Hukvaldy (Sklenov)

Kostel sv.Maxmiliána ^B)

v horní části hukvaldského náměstí byl započat stavěn v roce 1759 a dokončen za biskupa Maxmiliána hraběte z Hamiltonu. Vysvěcen byl patrně v den svého patrona 12. 10. 1769. Jeho vybudování souviselo s přenesením správy panství z hradu do nově budovaného zámečku v podhradí, naproti kostelu. Chrám je význačný především tím, že zde na varhany chodíval hrávat skladatel a zdejší rodák Leoš Janáček. Ten zdejší kostel připomíná i ve své úpravě lidové písně „Ty hukvaldský kostelíčku“. Kardinál Somerau-Beck dal kostel nádherně vyzdobit (obraz na hlavním oltáře od malíře Kuppenweissera). Za kardinála Fürstenberka byla slohově upravena hlavní věž. Arcibiskup Khon provedl důkladnou opravu chóru a varhan.

Jedná se o jednoduchou jednolodní stavbu s vysokou průčelní věží zakončenou bání s lucernou. Stavba byla vybudována v čistě barokním slohu a spolu s protějším arcibiskupským zámkem a honosnou bránou do obory tvoří jedinečný architektonický soubor dotvářející kolorit malebné lašské obce Hukvaldy.

Kaple sv.Ondřeje ^C)

Hradní

Hřbitov ^A)

…

Fara ^E)

Pod kostelem

Socha sv,Floriána ^D)

…

Socha sv,Jana Nepomuckého ^D)

…

Socha P.Marie ^D)

V hradní oboře

Kamenný kříž ^A)

U kostel sv.Maxmiliána

Znak kardinála Fürstenberga ^C)

Na průčelí zámečku

Znak kardinála Fürstenberga ^D)

Na průčelí kostela

Brána obory ^D)

Nad kostelem

Liška Bystrouška

…

Památník Leoše Janáčka ^C)

U jeho domu

Hrad Hukvaldy ^C) >>

Na kopci nad obcí stojí hrad Hukvaldy - jeden z nejmohutnějších hradů na Moravě. Byl založen Arnoldem z Hückeswagenu v první polovině 13. století na popud krále Přemysla Otakara I. (1197–1230).

Zámeček ^{B) C)}

Biskupský proti kostelu.Budova zámku byla vystavěna v roce 1760 jako jednoposchoďová budova sloužící pro potřeby vrchnostenské kanceláře a správy panství, která zde byla přenesena po zhoubném požáru hradu Hukvald, kde do té doby sídlila.

V přízemí byla uprostřed chodba, vpravo čtyři klenuté a vlevo tři obytné místnosti, kuchyň a komora. Vespod dva klenuté sklepy. V prvním poschodí chodba a osm pokojů. Veškerá okna byla zamřížovaná. Na zadní straně nádvoří pak byla vlevo prádelna, vpravo vozová kolna, drůbežník, chlévy pro prasata, skleník a zahrádka na zeleninu. V zámeček či letohrádek byl objekt přestavěn roku 1854 – 1855 z obydlí a kanceláří hejtmana hukvaldského tím způsobem, že d. č.2 (mezi č. 1 a 3) byl strhnut a letohrádek tím osamostatněn a obklopen zahradou. Stavba letohrádku je z exteriéru jednoduchá, s prvky novogotiky. V interiéru je zámek velmi honosný, má 16 obytných místností. Vestibul a schodiště byly ozdobeny loveckými trofejemi kardinála Fürstenberka. Obrazovou výzdobu pořídil kardinál Skrbenský roku 1917. Nábytek a ostatní byly jednoduché, vkusné a zejména křišťálové lustry velmi cenné.

Z přízemí zámku se vstupovalo z vestibulu do pokoje centrálního ředitele, dále do pohostinky, kde byl nejcennější třešňový nábytek, pak se přechází chodbou do pokoje tajemníka a čekárnou se vyšlo zpět do vestibulu. V levé části byly dva pokoje pro druhého tajemníka a pokoj pro služebné, na opačné straně byl pokoj střibrnici. První poschodí bylo vyhraženo pro pána zámku a tam také byla čekárna, pokoj – dříve jídelna, pohostinka, pokoj zábavní, kde se nacházel skromný kulečník a mramorový krb s příslušným topícím náčiním. Odtud se vcházelo do domácí kaple. V oltáři ve zdi obraz P. Marie Čenstochovské, nesoucí letopočet 1614. V dubové skříni byla uložena nádherná mešní roucha. Dále následoval pokoj kuřácký, pokoj přijímací, sloužící i jako jídelna, ze které se dalo vyjít na balkón. Dále se nacházela pracovna, ložnice a koupelna. Od boční chodby vlevo byl pokojík komorníka. Před zámkem ze zahradní strany se nacházel bazén s vodotryskem (dnes torzo), v němž se v letním období chovali pstruzi.

V období první světové války za olomouckého arcibiskupa – kardinála Františka Bauera. (1904 – 1915) byl zdejší arcibiskupský zámeček propůjčen rakouskému eráru za vojenskou nemocnici. Je samozřejmé, že po ukončení tohoto smutného období historie zámečku byl objekt poškozen a mnohé výzdoby zde vzaly za své.

Když byl zámeček v roce 1948 přeměněn na školu, bylo odvezeno jeho veškeré zařízení do Kroměříže a některé lovecké trofeje zdobí dnes stěny loveckého sálu kroměřížského zámku. K zámku patřil park, zřízený roku 1855 z dvorských pozemků, zvaných „za panskými kvartýry“ Jeho celková rozloha i se stavebními místy činila 3,5 ha. Park byl upraven v anglickém stylu a udržován stálým zahradníkem se dvěma pomocnými silami.

Ve 2. polovině 20. století objekt zámku sloužil rozličným účelům, ale povětšinou chátral a do oprav nebylo investováno. Konečně v 90. letech 20. století byl zámek navrácen zpět do majetku církve, která provedla obnovu alespoň čelní fasády. Na zbylé opravy zámek teprve čeká. Budovu zámku by ráda obec Hukvaldy využívala jako své konferenční centrum.

Velkostatek

Pod náměstíčkem

Hájovna

…

Dům Leoše Janáčka ^{B) C)}

Jen několik minut od hlavní brány do hukvaldské obory, při cestě vedoucí doleva před touto vstupní branou, se nachází v domku č.p. 79 v Podoboří památník věnovaný slavnému hukvaldskému rodákovi, světoznámému hudebnímu skladateli Leoši Janáčkovi.

Samotný rodný dům, kde se Janáček narodil dnes již neexistuje. Na jeho místě stojí nová patrová budova bývalé školy, která v roce 1877 nahradila budovu staré školy v níž se Leoš Janáček 3. července 1854 narodil. Na tuto událost upomíná pamětní deska s bronzovou bustou skladatele od sochaře Augustina Handzela. Janáček se narodil do rodiny zdejšího kantora jako deváté ze třinácti dětí. Již od dětství se setkával s hudbou. Jeho dědeček i otec hudbu vyučovali a jeho matka hrála na kytaru a varhany. V 11 letech odešel do klášterní hudební školy na Starém Brně. Tam vystudoval a stal se učitelem. Ve studiu hudby však stále pokračoval. Byl jmenován ředitelem varhanické školy v Brně, kde také organizoval hudební život. Dlouho však nemohl prorazit . Jeho hudba byla natolik originální, že vzbuzovala odpor konzervativců. Například jeho nejslavnější opera Její pastorkyňa čekala na provedení v Praze 12 let! Až ke sklonku života bylo jeho dílo objeveno a přejímáno dokonce i d o světa jako výraz ryzí české hudebnosti. Na rodné Hukvaldy se skladatel vrátil až po 23 letech (1888), a pak je navštěvoval již pravidelně. V roce 1921 si skladatel koupil od své švagrové domek v tzv. Podoboří, kde trávil každoročně mnoho chvil. Trávil zde i poslední dny svého života. Leoš Janáček zemřel 12. 8. 1928 v Ostravě. K rodnému kraji měl skladatel hluboký a vřelý vztah, hledal zde inspiraci, poslouchal a sbíral lidové písně, ale hlavně zde nacházel tolik potřebný klid a odpočinek.

Současný památník věnovaný Leoši Janáčkovi byl vytvořen v domě, který si skladatel v rodných Hukvaldech zakoupil v posledních letech života. Na tomto domku je rovněž umístěna pamětní deska Augustina Handzela. Uvnitř se nachází expozice o skladatelově díle i dochovaný interiér místností jež skladatel obýval.

Škola ^{B) D)}

V budově místní školy se jako deváté z třinácti dětí narodil 3.7.1854 hudební skladatel Leoš Janáček (1854–1928). Ten v posledním roce svého života se o svém rodišti vyjádřil (v článku "Moje Lašsko") slovy: "Kraj krásný, lid tichý, nářečí měkké, jak by máslo krájel."

Požární zbrojnice

S věží, režné cihlové zdivo

Zámecká zahrada ^C)

U zámečku

Památné buky ^D)

…

Zpět na okres

Politický i soudní okres Místek

1961 Okres

část Sklenova

2003 Pověřený městský úřad

samostatná obec

Historie

Obec má původ v obci Sklenov s první písemnou zmínkou z roku 1294 a v obci Rychaltice s první písemnou zmínkou z roku 1394. Dnešní obec Hukvaldy se skládá ze čtyř místních částí: Hukvaldy, Horní Sklenov, Dolní Sklenov a Rychaltice.

Je to poslední obec čistě lašská na rozhraní valašsko-lašském, jíž vévodí jeden z nejmohutnějších hradů na Moravě, který byl založen v první polovině 13. století, tedy za panování krále Přemysla Otakara I. (1197 - 1230). Je to obec, kterou proslavil hudební skladatel Leoš Janáček (1854 - 1928).

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1186
1930
1947
1961
1970
2001

www odkazy

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

A) hukvaldy.cz (22.12.2013)

B) wikipedie.org (22.12..2013)

C) hrady.cz (22.12.2013)

D) turistika.cz (22.12.2013)

E) kostely.rajce.idnes.cz (22.12.2013)

 fotografie

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 22.12.2013