Úsobrno

(Hausbrunn)

Kostelík sv.Cyrila a Metoděje

1951, Opraven 2004, upraveno zastřešení věže

Železný kříž

Před kostelem

Kamenný kříž

V dolnmí části obce

Erb kláštera Hradisko

1685, na prostředním mlýně.

Památník

V prostoru před poštou

Tvrz Duráně

13.-14.stol. východně od obce na návrší Durana leží zbytky hrádku či drobného opevnění, jehož předchůdcem byl knížecí dvorec. Toto hradiště bylo centrem provincie, uváděné ve falsech od 2. poloviny 11. století. V roce 1073 měl kníže Vratislav darovat dvůr v Úsobrně opatovickému klášteru. Roku 1078 však byl spolu se vsí majetkem kláštera Hradisko u Olomouce, neboť se uvádí v jeho zakládací listině. Přes Úsobrno vedla starodávná obchodní cesta, tzv. Hvozdecká stezka, která ve Svitávce navazovala na stezku Trstenickou a směřovala do Olomouce. Dokládá to i první spolehlivá písemná zmínka z roku 1145, kdy se v Úsobrně připomíná celnice. V letech 1228 - 1258 se uvádí provincie úsobrnská a i tehdy je uváděno v Úsobrně mýto. Roku 1240 se připomíná Lembert de Uzoburne, patrně zeměpanský úředník. Poměrně rozlehlé hradiště zaniklo v 2. polovině 13. století, kdy ztratilo svůj význam, jelikož sídlem úřadů se stalo někdy před rokem 1258 nedaleké nově založené Jevíčko. Dle archeologických nálezů zde existovalo opevnění ještě v 14. a 15. století, písemné zprávy však zcela chybějí. Jednalo se patrně o reakci na války a nepokoje v tomto období. V 15. století ztratil tento hrádek na významu a zanikl. Historie a vývoj tohoto strategického bodu připomíná v mnohém Hradisko u Svitávky, kde též na místě hradiště vzniká později opevněné sídlo, aniž by se o tom dochovaly písemné zprávy.

Dle lidového vyprávění zde sídlila kněžna, která do hradu lákala pocestné rytíře a před ránem je vraždila. Z toho, že žádný nevydržel do rána, se odvozuje název hory. Ve skutečnosti je kopec pojmenován podle Durancie, manželky olomouckého knížete Oty III. Dětleba (1140-1160).

Původní hradiště bylo poměrně rozlehlé, mělo kruhový tvar o průměru 50 - 60 metrů. Areál je obklopen příkopem širokým 4 - 6 metrů a na jeho vnější straně je val.

Sklárna

Počátky sklářské výroby sahají až do první třetiny 19. století. V roce 1827 založil zdejší Karlovu huť (Karlshütte) hrabě Karel Strachwitz, tehdejší nový majitel zdejšího panství.

Na tuto tradici v současné době navazuje firma Sklárny Moravia, a.s., která patří k největším a nejstarším výrobcům obalového skla u nás. V Úsobrně se vyrábělo od počátku sklárny jak sklo tabulové, tak i sklo duté. Vyráběly se zde lahvičky na léky, víno i kořalku, dále pak cylindry k petrolejovým lampám, zavařovací sklenice, kelímky na masti, kalamáře, poklopy na sýry a na sošky svatých, kapací lahve a technické sklo. Po rekonstrukci na přelomu 19. a 20. století byla výroba rozšířena o různé druhy zabrušovaných lahví, lahviček, tzv. parafínek, regenčních lahví na kyseliny, likérky a velkých lahví až do objemu 50ti litrů. Sklářští mistři byli společensky jako "pantátové" neboli "páni", nepodléhali vrchnosti a sami vypláceli své pomocníky, učně i odnašeče skla. Byli lepší kastou, podobně jako na vesnici byl učitel, farář, myslivec, mlynář apod.

Již dávno je zapomenuta namáhavá ruční výroba, kdy každý kus byl originál. Píšťaly sklářů nahradily výkonné automaty, které s neomylnou přesností vypouští do světa naprosto stejné výrobky. Jen pozorné oči dnešních sklářů sledují, aby vše bylo tak jak má být.

Škola

1847

Horní mlýn

Č.p.58

Prostřední mlýn

Č.p.46, 1685 erb nade dveřmi, přestavěn na požární zbrojnici

Dolní mlýn

Č.p.10

Hostinec

Synek

Zpět na okres

Panství Moravská Třebová

1850 Politický okres Moravská Třebová, s.o Jevíčko

1949 okres Moravská Třebová, Brněnské kraj

1961 Okres Blansko

Popis: image002

Historie obce

Dávná historie vsi je spojena s nedalekým hradem Úsobrno, jehož jméno převzala. Úsobrno je vůbec první jméno, o němž je zmínka v této krajině. Etymologie jména je však obtížná a možná je i původu keltského. Jiná obec stejného nebo podobného jména se na území republiky nevyskytuje. V roce 1073 měl kníže Vratislav darovat dvůr v Úsobrně opatovickému klášteru. Roku 1078 však byl spolu se vsí majetkem kláštera Hradisko u Olomouce, neboť se uvádí v jeho zakládací listině. V listině olomoucké vévodkyně Eufemie (Ofky) z roku 1087 se uvádí i první zdejší obyvatelé: Lutík se syny Jankem a Zvěstem, Ladoň se syny Vbičestem a Ratimírem, Lubhosť se synem Hostějem, Olota (Holota) se syny Ranošem a Svatoborem a Jarohněv se synem Smilem (uvádí Vlastivěda Moravská, okres Jevický, 1912). Přes Úsobrno vedla starodávná obchodní cesta, tzv. Hvozdecká stezka, která ve Svitávce navazovala na stezku Trstenickou a směřovala do Olomouce. Dokládá to i první spolehlivá písemná zmínka z roku 1145, kdy se v Úsobrně připomíná celnice a potvrzují to listiny z let 1228 - 1258, kde se uvádí provincie úsobrnská a v Úsobrně mýto. Roku 1240 se píše o Lembertu de Uzoburne, patrně zeměpanském úředníku. Po založení Jevíčka se přesouvá správní centrum do tohoto města a Úsobrno mizí z písemných pramenů. Obec náležela stejně jako několik okolních obcí k zdejšímu majetku Hradišťského kláštera, spravovanému z Šebetova. Po zrušení kláštera připadlo panství náboženskému fondu a až roku 1825 bylo prodáno ve veřejné dražbě Karlovi, hraběti Strachwitzovi. Tento rod držel panství do r. 1865.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	825
1930
1947
1961
1970
2001
2006

www.usobrno.eu

literatura a prameny

Administrativní lexikon obcí v republice Československé, 1927

vodnimlyny.cz

www.ziveobce.cz

maps.google.com