Zadní Arnoštov
(Hinter Ehrnsdorf) Osady: Lípa, Mařín Zvonička V dolní části obce na návrší
Kaplička U silnice na Jevíčko
Kamenný kříž V centru obce, kříž obnoven před
2010, původně na bocích socha světce a sv.Flofiána Kamenný kříž 2) U silnice na Jevíčko, zřícený kříž
z vrcholu navrácen kol. 2010. Ve spodní části reliéf P. Marie. Kříž
věnovala Theresia Tutsch
jako vzpomínku na svého bratra Franze Tutsche, sedláka z dědičního
statku čp. 21, který padl v r. 1914.
Kamenný kříž 2) Na začátku obce směrem od Křenova
s plechovou stříškou. Z r. 1900 a byl postaven Franciscou
Blaschke a Karolinou Hiesl.
Kamenný kříž Před příjezdem do vesnice od Křenova
vpravo na poli. Postaven 1823, na soklu, dědičným rychtářem Franzem Leischnerem. V dolní
části reliéfe P. Marie Bolestné.
Rychta A hostinec v horní části obce,
secesní úprava, Julius Schuppler, 1790, 1909
Škola …
Hostinec Emil Schneider
Usedlost č.p.21 (dříve č.8) je bývalý dědičný dvůr.
Od r. 1659 do r. 1945 byl stále majetkem rodiny Tutsch.
2)
Vrba Velmi stará
|
Panství Moravská
Třebová 1850 Politický okres
Moravská Třebová, soudní okres Jevíčko 1938 Landrat Moravská Třebová, župa Sudetengau 1945 Politický okres
Moravská Třebová 1949 okres Moravská
Třebová, Brněnské kraj Část Jevíčka 1961 Okres Svitavy Historie
obce Založen německými
kolonisty 1258
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 2) Klaus Müller, Janov,
14.4.2013 a) www.jevicko.cz
(8.2.2013) b)
www.osadalipa.cz (8.2.2013) c)
svitavsky.denik.cz (8.2.2013) d)
atlas-cs.logis.cz (8.2.2013) e) www.slovane.cz
(8.2.2013) Shořel 2011 |
||||||||||||||||||||||||||||||
|
Lípa (Langendony, Langendon) Podmětem k velkým hospodářským a spoolečenským změnám v 18. století bylo zrušení
nevolnictví 1. 11. 1781. Obyvatelstvo dostalo volnost ve výuce řemeslům,
stěhování se do míst s lepší obživou. Vrchnosti hrozil úbytek pracovních
sil na poli a v lese. Snažila se tomu předejít rušením panských
dvorů a zakládáním vesnic a osad, aby získala trvalý zdroj finančních příjmů
z různých poplatků od nových obyvatel. Kníže Alois Lichtenstein
z Moravské Třebové zrušil dvůr v Zadním Arnoštově a založil dvě nové osady,
Lípu (Langendon) a Mařín. Lípa se nachází 1 km severně od
Zadního Arnoštova na úpatí 573 m vysokého kopce Kühlebergu.
Má ulicový tvar z domy téměř proti sobě v horní třetině s kaplí a křížem,
celkem 16 domů. Každý osadník dostal 5,75 arů na stavební místo a zahrádku, k
tomu 163,93 arů zemědělské půdy k obdělání. Mimo to do nájmu 24,6 arů
polnosti a 7,76 arů společných pastvin. Nadmořská výška 440 m. K osadě patřily
ještě tři domy v Zadním Arnoštově, stojící na místě zrušeného dvora, přes
potok u cesty naproti školní budovy / 17, 18, 19 /. Obyvatelstvo se zabývalo zemědelstvím, prací v lese, tkalcovstvím. Přiškoleno bylo
do Zadního Arnoštova, přifařeno do Jevíčka. Svých 61 zesnulých v letech 1904
- 1946 pochovali u kostelíčka sv. Bartoloměje. Z uvedeného počtu zesnulých
bylo 14 novorozenců. Do dnešních dnů se z celé osady
zachovali dva domy. R. 1932 byl založen oheň v dřevěném hospodářském stavení
č.p. 2, které měli pronajato Hubert Beck / shořela mu jediná koza a čtyři
králici /. František Niederle / ztratil vše /.
Majitelka Š. Peichlová / 30 tisíc Kč /. Dům byl
znovu postaven. Kříž a kaplička byly postaveny roku 1839. Pískovcový kámen na
zhotovení kříže byl dovezen až z německého Bavorska. Kaplička – zvonice 2) 1839, opravena 2005-6
Kamenný kříž 2) U kaple, 1839, s reliéfy sv. Floriána
a Panny Marie Bolestné na soklu. Materiál pro kříž byl přivezen
z Bavorska 2)
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||
|
Mařín (Mariánov, Mariendorf) Leží v nadmořské výšce 525 metrů východně
od staroslovanského hradiště. Pro zajímavost, jako podmínky kníže Alois
Liechtenstein z Moravské Třebové, novým osadníkům připravil. Prvních čtrnáct osadníků a každý
dostal 17.19 arů stavebního místa na domek se zahrádkou. K tomu 138,64 arů
zemědělské půdy, do nájmu k tomu 155,15 arů a 11,83 arů společných pastvin.
Později stavěné domky dostaly pouze stavební místo se zahrádkou 7,19 arů.
Celkem měla devatenáct domů. Zvonice …
Kaple …
Dřevěný kříž 2) Nedaleko zvonice
Železný kříž 2) Nedaleko kaple
Hradiště na zčásti zalesněném návrší nad
údolím Malonínského potoka, asi 1,5 km jihovýchodně
od obce Křenov, západně nad osadou Mařín. Rozsáhlé
trojdílné hradiště rozlohy asi 20 ha, s akropolí na náhorní plošině,
chráněnou po obvodu zachovaným mohutným valem a příkopem, a podobně
opevněnými dvěma předhradími připojenými k akropoli na jižní a severozápadní
straně. Původní vstup se nacházel při styku valů jižního předhradí a akropole
na východní straně areálu, v místě dnešního průjezdu valem u kapličky. Poloha
osídlena zřejmě již v 8. stol., založení hradiště v 9. stol. snad souviselo s
ložisky železné rudy v okolí. Druhotně bylo osídleno ještě ve 12. a 13.
stol., zřejmě jen příležitostně jako útočiště. Místy poškozeno novodobou
zemědělskou činností.
Hostinec Josef Wölfel
Rumpálová studna 1723, 1829. Osada byla založena v
roce 1790. Pro rozprodej pozemků novým obyvatelům bylo povinností původních
majitelů zajistit v místě zdroj pitné vody. Ve stejném roce se proto začala
kopat obecní studna. Dělníci ji dokončili v roce 1793. Její hloubka byla asi
třicet metrů a měla jen jednoduchý rumpál. Lidé v Maříně
ale řešili často nedostatek vody ve studni. V roce 1824 ji proto prohloubili
až na současných sedmdesát šest metrů. Později dostala studna ještě nový
rumpál a přístřešek. Podle nařízení z roku 1942 museli
zavřít všechny obecní studny. Na té mařínské proto
přibyl o rok déle betonový poklop a uzavřený přístřešek. Rumpál s původní
konstrukcí předci rozebrali a odstavili. Osada tak zůstala bez vody. Po válce
se v nejvýše položeném domě nacházela akumulační nádoba, šlo o tzv. malý
obecní vodovod. Konstrukce převodového rumpálu s
přístřeškem skončil v roce 1975 u Bohumila Doubka v Jevíčku a po opravě ho umístil
do parku plicního sanatoria. Studna má vnitřní průměr dva metry.
Hloubka se v různých dokumentech liší, ale většinou se hovoří o 70 až 80
metrech. Ve stěně je vytesaný výklenek na ukrytí člověka před zasažením
člověka předměty, které by mohly padat při čištění. Odborníci hodnotí současný stav
studny v Maříně jako velmi dobrý. Vyzdívka je
neporušená. Dno je písčité, čisté a pramen, který studnou protéká, tvoří
hloubku asi čtyři metry vody. Ani rumpál není zcela zničený, je jen nepatrně
napadený červotočem. Bude ovšem nutná výměna konstrukce přístřešku, výroba
replik lana a okovů.
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace
14.4.2013 Předchozí editace 8.2.2013 |
