Kód CZ
Víska u Jevíčka
(Derflík, Dörfles) Kaplička Na kraji vsi, 1873 Zvonice V centru obce Sloup se sochou sv.Jana
Nepomuckého 1753, v dolní části rozlehlé
návsi, socha poškozená. Nápis: 1753 / LOHRENTZ BEICHEL / GEBUHRTIG VON
BLOSZDORF / MITNACHTBAR VON HIER. Reliéfy sv.Floriána, sv.Vavřince
a Madonny. Na zadní straně nápis: Renovirt 1893 / ?? Libor Hikl No.5 in Dörfles Kamenný kříž Před kaplí, 1803 Kamenný kříž U cesty k Jevíčku Památník obětem Netradičně umístěný nad rybníčkem.nádrží v centru
obce Památník 143 obětem skvrnitého tyfu upraven na
památník dle návrhu Ing. Jar.Mackerleho Pracovní tábor Avšak od roku 1940 začali být v táboře
ubytováváni jen němečtí židé, pracující na stavbě dálnice a na konci roku
1941 byl tábor upraven na zajatecký, pro zajaté sovětské vojáky. Kvůli velmi
namáhavé otrocké práci a špatným hygienickým podmínkám postihla tábor tyfová
epidemie. V jejím důsledku postupně zemřelo 143 zajatců, kteří byli
pohřbívání na hřbitůvku zřízeném v lese za táborem. Namísto náhrobní desky
nebo kříže musela postačit dřevěná deska z bednění a místo jména jen barvou
napsané evidenční číslo a datum úmrtí. Bohužel žádná evidence o obětech se
nedochovala, pokud se vůbec vedla. Takže jména všech zde pohřbených zatím
zůstávají neznámá. Tábor byl částečně zlikvidován ještě
během války do roku 1942, ale asi tři baráky zůstaly stát až do konce války.
Jejich likvidace proběhla do roku 1950 a areál tábora byl částečně
zrekultivován. Prostor, kde byly pohřbeny oběti, se v 50.letech
dočkal dřevěného oplocení a kamenného pomníku. V dobách normalizace byl
hřbitov dosti kýčovitě a monstrózně přebudován. Ploty byly nahrazeny zídkou a
pomník byl nahrazen několik metrů vysokým památníkem, postavený stejně jako
zídka z malty a kamení. Hroby byly překryty celoplošným trávníkem, v jehož
středu vznikla velká rudá hvězda. Bohužel původní dřevěné náhrobky byly
odstraněny a nikdo se zřejmě nezabýval pátráním po jménech zajatců ani po
uvedení jejich čísel na nový památník. Otisk jedné z desek je vystaven v
městské věži v Jevíčku. Tábor dnes připomínají už jen terénní
terasy ve svahu, na nichž baráky stávaly a náznaky sadové úpravy. Ke hřbitovu
zajatců, o který se stará Pardubický kraj s obcí Víska, vede zeleně značená
turistická cesta. Bohužel nápisy nejsou jednotné a tak se návštěvník jednou
dozvídá, že se jedná o rudoarmějce, jednou o sovětské zajatce a jindy zase o
ruské zajatce. Všechny tři údaje jsou ve své podstatě správně. Původní most
přes potok byl časem nahrazen propustkem z trubek, které jsou zasypány
stejným kamením, použitým k přestavbě hřbitova. Škola 1848 Požární zbrojnice S vysokou věží Usedlost č.p.32 … Usedlost č.p.37 … |
1258 pod Jevíčkem 1398 Panství Moravská
Třebová 1402 různí majitelé 1502 Panství Moravská
Třebová 1850 Politický okres
Moravská Třebová, s.o. Jevíčko 1938 Landrat Moravská
Třebová, župa Sudetengau 1945 Politický okres
Moravská Třebová 1949 okres Moravská
Třebová, Brněnské kraj 1961 Okres Svitavy Historie
obce Zdroj D) Ves
byla založena za německé kolonizace. První písemná zpráva je z roku 1258,
kdy se stahuje pod soudní pravomoc města Jevíčka. Roku 1398 však již tvoří
součást panství třebovského. Roku 1402 dostává ves Heralt
z Kunštátu a dává roku 1408 Derflíku právo odúmrti. Po něm dědí Viktorin a Čeněk
z Kunštátu, půl vsi však roku 1418 drží Jan Boskovec,
po jehož smrti přešla tato polovina na Beneše z Boskovic, který ji
prodal roku 1502 Ladislavovi z Boskovic a na Třebové. Pak už tvoří
součást třebovského panství až do roku 1850. Derflík byl čistě zemědělská obec,
v roce 1924 se uvádí strojírna, roku 1919 bylo založeno elektrárenské
družstvo. Před
druhou světovou válkou byla většina obyvatel německé národnosti. Obecná
škola se připomíná v roce Derflík byl přifařen do Jevíčka. V roce
1924 byl v obci zastoupen Svaz zemědělců (Bund der Landwirte). Od
roku 1899 byl v obci hasičský spolek, od roku 1902 Svaz Němců (Bund der Deutschen). V letech
1941 – 1945 zde byl tábor pro sovětské zajatce. Po
druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a obec nově osídlena.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 C) cs.wikipedia.org (18.6.2020) D) regionmtj.cz E) dalnice.com |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
12 – 12 - 0
10 – 9 - 0
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 18.6.2020 Předchozí editace17.2.2013 |