Zadní Arnoštov

(Hinter Ehrnsdorf)

Osady: Lípa, Mařín

Zvonička

V dolní části obce na návrší

 Zadní Arnoštov, zvonice – Hinter Ehrnsdorf, Glockenturm 2)

 

Kaplička

U silnice na Jevíčko

 

Kamenný kříž

V centru obce, kříž obnoven před 2010, původně na bocích socha světce a sv.Flofiána

   Zadní Arnoštov, krucifix – Hinter Ehrnsdorf, Kreuz  

 

 

Kamenný kříž 2)

U silnice na Jevíčko, zřícený kříž z vrcholu navrácen kol. 2010. Ve spodní části reliéf P. Marie. Kříž věnovala Theresia Tutsch jako vzpomínku na svého bratra Franze Tutsche, sedláka z dědičního statku čp. 21, který padl v r. 1914.

 Zadní Arnoštov, kříž – Hinter Ehrnsdorf, Kreuz 

 

Kamenný kříž 2)

Na začátku obce směrem od Křenova s plechovou stříškou. Z r. 1900 a byl postaven Franciscou Blaschke a Karolinou Hiesl.

http://static.panoramio.com/photos/large/87092755.jpg 

 

Kamenný kříž

Před příjezdem do vesnice od Křenova vpravo na poli. Postaven 1823, na soklu, dědičným rychtářem Franzem Leischnerem. V dolní části reliéfe P. Marie Bolestné.

Zadní Arnoštov, krucifix – Hinter Ehrnsdorf, Kreuz

 

Rychta

A hostinec v horní části obce, secesní úprava, Julius Schuppler, 1790, 1909

 

 

Škola

 

Hostinec

Emil Schneider

 

Usedlost č.p.21

(dříve č.8) je bývalý dědičný dvůr. Od r. 1659 do r. 1945 byl stále majetkem rodiny Tutsch. 2)

Zadní Arnoštov, č.p. 21 – Hinter Ehrnsdorf, ehem. Nr. 8 

 

Vrba

Velmi stará

Zadní Arnoštov, starý strom - Hinter Ehrnsdorf, alter Baum - old tree

 

 

Zpět na okres

Panství Moravská Třebová

1850 Politický okres Moravská Třebová, soudní okres Jevíčko

1938 Landrat Moravská Třebová, župa Sudetengau

1945 Politický okres Moravská Třebová

1949 okres Moravská Třebová, Brněnské kraj

Část Jevíčka

1961 Okres Svitavy

 

Historie obce

Založen německými kolonisty 1258  

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

701 N

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

2006

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2)  Klaus Müller, Janov, 14.4.2013

 

a) www.jevicko.cz (8.2.2013)

b) www.osadalipa.cz (8.2.2013)

c) svitavsky.denik.cz (8.2.2013)

d) atlas-cs.logis.cz  (8.2.2013)

e) www.slovane.cz (8.2.2013)

 

 

Shořel  2011

Lípa

(Langendony, Langendon)

Podmětem k velkým hospodářským a spoolečenským změnám v 18. století bylo zrušení nevolnictví 1. 11. 1781. Obyvatelstvo dostalo volnost ve výuce řemeslům, stěhování se do míst s lepší obživou. Vrchnosti hrozil úbytek pracovních sil  na poli  a v lese. Snažila se tomu předejít rušením panských dvorů a zakládáním vesnic a osad, aby získala trvalý zdroj finančních příjmů z různých poplatků od nových obyvatel. Kníže Alois Lichtenstein z Moravské Třebové zrušil dvůr v Zadním Arnoštově a založil dvě nové osady, Lípu (Langendon) a Mařín.

Lípa se nachází 1 km severně od Zadního Arnoštova na úpatí 573 m vysokého kopce Kühlebergu. Má ulicový tvar z domy téměř proti sobě v horní třetině s kaplí a křížem, celkem 16 domů. Každý osadník dostal 5,75 arů na stavební místo a zahrádku, k tomu 163,93 arů zemědělské půdy k obdělání. Mimo to do nájmu 24,6 arů polnosti a 7,76 arů společných pastvin. Nadmořská výška 440 m. K osadě patřily ještě tři domy v Zadním Arnoštově, stojící na místě zrušeného dvora, přes potok u cesty naproti školní budovy / 17, 18, 19 /.

Obyvatelstvo se zabývalo zemědelstvím, prací v lese, tkalcovstvím. Přiškoleno bylo do Zadního Arnoštova, přifařeno do Jevíčka. Svých 61 zesnulých v letech 1904 - 1946 pochovali u kostelíčka sv. Bartoloměje. Z uvedeného počtu zesnulých bylo 14 novorozenců.

Do dnešních dnů se z celé osady zachovali dva domy. R. 1932 byl založen oheň v dřevěném hospodářském stavení č.p. 2, které měli pronajato Hubert Beck / shořela mu jediná koza a čtyři králici /. František Niederle / ztratil vše /. Majitelka Š. Peichlová / 30 tisíc Kč /. Dům byl znovu postaven. Kříž a kaplička byly postaveny roku 1839. Pískovcový kámen na zhotovení kříže byl dovezen až z německého Bavorska.

 

Kaplička – zvonice 2)

1839, opravena 2005-6

Zadní Arnoštov (Lípa), zvonice - Langendon, Glockenturm  Zadní Arnoštov (Lípa), ve zvonici - Langendon, im Glockenturm 

 

Kamenný kříž 2)

U kaple, 1839, s reliéfy sv. Floriána a Panny Marie Bolestné na soklu. Materiál pro kříž byl přivezen z Bavorska 2)

Zadní Arnoštov (Lípa), kříž - Langendon, Kruzifix 

 

 

Mařín

(Mariánov, Mariendorf)

Leží v nadmořské výšce 525 metrů východně od staroslovanského hradiště. Pro zajímavost, jako podmínky kníže Alois Liechtenstein z Moravské Třebové, novým osadníkům připravil.

Prvních čtrnáct osadníků a každý dostal 17.19 arů stavebního místa na domek se zahrádkou. K tomu 138,64 arů zemědělské půdy, do nájmu k tomu 155,15 arů a 11,83 arů společných pastvin. Později stavěné domky dostaly pouze stavební místo se zahrádkou 7,19 arů. Celkem měla devatenáct domů.

 

Zvonice

  Mařín, zvonice - Mariendorf, Glockenturm 

 

Kaple

 

 

Dřevěný kříž 2)

Nedaleko zvonice

Mařín, dřevěný kříž - Mariendorf, Holzkreuz 

 

Železný kříž 2)

Nedaleko kaple

Mařín, kříž - Mariendorf, Kreuz 

 

Hradiště

na zčásti zalesněném návrší nad údolím Malonínského potoka, asi 1,5 km jihovýchodně od obce Křenov, západně nad osadou Mařín. Rozsáhlé trojdílné hradiště rozlohy asi 20 ha, s akropolí na náhorní plošině, chráněnou po obvodu zachovaným mohutným valem a příkopem, a podobně opevněnými dvěma předhradími připojenými k akropoli na jižní a severozápadní straně. Původní vstup se nacházel při styku valů jižního předhradí a akropole na východní straně areálu, v místě dnešního průjezdu valem u kapličky. Poloha osídlena zřejmě již v 8. stol., založení hradiště v 9. stol. snad souviselo s ložisky železné rudy v okolí. Druhotně bylo osídleno ještě ve 12. a 13. stol., zřejmě jen příležitostně jako útočiště. Místy poškozeno novodobou zemědělskou činností.

 

 

Hostinec

Josef Wölfel

 

Rumpálová studna

1723, 1829. Osada byla založena v roce 1790. Pro rozprodej pozemků novým obyvatelům bylo povinností původních majitelů zajistit v místě zdroj pitné vody. Ve stejném roce se proto začala kopat obecní studna. Dělníci ji dokončili v roce 1793. Její hloubka byla asi třicet metrů a měla jen jednoduchý rumpál. Lidé v Maříně ale řešili často nedostatek vody ve studni. V roce 1824 ji proto prohloubili až na současných sedmdesát šest metrů. Později dostala studna ještě nový rumpál a přístřešek.

Podle nařízení z roku 1942 museli zavřít všechny obecní studny. Na té mařínské proto přibyl o rok déle betonový poklop a uzavřený přístřešek. Rumpál s původní konstrukcí předci rozebrali a odstavili. Osada tak zůstala bez vody. Po válce se v nejvýše položeném domě nacházela akumulační nádoba, šlo o tzv. malý obecní vodovod.

Konstrukce převodového rumpálu s přístřeškem skončil v roce 1975 u Bohumila Doubka v Jevíčku a po opravě ho umístil do parku plicního sanatoria.

Studna má vnitřní průměr dva metry. Hloubka se v různých dokumentech liší, ale většinou se hovoří o 70 až 80 metrech. Ve stěně je vytesaný výklenek na ukrytí člověka před zasažením člověka předměty, které by mohly padat při čištění.

Odborníci hodnotí současný stav studny v Maříně jako velmi dobrý. Vyzdívka je neporušená. Dno je písčité, čisté a pramen, který studnou protéká, tvoří hloubku asi čtyři metry vody. Ani rumpál není zcela zničený, je jen nepatrně napadený červotočem. Bude ovšem nutná výměna konstrukce přístřešku, výroba replik lana a okovů.

  

 

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 14.4.2013

Předchozí editace 8.2.2013