|
Třebařov (Triebendorf) Kostel Nejsv.Trojice (farní) Pozdně barokní, 1720,
s toskánskou předsíní, rozšířen 1827.
Fara Filialie od r.1770, 1784 kuracie, od
r. 1843, dnešní budova secesní z r.1913
Augustiánský klášter Koruna P.Marie Gotický, pobořen husity, budova
kostela ve zříceninách
Sloup Nejsv.Trojice, se sochami P.Marie
a sv.Floriána 1820, Empírový
Kamenný kříž Před kostelem
Kamenný kříž Při cestě ke zbytkům kláštera, bez
kříže
Boží muka Před vjezdem do obce
Kříž Ve svahu v obci
Památník padlým Před školou
[Socha Josefa II.] Před dnešním OÚ
Škola Secesní, třípodlažní budova
Vila Winkler Dnes Obecní úřad
Hostinec Kunert
Spořitelna …
Usedlost …
Usedlost …
Chalupa …
Chalupa …
Chalupa …
Chalupa …
|
Panství Zábřeh na Moravě 1850 Politický a soudní okres Moravská Třebová 1855 Politický a soudní okres Zábřeh 1875 Politický a soudní okres Moravská Třebová 1938 Landrat Moravská Třebová, župa Sudetengau 1945 Politický a soudní okres Moravská Třebová 1949 okres Moravská Třebová, kraj Brno 1961 Okres Svitavy, Východočeský kraj 2003 Pověřený městský úřad …, Pardubický kraj
Historie městečka Od r.1884 sloučením Malého a Velkého Třebovárova, 1910 povýšení na
městečko Původní osídlení bylo zřejmě
slovanské. První písemná zmínka o Třebařově je z roku 1267, kdy Boreš
z Rýzmburka založil augustiniánský klášter Maria Kron, kterému daroval
20 lánů v Třebařově. Roku 1270 převor Oldřich odkoupil třebařovskou
zákupní rychtu a přeměnil ji v klášterní dvůr. Roku 1398 byl Třebařov
částí třebovského panství, roku 1408 dostal od pánů z Kunštátu právo
odúmrti. Třebařov se dělil na Velký a Malý. Roku 1602 to byly dvě samostatné
vsi a každá měla svého rychtáře, patřily k zábřežskému panství. Roku
1875 byly opět přičleněny k panství třebovskému. Roku 1881 byly spojeny
v jednu obec. Klášter Koruna byl za husitských
válek vypálen a statky si rozebrala okolní šlechta. Roku 1460 poháněl převor
Václav Jana a Jiříka Tunklovy z Brníčka, že drží neprávem jeho statky, a
ti roku 1466 polovinu Třebařova s lesy a loukami vrátili. Roku 1550
klášter zanikl a statky připojil Kryštof z Boskovic k třebovskému
panství. Roku 1666 uvažoval Adam z Lichtenštejna o obnovení kláštera,
z plánu však sešlo.Původně klášterní třebařovský dvůr byl asi roku 1780
parcelován. Do roku 1849 tvořil samostatnou obec. Třebařov byl obcí (od
roku 1910 městysem) s rozsáhlým katastrem, textilním průmyslem a pilou.
Byly zde tkalcovny Habermann (od roku 1853, 1920), Abeles (od roku 1883,
1910, 1935), Schwab (1939, 1946 nár. správa, 1948 n. p. Utex). Parní pila a
mlýn je uváděna od 1870, 1946 nár. správa, 1948 n. p. Moravskoslezské pily.
Cihelna je uváděna v roce 1911, kamenolom v letech Velký Třebařov měl roku 1854 1007
obyvatel, 1869 – 1058, 1880 – 947. Malý Třebařov měl roku 1854 1483 obyvatel
(včetně Koruny), 1869 – 1210, 1880 – 1151. Třebařov 1900 – 2020, 1910 – 2103,
1921 – 1898, 1930 – 1823, 1950 – 1103. Obyvatelstvo bylo převážně
německé, roku 1930 posílila česká menšina. Roku 1770 byla v Třebařově
lokalie. Kostel byl postaven v roce 1769. V roce 1859 byla
v Třebařově jedna, v roce 1900 dvě obecné školy. V roce 1927
byla založena měšťanská škola, v roce 1935 měla tři třídy. V roce
1935 byla v obci zemědělská lidová škola. V roce 1924 byly v obci
organizace Německé křesťansko-sociální lidové strany (Deutsche christlich
soziale Volkspartei), Německé sociální demokracie (Deutsche
sozialdemokratische Arbeiterpartei), Svazu zemědělců (Bund der Landwirte). Od roku 1885 v obci pracoval
Německý školský spolek, od roku 1888 hasičský spolek, od roku 1897 Svaz Němců
(Bund der Deutschen), od roku 1899 pěvecký spolek, od roku 1906 odborový
textilních dělníků, od roku 1907 katolický lidový, od roku 1912 dělnický
vzdělávací, Německý tělocvičný spolek (Deutscher Turnverein), od roku 1921
spolek domkářů a malorolníků, od roku 1922 chovatelský a Německý kulturní
svaz (Deutscher Kulturverein). Po druhé světové válce bylo německé
obyvatelstvo odsunuto a obec nově osídlena. Velký+Malý Třebařov
literatura a prameny Administrativní lexikon
obcí v republice Československé, 1927 regionmtj.cz fotografie 9.11.2003 |
||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 23.2.2013 |
