Kod CZ 8817

Luboměř pod Strážnou

(Liebenthal)

[Kostel P.Marie Sněžné] D) E) Zdroj C)

Připomínán 1408, postaven v letech 1792-1794 pozdně barokní. O kostele se ví, že se v něm nacházel Mariánský obraz ze zrušeného prostějovského kláštera kapucínů.

 

 

[Fara] D)

Připomínána 1408

 

[Dvůr] D)

Potštátského velkostatku

 

[Horní mlýn] D)

vodní

 

[Dolní mlýn] D)

vodní

 

[Škola] D) E)

 

[Větrný mlýn] Zdroj C)

dřevěný beraního typu. vyhořel před první světovou válkou

 

[Větrný mlýn] Zdroj C)

dřevěný beraního typu. zlikvidován armádou po roce 1950

 

[Větrný mlýn] Zdroj C)

dřevěný beraního typu. zlikvidován armádou po roce 1950

 

[Větrný mlýn] Zdroj C)

dřevěný beraního typu. zlikvidován armádou po roce 1950

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Moravský Beroun

17. září 1946  VVP Libavá

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

2016 samostatná obec a obnoveno k.ú.

 

Historie obce Zdroj C)

570 m n. m.

Obec ve vojenském prostoru ve východní části Oderských vrchů. První písemné zprávy jsou z roku 1394, r. 1408  je připomínán kostel Panny Marie Sněžné a fara. V kostele byl později umístěn Mariánský obraz ze zrušeného kláštera kapucínů v Prostějově, kostelní zvony pocházely z let 1500 a 1551. Část zdejších pozemků vlastnil potštátský velkostatek, který zde měl dvůr. Výroba hospodářských strojů (od 1913), pila, břidlicový lom, 2 hostince a záložna „Raiffeisenka“. V letech 1905 – 1906 byl v obci vydán hodnotný kalendář „Rodina a národ“ s ilustracemi A.Kašpara a J.Weniga. Dnes má obec asi 160 obyvatel – především zaměstnanců Vojenských lesů a statků.

První písemná zmínka o Luboměři pod Strážnou pochází z roku 1394. Vesnice byla nazvána Lybomyrz a náležela k panství Potštát. Již roku 1408 se zde zmiňuje farní úřad. Z roku 1749 je známá nepříliš zřetelná obecní pečeť s vyobrazením radlice. Kvůli velkému počtu větrných mlýnů se zdejší krajině přezdívalo Moravské Holandsko. Katastrální území obce mělo rozlohu 1037,24 ha. V roce 1910 zde žilo 390 obyvatel, v roce 1921 měla obec 93 domů a žilo zde 375 obyvatel, z toho 371 připadalo na Němce a 3 na Čechoslováky, 1 člověk měl jinou národnost.[8] V roce 1930 měla obec 100 domů a žilo zde 375 obyvatel, z nichž bylo 364 Němců a 11 Čechoslováků. Zdejší obyvatelstvo se živilo především zemědělstvím, výrobou zemědělských strojů a hornictvím. Po Mnichovské dohodě zabralo obec nacistické Německo a začlenilo ji zprvu do Sudetoněmeckých území, k 15. dubnu 1939 pak do Říšské župy Sudety. V roce 1944 žilo v obci 359 obyvatel.

Po osvobození a obnově Československa začali do obce přicházet noví obyvatelé neněmecké národnostní příslušnosti. Původní německé obyvatelstvo začalo být ze strany Československa, v rámci odvety za příkoří z doby druhé světové války, všemožně diskriminováno a v roce 1946 byl proveden jeho odsun do Německa. Téhož roku bylo rozhodnuto o začlenění obce do plánovaného vojenského výcvikového tábora Město Libavá a již v září 1946 se započalo s vysídlováním obce. Počátkem roku 1948 zde žilo 38 obyvatel. Pro zájem armády však nakonec nedošlo ke zboření obce. Roku 1950 byla obec úředně zrušena a začleněna do nově vyhlášeného vojenského újezdu Město Libavá (později přejmenovaného na vojenský újezd Libavá). Přestože jako sídlo nezanikla, došlo i zde k demolicím značného počtu domů, takže zde roku 1970 zůstalo jen 32 domů a žilo zde 153 obyvatel. Vedle domů byly bohužel zničeny také všechny tři větrné mlýny a ve druhé polovině 20. století došlo i k barbarskému zboření kostela Panny Marie Sněžné, který byl do té doby využíván zdejším statkem jako sklad materiálu. Jindřich Machala uvádí, že podle jeho pátrání byl kostel zbořen mezi lety 1960-1962. Jiří Glomek tvrdí, že k jeho zboření došlo údajně koncem 80. let 20. století a že za jeho destrukci je, dle sdělení od bývalého kronikáře obce Daskabát Jana Zatloukala, zodpovědný nejmenovaný funkcionář KSČ.

Ke 20. prosinci 2002 bylo zrušeno katastrální území bývalé obce a téměř celé začleněno do katastrálního území Čermná u Města Libavá o výměře 64,97 km². Nevýrazná okrajová východní část, zpravidla v rozsahu západní poloviny Nečínského potoka, byla pro změnu začleněna do katastrálních území Lipná, Luboměř a Spálov.

 

 

Rok

obyv.

domů

1910

390

1927

375 N

1930

375(10Č)

100

1944

395

1970

153

32

2001

154

2002

160

2009

48

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

C) cs.wikipedia.org  

D) libavsko.eu (2.8.2015)

E) baerner-laendchen.de (2.8.2015)

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 19.6.2016

Předchozí editace: 2.8.2015