Dvorce

(Hof)

Kostel sv.Jiljí ^C)

Původně za náměstím, dnes jeho součástí po demolici náměstí, 1339, , po požáru postaven nový 1753-5 s využitím věže. Zvýšené 1888

Kaple sv.Kateřiny ^C)

Kol.1530

Fara ^C)

Smetanova 63, klasicistní pol.19.stol.

Soubor soch

Ve výklenku vně kostela

Kamenný kříž

1847, proti vstupu do kostela,původně na náměstí

Kašna ^C)

se sochou Neptuna, kašna je betonovým novotvarem

Socha Neptuna ^C)

…

[Tvrz] ²⁾

Již ve 14.stol., doložena 1599, později jako panský dům, 1664 pustá, lokalita není známa

[Opevnění] ²⁾

1600-1602 dvě brány, dvě fortny i opevnění, zcela zaniklo

[Radnice] ²⁾

1782

Škola

U silnice na Ondrášov

Dům

S valbovou střechou

Dům

S členěným štítem

[Dům]

Na náměstí strana ke kostelu

[Dům]

Na náměstí strana ke kostelu

[Dům]

Na náměstí

[Dům]

Na náměstí

[Dům]

Na náměstí

[Dům]

Na náměstí

[Dům]

Partyzánská ul.

Zpět na okres

1339 Panství Šternberk

1599 Panství Dvorce

1751 Panství Kasrlovec

Politický okres Moravský Beroun, s.o.Dvorce

1961 Okres Bruntál

2003 Pověřený městský úřad

Historie

Katastrofálně zbořené město nahrazené odpudivou stovkovou zástavbou

O vzniku Dvorců se traduje pověst, že byly založeny dvěma polskými kupci v roce 901 jako překladiště jejich zboží a v roce 1050 byly vydrancovány a zničeny loupežníky.[2] První písemná zmínka pak pochází z roku 1339 z listiny Štěpána ze Šternberka.[3] V této době zde již existovala i fara. Dvorce byly založeny na místě staršího osídlení zničeného v roce 1241 nájezdem Mongolů. Jejich obnova byla zároveň realizována jako protipól sousednímu biskupskému statku Budišov nad Budišovkou na území bohatém na nerostné suroviny, které bylo v tehdejší době častou příčinou sporů mezi šternberskou vrchností a olomouckým biskupstvím. V roce 1363 získaly Dvorce od Alberta ze Šternberka městská privilegia.[4] Město bylo obehnáno hradbami a náměstí tvořila čtvercová zástavba jako typický prvek ve středověku založených měst. V roce 1403 pak Lacek z Kravař privilegia udělená v roce 1363 potvrdil.[5] V roce 1410 Dvorcům bylo potvrzeno šternberské privilegium Petrem z Kravař.[6] Ten dále potvrdil odúmrť a vydal právo na vystavování piva, prodej masa a chleba okolním obcím. Těmi byly Křišťanovice, Roudno, Jakubčice, Bílčice, Mejvald, Šternek, Herčivald, Rejchartice a dva hamry na Moravici. V patnáctém století došlo k zakládání cechů a vznikla zde zákupní rychta, jejíž práva byla potvrzena v roce 1503. Od císaře Ferdinanda I. získaly roku 1527 Dvorce právo konání dvou jarmarků. Potvrzení privilegií se pak město dočkalo ještě v roce 1561 Václavem Berkou z Dubé, kdy zároveň navíc získalo právo výběru mýta. V roce 1577 byl na řece Moravici postaven mlýn, jenž patřil městu. Za třicetileté války bylo město, především z důvodu své polohy na hlavní poštovní cestě do Slezska, často decimováno procházejícími i tábořícími vojsky. Nejhorší pohromy se Dvorce dočkaly za švédského vpádu na Moravu v roce 1642. Období po třicetileté válce bylo kromě obrovského hospodářského zpustnutí města i vesnic v okolí ve znamení sporů se šternberskou vrchností kvůli omezení práv. Tyto spory trvaly od roku 1672. V roce 1695 byli dvorečtí právováreční měšťané nuceni vzdát se práva na prodej piva do okolních vesnic.[P 1] Ve století následujícím, zejména jeho druhé polovině, se celá oblast, a Dvorce jako město především, hospodářsky velmi zmohly vlivem masového rozšíření plátenictví a tkalcovství, jehož rozmach vyvrcholil v sedmdesátých letech 19. století, kdy v samotných Dvorcích pracovalo na dva tisíce stavů. Plátno odtud bylo vyváženo až do Itálie. V roce 1890 byla založena první textilní továrna, o rok později rovněž továrna na nábytek, ve které se zpracovávalo dřevo z okolních lesů. Městečko dvakrát vyhořelo a to v roce 1751 a později v roce 1834, kdy nastal ničivý požár, jenž zničil i městský kostel. Po požáru v r. 1751 byl postaven v letech 1752–1753 nový kostel, který získal dnešní barokní podobu po druhém požáru v roce 1834. Kamenná kašna na náměstí pochází z roku 1816 a stojí na místě několikrát přestavované dřevěné a kamenné kašny. Neptun uprostřed kašny je podle pověsti z hradu Medlice, ale ve skutečnosti je až ze 17. až 18. stol. kdy po hradě zůstaly jen nepatrné zbytky. Poměrně velkou katastrofou byla za prusko-rakouské války v roce 1866 pruským vojskem zavlečená cholera. Ačkoliv se tato nákaza nevyhnula žádnému většímu celku a postiženy byly i četné vesnice, ve Dvorcích na ni zemřelo množství lidí větší, než bylo v té době obvyklé.[P 2]

V roce 1898 zde byla vybudována úzkorozchodná trať do Moravského Berouna, která byla ve třicátých letech 20. století zrušena.

Po zrušení poddanství a k němu přidružené patrimoniální správy v roce 1849 se Dvorce staly centrem a sídlem soudního okresu. Zároveň byly součástí politického okresu Šternberk a následně od roku 1909 okresu Moravský Beroun. V roce 1847 došlo k založení poštovního úřadu, v roce 1851 byl ve Dvorcích založen i berní a pozemkový úřad. Po druhé světové válce Dvorce ztratily statut města a přestaly být sídlem soudního okresu, který nebyl obnoven. Od roku 1949 jsou pak součástí okresu Bruntál.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	2277 N
1930	2457	384
1947
1961
1970
1991	1549	255

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Města a městečka v Č. na M. a ve S,1996-2011

C) cs.wikipedia.org (6.3.2015)

fotografie

21.6.2007