Zámek ve městečku Jaroměřice nad Rokytnou, bývalý politický okres Moravské Budějovice

Zámek

Jaroměřice nad Rokytnou, bývalý politický okres Moravské Budějovice

Předchůdce dnešního zámku

Někteří badatelé soudí, že na místě dnešního zámku stávala středověká tvrz.[1] Měla vzniknout na strategicky výhodném místě: na skále z jižní strany chráněné bažinami, jež vytváří říčka Rokytná. Proti tomu stojí názor, že tvrz není nijak písemně doložena, že pro její zřízení nebyl důvod (držitelé Jaroměřic v Jaroměřicích sídlo neměli), a že tedy tvrz možná vznikla až na samém konci středověku – po roce 1498 – předtím, než započala její renesanční přestavba.

Podobu renesančního zámku a jeho existenci dokládají stará vyobrazení Jaroměřic (např. to z roku 1693) a skalní sklepy s chodbami. K přestavbě tvrze na zámek přikročil Ludvík Meziříčský (vládl v letech 1554–1576) hned zkraje své vlády. Tvrz se stala zámkem s třemi jednopatrovými křídly. Střední křídlo bylo obráceno k náměstí, obě boční křídla k řece. Souměrně upravená zahrada dosahovala pouze k řece a při ní byla obklopena zdí. Na západě zahrada sousedila s farou.

Současný zámek

Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou je barokní národní kulturní památka, společně s chrámem sv. Markéty vytvářející dominantu a symbol města Jaroměřic nad Rokytnou.

Dnešní zámek získal svou podobu až přestavbou, za kterou stál a již platil poslední z Questenberků – Jan Adam'. Není zcela jasné, kdo byl tvůrcem prvotního návrhu barokní přestavby zámku a kostela. Mohli to být Johann Lukas von Hildebrandt i Jakub Prandtauer; jako ten, kdo vedl stavbu, to mohl být i Tomáš Gravani. Z ideální podoby se podařilo realizovat jen část. I tak je ale zámek pro svou rozlehlost i výzdobu (sál předků, salla terrena, lázně, taneční sál…) cennou kulturní památkou.

Součástí projektu barokní přestavby zámku bylo i založení zámecké zahrady na pravém břehu Rokytné. Park má asi 9 ha, z toho asi 8 ha právě na pravém břehu. Vody říčky Rokytné byly vzduty, a tím cíleně mohla v parku vzniknout dvě slepá říční ramena vytvářející z části zahrady umělý ostrov. Při úpravě zámku došlo k odrubání skal, takže už nejsou patrné. Zbořen byl též zchátralý komplex fary.

Zámecký park je volně přístupný veřejnosti. Využívá se ke konání různých kulturních akcí. Jednou z nejvýznamnějších je Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského.

Zámek spravuje brněnské pracoviště Národního památkového ústavu.

Zdroj: cs.wikipedia.org (6.12.2014)

Barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou patří ve středoevropském prostoru k nejmohutnějším architekturám první poloviny 18. století. Původní středověká tvrz byla koncem 16. století přestavěna na renesanční zámek, pohlcený pozdějšími budovami.

Dnešní podobu získal zámek za hraběte Jana Adama Questenberka v letech 1700 - 1737. Hrabě patřil k velkým mecenášům a milovníkům hudby a divadla, takže se jeho zámek stal zcela přirozeně významným centrem kulturního života. Dirigent zámecké kapely František V. Míča zde zkomponoval a roku 1730 uvedl operu "O založení města Jaroměřic", jejíž italský text byl nedlouho poté přeložen do češtiny, ve světě opery tehdy zcela exotického jazyka.

Na prohlídkové trase vyniká výpravný Sál předků s rozměrnou nástropní malbou a podobiznami členů hraběcího rodu, umístěných v dřevěném obložení stěn. Velkolepá je rovněž výzdoba stěn Čínského salónku s podlahou dekorativně vykládanou různobarevnými dřevy.

Rozměry vyniká taneční sál a sala terrena se zdobenou valenou klenbou v přízemí západního křídla. Kromě hodnotného barokního mobiliáře lze v interiérech vidět také mnoho dobových hudebních nástrojů.

Zdroj: zamky-hrady.cz (6.12.2014)

Barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou patří k nejmohutnějším architekturám 1. pol. 18. stol. u nás i v Evropě. Řadí se mezi nejnavštěvovanější památky Vysočiny. Původní středověká tvrz byla koncem 16. stol. přestavěnana renesanční zámek, který se dochoval ve zdivu nynější barokní budovy. Do barokní podoby byl zámek přebudován za nejvýznamnějšího rodu, který vlastnil jaroměřické panství, Questenberků v letech 1700 - 1737.

Projekt přestavby vypracoval známý rakouský architekt J. Prandtauer. Současně s budovami vznikla i zámecká zahrada francouzské typu. Na druhé straně říčky Rokytné, na jejíchž březích se park rozkládá, pokračuje rozsáhlá část v anglickém stylu. Ve své nejslavnější době byly Jaroměřice nad Rokytnou centrem kulturního života, který zde organizoval Jan Adam Questenberk (1678 - 1752). Jaroměřice tehdy měly velkou knihovnu, galerii, divadlo a vlastní kapelu. Kapelníkem zámecké kapely byl také známý český hudební skladatel František Václav Míča, který je autorem vůbec první české opery O založení města Jaroměřic.

Zámecká instalace je stylovou rekonstrukcí barokního sídla i interiéru 19. století. Jednotlivé místnosti jsou zařízeny podle jejich bývalých funkcí a navráceny účelům, ke kterým dříve sloužily. Jsou v ní také zastoupeny dobové hudební nástroje a další mobilie související s hudebním životem na zámku, jako připomínka slavné hudební minulosti.

V blízkosti barokního zámku Jaroměřice nad Rokytnou lze navštívit farní kostel sv. Markéty, postavený spolu se zámkem v duchu vrcholného baroka.

Zdroj: zamek-jaromerice.cz (6.12.2014)

File:Jaroměřice - zámek 02.JPG File:Jaromerice nR castle3.jpg