Moravská Kamenná Horka

(Mährisch Hermersdorf)

Kostel sv.Máří Magdaleny (farní)

Pův.gotický před 1300, 1749 přestavěn barokněNa znaku nad vchodem uvnitř předsíně-1748. V dezolátním stavu, v r.2001 spadená římsa rozdrtila vstupní předsíň.

Márnice

Za hřbitovem.

Zvonice

Vstup na hřbitov, 2.pol. 15.stol. polozděná

[Fara]

Vedle kostela, zbořena, s mansardovou střechou

Hřbitov

Kolem kostela, původní středověké opukové zdi zbořeny 2005 a nahrazeny betonovou zdí s žulovými balvany.

Kaplička

Naproti č.p. , barokní, vyrabovaná

Socha sv. Trojice

U č.p…. Georgius Schlegel 1757

Socha sv.Trojice

Před č.p…. za kostelem , Theriesia Schmidt 1879.

Kříž

Na křižovatce

Železný kříž

V horní části obce

Kříž

Rozházený, u silnice na Svitavy

Kamenný kříž

Před hřbitovem, 1836, spadlý vrcholový kříž obnoven

Kamenný kříž

Se zničeným vrcholovým křížem

Kamenný kříž

…

Sloupek s křížkem

V poli za kostelem, vyzděný z kamínků z pole

Dřevěný kříž

Na zadní cestě pod rybníčkem

[Dřevěný kříž]

Na stěně zvonice ke kostelu

Pomník obětem I.sv.války

V centru obce, secesní

Hraniční kámen

U zvonice

Hostinec

Proti škole

Hostinec

Richard Kohl

Hostinec

Schlögl

Hostinec

Dnes kulturní dům

Spořitelna

…

Panský dvůr

Západně od kostela

Škola

Dnes MŠ a OÚ

Chalupa č.p.

V horní části obce

Usedlost č.p.

Ve středu obce

Památná lípa

Lípa srdčitá, obvod kmene 596 cm, výška 27m, stáří přes 300 let

Zpět na okres

Panství Moravská Třebová

1850 Politický okres Moravská Třebová, s.o.Svitavy

1938 Landrat Moravská Třebová, župa Sudetengau

1945 Politický okres Moravská Třebová

1949 okres Moravská Třebová, Brněnské kraj, připojena Česká Kamenná Horka z katastru Koclířova v Čechách

1961 Okres Svitavy

Historie obce

Leží 4,5 kilometru jihovýchodně od Svitav podél silnice od Hradce nad Svitavou k Hřebči v nadmořské výšce 525 m.n.m.. Při reformě státní správy v roce 1949 došlo ke sloučení české a moravské části. Česká, menší část byla součástí katastru Koclířova.

Založena byla v roce 1266 kolonizací olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka, pověřeným lokátorem Oldřichem jako Hermannsdorf o rozloze 40 lánů. V pramenech se o vsi hovoří k roku 1270 a k roku 1320 je vyjmenována v seznamu biskupských lén svitavského obvodu. Není vyloučené, že v těchto místech existovala starší slovanská ves Heřmanov, odkudmůže pocházet německé pojmenování obce později Hermersdorf. České pojmenování Kamennahora je doložen k roku 1437 a od roku 1535 zdrobněn na Kamennou Horku, snad podle kamenitých políček v okolí. 1411 je doložena fara s kostelem náležející litomyšlskému klášteru, první zmínka o faře je ale z roku 1559 a je spojena s rodem rychtářů Kamenohorskými z Kamenné Hory. V roce 1361 se osada stala majetkem moravského markraběte Jana a od roku 1389 náležela pod správu panství hradu Mírov jako celé Svitavsko. 1437 však léno obdržel Mikuláš, zvaný z Kamenné Horky. 1513 náleží ves do svitavského panství a téhož roku obdržela odúmrť. Po několika letech připadlo léno Hanuši Šiltbergerovi, který jej v roce 1519 postoupil Šimonovi, svému synovi. Práva požadovat robotu po poddaných ze Čtyřiceti Lánů a držení léna rodinou Šiltbergerů se dvorem, polnostmi, poddanými, lesíkem a rybníky upravil zvláštním privilegiem v roce 1532 olomoucký biskup Stanislav Thurzo. Od roku 1522 je ve vsi připomínána zákupní rychta a část obce vlastnilo i město Svitavy. Biskup Stanislav Pavlovský pro lepší užitek biskupského dvora v Kamenné Horce změnil robotní povinnosti poddaných v roce 1581 za peněžitý plat a naturální dávky. Před Bílou horou byla vesnice uváděna jako katolická.

Za třicetileté války v roce 1642 protáhli obcí Švédové a vyplenili ji, přičemž vyhořela i fara a kostel s pamětními listinami. Roku 1683 byla sjednána smlouva mezi majitelem lenního dvoru v Kamenné Horce Bartolomějem Verbergem z Blodigu o robotách a platech dvoru odváděných. Před třicetiletou válkou žilo v obci 37 osedlých a v roce 1677 pouze 32, 5 statků zůstalo pustých.

V 17.a 18.století byla Kamenná Horka postižena množstvím epidemií moru a cholery. Největší řádila v obci v roce 1715, při níž zahynulo 9 lidí, jak je vytesáno na kameni ve hřbitovní zdi.

Roku 1795 jednali poddaní české i moravské části o stavbě nové fary a školy. V roce 1843 žilo v obci 970 obyvatel, z nichž převážná většina se živila nádenickou prací, pak zemědělstvím a drobnými řemesly. Ráz obce byl ryze německý a obyvatelé byli katolického vyznání. K elektrifikaci došlo v roce 1937.

K největším spolkům patřil Hasičský (1897), Svaz Němců (1902), Čtenářský (1912), Kulturní (1920). Škola, resp. Učitel, je připomínán v roce 1672, ale nová školní budova byla postavena až začátkem 20. století.

statistika 

rok	obyv	domů
1620		37
1977		32
1843	970
1880
1921
1927	936 N
1930
1950
1988
2001

literatura a prameny

Administrativní lexikon obcí  v republice Československé, 1927

Karel Kuča, Atlas památek, 2002

www.svitavskoweb.cz

fotografie

10.3.2002, 14.9.2003, 15.11.2004, 11.11.2005

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 11.2.2013