Kunčičky (u Bašky)
Hřbitov G) … Dřevěný kříž G) U hřbitova
Dřevěný kříž D) U Bayerova mlýna
Boží muka G) …
Boží muka G) …
Základní kámen B) D) První snahy o postavení kunčičské kaple se objevují v období první republiky, avšak
překazila je 2. světová válka. Peníze, které spolek na výstavbu kaple
nashromáždil, musely být použity jinde. Opětovné snahy o výstavbu malého
svatostánku se vynořily po skončení války. Byly připraveny peníze i pozemek.
Dokonce proběhlo v roce 1949 i slavností poklepání základního kamene.
Bohužel, nastávající doba komunistické totality tuto iniciativu zahubila. Ze
zamýšlené kaple zůstal jen základní kámen, přenesený ke kříži u Bayerova
mlýna. R.P.1949
Památník padlým E) u ZŠ, Nápis: PADLÝM SPOLUOBČANŮM /
1914 – 1918 / BURDEK LEOPOLD / CYRUS RUDOLF / ČURAJ ADOLF / ČURAJ JAN / FIŠER
JAN / GŘEŠ LEOPOLD / GÖTTLICHER RAJMUND / HAJOVSKÝ KAREL / KLIMANEK RUDOLF /
KONVIČKA FRANTIŠEK / KUČA BŘETISLAV / LANČA JOSEF / PASEKA JOSEF / STIVARA
RUDOLF / ŠEFČÍK FLORIAN / VYVIAL KAREL OBĚTI NĚMECKO-NACISTICKÝCH VRAHŮ /
1938 – 1945 / KUČA JOSEF NAR. 4.2.1905 / KUČA FRANT. 6.8.1921 / BALCAR
BOHUMIL 1.10.1895 / BÍLEK JAROSLAV 11.6.1921 / ČEST JEJICH PAMÁTCE.
Hrob Berta Nováková E) Hřbitov. Nápis: ČS. PARTYZÁN / I. ČS.
BRIG. JANA ŽIŽKY / BERTA / NOVÁKOVÁ / * 25.4.1908 † 23.12.1971 NEPLAČTE, ZTIŠTE / V SRDCI ŽAL, JÁ
DOBRÉ / DÍLO V ŽITÍ VYKONALA / A PO PRÁCI CHCI TIŠE / SPÁT, I BEZ SLZ MOŽNO /
NA MNE VZPOMÍNAT
Hrob Josef Kubeša E) Hřbitov. Nápis: NEZAPOMENEM! / JOSEF
KUBEŠA / ČETAŘ ČSL ARMÁDY * 14. 10. 1924, / KTERÝ TRAGICKÝ ZAHYNUL DNE 21. 9.
1948 / VE SPÍŠ. NOVÉ VSI NA SLOVENSKU O moře žalosti na světe velikém.. /
Co lásky, co štěstí pohřbeno hrobníkem? / S Bohem bud´ matko má - netruchli
pro syna. / Nad hrobem žalosti Tvá teprve počíná. / Hrob nic již nevydá - ani
Ti nevrátí. / Marno je maminko nade mnou plakati!
Škola B) …
Bayerův mlýn B) uprostřed obce v místech, kde již od 15.
století stával mlýn patřící do majetku kunčického fojta. Poslední kunčický
fojt. Jiří Pavel Pittl bydlel na č.p.18., které
navazovalo na budovu mlýna. Nyní zde žije rodina místostarosty obce Františka
Carbola. 18. prosince roku 1873 přenechává fojt Pittl
mlýn své dceři Františce a jejímu manželu Teodoru Schmidovi. Další vlastníci
mlýna jsou Josef Gřunděl (1890 – 1895) a Jindřich Gottlicher (1895 – 1900). Majitelé se střídají, až k
osudnému 16. září 1931, kdy je mlýn zasažen bleskem a zvětší části vyhořel.
Jeho posledním majitelem byl mlynář Eustach Klapuch.
Vyhořelý mlýn se v průběhu roku 1932 pokouší opravit a uvést do provozu
mlynář Fuciman z Bašky.
Jeho úsilí se však nesetkalo s úspěchem. V následujícím roce vyhořelý mlýn
kupují manželé Bayerovi. Historie jejich rodu sahá do obce Bernatice u Nového Jičína. Jak se můžeme dočíst z obecní
kroniky Bernatic, Jaroslav Bayer kandidoval za
tento kraj i do Zemského sněmu v Brně. „Jen několik málo hlasů tehdy scházelo
mému dědovi ke zvolení,“ připomenul jeden ze současných majitelů kunčického
mlýna Josef Bayer. Jeho otec však netoužil po politické kariéře, chtěl
založit mlynářskou tradici, proto se svou manželkou Marií opouštějí rodné Bernatice a v průběhu zimy a jara 1933 provádějí za
přispění mlynářského odborníka Karla Kasana
nákladnou přestavbu vyhořelého kunčického mlýna. Jak uvádí obecní kronika
Kunčiček u Bašky, do obce se manželé Bayerovi přistěhovali 28. června 1933,
tento letopočet je ve štítu kunčického mlýna dodnes. „Ze vzpomínek své matky
si pamatuji, že první zákaznicí v našem mlýně byla paní Čapčuchová,
manželka stolaře z Bašky, tehdy nejstarší občanka Bašky,“ uvedl Josef Bayer. V následujících letech dokázal
Bayerův mlýn obstát v konkurenci okolních mlýnů,získal si jméno a byl
vyhledáván zájemci z širokého okolí.Do mlýna přijížděli zájemci z Brušperka, Palkovic, Českého
Těšína, Skalice, Raškovic a mnohých dalších míst. Přicházejí však válečná
léta. Rozhodně není nadsázkou uvést, že i přes značné osobní riziko tehdy
dokázala rodina Bayerů pomoci moukou mnohým občanům, zejména těm, kteří
trpěli nouzí. Dodnes, jako památku na své rodiče, mají manželé Bayerovi na
stěně svého pokoje zarámované uznání z června 1945, ve kterém se uvádí:
Občané z Kunčiček u Bašky s vděčností uznávají zásluh pana Josefa Bayera,mlynáře
z Kunčiček u Bašky, za
zosobování obyvatelstva v době německé okupace, které přes úředně stanovenou
dávku prodával za normální cenu. Za MNV: Alois Poloch,
Klement Kondys, František Carbol,
Karel Vichr. Bohužel v následujících letech je
mlýn převeden pod národní správu a v roce 1958 dochází k jeho znárodnění.
Majiteli se stávají Slezské mlýny. Naposled se zde mlelo obilí roku 1965 a
poslední šrotování pak proběhlo v roce 1976. Pan Bayer st., aby mohl mít
důchod, je nucen pracovat téměř do svých 70 let, a to jako dělník ve skladu
pekáren. Dnes opět mlýn rodiny Bayerů žije.
Mlynářství a prodejna manželů Josefa a Jaroslava Bayerových se stává znovu
pojmem. S pomocí svého syna Richarda dokazují téměř nemožné. V roce 1995
přivádějí k životu to, co jejich rodiče a prarodiče svou poctivou práci
zbudovali.
|
Panství místecko-frydlántské Politický i soudní okres Místek 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Část Bašky Historie B) C) A)
KOD CZ 1.P.Z. 1288 Cunczendorf První zmínka o vsi pochází z roku
1288, kdy patřila olomouckému biskupství. Poté se stala součástí léna rodu Stangů. Kunčičky u Bašky patří mezi nejstarší obce
regionu. Do roku 1402 nesli název Cunczendorf.
Větší část 14. století byly součástí Místecko-frýdeckého panství. („Cunczendorf“,
1288 – 1402) patří v regionu k nejstarším. Kunčičky u B. byly součástí
Místecko-frýdeckého léna, jež bylo v majetku olomouckých biskupů, kteří je
svěřili k užívání svým vazalům z rodu Stangů po
větší část 14. století. První existenci této vsi dokládá text manské přísahy
ze 14. dubna 1288, kterou ze svých lén skládají v Brušperku bratři Dětřich,
Jindřich a Erkembert Stangovi
do rukou olomouckého biskupa Dětřicha z Hradce. V listině se mimo jiné uvádí,
že kdyby někdo z bratrů něco podnikl proti církvi nebo biskupovi tratí
všechna svá léna. Kunčičky u Bašky 1288 – 1402 Cunczendorf
- Ves patří k nejstarším v našem regionu. Po větší část 14. století byla
součástí místecko-frýdlantského léna, které bylo v majetku olomouckých
biskupů, kteří je svěřili k užívání svým vazalům z rodu Stangů.
První existenci této vsi dokládá text manské přísahy ze 14. dubna 1288,
kterou ze svých lén skládají v Brušperku bratři Dětřich, Jindřich a Erkembert Stangovi do rukou
olomouckého biskupa Dětřicha z Hradce. V listině se mimo jiné uvádí, že kdyby
někdo z bratrů něco podnikl proti církvi nebo biskupovi tratí všechna svá
léna. 1402 – 1584 - Cunczendorf
se stává součástí panství FRÝDECKO-MÍSTECKÉHO. Na frýdeckém zámku je 16. února
1402 uzavřena významná kupní smlouva mezi Lackem II. a těšínským knížetem Přemyslavem I. (1358 – 1407), který za 400 grošů
pražských čísla moravského kupuje manství MÍSTECKO-FRÝDLANTSKÉ. Jeho noví
majitelé, knížata těšínská, tak po desítky let rozhodovali prostřednictvím
svých úředníků na frýdeckém zámku i o osudech obyvatel žijících před
staletími ve vsi Cunczendorf. 1580 - V tomto roce dává rytíř Jiří z
Lohova provést celkovou inventuru majetku svého
panství. Z tohoto URBÁŘE se dovídáme, že ves MALÉ KUNČICE měla svého
svobodného fojta, kterému patřilo nejenom 1 a 1/2 lánu pole, ale také
„Fojtský mlýn“, který již tehdy stával v místech dnešního mlýna p. Josefa
Bayera. Ve vsi tehdy se svými rodinami žili: Jurek Hladný, Jan Macek, Jan Mazochů, Jakub Mikunda, Šimek
Bilíků, Kuba Piskoř, Blažek Krkoška, Matuš Hrabla, Mikuláš Popel, Staněk
Mayerů, Vavřík Rusek, Mikoláš Jíček, Mikoláš Jaš, Šimek Bielek. 1584 - Řeka Ostravice významným
předělem 15. srpna 1584 - Byla na frýdeckém
zámku sepsána úmluva mezi olomouckým biskupem Stanislavem II. Pavlovským,
který prodejem některých vsí Bartoloměji Bruntálskému z Vrbna rozdělil své
panství na FRÝDECKÉ a MÍSTECKÉ. Ve smlouvě se praví, že hranicí bude tvořit
řeka Ostravice. Je zde dále uvedeno, že k Místku
„hledí“: Sviadnov, Malé Kunčice, Hodoňovice, Frýdlant a pustá ves Habrnovice.
Tato smlouva dokládá, že od roku 1584 bylo Místecké /moravské/ panství
spravováno v následujících létech biskupskými úředníky z Hukvald. 1695 „RUSTICA GENS OPTIMA FLENS,
PESSIMA RIDENS“ - "Čeládka selská je nejlepší když pláče, nejhorší když
se směje." Toto období se vyznačuje zvyšováním
nesnesitelných feudálních povinností, které výrazně poznamenaly také život
poddaných na hukvaldském panství. Selské rebélie,
které byly jejich přímým důsledkem vyvrcholily 16. července 1695, kdy se na
1500 poddaných shromažďuje u „Váňova kamene“, poblíž Kopřivnice. Podle
dostupných pramenů byli mezi nimi i poddaní z Malých Kunčic a Hodoňovic. Bohužel, tato rebélie
proti majiteli hukvaldského panství Maxmiliánu Harasovskému z Harachova
skončila, stejně jako celá řada povstání nevolníků, jejich porážkou. MALÉ KUNČICE v 18. a 19. století 1776 - 189 obyvatel, z toho 152
dospělých a 37 dětí – v čele obce fojt Jan Janík a burmistr Josef Mazoch z č.p. 29 1794 - 260 obyvatel žijících ve 42
domech a tvořících 47 rodin 1835 - 342 obyvatel, 165 mužů a 177
žen, 58 domů – fojt Jiří Pavel Pittl z Frýdlantu –
byl posledním fojtem v obci, který zde působil do roku 1873 1843 - 402 obyvatel, 192 mužů a 210
žen, 61 domů , v obci bylo chováno 172 krav, 44 koní, 24 jalovic 30 ovcí, 77
vepřů. Fojt – Jiří Pavel Pittl, burmistr Filip Chomutárek 1862 - V tomto roce byla dokončena
stavba první školy v obci, č.p. 72. Docházely zde děti z Malých Kunčic i Hodoňovic. Prvním „kantorem“ vyučujícím na této škole byl
tkadlec Václav Liberda z č.p. 44. 1896 - Obecní hřbitov je zřízen na
části pozemku věnovaném rolníkem KARLEM KONVIČKOU a na části odstoupené
rolníkem KARLEM ŠULCEM PRVNÍ ROKY DVACÁTÉHO STOLETÍ 1907 - 7. června tohoto roku se
konala ustavující schůze Sboru dobrovolných hasičů. 1910 - 9. ledna byl v obci založen
Čtenářsko-ochotnický spolek 1918 - Posledním rakouským starostou
v obci byl v létech 1912 – 1918 KAREL SCHULZ Zahynuli na bojištích I. světové
války: Leopold Burdek
(30 let), Rudolf Cyrus (25), Adolf Čuraj (23), Jan Čuraj (29), Jan
Fišer (42), Leopold Gřeš (25), Rajmund
Göttlicher (22), Josef Lanča
(28), Josef Paseka (38), Florián Ševčík (nezjištěno), Karel Hajnovský (27), Rudolf Klimánek
(43), František Konvička (41), Břetislav Kuča
(nezjištěno), Karel Vyviál (21). Jako legionáři bojovali: Jan Liberda - ve francouzských
legiích, Josef Lanča - v italských legiích, Jan Gacík - v ruských legiích, Ludvík Tomáš - v italských
legiích, Robert Gacka - v italských legiích. 1920 Změna názvu obce - Podle zákona
ze dne 14. dubna 1920, číslo 266 Sbírky zákonů a nařízení získala obec nový
název - Kunčičky u Místku. 1920 Sčítání lidu - Obec měla 98
domovních čísel, 648 obyvatel (308 mužů a 340 žen). 1927 - Slavnostní chvíle odhalení
pomníku padlých 26. června 1927 se za velké účasti
občanů a zástupců sousedních obcí i Frýdku a Místku uskutečnilo slavnostní
odhalení pomníku. Jeho původní umístění bylo vedle domku p. Láryše /u hřbitova/. Náklad na pořízení činil 4.307,- Kč.
Slavnostní projev pronesl tehdejší starosta obce pan Ludvík Janík ml. Mezi
hosty byli - starosta Místku Vincenc Procházka, okresní hejtman Dr. Břeský, major 8. pěšího pluku Souček, okresní školní
inspektor Knězek a řada dalších hostů. 1931 Přání postavit novou školu se
naplnilo V neděli 12. července 1931 byla
slavnostně otevřena nová škola - Tehdejší ředitel školy Antonín Vacek přijal
klíč od této školy z rukou stavitele Josefa Jílka se slovy „Kéž z této budovy
vychází dorost poctivý, mravně založen, náležitě vzdělán, který bude tvořit,
nikoliv bořit a bude ozdobou obce, vlasti, národa...... ". Škola stojí
na parcele č. 203 o výměře 4989 m2, celkový náklad na postavení školy činil
467.000,- Kč. 1929 - Poslední změna názvu obce se
uskutečnila 8. května 1929 na Kunčičky u Bašky Období II. světové války 1939 – 1945 Na počátku II. světové války byl
starostou obce Karel Fajkus. Prvním zatčeným je kunčičský
občan pan Jindřich Měrka z čp. 74, další byla paní Helena Urbančíková z čp.
44. Německá okupační moc poněmčuje název ryze české obce názvem Klein Kuncendorf bei Friedberg. Na škole je nápis Schule
a všechna označení živností, obchodů musí mít německo-české znění. 25. srpna 1941 je gestapem zatčen
četnický strážmistr Bohumil Balcar. Je odvlečen do koncentračního tábora
Osvětim, kde je 19. února 1942 umučen. Mezi zatčenými jsou i studenti
místeckého reálného gymnázia z Kunčiček - Břetislav Chovanec a Milan Bláha. V
roce 1943 je slušná cikánská rodina Richtrů s dvěma malými dětmi odvlečena do
koncentračního tábora, odkud se již nevrátila. Stejně tragický osud postihl
Josefa Kuču a Františka Kuču. I když osvobozovací boje o Kunčičky
byly nesrovnatelně menší než o Bašku, přesto bylo poškozeno 80 kunčičských domků, celková škoda způsobena válečnými boji
v obci byla odhadnuta na 900.000,- Kč. V bojích zahynul jeden občan obce,
Josef Hýl, který byl Němci zajat, protože byl ozbrojen, byl zastřelen. V obci
padli 4 němečtí vojáci, kteří jsou pohřbeni na místním hřbitově. Na zdejším hřbitově je v hrobě rodiny
Václavíkových a Sikorových pohřben sovětský rozvědčík Botuzov.
Dodnes není osvětlena příčina jeho smrti. Byl skutečně zrádcem, nebo byl v
polích u Fryčovic zastřelen (26. 4. 1945) „také partyzány", aby
nepromluvil? Po skončení II. světové války 26. 5. 1946 Květnových voleb do
Národního shromáždění se zúčastňuje 610 voličů.V těchto volbách získala
Komunistická strana 249 hlasů, Lidová strana 123 hlasů, Strana sociálně
demokratická 67 hlasů, Strana národně socialistická 163 hlasů. 1948 Rok změn - Po únoru 1948 jsou v
obci zřízeny „Akční výbory", které zásadním způsobem změnily složení
tehdejšího Místního národního výboru. 30. května se uskutečnily další volby,
kterých se zúčastnilo 573 občanů. Pro jednotnou kandidátku NF hlasovalo 406
občanů, bílých lístků bylo 129, neplatných 38. 1950 – 1960 Poslední období
samostatné obce Obraz života Kunčiček u Bašky se v
těchto létech vůbec nelišil od života jiných obcí. Je jisté, že byl provázen
celou řadou nedemokratických rozhodnutí. Ale je však také pravdou, že část
občanů na tuto dobu „nostalgicky" vzpomíná. Vidí ji jako dobu, kdy se
zápalem a nadšením v srdci věřili v lepší a spravedlivější svět.
www
odkazy literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 A) baska.cz (10.12.2013) B) wikipedie.org (10.12.2013) C) beskydy-info.cz (10.12.2013) D) hrady.cz (10.12.2013) E) vets.estranky.cz (10.12.2013) F) fm.denik.cz z 20.8.2008 (10.12.2013) G) panoramio.com – petpave
(12.12.2013) fotografie |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 10.12.2013 |
