Hořejší Kunčice

(Kunčice, Kunzendorf)

[Kostel Nanebevzetí P.Marie] ^{C) D) E)}

pocházel z roku 1769. Tvořila jej mohutná jednolodní stavba, posazená na návrší nad vsí.. Kostel měl diskrétně členěná průčelí jednoduchými špaletami vytaženými v omítce a lizénami, kompaktní hmotu narušovala přístavba sakristie na evangelijní straně. V chrámu bylo pět zvonů, největší, zasvěcený P.Marii, pocházel z roku 1568. K roku 1771 jsou v interiéru připomínány tři oltáře, hlavní a dva boční, z nichž jeden byl zasvěcen sv.Janu Nepomuckému, a také chór s pozitivem.“ 9. srpna roku 1961 kostel zcela vyhořel při velké bouři. V březnu roku 1965 byly zbytky kostela odstřeleny.

Kostel byl odstřelen v březnu 1965 poté, co vyhořel při velké bouři 9.8.1961. - Kostel stál uprostřed dnes zničeného hřbitova vedle obchodu. Zůstaly jen části ohradní zdi hřbitova, na místě hřbitova a kostela je dnes hřiště. - Kostel byl postaven v roce 1769. Tvořila jej mohutná jednolodní stavba, posazená na návrší nad vsí. Vedle kostela se nacházela nízká hranolová zvonice. Kostel měl průčelí diskrétně členěná jednoduchými špaletami vytaženými v omítce a lizénami, kompaktní hmotu narušovala přístavba sakristie na evangelijní straně. V kostele bylo pět zvonů, největší, zasvěcený Panně Marii, pocházel z roku 1568. K roku 1771 jsou v interiéru připomínány tři oltáře, hlavní a dva boční, z nichž jeden byl zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, a také chór s pozitivem. - Kostel vyhořel při velké bouři dne 9.8.1961. Již dne 5.9.1961 napsal tajemník Místního národního výboruv Hořejších Kunčicích církevnímu tajemníkovi na Okresním národním výboru v Opavě, že vyhořelý kostel představuje nebezpečí, protože hrozí zřícení jeho štítu a při okrajích střechy zůstaly části krytiny, které padají při velkém větru. Žádá, aby na místo byli vysláni hasiči, kteří by uvedené závady za pomoci místních občanů odstranili. V odpovědi ze dne 7.9.1961, kterou zaslal odbor školství a kultury Okresního národního výboru v Opavě, sdělují Místnímu národnímu výboru, že požadovaná akce je v kompetenci jejich stavební komise a kdyby v místě neměli příslušného odborníka, mají se obrátit na Okresní stavební podnik v Opavě, který podobné akce zajišťuje. Dne 18.7.1963 napsal vedoucí odboru výstavby Okresního národního výboru v Opavě Ing. Stanislav Vacula na Kapitulní konzistoř v Olomouci, že ho týž den navštívil tajemník Místního národního výboru v Hořejších Kunčicích s tím, že v jeho obci vyhořel před dvěma lety po zásahu bleskem kostel, z něhož zůstalo pouze obvodové zdivo. Tajemník mu dále sdělil, že „následkem povětrnostních podmínek je nutno, aby došlo k jeho zboření, a to v nejkratší době, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti nebo zdraví osob, návštěvníků hřbitova, příp. dětí neb jiných občanů“. Ing. Vacula dále napsal: „Žádáme, aby Kapitulní konzistoř požádala o zboření tohoto kostela do 1 týdne“ a potřebné doklady „předložila odboru výstavby ONV v Opavě v této lhůtě. Náklady se zbořením nese vlastník, tj. římskokatolická církev.“ Dne 12.12.1963 se o záchranu kostela pokusil ředitel Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody v Ostravě Josef Štěpán, když v dopise Kapitulní konzistoři v Olomouci napsal, že „po prohlídce objektu jsme konstatovali, že hmota kostela, která se dodnes nezastřešená uchovala, se zvonicí v sousedství s ohradní zídkou, tvoří v obrazu vesnice stále ještě výraznou dominantu na návrší. Vzhledem k tomu, že za zničení budovy požárem byla vyplacena dle sdělení tajemníka MNV pojistka ve výši 650.000,- Kč, navrhujeme, aby stojící zdivo bylo jednoduchým způsobem zastřešeno, kleštiny znovu sepnuty a výhledově aby budova byla využita pro místní účely. Při zastřešování připouští se v tomto případě konstrukce krovu novodobá při zachování výšky a sklonu střechy.“ K tomu ale nedošlo a dne 14.1.1965 se sešla porada zástupců Okresního národního výboru v Opavě, Místních národních výborů v Hořejších Kunčicích a Podlesí, Lidových milic okresu Opava, vojenského útvaru v Opavě a dalších za účelem postupu bouracích prací kostelů v Podlesí a Horních Kunčicích. Zde bylo dohodnuto, že oba kostely budou odstřeleny v průběhu měsíce února 1965 s tím, že jako první bude odstřelen kostel v Podlesí a následně kostel v Hořejších Kunčicích. Pro provedení demolice měl být k dispozici buldozer a ocelová lana. Odbor výstavby ONV Opava dostal za úkol jednat s Památkovým úřadem a církevními úřady a získat jejich souhlas se zbořením obou kostelů. Místní národní výbor v Hořejších Kunčicích dostal za úkol projednat s pozůstalými odstranění pěti hrobů z blízkosti kostela. Dále bylo dohodnuto, že předmětem demoličních prací nebude zboření zvonice u kostela, že demolici zvonice si musí zajistit Místní národní výbor v Hořejších Kunčicích na vlastní náklady. O přesném datu odstřelu obou kostelů měli být předsedové obou místních národních výborů informováni odborem výstavby Okresního národního výboru v Opavě minimálně čtyři dny předem. Bourací práce na obou kostelích měly být provedeny jako součinnostní cvičení jednotky STCHS CO firmy Ingstav, stavební správy v Opavě, Lidových milicí okresu Opava, vojenské jednotky v Opavě a dalších složek. Součinnost měl organizovat major Pavelek, náčelník štábu CO okresu Opava. Dne 25.1.1965 požádal odbor výstavby Okresního národního výboru v Opavě odbor školství a kultury téhož úřadu o vyjádření, zda nemá námitky proti provedení demolice kostelů v Hořejších Kunčicích a Podlesí. Požádal o stanovisko doplněné vyjádřením Památkového úřadu do dne 5.2.1965; souhlasné stanovisko k demolicím bylo dodáno dne 7.2.1965. Dne 30.1.1965 napsal zástupce Kapitulní konzistoře v Olomouci na odbor výstavby Okresního národního výboru v Opavě, že „souhlasí, aby kostely v Hořejších Kunčicích a Podlesí byly demolicí odstraněny“. Dne 3.2.1965 napsal tajemník Místního národního výboru v Hořejších Kunčicích František Sváček na odbor výstavby Okresního národního výboru v Opavě, že bude nutno „chvíli posečkat ve věci bourání kostela“, protože místní národní výbor ještě nemá souhlas pozůstalých s přemístěním pěti hrobů v okolí kostela. Zároveň dne 3.2.1965 tajemník Místního národního výboru v Hořejších Kunčicích Sváček napsal Krajskému středisku památkové péče a ochrany přírody v Ostravě, že místní národní výbor „hodlá ke 20. výročí osvobození naší vlasti zbourati zbytky kostela v naší obci“ a požádal „o vydání písemného potvrzení na uvedenou demoliční práci kostela. Doufáme proto, že nám pomůžete v naší práci a potvrzení neb rozhodnutí nám zašlete v co nejkratším čase.“ Dne 2.3.1965 napsal ředitel Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody v Ostravě Josef Štěpán odboru školství a kultury Okresního národního výboru v Opavě, že památkáři souhlasí se zbořením kostela v Hořejších Kunčicích. Zároveň však v dodatku k tomuto stanovisku ze dne 8.3.1965 napsal: „Připomínáme, že u vyhořelého kostela v Hořejších Kunčicích byla majitelem vyčerpána pojistka na opravu jiného objektu a náklady na jeho demolici by měl hradit majitel. Kromě toho částka 265.000,- Kč je dosti vysoká a při porovnání s náklady na zastřešení objektu, které by odhadem stálo asi 100.000,- Kč, by bylo ekonomicky výhodnější využít objekt např. na skladiště hospodářských strojů, které jsou na poli zasněženy.“ Dne 23.3.1965 napsal vedoucí odboru výstavby Okresního národního výboru v Opavě Ing. Vacula na Kapitulní konzistoř v Olomouci, že „vzhledem k výsledku různých šetření provedených na vaši žádost uděluje se vám povolání ke zbourání kostelů v Horních Kunčicích a Podlesí“ a “ukládá se vám provésti zbourání do 30.4.1965. Při různých šetřeních bylo zjištěno, že oba kostely hrozí zřícením a ohrožují bezpečnost. K dalšímu zachování bylo by zapotřebí stavebních prací v takovém rozsahu, že není možno tyto kostely obnoviti.“ Dále oznámil, že „odstřel kostelů bude proveden n.p. Ingstav, stavební správa Opava a další bourací práce provedou Pozemní stavby Opava. ONV Opava si vyhradil provedení stavebního dozoru pro oba demolované kostely. - Pozemek, na němž kostel stál (pozemková parcela č. 1674), je v soukromém vlastnictví (MUDr. Valentin Kolbach z Opavy).

[Zvonice] ^{D) E)}

Vedle kostela nízká hranolová zjevně staršího data, zbořená v 80. letech 20. století. Vzdor jejím hladkým bezozdobným fasádám nelze vyloučit její souvislost s kostelem, který je v Hořejších Kunčicích připomínán již v roce 1393

Fara

…

[Kaple] ^{D) E)}

Zbořena. Dne 3.9.1980 odpověděl apoštolský administrátor Arcibiskupství olomouckého biskup Josef Vrana farnostem v Bohdanovicích a Jakartovicím na jejich dotaz ze dne 29.8.1980, že nemá nic proti zboření kapliček v Hořejších Kunčicích, protože jsou ve stavu demoličním a nemohou sloužit svému účelu. Doporučoval vést opatrně jednání s Místním národním výborem v Jakartovicích tak, aby MNV demolici provedl na své náklady.

[Kaple] ^D)

Zbořena

Kaple ^D)

vyrabovaná

Památník padlým 1914-18 ^F)

texty vztahující se k 1. sv. válce byly z poomníku odstraněny. nahoře portrét T.G.M.

Zpět na okres

Panství

Politický okres Moravský Beroun, s.o.Dvorce

1961 Okres Opava

Část Jakartovic

2003 Pověřený městský úřad

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1403. Roku 1769 byl postaven kostel Panny Marie, který však vyhořel. Roku 1960 byly k obci připojeny Kerhartice a Medlice s osadou Moravská Harta. Kerhartice a Medlice téměř zanikly po výstavbě vodní nádrže Kružberk. V roce 1974 byly Hořejší Kunčice s Kerharticemi a Medlicemi připojeny k Jakartovicím

Rok	obyv.	domů
1850
1927
1930
1947
1961
1970
2001	162
2009		61

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (6.3.2015)

D) zaopavu.cz (6.3.2015)

E) znicenekostely.cz (6.3.2015)

F) vets.cz (6.3.2015)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 6.3.2015