KOD CZ

Zelinkovice

(Dolní a Horní)

Obrázek P.Marie ^C)

Na stromě u č.p.96

Zpět na okres

Politický i soudní okres Místek

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Část Frýdku-Místku

Historie ^B)

1.P.Z. 1789 – založení

(původně Zelinkov) byly založeny v roce 1789. V roce 1960 došlo ke sloučení Zelinkovic s Lysůvkami. V roce 1975 byly přičleněny k Frýdku-Místku.

Obec vznikla z návrhu Ondřeje Zelinky, hejtmana na Hukvaldech, kolem dokončené „císařské“ silnice vedoucí z Olomouce do Krakova v roce 1789. Prvním fojtem byl Jura Žáček . Celková rozloha katastru obce činila 129,8 ha vyčleněného z katastru Chlebovice a vrchnosteckého lesa Rovňa.

Bylo vyměřeno 36 dílů pozemku po 4měřičce (0,8 ha), které byly přičleněny zájemcům za 20 zlatých na splátky z okolních vesnic, ale i ze Slezska. Usedlí byli povinni vykácet les a ze získaného jedlového dřeva si postavit chalupu. O tom, že nebylo jednoduché, svědčí to, že osídlování trvalo téměř 20 let a někteří zběhli. Původní dřevěnice měly v jedné části dvě místnosti, v druhé byl chlév pro dobytek s přístřeškem na seno.

V roce 1812 uvádí popis hukvaldského panství pro Zelinkovice 37 domů, 229 obyvatel a 48 krav. V pozdější době byly údajně spojovány s obcemi Lysůvky a Lotrinkovice. Občané byli české národnosti a římskokatolického vyznání. Přifařeni byli přes kostel v Lysůvkách pod staříčskou faru. Své mrtvé ale pochovávali v Místku.

Do roku 1902 byly Zelinkovice přiškoleny do Chlebovic. Toho roku byla na pozemku v Lotrinkovicích postavena občany obou obcí jednotřídní škola, která byla expozitou školy v Chlebovicích. Od roku 1905 pak vznikla samostatná jednotřídní škola v Lotrinkovicích (nyní mateřská škola J.Myslivečka).

Vedle zemědělství, které vzhledem k malé výměře půdy nemohlo všechny uživit, pracovali občané v místeckém dvoře. Na robotu nechodili ale platili ročně 4 zlaté z každého čísla domu. Přínosem pro obživu byl počátkem 19.stol. rozvoj domácího tkalcovství. Na vypůjčených stavech, které „faktorům“ spláceli, tkali z nakoupené příze a faktorům prodávali dokončené dílo. Této práci se věnovali celé rodiny včetně dětí od svítání do noci. Svítili si štípami ( loučemi ), voskové svíčky byly příliš drahé. Po roce 1850 se objevily petrolejové lampy, které byly nazývány věčným světlem, od něhož je škoda umírat. Elektrifikace (jedna žárovka do domku) proběhla v letech 1928-1929.

Velmi nepříznivě byla obec zasažena 1.světovou válkou 1914-1918. V té době měla 280 obyvatel a z nich během války narukovalo 51 mužů. Ve válce jich padlo 11. Do čs. Legií jich vstoupilo 7. V roce 1921 bylo obci registrováno 315 obyvatel.

Po úpadku domácího tkalcovství (poslední tkalci skončili s prací v roce 1910), pracovali v železárnách v Ostravě, Karlově huti v Lískovci a hlavně v textilním průmyslu ve Frýdku – Místku .

V roce 1921 zde založili Tělovýchovnou jednotu Sokol pro obce Zelinkovice, Lysůvky, Chlebovice. V roce 1941 vznikl sbor dobrovolných hasičů. Obec byla osvobozena od německých fašistů 4.5. 1945 bez padlých. Jedno 17leté děvče bylo zabito odraženou kulkou po nechtěném výstřelu.

V roce 1905 se v místní hospodě ( nyní Motorest u Fojtíků ) narodil Aloisi Slavickému syn Jaroslav. Zde se zastavoval Leoš Janáček a působil na hudebně nadaného Jaroslava , který se stal profesorem na Hudební fakultě Karlovy univerzity v Praze. Zde se jako zakladatel a předseda sdružení Bezručův kraj zasloužil o propagaci lašského kraje, zvyků, slezské kultury.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	315
1930
1947
1961
1970
2001	292

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

B) ovzl.cz (12.12.2013)

C) osadnivyborzl.euweb.cz (12.12.2013)

D) panoramio.com – petpave (12.12.2013)

Zelinkovice

Historie B)

Historie ^B)