|
Historie Frýdku - Místku
Nejstarší písemné prameny dokládají existenci obcí v Pobeskydí již kolem poloviny 13. století. Ves označená
jako Friedeberg, později Místek, se objevuje
v roce 1267 v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu. Místek je charakterizován jako trhová ves
se čtyřiceti lány. Ujednáním z roku 1256 mezi českým králem Přemyslem
II. Otakarem a opolským knížetem Vladislavem byla stanovena hranice mezi
Moravou a piastovským opolským knížectvím podél
toku řeky Ostravice. Řeka tvořila zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem do
1. prosince 1928. Přesné založení Frýdku neznáme. Zřejmě někdy v období let
1327 – 1335 nahradil svého předchůdce – ves Jamnici.
Moravská část regionu trpěla vnitřními zápasy
probíhajícími po smrti Václava III. Většina území byla tehdy biskupskými
lény. V domácích válkách koncem 14. století byl Friedeberg
zničen. Bylo založeno městečko pod názvem Newenstetil
(Nové Městko nebo Místko). V roce 1402 byl Místek připojen spolu
s celým panstvím k Těšínsku. V 16.
století se spojené frýdecko-místecké panství stalo předmětem sporů, protože
místecké části hrozilo definitivní odtržení od Moravy a připojení k Těšínsku. Situace se vyřešila v roce 1581, kdy biskup
Stanislav Pavlovský koupil Místecko i Frýdecko, jehož majitelem do té doby
byl Jiří z Lohova. O tři roky později biskup
Pavlovský odprodal frýdecké panství Bartoloměji Bruntálskému z Vrbna a Místecko připojil
k hukvaldskému panství, jehož součástí zůstalo
až do roku 1850.
Frýdecko-místecké panství představovalo již v roce
1580 celkem 22 obcí s 681 usedlostmi. Z toho dvě města Frýdek a
Místek měla 267 usedlostí, z nichž samotný Frýdek měl jich 163. Byl
sídlem majitele panství, měl právo mýta, právo mílové a další, mezi řemesly
převažovalo soukenictví. Místek měl více ráz zemědělský. Obchodování solí a
dobytkem bylo přínosné pro obě města, podobně i zpracování dřeva a
rybníkářství. Oběma městům se nevyhnuly ničivé požáry, morové epidemie i
válečné útrapy. Obyvatelstvo trpělo rostoucími robotními povinnosti.
Protifeudální odpor vedl i ke zbojnictví. Neposlušný syn janovického fojta Ondráš, který roku 1715 našel smrt z rukou svých
druhů ve sviadnovské hospodě, se stal legendární
postavou zdejšího regionu spjatou s lidovým odporem proti Pražmům. Po nich vlastnili Frýdecko až do doby vzniku
republiky Habsburkové.
Rozvoj průmyslu a spolková činnost
V 19. století jsou zakládány ve Frýdku i v Místku textilní továrny
(J. Munk a synové – 1832, Landsberger
– 1860, bratři Neumannové – 1868, Lemberger –
1893), od roku 1833 píše svou historii Karlova huť v Lískovci, nynější
a. s. Válcovny plechu Frýdek-Místek. Textilní výroba a železářství zaujaly v
příštím století stěžejní postavení v rozvíjejícím se průmyslu celého
regionu. Průmysl ovlivnil rozvoj peněžnictví, výstavbu nových domů,
financování veřejně prospěšných budov i zakládání spolků. Zvláštní postavení
mezi nimi zaujímala Matice místecká. Zasloužila se o otevření českého
gymnázia v roce 1895 a o výstavbu Národního domu. Také ve Frýdku
usilovalo české obyvatelstvo v čele s učiteli a buditeli o oživení
českého národního života. Národnostní podmínky tu však byly složitější než
v Místku, spolkový život se soustředil především do Sokola.
14. březen 1939 v Místku
Doba okupace a období II. světové války přinesly dvě události, které se
významně zapsaly do historie města. V úterý 14. března 1939 německá
armáda začala obsazovat Ostravsko. Také k Místku se řítili příslušníci
wehrmachtu a členové polního četnictva. Když před bránou někdejší Czajankovy textilní továrny, kde byla kasárna 3. praporu
8. pěšího pluku, zastavili Němci, strážný několikrát vystřelil a zalarmoval
ostatní vojáky. Kapitán Pavlík, zastupující velitel, dal pokyn k obraně.
Přestože mnohonásobné přesile čelili převážně nováčci, ozbrojený odpor
v Místku zůstal navždy zapsán jako ojedinělý v tehdejší okleštěné
Česko-Slovenské republice.
Sloučení měst Frýdku a Místku
Dvě samostatná města Frýdek a Místek psala svou vlastní historii do 1. ledna
1943. Mocí nacistických úředníků byla obě města k témuž dni sloučena
v jeden celek s názvem Frýdek. Diskuse občanů i úředních orgánů
ohledně pojmenování města po osvobození v roce 1945 byly definitivně
uzavřeny rozhodnutím ministerstva vnitra o stanovení úředního názvu města
Frýdek-Místek s platností od 1. ledna 1955.
Změny průmyslového zázemí města
Průmysl reprezentovaný někdejšími státními podniky Slezan a Válcovny plechu
v posledních letech doznal výrazných změn. Tito největší zaměstnavatelé
ještě v roce 1990 zaměstnávali asi 8 000 zaměstnanců, kteří sem
přijížděli z širokého regionu, i ze Slovenska. Začátkem roku 2004
zaměstnávala a. s. Slezan Frýdek-Místek ve všech svých provozech v ČR 1
699 zaměstnanců, z toho ve Frýdku-Místku 1 021 zaměstnanců. Ve
stejné době měly Válcovny plechu, a. s., Frýdek-Místek celkem 963
zaměstnanců. Kromě těchto zmíněných firem jsou v posledních letech
většími zaměstnavateli na území města např. Lesostavby,
a. s., Hutní projekt, a. s., ČSAD, a. s, BLANCO CZ, s. r. o. V minulosti
byly významnými zaměstnavateli okolní doly. Rozvoj hornictví přinášel
s novými pracovními příležitostmi i růst počtu obyvatel našeho města.
V roce 1970 zde žilo téměř 44 000 osob. O 10 let později to bylo
již přes 56 000 a v roce 1991 přes 65 000 obyvatel. Poslední
sčítání z roku 2001 zaznamenalo 61 400 bydlících osob ve Frýdku-Místku
včetně jeho okrajových částí.
O městských částech
V současnosti tvoří město tyto městské části: Frýdek, Místek, Chlebovice, Lysůvky, Zelinkovice, Lískovec a Skalice. Chlebovice
se připomínají poprvé v roce 1320 pod názvem Nemašchleb.
K městu Frýdek-Místek byly připojeny v roce 1975 podobně jako další
obce Lysůvky a Zelinkovice.
Lysůvky byly založeny v 2. polovině 17.
století. Zelinkovice vznikly asi v letech 1784
– 1786 za hukvaldského správce Zelinky, což odráží
název obce. Písemná zmínka o Skalici pochází z roku 1305.
K Frýdku-Místku patří od roku 1980. Lískovec, jenž je písemně zmíněn
v roce 1450, se stal součástí města v roce 1975.
Městský znak
Městská symbolika byla po roce 1990 nově ztvárněna podle návrhu PhDr.Viléma Kocycha. Usnesením
předsednictva České národní rady ze dne 12. února 1992 je znakem města
Frýdku-Místku čtvrcený štít, v 1. a 4. modrém poli pravá polovina zlaté orlice
s červenou zbrojí přilehlá ke stříbrnému písmenu F, ve 2. a 3. poli
zkřížené ostrve o šesti sucích provázené třemi
červenými růžemi.
Ze současného života
Město Frýdek-Místek je zřizovatelem 28 příspěvkových organizací. Z toho
je dvacet základních a mateřských škol včetně Základní umělecké školy
Frýdek-Místek, dále jsou to sociální zařízení (Domov důchodců, Pečovatelská
služba, Centrum pro mentálně postiženou mládež, Penzion pro důchodce),
Beskydské informační centrum, Národní dům a Městská knihovna Frýdek-Místek.
Kraj je zřizovatelem dalšího kulturního zařízení na území města - Muzea
Beskyd. Také několika středních škol a Domu dětí a mládeže Frýdek-Místek. Ve
městě najdeme i několik soukromých škol a církevní Základní uměleckou školu
duchovní hudby.
Frýdek-Místek, město s bohatou literární a hudební tradicí
Při procházce naším městem můžeme navštívit některou z mnoha galerií
výtvarného umění, můžeme obdivovat významné historické památky, plastiky a
busty připomínající osobnosti většinou nějakým způsobem svázány
s minulostí Frýdku nebo Místku. K nim jistě patří básník Petr Bezruč, k jehož odkazu se v minulosti hlásili a
nadále hlásí členové Literárního klubu Petra Bezruče
a Kulturního sdružení Bezručův kraj. K pěvci
Slezských písní obdivně vzhlížel i významný frýdecký rodák Ervín Goj, později pedagog, překladatel a básník píšící
v laštině jako Óndra Łysohorský.
Uměleckou prací byl spojen s knihou vsetínský rodák
Jaroslav Olšák. Mistr knihvazač, grafik, malíř od
svého příchodu do Místku neúnavnou prací tvořil skvosty až do posledních dnů
svého života v roce 1995.
K významným postavám barokní literatury patřil
frýdecký rodák a vlastenecký kněz Jan Josef Božan,
kterého dosud připomíná první český zpěvník s vícehlasým notovým
doprovodem nazvaný Slavíček rajský. Osobnost hudebního skladatele Leoše
Janáčka, jehož děd pocházel z frýdecké soukenické rodiny, ovlivnila
tvůrčí práci mnoha hudebních skladatelů a pedagogů zdejšího regionu. Na
přelomu 19. a 20. století se stal významným hudebním centrem frýdecký kůr. Po
čtyřletém působení varhaníka Eduarda Bartoníčka, autora hudby ke slezské hymně,
se stali jeho nástupci Jan Kment a pak jeho syn Vít Kment, který působil ve
Frýdku až do své smrti v roce 1954. Příchodem Janáčkova žáka Františka
Kolaříka Místek získal v roce 1886 v jeho osobě ředitele kůru,
hudebního skladatele a úspěšného sbormistra, jehož zásluhou vzniká
v roce 1910 mužský Pěvecký sbor Smetana.
Tradici sborového zpěvu nesou dále současná pěvecká
tělesa, mezi nimi i smíšený Pěvecký sbor Smetana a Ženský pěvecký sbor
Martinů. Bohatou koncertní činnost vyvíjejí soubory a tělesa, jako jsou
Symfonický orchestr Frýdek-Místek, Dechový orchestr Frýdek-Místek,
SLPT Ostravica a DFS Ostravička.
Město Frýdek-Místek je každoročně sponzorem a spolupořadatelem přehlídky
tanečního, pěveckého i hudebního umění Mezinárodního folklorního festivalu.
Zdroj: www.frydekmistek.cz
|