Kladky

(Roma)

Osady: Ošikov, Trpín, Bělá

Kostel Sv. Cyrila a Metoděje

První přímá zpráva o kostele je v urbáři z roku 1581. Dříve byl kostel celý dřevěný, což je uvedeno ve zprávě z roku 1696. V roce 1871 byla dokončena velká rekonstrukce. Byl přestavěn v novorománském slohu. Další velké opravy se dočkal v roce 2001, kdy byla provedena oprava střechy a venkovní omítky. Zůstává renovovat interiér. Pro svou historickou hodnotu byl v roce 1999 uznán jako chráněná kulturní památka.

Fara

Obdélná přízemní budova s valbovou střechou, 1785

Hřbitov

Ve svahu za kostelem malebně posazený na přírodním terénu

Železný kříž

Před kostelem

Kamenný kříž

Na hřbitově

Památník padlým

…

Zpět na okres

Panství Moravská Třebová

1850 Politický okres Moravská Třebová, s.o Jevíčko

1949 okres Moravská Třebová, Brněnské kraj

1961 Okres Prostějov

Historie obce

První zmínky o obci se uvádějí v listinách z roku 1320. Zahrnují osady Ošikov, Trpín a samotu Bělá.

Jméno Kladky je zdrobnělina od slova "kláda", v množném čísle "kladky". První osadníci budovali stavení z dřevěných kladek, jak potvrzuje stará pověst o původu obce. Roku 1320 měla obec jméno Roma a byla lénem olomouckého biskupa v provincii mohelnické. Toto místní jméno vzniklo pravděpodobně podle města Říma, které bylo původně budováno na pahorcích. První usedlíci si také v této osadě budovali domky každý na jiném pahorku.

Počet obyvatel se během historie značně měnil. Od roku 1910 se začal l snižovat z důvodu odchodu za prací.

Některé domky byly postupně prodány a opraveny na chalupy. Takových je nyní v obci přes 50. Trvale žijících obyvatel je nyní 431.

Obec Kladky zahrnuje tři obce, Kladky, Ošíkov, Trpín a osadu Bělá. Kladky se táhnou přes dva kilometry dlouhé údolí. Na obou stráních bývaly usedlosti selské a dole v údolí domky tzv. "zahrádkáři". Každý hospodář měl za stavením polnosti a cestu na pole. Mezi jednotlivými domy byly zahrady. Kladky patří k nejzápadnějším obcím okresu Prostějov. Jsou vzdálené osm a půl kilometru od Jevíčka na severovýchod a devět kilometrů od Konice směrem severozápadním. Nadmořská výška je 528 metrů nad mořem. Jméno Kladky je zdrobnělina od slova "kládce", v množném čísle "kladky". Kladky jsou původu slovanského, i když měly jméno cizí. Poprvé se v listinách uvádějí roku 1320 pod jménem Řím (nebo Moravský Řím). Toto jméno je z pověsti o založení Kladek. Podle ní byli dva bratři, kteří dostali od olomouckého knížepána kousek země mezi Bouzovem a Cimburkem. Oni a jejich poddaní si obydlí postavili z dubových kladek. Odtud jméno Kladky. Oba bratři si slíbili, že se nikdy nezamilují do dívky. Mladší z bratrů se ale po několika letech zamiloval do dívky z blízké vesnice. Když se to dozvěděl jeho starší bratr, popadl ho vztek a mladšího bratra za porušení slibu zabil. Po tomto činu ho zlé svědomí sužovalo, až se stal poustevníkem a do konce života dělal pokání. Protože Kladky byly zbudovány na pahorcích jako kdysi starověký Řím, který také založili dva bratři Romulus a Rémus a Romulus se stal také bratrovrahem, byla tato osada pojmenována Řím (Moravský Řím).

Nejdůležitější data historie :

1590 - olomoucký biskup Stanislav Pavlovský vyměnil robotu místních občanů za menší poplatek

1725 - olomoucký biskup kardinál Schrattenbach zvyšuje tento poplatek

1623 - se v Kladkách připomíná dědičná rychta

1785 - zřízena fara

1868 - přestavěn starý kostel Cyrila a Metoděje z roku 1713, škola byla již v 17.století, kdy se vyučovalo v soukromých domech

1802 - postavena stará školní budova

1937 - postavena nová škola místo staré mateřské školy

Rok	obyv.	domů
1793	603
1834	918
1910	1237
1927	890
1930
1947
1961
1970
2001
2006

www.kladky.unas.cz

literatura a prameny

Administrativní lexikon obcí v republice Československé, 1927

www.gymjev.cz

pppprostejov.rajce.idnes.cz

fotografie

12.11.2006

Ošíkov

Skupina domů u silnice na Nectavu

Kamenný kříž

…

Trpín

Skupina domů u silnice na Nectavu na hranici katastru

Kaple

…

Bělá

[Horní mlýn]

Obdélná přízemní budova s mansardovou střechou. Zbořen, na jeho místě architektonicky podřadná chata, rybník nad mlýnem vysušen

Dolní mlýn s pilou

Krausův, Konečných, Žilkův (do 2010). Patrová zděná budova obdélného půdorysu s jednoduchou sedlovou střechou. První zmínky v 16.stol., současná stavba je barokní cihlová na starších základech. Protější přízemní budova nedochována. Původní dvůr uzavřen budovou stodoly. Vnitřní zařízení nedochováno vyjma mlýnské stolice a části palečnicového kola.

Rekreační středisko Upolín

1975

Hájovna

Postavena na místě zrušeného mlýna