Vranová Lhota
(Braunölhütte) Připojená
obec: Vranová Kostel sv. Kateřiny
(farní) vrcholně barokní stavba dokončená v roce 1792 s
barokní plastikou z r. 1715
Výklenková kaple Nad obcí při silnici od Trnávky
Fara Řadový dům, zmodernizovaná postavena 1792, povýšena
na faru 1843
Hřbitov … Márnice U hřbitova
Socha sv.Jana Nepomuckého 1715
Socha Nad vchodem do věže kostela
Kamenný kříž Ve středu návsi, u kostela 1836
s balustrádovým zábradlím 1836
Kamenný kříž Při výjezdu z obce
Smírčí kříž Kamenný, či Cyrilometodějský, nad Vranovou ke
Hraničkám
Památník padlým …
Tvrz Pozdně gotická, renesančně přestavěná Vranová Lhota patřila ve 14.století
k panství hradu Vraní Hora pánů z Boskovic. Roku 1389 byl hrad při
vojenské kampani markraběte Jošta zničen a panství bylo zkonfiskováno.
Markrabě, který byl neustále ve finanční tísni, jej poté zastavoval různým
držitelům, kteří brzy ve Vranové Lhotě náhradou za zničený hrad postavili
v záhybu říčky Třebůvky novou tvrz poprvé připomínanou roku 1406, kdy
zástavu získali páni z Vildenberka. Na přelomu 15. a 16. století
některý z často se střídajících zástavních držitelů starou tvrz výrazně
přestavěl a rozšířil. Nejvážnějšími kandidáty jsou Jiří Lhotský
z Ptení a jeho syn Vítek, kteří Lhotu drželi v letech 1507-16.
Souvislost lze snad hledat i s obnovou města po ničivém požáru roku
1509. Koncem 16. století byly za Dětřicha Lhotského z Ptení nebo za Jana
Kobylky z Kobylího prováděny další úpravy převážně v interiérech.
Po celé 17. století na tvrzi sídlili Drahanovští
z Pěnčína, poté, co byla roku 1714 Libštejnskými z Kolovrat připojena k biskupickému panství sloužila již jen k provozu
hospodářského dvora a tomu odpovídala i péče, které se objektu
dostávalo. V letech 1874-1945 patřily
Biskupice spolu s Vranovou Lhotou Thurn-Taxisům, kterým byly Benešovými
dekrety zkonfiskovány.Vranovský zámek převzala obec, které sloužil kulturním
účelům (tělocvična, kinosál atd.) a přilehlý poplužní dvůr potřebám
zemědělského družstva. Nedostatek péče však pokračoval a dnes je celý
areál ve velmi zanedbaném stavu. Jistou naději skýtá nedávné převedení
objektu do soukromých rukou, nová majitelka již zahájila postupnou rekonstrukci
hodnotného objektu.
Brána dvora Se dvěma bočními výklenky
Obecní úřad Ve středu návsi
Dvůr Před tvrzí
Zřícenina hradu Vraní Hora ze 13. století, zničen r. 1389 při vojenském
tažení markraběte Jošta. Dnes archeologická památka, zřícenina se zbytky
základů.
Škola Na náměstíčku
Hostinec U Krejčů
Hostinec …
Vodní mlýn Pod tvrzí
Kamenný most Přes Třebůvku, na
silnici k Vranové
|
Panství Moravská
Třebová 1850 Politický okres
Moravská Třebová, s.o Jevíčko 1941 p.o.Litovel 1945 p.o.M.Třebová 1949 okres Moravská
Třebová, Brněnské kraj Připojena Vranová (p.o.Zábřeh) 1961 Okres Svitavy Historie obce
Původní
osídlení bylo asi slovanské. Poprvé se ves zřejmě připomíná pod náznem “New Bramow” roku 1258,
kdy se podřizuje soudní moci města Jevíčka. Dále se připomíná v roce
1351, kdy Bernart z Myrdic
prodal svým bratřím Závišovi a Vilímovi z Rychenburku
polovinu území, které tvořilo vranovský statek, jehož správním střediskem byl
hrad Vraní Hora na vrchu Hradisku u Vranové. Vranová Lhota se uvádí vždy jen
jako Lhota. Roku 1355 koupil statek Jan z Boskovic. Za bojů mezi
markrabaty Prokopem a Joštem držel panství straník Joštův
Heralt z Kunštátu.
Roku 1406 zapisuje markrabě Jošt na vranovském statku věno Kateřině, manželce
Pročka Búzovského. Tehdy
se již připomíná ve Lhotě tvrz. Roku 1425 dává král Zikmund hrad Vraní Horu
zástavou. Roku 1448 byla majitelkou statku Kateřina z Wildenberka a učinila spoluvlastníkem svého druhého
manžela Bohuslava z Břevoz. Roku 1497 král
Vladislav potvrzuje Jiřímu ze Lhoty zástavní listy krále Václava a Zikmunda
na statek. Hrad Vraní Hora byl tehdy již pustý. Jiří učinil spoluvlastnicí
svou manželku Barboru z Převoz. Roku 1507 koupili statek Bernard a
Václav z Žerotína a na Dřevohosticích a od nich je koupil Vít
z Ptení, jehož rod po sídle ve Vranové Lhotě dostává přídomek Lhotský
z Ptení. Po něm dědili synové, z nichž Jan roku 1533 prodává svůj
díl bratřím Vaňkovi a Vratislavovi Lhotským z Ptení. Vratislav pak dědí
i zbytek po bratru Vaňkovi. Roku 1550 se panství rozdělilo na tři díly mezi
syny. Lhotu zdědil Dětřich. Dětřich Lhotský z Ptení, jenž měl za
manželku Magdalenu Kropáčovou z Nevědomí, “seděl” na statku až do roku
1577. Po něm jej obsadil syn Vratislav Lhotský s nedílnými bratřími
Alexandrem, Janem, Bernartem a Jarošem. Od nich
statek koupil roku 1587 Jan Kobylka z Kobylího a po něm asi roku 1595
Jan Malaška z Reydichu.
Po něm jej koupil Brikci Drahanovský
z Pěnčína, který se roku 1606 psal ze Lhoty,
po jeho smrti roku 1613 dědil syn Václav Drahanovský
od roku 1616 drželi statek společně bratři Bedřich a Jaroslav, od roku 1623
Jaroslav Drahanovský sám. (Jeho manželkou byla
Božena Bílská z Kaříšova,
byl jejím třetím manželem). Po smrti Jaroslava roku 1631 byl poručníkem sirotků kardinál Ditrichštejn
a správa statku byla svěřena Bedřichu Drahanovskému,
po jeho smrti roku 1635 jeho synu Jaroslavu Bedřichovi, po jehož smrti roku
1634 byl poručníkem jeho sirotků ustanoven Jíra Protivec
Drahanovský na svobodném dvoře v Unerázce. Roku 1648 přebírá statek Maximilián
Ferdinand Drahanovský, syn Jaroslava. Po něm dědili
sirotci, z nichž František Zikmund Drahanovský
z Pěnčína prodal roku 1694 Lhotu a Roveň
Mikuláši Ferdinandovi Reitrovi z Hornbeka, a ten roku 1698 Janu Adamovi Ondřeji hr.
z Lichtenštejna, po němž roku 1712 dědí dcera
Dominika. Roku 1715 patří Vranová Lhota Antonínovi Florianovi hr. z Lichtenštejna, který roku 1716 prodal statek Vilému
Albrechtovi Libštejnskému z Kolovrat, pánu na
Biskupicích. Od té doby až tvořila Vranová Lhota
součást biskupického panství až do roku 1850.,
Vranová Lhota je obec s převahou lesů v katastru. Dvůr velkostatku
Biskupice byl za první pozemkové reformy rozdělen. Roku
1825 byla postavena pila s kůlnou, na jejímž místě zbudovala v roce
1838 Pavlína Steinbrecherová z Moravské
Třebové valchovnu, která v roce 1842 přešla do majetku knížete Salma. Již
v druhé polovině 16. století vznikly na vranovských statcích železné
hutě. Roku 1842 byla vybudována vysoká pec, do roku 1882 byly železné hutě
součástí železárny v Blansku. Budovu převzala tkalcovna a přádelna
vlněného zboží, založená roku 1901. Majitel se jmenoval Novotný. V roce
1920 byli majiteli Chaimomitz a Kreisler,
existovala ještě roku 1930. V roce Německá
menšina před druhou světovou válkou byla nepatrná. V obci
je katolická fara s kostelem sv. Kateřiny. Roku
1828 byla postavena škola, v roce 1900 měla dvě třídy, roku 1938 byla
založena měšťanská škola. Z politických
stran byla nejsilnější strana agrární. Od
roku 1863 byl v obci čtenářský spolek, od roku 1882 hasičský, od roku
1892 Ústřední matice školská, od roku 1900 včelařský spolek, od roku 1910
Sokol, od roku 1911 Omladina. Text:
PhDr. Jana Martínková
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 A) vranovalhota.cz D) regionmtj.cz E) vodnimlyny.cz fotografie 6.7.2005, 17.4.2006 (Miroslav Pužík sen.- vranovalhota.cz) (Ondřej Dedek – turistika.cz) (M.Horák – panoramio.com) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 17.2.2013 |
