Sviadnov
Kaple sv.Jana Nepomuckého B) ...
Hřbitov A) ...
Kaple A) ...
Kamenný kříž A) Hlavní na hřbitově
Památník padlým A) 2.světové války
Památník A) ...
Památník A) ...
Reliéf C) Tzv.Černé paní Barbory,
na skále pod Štanglem
[Hrad Štangl] C) Lokalita byla osídlena, jak dokládají nálezy již v době pravěku
a v době keltské. Ve středověku hrádek patřil do skupiny malých, patrně
dřevěných strážních hrádků na rozhraní Moravy a Slezska. Podobné najdeme
třeba v Paskově, Lubně nebo Frýdlantě-Nové
Vsi. Hrad Štandl však patřil pod správu olomouckých
(arci)biskupů a ochraňoval moravskou stranu hranice a obchodní stezku z
Olomouce do Krakowa, která v jeho blízkosti
přecházela řeku Ostravici do Slezska a Frýdku. Byl oporou biskupské kolonizace
v tomto území. Jeho význam narostl i tím, že ochraňoval i trhovou ves Friedeberch (předchůdkyni dnešního Místku, která byla
objevena asi 700 metrů severozápadně v lokalitě Lipina), ktetá
vznikla pod jeho ochranou. Hrad i ves tvořily mocenskou protiváhu piastowského Frýdku (Jamnice).
Podle archeologických nálezů lze usuzovat na využívání tohoto opěrného bodu
početnou vojenskou posádkou, vedenou zřejmě pány z Deblína,
kteří v biskupských službách toto opevnění patrně někdy krátce po polovině
13. stol. vybudovali. Nález bronzového kování s erbem podobným erbu pánů z Deblína ukazuje na možnost, že velitelem zdejší posádky
byl právě jeden z nich. Patrně Artleb z Deblína, který jako leník olomouckého biskupa dostal za
úkol lokovat město Brušperk.
Později se Artleb po Brušperku
psal (1278). Areál hrádku byl oválný či kruhový. Jádro obklopoval příkop a
val s palisádovým opěvněním. Plocha hradu byla
opevněna patrně masivním dřevěným opevněním na zpevněném valu. Hlavní a možná
i jedinou budovou hradu byla vysoká strážní věž. Ta byla patrně dřevěná na
kamenném základě.Tomu nasvědčuje i to, že podle vyprávění zde ještě v 50.
letech 19.století byly patrny kamenné zdi. Jesliže
v ploše jádra byly ještě nějaké budovy, pak pouze lehké dřevěné konstrukce.
Dnes na hrádku žádné kontrukce budov nebo opevnění
nenajdeme. Po spojení Moravy a Slezska začal význam hrádku upadat. Ves Friedeberch zanikla do konce 14. století a poslední
zmínky o hrádku na Štandlu spadají do počátků
15.století.
Škola A) ...
Fojtství A) ...
Obecní hostinec A) ...
Památný strom A) ...
|
Panství Politický i soudní okres Místek 1961 Okres Frýdek-Místek 2003 Pověřený městský úřad Historie obce
>>
První písemná zmínka o vsi je z roku 1267. V roce 1277 připadla
do rukou leníka olomouckého biskupa Bruna Dětřicha Stangeho.
Ve 14. století existoval Malý Sviadnov, který
později zanikl a na jeho místě dnes zřejmě stojí obec Žabeň.
Do Sviadnovské historie se zapsalo i jméno zbojníka
Ondráše z Janovic, který byl 31. 3. 1715 v hospodě
na Horákově fojství zabit svojí vlastní valaškou,
kterou ho zabil bratranec Juráška Fucimana. Obec se rozšířila po vzniku Karlovy huti v
sousední části Frýdku - v Lipině (dnes ArcelorMittal
Frýdek-Místek). V roce 1867 vznikla sviadnovská základní škola, roku 1876 byl založen místní
hasičský spolek a v roce 1887 byla dokončena stavba místní kaple sv. Jana
Nepomuckého. Dne 17. 7. 1920 byl ve Sviadnově
založen Sokol. Během německé okupace proběhlo roku 1943 sloučení obce se
sousedním městem Frýdek-Místek. Osvobození obce proběhlo v květnu 1945 a
ještě téhož roku se Sviadnov dočkal samostatnosti.
Neužil si jí ale příliš dlouho, protože rozhodnutím ONV z roku 1975 se obec
znovu slučuje s Frýdkem-Místkem. Toto spojení vydrželo až do 1. 1. 1991, kdy
je Sviadnov opět obcí.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 A) sviadnov.cz (1.3.2013, 21.12.2013) B) wikipedie.org (21.12.2013) C) hrady.cz (21.12.2013) fotografie |
|||||||||||||||||||||||||||
|
[Frýdberk] C) Zaniklá trhová ves s opevněným sídlem. Dnešní město Místek
mělo dávnějšího předchůdce v trhové vsi Frýdberku,
která se poprvé připomíná v r.1267 v závěti lomouckého
biskupa Bruna ze Schauenburgu jako ves již
existující, se 40 lány. Biskup Bruno udělil r.1277 trhovou ves Frýdberk a dnešní vsi Sviadnov,
Kunčičky a Zábřeh nad Odrou lénem Dětřichu Stangemu, čímž byl vytvořen základ pozdějšího tzv.
frýdlantsko-místeckého léna. Stangeové toto území
získali v léno po pánech z Deblína, kteří ze Štandlu přesídlili do nově vzniklého Brušperka.
R.1288 bratři Stangeové složili z těchto lokalit
manský slib. Léno bylo patrně mezi bratry rozděleno, jak naznačuje existence
dvou opevněných sídel (Štandl x Lipina). Jeden z
bratrů se usadil na Deblíny opuštěný Štandlu a druhý na tvrz, kterou si postavil u nově
vzniklé vsi. Frýdberch byl koncem 13. stol.
nepochybně hlavním sídlem Stangeů na SV Moravě.
Později se však již Stangeové ve spojitosti s Frýdberkem nezmiňují. Lokalita na Lipině zanikla pravděpodobně v průběhu 14. století,
neboť neměla větší předpoklad pro další vývoj. Městečko Místek bylo na
dnešním místě vysazeno někdy před r. 1389 a převzalo funkci zanikajícího Frýdberku. Částečně převzalo i jeho německé jméno.
terénní náčrt
lokality zaniklé trhové vsi s tvrzí od M. Borise
[Tvrz Friedberch-Lipina] C) xistence a doba trvání tvrze
či menšího hrádku v poloze Lipina byl jednoznačně spjat s dobou existence
opevněné trhové osady Frýdberk-předchůdce dnešního
Místku. Jako oblastní sídlo Stangeů zřejmě
tvrz na konci 13. století sloužila k jejich kolonizační činnosti na Místecku. Zároveň tvořila opěrný bod a ochrannu trhové vsi, která tvořila vlastně opevněné
předhradí tvrze. Zde je patrně hůavní rozdíl mezi
ochrannou a strážní funkcí blízkého Štandlu (700 m
odtud) a obytnou fnkcí této tvrze. Archeologicky
byla datována do průběhu či závěru 13. století. Zřejmě na počátku 14. století
zpustla spolu s osadou, jejíž funkci převzalo (stejně jako jméno) nové
městečko Místek. Hlavní zásluhu o samotné objevení této (ještě donedávna jen
hypotetické) tvrze a osady má oblastní badatel pan Milan Boris, který ji v
roce 1980 objevil. V tomto místě na SZ, v nejzašším místě
ostrožny, na lehce vyvýšeném výběžku z plochy zaniklé vsi byla založena tvrz.
Ze tří stran byla chráněna prudkými srazy k bezejmennému potoku a k říčce Olešné. Ze zbylé strany byla oddělena od plochy vsi 3-4 m
hlubokým a kolem 13 m širokým čtvrt kruhovým příkopem před nímž byl vyhozen
val (v malých částech zachovaným). Podle P. Kouřila prý opyš
(nejzašší část ostrožny tvrze) přetínal druhý,
krátký příkop (šířky 7 m, hloubky kolem 2,5 m). O tomto by se však dalo
dohadovat, protože proč by stavebníci z opevnění vyjmuli strategický opyš? Plocha jádra má přibližně hruškovitý tvar rozdělený
do tří výškových stupňů. Na nejvyšší, nepravidelně vejčité části, nad plochu
osady asi o 1m vystupující části (osy 32 a 17 m), jsou dodnes velmi zřetelné
výkopy po archeologických sondách. V této částu
stával výzkumem doložený kamenný věžový objekt s hrázděnou vyšší částí krytou
šindelem (vnitřních rozměrů 5,5 x 6,7 m). Zdi měla 0,75 m široké, z kamene, pečlivě
kladeného na jílové pojivo. Do místnosti vedl z chráněné strany 1,5 m široký
vstup. Plocha se dále svažuje lehce dolů až k vyhloubenému místu, snad
pozůstatek dalšího menšího objektu. Nejnižší částí je oválný opyš s vyhloubeninou. Snad jen pozůstatek archeologického
výzkumu. Odtud už jen spadá svah prudce dolů k soutoku potoka a Olešné. |
||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 21.12.2013 |
