Kod CZ 7708

Kunčina

(Kunzendorf)

Kostel sv. Jiří

V centru obce, románsko gotické a renesanční jádro kol 1570, jednolodní s pozdně gotickou věží v západním průčelí, s gotickou čtvercovou kaplí na severní straně, 1937-8 necitlivě rozšířen

 

 

Hřbitov

Při kostele

 

Fara

2.pol. 17.stol, raně barokní, jednopatrová, 2003 zbořeny všechny hospodářské budovy dvora započata velká adaptace se ztrátou většiny autentických prvků

 

 

[Kaplička]

Západně od kostela u silnice

 

[Kaplička]

 

Socha sv.Ondřeje

Ve výklenku fary nad vchodem ½.18.stol

 

Kamenná balustráda

1716

 

Socha sv.Kateřiny Alexandrijské

První z leva

 

 

Socha sv.Davida kajícníka

Druhá z leva

 

 

Socha sv.Anny

Třetí z leva

 

 

Socha Immaculaty

Na sloupu 4. z leva

 

 

Socha sv.Jáchyma

5. z leva

 

 

Socha sv.Alžběty

6. z leva

 

 

Socha sv.Barbory

Na sloupu 7. z leva

 

Socha sv.Rozalie

8. z leva

 

 

Socha sv.Františka Xaverského

9. z leva

 

 

Socha sv.Jana Nepomuckého

Na sloupu 10. z leva

 

Socha sv.Jana Sarkandra

11. z leva

 

Socha sv.Karla Boromejského

12. z leva

 

Socha sv.Rocha

Na sloupu 13. z leva 1856?

 

Socha sv.Šebestiána

14. z leva

 

Socha Krále Davida

15. z leva

 

Socha sv.Matouše

16. z leva

 

Sousoší kalvárie se sv.Magdalenou, ukřižovaným Kristem a P.Marií

 

se sv.Magdalenou

 

 

a P.Marií

 

 

Socha sv.Floriána

 

Socha sv.Rocha

V horní části obce

 

 

Kamenný kříž

Centrální hřbitovní

http://mw2.google.com/mw-panoramio/photos/small/59615951.jpg

 

Znaky pánů z Boskovic, z Lipé a Vojenic

na věži kostela

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c4/Kun%C4%8Dina_reli%C3%A9f_znaky.jpg/250px-Kun%C4%8Dina_reli%C3%A9f_znaky.jpg

 

Škola

1798, klasicistní budova

 

Rychta

1798

 

Svobodný dvůr s mlýnem

o jednom složení kol 1700

 

Mlýn

Za obcí, u silnice na Sušici

 

Mlýn

S jedním složením

 

Hostinec

Adolf Höchsmann

 

Hostinec

 

Hostinec

 

Hostinec

 

Hostinec

 

Usedlost č.p. 89

Síň s pokojovou malbou z 19.stol.

 

Usedlost č.p.

Vedle kostela

 

Chalupa č.p.

V dolní části

 

Chalupa č.p.

V dolní části

Chalupa č.p.

V horní části

 

Chalupa č.p.

Dosiero:Kunčina lid stavení 4.jpg

 

Zpět na okres

Panství Moravská Třebová

1850 Politický i soudní okres Moravská Třebová

1938 Landrat Moravská Třebová, župa Sudetengau

1945 Politický okres Moravská Třebová

1949 okres Moravská Třebová, Brněnské kraj

Připojena Nová Ves

1961 Okres Svitavy

 

 

Historie obce

Ves byla založena německými kolonisty. První písemná zpráva o ní je z roku 1270, kdy je zde dědičná rychta. Již tehdy se jmenuje Velká nobo Stará Kunčina. Roku 1365 tvoří součást třebovského panství pod názvem Cuczendorf. Roku 1408 dostala od pánů z Kunštátu právo odúmrti.

Jihovýchodně od vsi stával svobodný dvůr, který byl ve 14. století v majetku pánů z Boskovic. Roku 1431 prodává dvůr Alžběta z Myslína Janu z Boskovic. Roku 1486 – 1492 se tu připomíná Jan Šedík z Kunčiny. Pak byl dvůr v majetku Pavla Abštorfského z Wojenic. Roku 1571 koupil dvůr Jan z Boskovic a na Třebové a roku 1572 jej prodal svému služebnému rytíři Jindřichu Čadrbanovi z Hostovic. Po jeho smrti dostává dvůr roku 1573 sestra Kunkaa roku 1575 dvůr spadá opět na Jana z Boskovic, který jej roku 1582 prodává Zikmundovi z Čišvice a Borové. Po jeho smrti jej dostává roku 1593 Zuzana Panvicová z Merzdorfu, jejíž sestra Asina jej s mlýnem prodala roku 1596 Rafaelu Závadskému ze Závadky, který roku 1607 dostal výsady od Ladislava Velena ze Žerotína. Roku 1702 sňatkem dvůr přechází na rod Zoffelů.

Kunčina byla zemědělská obec s rozsáhlým katastrem. V roce 1911 zde byl jeden mlýn, v roce 1935 tři. V roce 1911 a 1939 je uváděna výroba sýrů, 1911 výroba lihovin. Od roku 1893 bylo v obci mlynářské a mlékařské družstvo, existovalo ještě v roce 1939. Záložna vznikla roku 1886, roku 1935 byly dvě. Pošta zde byla od roku 1895. V obci je železniční stanice.

Roku 1854 měla Kunčina 1494 obyvatel. 1869 – 1352, 1880 – 1353, 1900 – 1386, 1910 – 1285, 1921 – 1226, 1930 – 1330, 1950 – 887. Obyvatelstvo bylo před druhou světovou válkou německé s nepatrnou českou menšinou.

Fara byla roku 1555 luterská. Později katolická s koselem sv. Jiří.

Obecná škola byla uváděna v roce 1848, v roce 1900 měla tři třídy.

V roce 1924 byly v obci organizace Německé sociální demokracie (Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei), Svazu zemědělců (Bund der Landwirte) a Německé národně sociálistické strany (Deutsche nazionalsozialistische Arbeiterpartei).

Od roku 1877 byl v obci zemědělský spolek, od roku 1882 hasičský, od roku 1896 Svaz Němců (Bund der Deutschen), od roku 1902 pěvecký spolek, od roku 1912 křesťanská německá mládež, od roku 1913 Německý školský spolek (Deutscher Schulverein), od roku 1920 Německý kulturní svaz (Deutscher Kulturverband), od roku 1925 cyklisický spolek.

Německé obyvatelstvo bylo po druhé světové válce odsunuto a obec nově osídlena.

 

Kunčina je samostatná obec nacházející se v okrese Svitavy zhruba 3 kilometry od města Moravská Třebová s nadmořskou výškou 374 m nad mořem. Součástí obce je Nová Ves, dohromady mají tyto obce přibližně 1 100 obyvatel.

Ve vesnice jsou 3 obchody, 2 hospody. Do nedaleké Moravské Třebové jezdí autobusové linky, v místě je i železnice (trasa č. 262 Chornice - Česká Třebová) viz. spojení IDOS vlak-bus.

Je sporné datum, kdy byla obec založena. Jisté však je, že němečtí osadníci ze Saska a Durynska, kteří hledali půdu, přišli na toto území kolem roku 1 200. Tu a tam kolem říčních toků postavili svá obydlí, z nichž se vyvinula po desetiletích obec.

Obyvatelstvo byli převážně rolníci a řemeslníci (kováři), kteří měli svoje kovárny

v blízkosti silnice, aby byli k dispozici rolníkům. Dalšími osadníky byli mlynáři, kteří se snažili využít toku potoka k pohánění mlýnů.

Dá se předpokládat, že před příchodem Němců zde byla slovanská osada. stála na vyvýšeném místě na Skalce u čp. 118. Během staletí splynuli Slované s početnějšími německými osídlenci a snad jen malý počet českých příjmení v německém přepise svědčí o původu jejich nositelů.

Na základě archeologického výzkumu z roku 1964 se dalo zjistit, že šlo o slovanské sídliště o několika chatách postavené na výhodném místě. Chaty byly částečně zapuštěné v zemi. Zbytky jedné chaty se našly v hloubce asi 50 cm. Byl to pruh tmavé hlíny s popelem, zbytky dřevěného uhlí s rozbitými nádobami, který se táhl do šířky asi dvou metrů.

Osídlence vedl lokátor, člověk, který akci organizoval, vyjednával s majitelem panství a odpovídal za splnění podmínek osídlení. Za to získal výhody - stal se dědičným rychtářem, mohl vlastnit mlýn jako zdroj příjmů, dostával část poplatků. Vesnice (Dorf) byla zřejmě často pojmenována po něm.

Původ jména Kunčina (německy Kunzendorf), původně zvané také Stará Kunčina, je zahalen v hluboké temnotě. Názor, že Kunčina je pojmenována po nějakém Kunzovi, není zatím doložen). První zmínka o Kunčině se datuje od roku 1270 (tedy z doby Rudolfa Habsburského). V tomto roce je jmenován jistý Herolt jako rychtář v Kunčině.

Funkce dědičného rychtáře se udržela po dlouhá staletí, i když z různých důvodů (vymření rodu, vhodný nástupce, apod.) mohla přejít na jiný rod. V Kunčině byla rychta na čp. 50, na zahradě stojí kamenný kříž, který má na základním kamen německý text - přeloženo:

Vybudováno ke cti boží Josefem Sponerem, dědičným rychtářem, v roce 1858.

 

Další názor na původ jména Kunčiny vychází z toho, že přípona -ina byla přidána k mužskému osobnímu jménu Kunka, které je domácí podobou ke jménu Konrád (kuoni - "smělý" a rat - "rada").

Kunkova ves - snad ves lidí Konrádových (možná jméno lokátora).

Vývoj jména:

1270        Chuncendorf

1398        Antiqua Kutyna

1408        Aldkunczendorf

1846        Kunzendorf

Ve znaku obce je jednostranná radlice vpravo otočená mezi květinami.

 

Rok

Obyv.

Domů

1677

55 usedlých

 

1843

1521

199

1854

1194

 

1880

1353 (N)

207

1921

1226

205

1927

1226 N

 

1930

1330

226

1950

887

216

2001

838

291

 

www.sweb.cz/kuncina

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice Československé, 1927

2) Karel Kuča, Atlas památek ČR, 2002

 

B) regionmtj.cz

 

 fotografie

19.7.2002, 17.3.2004, 16.4.2006

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 18.2.2013