Útěchov
(Uttigsdorf) Zvonice ...
Kamenný kříž Před mlýnem č.p.45
Kamenný kříž … Kamenný kříž … Reliéf kříže V mělkém výklenku
Památník padlým … Lénní dvůr 1572, později panský dvůr čp. 13 byl v
roce 1919 spolu s příslušnými poli vyvlastněn - ty byly při půdní reformě
prodány dlouhodobým nájemcům. Část budovy byla přenechána správě knížete Lichtensteina jako byt pro jeho úředníky a hajné. Za
stájí byly zřízeny tři nové domy a velká stodola byla pronajata 17 nájemcům z
obce. Na podzim roku 1926 shořela a nebyla už nikdy obnovena. Hrádek Vodní slovanské hradiště, 12.století Škola Ve středu obce. obec v roce 1913
postavila novou školu se dvěma třídami, kabinetem na školní pomůcky, bytem
pro řídícího a obecní kanceláří. Ve dvoře byla postavena prádelna a kůlna na
palivo. Cvičiště a školní zahrada měly rozlohu 37,5 arů. Mlýn Ve středu obce, nevhodně
zmodernizován |
Panství Moravská
Třebová 1850 Politický i
soudní okres Moravská Třebová 1938 Landrat Moravská
Třebová, župa Sudetengau 1945 Politický okres
Moravská Třebová 1949 okres Moravská
Třebová, Brněnské kraj 1961 Okres Svitavy Historie
obce >>
Pův.slovanská
ves, doložená r.1365 Obec
Útěchov zřejmě patřila k původně českým vesnicím, které existovaly již před
německou kolonizací, v polovině 13. století však byly již téměř
vylidněny a v důsledku kolonizace postupně poněmčovány. Archeologické
nálezy svědčí o osídlení již v mladší době kamenné. První
písemná zpráva o vsi pochází z roku 1365. Mezi
Útěchovem a Dlouhou Loučkou, na pahorku dodnes zvaném Hrádek, stávala tvrz. O
lokalitě nejsou žádné písemné zprávy, ale podle nálezů keramiky lze její
existenci datovat do konce Ladislav
z Boskovic obnovil v předchozím období ztracené pravomoci
útěchovského dědičného rychtáře. Roku 1572 vrchnost rychtu odkoupila a
založila zde dvůr. V Útěchově
je dodnes zachován objekt původně lenního dvorce, který vlastnil
v letech 1588 – 1605 Šebestián Reichenbach z Reichenbachu, uvádí se
však také, že byl roku 1596 ve vlastnictví Johanna Humberka z Belzdorfu.
Reichenbachové z Reichenbachu byli původně slezská rodina, mezi prvními,
kteří přišli na Moravu, byl Jindřich, úředník Václava Černohorského
z Boskovic a na Třebové (Václav byl majitelem panství v letech 1549
– 1569). Roku 1695 byl také tento dvůr odkoupen vrchností, stal se součástí
lichtenštejnského velkostatku a došlo zde ke zvýšení robotních povinností. Po
třicetileté válce bylo ve vsi 21 domů, z toho sedm pustých, dalších
devět sice obydlených, ale majitelé byli zcela ožebračeni. Pouze v pěti
domech zůstal alespoň malý majetek. V roce 1657 bylo vykazováno 17
statků a devět domkářů, několik statků však bylo neobydleno a půda ležela
ladem. V roce
1715 byla vesnice stižena morovou epidemií. Přírodním
katastrofám se obyvatelé snažili čelit s pomocí pověr – např. je
zaznamenáno, že roku 1664 vykáceli jasany na vrchu Kamenné, protože věřili,
že právě jasany zabraňují příchodu dlouho očekávaného deště. Zachovala
se také pověst o vzniku kopce, zvaného Němci Kikselberg. Je prý dílem ďábla,
který se jednou rozhodl Útěchov zasypat a tak zničit. Právě když se svou
čertovskou družinou přilétal ke vsi, začalo na zvonici vyzvánět poledne. Zvuk
zvonu zlomil moc ďábla, a ten se obrátil na útěk. Přitom mu z rukou padaly
kameny určené k zasypání vesnice a vytvořily oválný pahorek. Útěchov
byl zemědělská obec. Od 18. století byly však opakovaně podnikány pokusy o
těžbu hnědého uhlí, nejdříve lichtenštejnskou vrchností, pak
moravskotřebovským továrníkem Franzem Sal. Steinbrecherem a znovu na začátku
20. století, kdy byl v obci i kamenolom. V obci byly dva mlýny a
pila, od roku 1906 záložna, ve 30. letech 20. století konzum. Roku 1793 měl
Útěchov 57 domů a 441 obyvatel, roku 1839 61 domů a 489 obyvatel (219 mužů a
270 žen), v roce 1854 měla obec 538 obyvatel, 1858 509 obyvatel. Obyvatelstvo
bylo převážně katolického vyznání, obec patřila do boršovské farnosti. V obci
byla od roku 1876 jednotřídní obecná škola (předtím byla nejbližší škola
v Boršově), která měla v roce 1890 73 žáků, v roce 1901 80
žáků. Od
roku 1885 zde působil sbor dobrovolných hasičů, od roku 1904 Svaz Němců (Bund
der Deutschen), od roku 1920 Spolek malorolníků a domkářů, od roku 1923
Spolek zemědělců. Z politických stran byl zastoupen “Bund der Landwirte”
(1924). Po
druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a obec nově osídlena.
literatura
a prameny Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 www.regionmtj.cz www.utechov.cz |
||||||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace
9.2.2013 |