|
Kod CZ 7708 Kunčina
(Kunzendorf) Kostel sv. Jiří V centru obce, románsko gotické
a renesanční jádro kol 1570, jednolodní s pozdně gotickou věží
v západním průčelí, s gotickou čtvercovou kaplí na severní straně,
1937-8 necitlivě rozšířen
Hřbitov Při kostele
Fara 2.pol. 17.stol, raně barokní,
jednopatrová, 2003 zbořeny všechny hospodářské budovy dvora započata velká
adaptace se ztrátou většiny autentických prvků
[Kaplička] Západně od kostela u silnice
[Kaplička] …
Socha sv.Ondřeje Ve výklenku fary nad vchodem
½.18.stol
Kamenná balustráda 1716
Socha sv.Kateřiny Alexandrijské První z leva
Socha sv.Davida kajícníka Druhá z leva
Socha sv.Anny Třetí z leva
Socha Immaculaty Na sloupu 4. z leva
Socha sv.Jáchyma 5. z leva
Socha sv.Alžběty 6. z leva
Socha sv.Barbory Na sloupu 7. z leva
Socha sv.Rozalie 8. z leva
Socha sv.Františka Xaverského 9. z leva
Socha sv.Jana Nepomuckého Na sloupu 10. z leva
Socha sv.Jana Sarkandra 11. z leva
Socha sv.Karla Boromejského 12. z leva
Socha sv.Rocha Na sloupu 13. z leva 1856?
Socha sv.Šebestiána 14. z leva
Socha Krále Davida 15. z leva
Socha sv.Matouše 16. z leva
Sousoší kalvárie se sv.Magdalenou, ukřižovaným Kristem a P.Marií
se
sv.Magdalenou
a
P.Marií
Socha sv.Floriána … Socha sv.Rocha V horní části obce |
Panství Moravská
Třebová 1850 Politický i
soudní okres Moravská Třebová 1938 Landrat Moravská
Třebová, župa Sudetengau 1945 Politický okres
Moravská Třebová 1949 okres Moravská
Třebová, Brněnské kraj Připojena Nová Ves 1961 Okres Svitavy
Historie obce
Ves
byla založena německými kolonisty. První písemná zpráva o ní je z roku
1270, kdy je zde dědičná rychta. Již tehdy se jmenuje Velká nobo Stará
Kunčina. Roku 1365 tvoří součást třebovského panství pod názvem Cuczendorf.
Roku 1408 dostala od pánů z Kunštátu právo odúmrti. Jihovýchodně
od vsi stával svobodný dvůr, který byl ve 14. století v majetku pánů
z Boskovic. Roku 1431 prodává dvůr Alžběta z Myslína Janu
z Boskovic. Roku 1486 – 1492 se tu připomíná Jan Šedík z Kunčiny.
Pak byl dvůr v majetku Pavla Abštorfského z Wojenic. Roku 1571
koupil dvůr Jan z Boskovic a na Třebové a roku 1572 jej prodal svému
služebnému rytíři Jindřichu Čadrbanovi z Hostovic. Po jeho smrti dostává
dvůr roku 1573 sestra Kunkaa roku 1575 dvůr spadá opět na Jana
z Boskovic, který jej roku 1582 prodává Zikmundovi z Čišvice a
Borové. Po jeho smrti jej dostává roku 1593 Zuzana Panvicová
z Merzdorfu, jejíž sestra Asina jej s mlýnem prodala roku 1596
Rafaelu Závadskému ze Závadky,
který roku 1607 dostal výsady od Ladislava Velena ze Žerotína. Roku 1702
sňatkem dvůr přechází na rod Zoffelů. Kunčina
byla zemědělská obec s rozsáhlým katastrem. V roce 1911 zde byl
jeden mlýn, v roce 1935 tři. V roce Roku
1854 měla Kunčina 1494 obyvatel. 1869 – 1352, 1880 – 1353, 1900 – 1386, 1910
– 1285, 1921 – 1226, 1930 – 1330, 1950 – 887. Obyvatelstvo bylo před druhou
světovou válkou německé s nepatrnou českou menšinou. Fara
byla roku 1555 luterská. Později katolická s koselem sv. Jiří. Obecná
škola byla uváděna v roce 1848, v roce 1900 měla tři třídy. V roce
1924 byly v obci organizace Německé sociální demokracie (Deutsche
sozialdemokratische Arbeiterpartei), Svazu zemědělců (Bund der Landwirte) a
Německé národně sociálistické strany (Deutsche nazionalsozialistische
Arbeiterpartei). Od
roku 1877 byl v obci zemědělský spolek, od roku 1882 hasičský, od roku
1896 Svaz Němců (Bund der Deutschen), od roku 1902 pěvecký spolek, od roku
1912 křesťanská německá mládež, od roku 1913 Německý školský spolek
(Deutscher Schulverein), od roku 1920 Německý kulturní svaz (Deutscher
Kulturverband), od roku 1925 cyklisický spolek. Německé
obyvatelstvo bylo po druhé světové válce odsunuto a obec nově osídlena. Kunčina
je samostatná obec nacházející se v okrese Svitavy zhruba 3 kilometry od
města Moravská Třebová s nadmořskou výškou 374 m nad mořem. Součástí obce je
Nová Ves, dohromady mají tyto obce přibližně 1 100 obyvatel. Ve
vesnice jsou 3 obchody, 2 hospody. Do nedaleké Moravské Třebové jezdí
autobusové linky, v místě je i železnice (trasa č. 262 Chornice - Česká
Třebová) viz. spojení IDOS vlak-bus. Je
sporné datum, kdy byla obec založena. Jisté však je, že němečtí osadníci ze
Saska a Durynska, kteří hledali půdu, přišli na toto území kolem roku 1 200.
Tu a tam kolem říčních toků postavili svá obydlí, z nichž se vyvinula po
desetiletích obec. Obyvatelstvo
byli převážně rolníci a řemeslníci (kováři), kteří měli svoje kovárny v
blízkosti silnice, aby byli k dispozici rolníkům. Dalšími osadníky byli
mlynáři, kteří se snažili využít toku potoka k pohánění mlýnů. Dá
se předpokládat, že před příchodem Němců zde byla slovanská osada. stála na
vyvýšeném místě na Skalce u čp. 118. Během staletí splynuli Slované s
početnějšími německými osídlenci a snad jen malý počet českých příjmení v
německém přepise svědčí o původu jejich nositelů. Na
základě archeologického výzkumu z roku 1964 se dalo zjistit, že šlo o
slovanské sídliště o několika chatách postavené na výhodném místě. Chaty byly
částečně zapuštěné v zemi. Zbytky jedné chaty se našly v hloubce asi 50 cm.
Byl to pruh tmavé hlíny s popelem, zbytky dřevěného uhlí s rozbitými
nádobami, který se táhl do šířky asi dvou metrů. Osídlence
vedl lokátor, člověk, který akci organizoval, vyjednával s majitelem panství
a odpovídal za splnění podmínek osídlení. Za to získal výhody - stal se
dědičným rychtářem, mohl vlastnit mlýn jako zdroj příjmů, dostával část
poplatků. Vesnice (Dorf) byla zřejmě často
pojmenována po něm. Původ
jména Kunčina (německy Kunzendorf),
původně zvané také Stará Kunčina, je zahalen v hluboké temnotě. Názor, že
Kunčina je pojmenována po nějakém Kunzovi, není zatím doložen). První zmínka
o Kunčině se datuje od roku 1270 (tedy z doby Rudolfa Habsburského). V tomto
roce je jmenován jistý Herolt jako rychtář v Kunčině. Funkce
dědičného rychtáře se udržela po dlouhá staletí, i když z různých důvodů
(vymření rodu, vhodný nástupce, apod.) mohla přejít na jiný rod. V Kunčině
byla rychta na čp. 50, na zahradě stojí kamenný kříž, který má na základním
kamen německý text - přeloženo: Vybudováno
ke cti boží Josefem Sponerem, dědičným rychtářem, v
roce 1858. Další
názor na původ jména Kunčiny vychází z toho, že přípona -ina
byla přidána k mužskému osobnímu jménu Kunka, které
je domácí podobou ke jménu Konrád (kuoni -
"smělý" a rat - "rada"). Kunkova ves - snad ves lidí Konrádových
(možná jméno lokátora). Vývoj
jména: 1270 Chuncendorf 1398 Antiqua Kutyna 1408 Aldkunczendorf 1846 Kunzendorf Ve
znaku obce je jednostranná radlice vpravo otočená mezi květinami.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice Československé,
1927 2) Karel Kuča, Atlas památek ČR, 2002 B) regionmtj.cz fotografie 19.7.2002,
17.3.2004, 16.4.2006 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 18.2.2013 |
