Borušov
(Pohres) Připojené obce: Svojanov,
Prklišov Kaplička
v dolní části obce
Kamenný kříž
v zatáčce pod kaplí, 1751,
opr.1866 před čp.41 Kamenný kříž
před kulturním domem, 1773, opraveno
1938. Na podstavci se nachází nápis „DEM GECREUZIGTEN HEULAND ZU EHREN HAT
DIE GEMEINDE PIRKELSDORF DISES CREUTZ SETZEN LASSEN AD 1773“.
Socha P.Marie 1900, oprava 1984, u lesa 1,5km od
obce Kamenný kříž U polní cesty od silnice na
Dětřichov. Na podstavci je reliéf P.Marie Bolestné,
na zadní stráně nápis „Errichtet zur Ehre Gottes
durch Franz u. Viktoria Weigl 1849“
Památník obětem 1.světové války 2) …
Mlýn
O dvou složeních kol. 1700, jedno
složení před 1850
Rychta
Kol. 1700 Hospoda
pod kulturním domem
Kulturní dům
v horní části obce, stroze
hloupá stavba socialistického depresionismu.
[Motorest]
90.léta 20.stol, před obcí u silnice
I/35, nedostavěn, ve zříceninách, zbourán 2004
Kamenný mostek
před kaplí
Stodola
Usedlosti v centru obce, roubená
průjezdná Chalupa
Polovina zbořena 2003
Chalupa č.p.39
Roubená
Chalupa
Roubená
Nový Borušov - Borušovská kovárna Na Kopci
|
Panství Moravská
Třebová 1850 Politický i
soudní okres Moravská Třebová 1869 součást obce Prklišov 1875 opět samostatná
obec 1938 Landrat Moravská Třebová, župa Sudetengau 1945 Politický okres
Moravská Třebová 1949 okres Moravská
Třebová, Brněnské kraj, přičleněn Prklišov 1961 Okres Svitavy,
přičleněna obec Svojanov 1976 součást Starého
Města 1990 osamostatnění
obce s částmi Prklišov a Svojanov
Historie obce A)
1398 Ves
vznikla pravděpodobně v rámci kolonizačního projektu Boreše
z Rýzmburka, o čemž svědčí i její jméno. Roku 1365
tvořila součást třebovského panství, roku 1408 dostala od pánů
z Kunštátu právo odúmrti. V roce 1490 (od roku 1408?) patřila
k majetku třebovského špitálu. Roku 1869 byla částí Prklišova,
od roku 1949 byl naopak Prklišov osadou Borušova (roku 1960 název Prklišov
zanikl) a roku 1960 se částí Borušova stala obec Svojanov. Roku
1854 měl Borušov 161 obyvatel. 1880 – 156, 1900 – 187, 1921 – 144, 1930 –
142, 1950 – 230. Obyvatelstvo bylo až na nepetrné
výjimky německé národnosti. Obec
měla čistě zemědělský ráz. Borušov
byl přifařen ke Gruně, školou patřil k Prklišovu
(1904). V roce
1924 zde byla organizace Svazu zemědělců (Bund der Landwirte). Po
druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a obec nově osídlena. V r. 1398 se objevuje Borušov s lesy mezi třebovským zbožím,
které zapsal markrabě Jošt Heraltovi
z Kunštátu. V r. 1490 zapsal další z držitelů
třebovského zboží Jiří Hrabiště Kostka z Postupic hrad a město Moravská
Třebová a vsi panství, mezi kterým byl Borušov uveden jako ves náležící ke třebovské
faře, Janu Heraltovi z Kunštátu
a Pulmova, který panství ještě téhož roku zapsal
Ladislavu z Boskovic. Ves později patřila třebovskému špitálu.
Před třicetiletou válkou bylo v Borušově na panství Moravská
Třebová 11 usedlých a při druhé lánové vizitaci r. 1677 jich bylo zjištěno
12. Podle výměry pozemků byl ve vsi 1 usedlý na výměře větší než 1 lán, 2 na
výměře 2/4 až 7/8 lánu a 8 bylo chalupníků. Nový usedlík byl chalupník. Ve
vsi byla dále neobsazená 1 stará poustka. Byl zde v
té době mlýn o 2 složeních a ve vsi se udržela rychta. Stav obce před rokem 1850 Podle Wolného zde byla ve třicátých
letech 19. století hospoda a mlýn, ves byla přifařena ke Starému Městu. Koncem feudálního období v r. 1843 žilo v Borušově 158 obyvatel,
z toho 72 mužů a 86 žen ve 22 domech se 32 domácnostmi. Z nich se 11 živilo zwmědělstvím, 2 řemesly, 1 oběma uvedenými zároveň a u 18
domácností není způsob obživy uveden. Ve vsi byla 1 dědičná rychta s výměrou
104 jiter, 5 podsedků s 16 až 24 jitry, 6 domkářů s výměrou půl až 2 jitra a
10 domkářů se zahradou i bez ní. V největších selských usedlostech byli
obvykle hospodáři ku pomoci 1 pacholek a 1 děvečka. Většina domů ve vsi byla postavena z kamene či nepálených cihel,
stodoly byly dřevěné, kryté šindelem nebo slámou. Domy byly účelně zařízeny.
Žádný dům nebyl pojištěn. Ve vsi byl 1 moučný mlýn s 1 složením, jenž mol být v provozu
pro nedostatek vody jen několik měsíců v roce, přičemž pomlel nanejvýš 300
měřic obilí, což nestačilo místní spotřebě. Správní vývoj obce od roku 1850 Do r. 1849 byla obec Borušov součástí panství Moravská Třebová.
V r. 1850 byla začleněna do politického okresu Moravská Třebová a v rámci
soudní správy do soudního okresu Moravská Třebová. V r. 1869 se stal Borušov součástí obce Prklišov,
odkud se osamostatnil v r. 1875. Po záboru pohraničí v říjnu r. 1938 připadl
spolu s většinou politického okresu Mor. Třebová až do skončení války pod
správní okres (Landrat) Moravská Třebová v župě
Sudety (Sudetengau). V r. 1945 byl obnoven
předválečný stav a obec náležela v letech 1945-1949 pod správní okres
Moravská Třebová v zemi Moravskoslezské. Po reorganizaci v roce 1949 připadla
do r. 1960 pod správní okres Moravská Třebová v Brněnském kraji. Po další
reorganizaci v r. 1960 se stal Prklišov osadou Borušova a od r. 1960 se stala osadou Borušova obec
Svojanov. Všechny se později staly částmi obce Staré Město, s nímž se Borušov
sloučil od 1. ledna 1976. Odtud se Borušov s částmi
Prklišov a Svojanov osamostatnil v r. 1990. K
Borušovu patří samota Nový Borušov - Borušovská kovárna a víska Na Kopci. Živnosti a řemesla Z živností a řemesel je zde uvedeno: hostinec, kovář, krejčí,
obchod vejci, obuvník, stolař. Byl zde lesní revír velkostatku Moravská
Třebová (1865). Vývoj obce v letech 1945 až 1989 Obyvatelstvo bylo zaměstnáno v zemědělství a v průmyslových
podnicích v Moravské Třebové. Zdejší JZD integrovalo s JZD Dětřicho, JZD Petrušov a JZD
Staré Město ne JZD Pokrok Staré Město. V obci bylo postaveno 7 zemědělských
objektů (porodna prasat, výkrm telat, dva kravíny, bramborárna, hala na
stroje a truhlářská dílna). V tomto období byly v obci vybudovány požární
zbrojnice a kulturní dům, obec byla napojena na obecní vodovod a bylo
zařízeno veřejné osvětlení. V r. 1988 zde bylo 195 obyvatel, 42 domů a 57
bytů. Vývoj od r. 1990 V Borušově působí obchod smíšeným zbožím a pohostinství, v
kulturním domě je umístěna veřejná knihovna. Ze spolků a občanských sdružení
je v obci činný Sbor dobrovolných hasičů. Obec plánuje úpravu Borušovského potoka, vybudování čistírny odpadních vod a
plynofikaci obce. V obci je budováno víceúčelové sportovní hřiště.
www odkazy literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 2) Klaus Müller (Janov) 18.10.2012, 14.4.2013 A) borusov.cz (2.2.2013) B) regionmtj.cz (2.2.2013) fotografie 9.11.2003 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 1.2.2013 |
