau)

Osada: Dřemovice

Připojené obce: Heroltovice

Kostel Povýšení sv.Kříže ^D)

před 1505 (zvon), 1653 ve velmi špatném stavu a proto postaven nový 1662-6. kol. kostela kamenná zeď, 1817 kostel s farou a školou vyhořel. Opraven 1817-37, 1997 se propadl krov

Dějiny zdejšího kostela zasvěceného památce Povýšení sv. Kříže sahají jistě dále než do roku 1505, ze kterého pocházel jeho nejstarší zvon. Původní kostel byl pro zchátralost zbourán a v letech 1662 až 1666 byl vystavěn nový, rekonstruován byl po požáru r. 1817. Interiér kostela byl bohatý na řezbářské práce a dominovaly mu mohutné varhany, kostel byl až do roku 1914 pod patronátem olomouckého arcibiskupa. V současné době je kostel ve špatném stavu.

[Fara] ^D)

Doložena 1528

[Socha sv.Floriána] ^I)

Na náměstí

Železný kříž ^H)

…

Kašna ^{F) I)}

Na náměstí

Pmátník 53.PTP ^G)

Na zbytku náměstí

[Městská věž]

v záp.koutě náměstí, 27m vysoká, zbořena 1893

[Škola] ^D)

vedle fary, 1817 vyhořela, 1852-1863 postavena nová jinde

[Hostinec] ^I))

V rohu náměstí

[Měšťanská škola] ^D)

z r.1901

Větrný mlýn ^{E) I)}

Opraven 1996-7, Třípodlažní omítaná stavba z lomového zdiva s částečně dochovaným vnitřním zařízením (hřídel s převodovým kolem) má u země průměr 9 m, vysoká je (včetně střechy) 12,5 m. Prvně je mlýn zmiňován roku 1875, kdy již pracoval. Po zřízení vojenského prostoru zpustl, takže na počátku 90. let to byla pouhá ruina s probořenou střechou (i tak je zázrak, že přežil). Obnoven byl v letech 1996-97 (včetně lopatek, které dnes opět scházejí), uvnitř malé expozice z různých předmětů a dokumentů minulosti Města Libavá (přístupno příležitostně).

Kamenný most ^H)

…

Zpět na okres

1301 panství olomoucké kapituly

1323 panství olomouckého biskupství

1676 Přerovský kraj, panství Město Libavá

1751 Panství Kroměříž

1848 Panství Město Libavá – Budišov nad Budišovkou

1850 okres Město Libavá

1869 Politický okres Šternberk

1917 Politický okres Moravský Beroun, s.o.Město Libavá

1938 německý zábor Politický okres Šternberk

1942 německý zábor Politický okres Moravský Beroun

17. září 1946 VVP Libavá

1949 okres Olomouc-okolí

1961 Okres Olomouc

1968 okupační sovětská vojska

1991 opět zpřístupněno

2016 obnovena samostatnost

Historie obce

530 - 545m.n.m

téměř celé město zbořeno, vše je majetkem armády.

Rozprostírá se na kopcovité náhorní plošině při stejnojmenném potoku. První zmínky o Libavé pocházejí z r. 1238, městem od r. 1301. Roku 1581 bylo biskupem S. Pavlovským osvobozeno od všech robot jako majetek olomouckého arcibiskupství, roku 1629 byl Libavé udělen městský znak, na přelomu 16.a 17.století trpělo město tažením vojsk. Již ve středověku byly písemně uváděny mlýny, z řemesel vynikalo zejména na přelomu 17.a 18.století tkalcovství a známí byli také libavští varhanáři (T. Schwarz, J. Georg Schwarz).V 18.století zde řádila cholera a požáry, které změnily tvář města – zprávy o tom se zachovaly v městské věži, která stála na Předměstí do r. 1893. Od roku 1850 bylo Město Libavá jako správní středisko oblasti určeno za sídlo soudního okresu. První zmínky o škole pochází z konce 16.století, nová budova byla postavena po požáru r. 1852. Koncem 19. století je zde uváděno šest významějších průmyslových podniků, 2 vodní a 1 větrný mlýn, pila a cihelna, sídlo velkostatku a lesního úřadu.

K roku 1930 Školy: mateřská, obecná, měšťanská, zemědělská lidová (1920) a živnostenská pokračovací. Průmysl: továrna na hedvábné stuhy – Hallwachs Seidenfabrik (150 zaměstnanců), výroba hraček – Pernes Spielwagenfabrik, výroba umělých hnojiv – Fr. Gröglers Kunstdüngerfabrik, mlékárna a sladovna Kubelkas Brauerei und Dampfmolkerei (posílala výrobky i do Karlových Varů a Františkových Lázní), cihelna, štěrkovna, výroba cementového zboží, tírna lnu, 2 pily, 4 mlýny (větrný a 3 vodní). Dále je uváděna pošta (je zde i dnes), četnická stanice, městská nemocnice, zdravotní úřad, zvěrolékař, notář, 2 advokáti, 4 peněžní ústavy, 4 pojišťovací jednatelství, kino. Družstva: mlékařské, chovatelské, lnářské, elektrické, Konzum a 3 živnostenská společenství. Spolky: odborový textilní, zemědělský, dělnický, Kasino, hasičský, rybářský, tenisový (od. r. 1936), radioklub, učitelský, pěvecký, čtenářský a jiné náboženské a zájmové.

rok	obyv	domů
1676		118
1749		150
1768		145
1771	886
1834	1522	226
1921	1952	298
1927	2237 N
1930	2113	316
1991	361	83

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Města a městečka v Č., na M. a ve S.

D) libavsko.eu (2.8.2015)

E) baerner-laendchen.de (2.8.2015)

F) olomouc.cz (2.8.2015)

G) treking.cz (2,8,2015)

H) foto.mapy.cz (2.8.2015)

I) mistopis.eu (2.8.2015)

Dřemovice

(Drömsdorf)

[Větrný mlýn] ^E)

Zanikl Dřevěný

Panství

Politický okres Moravský Beroun, s.o.Město Libavá

součást Města Libavá

17. září 1946 o vytvoření Vojenského výcvikového prostoru Libavá

1955 zanikly

Historie obce

Osada patřila K městu Libavá, je poprvé písemně uváděna v listině biskupa Bohuše ze Zvole z r. 1456. Před druhou svět. válkou zde byl lesní revír a Zemská odborná hospodářská škola, která byla založena po roce 1918. Škola měla pro zdejší oblast velký význam a byla při ní zřízena také meteorologická stanice. Podle sčítání obyvatelstva z r.1930 zde žilo 285 obyvatel. V současné době má Město Libavá včetně Dřemovic asi 670 obyvatel a jeho stav a vzhled je po více než padesátiletém působení armády žalostný.

Rok	obyv.	domů
1676		14
1921	285	47
1930	302	43
1991	?	?
1961
1970
2001