Měrkovice

 

Zvonice A)

Postavil 1910 kamenosochař Jan Vašek. V horní části v roztroušené zástavbě

http://files.merkovice.cz/system_preview_detail_200000732-e3b56e4af9-public/Zima%202010-002.jpg

 

Kaple Vítězného Krista A)

V nové kapli bude instalována pískovcová socha Vítězného Krista z náhrobku hrobu Jana Vaška a jeho dvou manželek z kozlovického hřbitova. Název kaple "Kaple Vítězného Krista" byl tak použit dle této sochy. Kaple v tradičním stylu bude postavena vedle zvonice. Socha vytesaná z kazničovského pískovce ležela dlouhá léta uložená v seně u Urbišů v Měrkovicích. Teprve po smrti pana Vaška byla socha postavena jako náhrobek na hrobě svého tvůrce. Po bezmála sto letech vyžaduje stav pískovcové sochy odborné zrestaurování.

Kaple o půdorysu 1,8 x 2m a výšce 3,6m se sedlovou střechou pokrytou pálenou taškou, bude mít zděný skelet (zadní stěna a přední pilíře) vyplněný po bočních stranách masívními dubovými neotevíratelnými dveřmi. V přední stěně budou otevíratelné masívní dubové dveře s původně proskleným otvorem krytým mříží. Tříkřídlá sestava  dveří pochází ze zbouraného secesního činžovního domu z Ostravy-Mariánských Hor. V předním štítu bude umístěno historické Boží oko. V zadní stěně bude zabudováno obloukové okno dotvářející obloukovou kompozici vnitřního prostoru kapličky. Sokl pod obvodovým zdivem bude z opracovaného pískovce z kazničovského lomu. Podlaha bude z jednoho kusu pískovcové desky. Socha Krista bude stát na kamenném podstavci, pískovcovém bloku. Kaple bude omítnuta hladkou vápeno cementovou omítkou nalíčenou v kombinaci zlaté žluti a bílé barvy.

Na postavení kaple bude použit materiál (kamenivo do základů, pálené cihly, řezivo na střešní vazbu, pálená taška, dubové, tříkřídlé dveře) z vlastních zdrojů. Soklové kamení poskytne z vlastních zásob pan Jan Vašek.  Boží oko a obloukové okno je součástí vlastního depozitáře.

Hrubá stavba provedena svépomocí 2013.  Celkové náklady byly spočítány na 52.000 Kč.

http://files.merkovice.cz/200002309-602966122d/02.png  https://scontent-a-ams.xx.fbcdn.net/hphotos-frc3/1379642_10151764692296989_508047673_n.jpg   https://scontent-b-ams.xx.fbcdn.net/hphotos-ash3/s720x720/934874_10151455108341989_1202123851_n.jpg

 

Kamenný kříž A)

 

Kamenný kříž A)

http://files.merkovice.cz/system_preview_detail_200000355-58d7e59d21-public/kriz_15.jpg

 

Železný kříž A)

http://files.merkovice.cz/system_preview_detail_200000930-6ba066c9a6-public/Zima%202011-005.jpg

 

Dům nové č.p.732

http://api4.mapy.cz/mediastorage/view/000/014/000014fb3_3ed776.jpg

 

 

 

Zpět na okres

Panství

Politický okres Místek, s.o.Frenštát pod Radhoštěm

1961 Okres Frýdek Místek

1963 součást obce Kozlovice

2003 Pověřený městský úřad

 

image026.jpg

Historie obce A)

Nejstarší historie obce Měrkovice

Počátky měrkovických dějin úzce souvisí s dějinami obce Kozlovice. Na území nynějších Měrkovic se kdysi rozkládal kozlovický panský poplužní dvůr, na němž robotovali obyvatelé Kozlovic a okolí. Kozlovice samotné vstoupily do historie, tzv. zakládací listinou z 8. září 1294 a náležely k panství hukvaldskému. Kdy byl založen dvůr, není známo, ví se jen, že v 16. století tu již stál. Byl lokalizován na posledních kozlovických lánech a pasekách na severním levém okraji vesnice. V listině z r. 1563 je uvedeno 32 usedlíků z Tiché a 20 z Kozlovic, kteří byli povinni na kozlovickém dvoře robotovat. Některé vesnice místo roboty k tomuto dvoru platily ročně robotní daň: Myslík 10 zlatých, Lhotka 10 zlatých, Metylovice 20 zlatých, Kunčice 20 zlatých. Později byli poddaní z Kozlovic a Tiché na jejich žádost roboty zproštěni, až do odvolání za úhradu 2 zlaté ročně od každého robotou povinného.

Poslední šafáři na kozlovickém dvoře byli:

Jan Fajkus              okolo r. 1745

Jiří Žabenský          okolo r. 1748

Jan Kalmus             okolo r. 1755

Jiří Kalivoda            okolo r. 1765

Jiří Kuboš                okolo r. 1770

Jiří Strakoš              okolo r. 1775

Jan Nenička            okolo r. 1785

 

K založení Měrkovic je uveden v první matrice Měrkovic tento zápis:

    "Vesnice Měrkovice byla založena při rozdělování kozlovického poplužního dvora a své jméno dostala na počest tehdejšího hukvaldského purkrabího Ondřeje Měrky. Po vystavení chalup v nově zřízené dědině jmenoval v roce 1792 vrchní hejtman hukvaldský rychtářem (fojtem) Jana Vašendu z čísla 16 (pozdější definitivní číslo bylo 34). Tato vesnice se stále zvětšovala tak, že z 26 čísel v roce 1800 vzrostla do roku 1912 za druhého zdejšího faráře Jiřího Kyselého na 42 čísel".

    Matrika křestní Měrkovic se začala psát v roce 1793, oddací r. 1796 a úmrtní r. 1793.

    K parcelaci kozlovického dvora jsou k dispozici četné, velmi podrobné a pečlivě provedené archivní dokumenty. Parcelace dvora byla provedena nadvakrát . První v roce 1789. Tento rok je proto brán jako rok vzniku Měrkovic. Noví osadníci si postavili na přidělené nebo zakoupené půdě domky, jichž bylo v I. etapě 24, a byla jim přidělena domovní čísla. Druhá parcela byla provdena v roce 1796 a také bylo zavedeno nové číslování domů. V matrice se objevují nová čísla již v tomto roce, ale stará čísla setrvají ještě v několika případech až do roku 1808.

    Katastrální mapa byla vyhotovena jednotně pro obce Kozlovice a osadu Měrkovice. Kozlovice měly pro pozemky parcelní čísla 1 až 3603, Měrkovice 3604 až 3904. Stavby měly v Kozlovicích č. 1 až 268, v Měrkovicích 269 až 321, cesty a potoky v Kozlovicích č. 3905 až 4078, v Měrkovicích 4079 až 4108. Měrkovice byly tedy vedeny od počátku jako osada Kozlovic. Teprve výnosem ministerstva financí z 15. ledna 1904 byla katastrální obec Kozlovice rozdělena na 2 samostatné katastrální obce: Kozlovice a Měrkovice.

 

Novodobá historie obce Měrkovice

    Po osvobození Československa, kterým byl prohlášen den 9.5.1945 byl na počest tohoto dne uspořádán průvod občanů ze Dvora do školní budovy. Občan Hynek Krpec dal návrh, aby na tomto shromáždění občanů byl pro řízení obecních otázek zvolen národní výbor a za předsedu navrhl Františka Chovance - hajného, což bylo všemi přítomnými spontánně přijato a odsouhlaseno. Tímto aktem byla v obci ustavena nová strukutra se začleněním do ustaveného okresního národního výboru v Místku.

    1. ledna 1949 se ruší zemské zřízení, ustanovuje se územní struktura okresů a obec Měrkovice je začleněna do nově zřízeného okresu Frenštát pod Radhoštěm.

    Úřadovna tehdejšího MNV (městký národní výbor) je v soukromém bytě č.p. 31. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k výstavbě vlastní budovy, úměrné velikosti obce.

    Ke zlepšení životních podmínek občanů vyvstává požadavek na zřízení obchodu. Jedním a časově nenáročným řešením je uvolnění místnosti sloužící k zasedání MNV. 8. ledna 1954 se zahájil prodej v prodejně spotřebního družstva Jednota. V témže roce se uskutečňuje přístavba garáže pro požární sbor při budově MNV. Protože se prokazovaly značné problémy v provozu prodejny umístěné v budově NV, po dohodě se spotřebním družstvem Jednota, přistoupilo se v roce 1958 k postavení samostatné prodejny.

    30.6.1960 došlo ke sloučení obce Měrkovic s Kozlovicemi. Došlo tak k přečíslování popisných čísel domů v pořadí od 701 - 799. Tímto se z obce Měrkovice stává osada.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

520

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2005

212 

 79 (+6 chat)

 

www odkazy

 

literatura a prameny

1)  Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

A) merkovice.cz (15.12.2013)

B) kozlovice.cz (1.3.2011)

C) facebook.com/merkovice (15.12.2013)

 

 fotografie

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 15.12.2013