Kod CZ 8817 Luboměř pod Strážnou
(Liebenthal) [Kostel P.Marie Sněžné] D) E) Zdroj C) Připomínán
1408,
postaven v letech 1792-1794 pozdně barokní. O kostele se ví, že se v něm
nacházel Mariánský obraz ze zrušeného prostějovského kláštera kapucínů. [Fara] D) Připomínána 1408 [Dvůr] D) Potštátského velkostatku [Horní mlýn] D) vodní [Dolní mlýn] D) vodní [Škola] D) E) … [Větrný mlýn] Zdroj C) dřevěný beraního typu. vyhořel před
první světovou válkou [Větrný mlýn] Zdroj C) dřevěný beraního typu. zlikvidován
armádou po roce 1950 [Větrný mlýn] Zdroj C) dřevěný beraního typu. zlikvidován
armádou po roce 1950 [Větrný mlýn] Zdroj C) dřevěný beraního typu. zlikvidován
armádou po roce 1950 |
Panství Politický okres
Moravský Beroun 17. září 1946 VVP
Libavá 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad 2016 samostatná obec a obnoveno k.ú. Historie obce Zdroj C)
570 m n. m. Obec ve vojenském prostoru ve východní části Oderských vrchů.
První písemné zprávy jsou z roku 1394, r. 1408 je připomínán kostel Panny Marie Sněžné a
fara. V kostele byl později umístěn Mariánský obraz ze zrušeného
kláštera kapucínů v Prostějově, kostelní zvony pocházely z let 1500
a 1551. Část zdejších pozemků vlastnil potštátský velkostatek, který zde měl
dvůr. Výroba hospodářských strojů (od 1913), pila, břidlicový lom, 2 hostince
a záložna „Raiffeisenka“. V letech 1905 – 1906 byl v obci vydán
hodnotný kalendář „Rodina a národ“ s ilustracemi A.Kašpara a J.Weniga.
Dnes má obec asi 160 obyvatel – především zaměstnanců Vojenských lesů a
statků. První písemná zmínka o Luboměři pod Strážnou pochází z roku 1394. Vesnice byla
nazvána Lybomyrz a náležela k panství Potštát. Již
roku 1408 se zde zmiňuje farní úřad. Z roku 1749 je známá nepříliš zřetelná
obecní pečeť s vyobrazením radlice. Kvůli velkému počtu větrných mlýnů se
zdejší krajině přezdívalo Moravské Holandsko. Katastrální území obce mělo
rozlohu 1037,24 ha. V roce 1910 zde žilo 390 obyvatel, v roce 1921 měla obec
93 domů a žilo zde 375 obyvatel, z toho 371 připadalo na Němce a 3 na
Čechoslováky, 1 člověk měl jinou národnost.[8] V roce 1930 měla obec 100 domů
a žilo zde 375 obyvatel, z nichž bylo 364 Němců a 11 Čechoslováků. Zdejší
obyvatelstvo se živilo především zemědělstvím, výrobou zemědělských strojů a
hornictvím. Po Mnichovské dohodě zabralo obec nacistické Německo a začlenilo
ji zprvu do Sudetoněmeckých území, k 15. dubnu 1939 pak do Říšské župy
Sudety. V roce 1944 žilo v obci 359 obyvatel. Po osvobození a obnově
Československa začali do obce přicházet noví obyvatelé neněmecké národnostní
příslušnosti. Původní německé obyvatelstvo začalo být ze strany
Československa, v rámci odvety za příkoří z doby druhé světové války,
všemožně diskriminováno a v roce 1946 byl proveden jeho odsun do Německa.
Téhož roku bylo rozhodnuto o začlenění obce do plánovaného vojenského
výcvikového tábora Město Libavá a již v září 1946
se započalo s vysídlováním obce. Počátkem roku 1948 zde žilo 38 obyvatel. Pro
zájem armády však nakonec nedošlo ke zboření obce. Roku 1950 byla obec úředně
zrušena a začleněna do nově vyhlášeného vojenského újezdu Město Libavá (později přejmenovaného na vojenský újezd Libavá). Přestože jako sídlo nezanikla, došlo i zde k
demolicím značného počtu domů, takže zde roku 1970 zůstalo jen 32 domů a žilo
zde 153 obyvatel. Vedle domů byly bohužel zničeny také všechny tři větrné
mlýny a ve druhé polovině 20. století došlo i k barbarskému zboření kostela
Panny Marie Sněžné, který byl do té doby využíván zdejším statkem jako sklad
materiálu. Jindřich Machala uvádí, že podle jeho pátrání byl kostel zbořen
mezi lety 1960-1962. Jiří Glomek tvrdí, že k jeho
zboření došlo údajně koncem 80. let 20. století a že za jeho destrukci je,
dle sdělení od bývalého kronikáře obce Daskabát
Jana Zatloukala, zodpovědný nejmenovaný funkcionář KSČ. Ke 20. prosinci 2002 bylo zrušeno
katastrální území bývalé obce a téměř celé začleněno do katastrálního území Čermná u Města Libavá o výměře
64,97 km². Nevýrazná okrajová východní část, zpravidla v rozsahu západní
poloviny Nečínského potoka, byla pro změnu začleněna do katastrálních území Lipná, Luboměř a Spálov.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org D) libavsko.eu (2.8.2015) E) baerner-laendchen.de
(2.8.2015) |
||||||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 19.6.2016 Předchozí editace: 2.8.2015 |